Obchodní právo v pracovních vztazích

  • Článek
Problematika tzv. souběhu funkcí je projednávána českými soudy více než 25 let, přičemž v různých obměnách se jednotlivé aspekty a dopady souběhu funkcí neustále vrací. Předmětem tohoto článku je shrnutí dosavadních závěrů o (ne)možnosti vzniku pracovněprávního vztahu z uvedeného důvodu (souběhu funkcí) v kontextu unijního rámce uspokojování mzdových nároků zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele. Právě v dotčené oblasti totiž Nejvyšší správní soud předložil předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU, přičemž její posouzení může mít závažný dopad především do oblasti veřejného práva.
Vydáno: 22. 10. 2021
Jako poslední ze série článků v souvislosti s novelou zákona o obchodních korporací nabízíme přehled změn týkajících se akciové společnosti.  Budeme se věnovat především významné změně v monistické struktuře akciové...
Vydáno: 21. 12. 2020
Již 1. ledna 2021 nabyde účinnosti rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích ("ZOK"). Na Vzorném Právu pro vás dotčené vzory právě aktualizujeme, k 1. 1. 2021 budou texty všech vzorů odpovídat...
Vydáno: 17. 12. 2020
Na Nový rok, dne 1. 1. 2021, nabyde účinnosti rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích ("ZOK"). Z obsahu Vzorného Práva se novela dotkne vzorů z kategorie „Pečuji o společnost s...
Vydáno: 16. 12. 2020
  • Článek
Zaměstnavatel je povinen platit pojistné na zdravotní pojištění tehdy, jsou-li zaměstnanci zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.
Vydáno: 02. 10. 2020
Člen představenstva akciové společnosti dostal smlouvu o ukončení výkonu funkce (byl odvolán), kde je uvedeno, že dostane odstupné ve výši trojnásobku jeho měsíční odměny. Jak to mám vykázat na výplatní pásce? Mohu odstupné člena orgánu vykázat jako klasické odstupné zaměstnance, tedy na stejný mzdový kód? A bude se z tohoto odstupného platit sociální a zdravotní odvody? Daň se platit bude, to vím. 
Vydáno: 31. 07. 2020
  • Článek
Řada zaměstnavatelů využila nabídky státu a v nelehké situaci vyvolané pandemií koronaviru Covid-19 požádala v rámci cíleného programu podpory zaměstnanosti "Antivirus" o příspěvek na úhradu nákladů spojených s poskytnutím náhrady mzdy zaměstnancům za dobu vybraných překážek v práci. Ne všichni na něj ale dosáhli, ačkoliv s tím počítali.
Vydáno: 31. 07. 2020
V právnické osobě (s. r. o.), ve které je jediný společník zároveň jediným jednatelem. Tento jediný společník (a jednatel) vykonává obchodní vedení společnosti a zároveň vykonává pro tuto společnost pracovní činnost jakožto zubní lékař. Jaká z níže uvedených je nejvhodnější forma příjmu této fyzické osoby ze své společnosti (kromě výplaty podílu na zisku): a) jen odměna jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce (na obou stranách smlouvy jedna a tatáž osoba), b) jen mzda na základě pracovní smlouvy s popisem práce "zubní lékař" (na obou stranách smlouvy opět jedna a tatáž osoba), c) odměna dle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP (musela by v tomto případě být povinnost práce společníka a výše odměny zakotvena v zakladatelské listině společnosti?), d) kombinace výše uvedených možností?
Vydáno: 13. 12. 2019
Jednatel (společnost má 2 jednatele), který má odměnu dle smlouvy o výkonu funkce 30 000 Kč měsíčně, si doma způsobil nepracovní úraz. Nechal si vypsat nemocenský lístek od 16. 9. 2019. Ve smlouvě o výkonu funkce není žádné ujednání ohledně nemoci, náhrady odměny při nemoci. Je zde pouze sjednána měsíční výše odměny 30 000 Kč. Nemocenskou od OSSZ by měl pobírat od 30. 9. 2019. Jak máme nyní postupovat při zpracování odměny za měsíc září a říjen? V září odměnu zkrátit o 1 den (30. 9.) a vyplatit 30 000 Kč/21 x 20 dní. Náhradu odměny tak vůbec neřešit? A odměnu za měsíc říjen vůbec nevyplatit? Jak je to s jeho výkonem funkce jednatele v jednotlivých měsících? Je možné se nemocenské vzdát?
Vydáno: 26. 09. 2019
Jakými pravidly se řídí smlouva o výkonu funkce (smlouva společnosti s jednatelem)? Pokud vím, nepodléhá zákoníku práce. Na jednom školení zazněl názor, že je možné, aby nejrůznější „benefity“, které jednatel požívá, byly pro společnost daňovým nákladem - např. zájezd na zotavenou pro jednatele. (Pokud společnost platí dovolenou do 20 000 Kč zaměstnanci, je to pro společnost nedaňový náklad. V případě jednatele je tento výdaj údajně možné považovat za daňový - nevím ale, na základě jakého zákona či výkladu zákona by to tak mohlo být).
Vydáno: 04. 08. 2019
Jednatel s. r. o. (muž) má každý měsíc vyplacenou odměnu za činnost jednatele 26 000 Kč. Od 1. 6. 2019 nastoupil na mateřskou dovolenou. Je správný postup, že během mateřské dovolené mu nenaléží odměna za výkon funkce bez rozhodnutí valné hromady, anebo je třeba tento postup nějak ošetřit? 
Vydáno: 08. 07. 2019
Klient - jednatel s. r. o. - si koupil automobil v hodnotě 1 mil. Kč včetně DPH. Odhadl, že soukromě bude jezdit cca 20 %. Uplatnili jsme pouze 80 % nároku na DPH. A firma navrhla řešení. Všechny náklady na vozidlo i PHM se bude uplatňovat do nákladů a uplatňovat nárok na odpočet DPH ve výši 100 %. Za počet ujetých soukromých kilometrů se vypočítá nějaká částka, kterou jednatel uhradí, a z této částky se bude vracet DPH. 1)     Bude se přidaňovat k platu jednatele 1 % z ceny automobilu za každý měsíc anebo jenom za ty měsíce, kdy se jezdí soukromě? 2)      Jak přidaňovat, když jednatel má smlouvu o výkonu funkce jednatele na 15 000 Kč nebo na 1 000 Kč anebo ji má bez peněz? 3)      Jedno vozidlo již mají, a teď se rozhodli, že tím automobilem bude pracovně jezdit zaměstnanec. Automobil koupili loni a DPH uplatnili v celé výši. Teď i ten zaměstnanec od května může použít automobil na soukromé účely. Bude moct zase platit za ujeté soukromé kilometry a přidaňovat jenom za ty měsíce, kdy jsou soukromé jízdy? 4)      Nebo pokud bude jednatel nebo zaměstnanec platit za soukromé jízdy a firma z toho bude platit DPH, tak se nemusí dodaňovat?
Vydáno: 27. 05. 2019
  • Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 9. a 10. 11. 2018 – III. část 21. ZAPOJENÍ ZÁSTUPCŮ ZAMĚSTNANCŮ DO VOLEB DOZORČÍ RADY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Dle...
Vydáno: 24. 05. 2019
Společnost s. r. o. má společníka a jednatele, který má bydliště asi 100 km vzdálené od sídla společnosti (společnost pronajímá nemovitou věc, která je na adrese sídla společnosti). Společník nemá uzavřený pracovní poměr a nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce jednatele. Čerpání PHM i ostatní náklady spojené s využíváním automobilu se odehrávají v místě bydliště společníka a jednatele. Je to přípustné? A jak nejlépe ošetřit tuto situaci z pohledu daní? Je cesta společníka z místa bydliště do sídla firmy jízdou pro firemní účely?
Vydáno: 06. 03. 2019
Našim zaměstnancům odesíláme mzdu vždy na jeden jimi uvedený bankovní účet. Jak je to v případě, že zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr a zároveň pobírá odměnu za jednatelství na základě smlouvy o obchodních korporacích? Mohu mu na jeho žádost mzdu za každý z těchto dvou pracovního poměru odesílat na odlišný účet, nebo to musí být stejný účet? Zaměstnavatel zároveň měsíčně přispívá zaměstnancům na penzijní připojištění. Tento příspěvek zaměstnavatele je měsíčně odesílán příslušným penzijním fondům. Zároveň ve směrnici máme stanoveno, že tento příspěvek zaměstnavatele je podmíněn vlastní platbou zaměstnance na penzijní připojištění a tato jeho vlastní platba mu bude měsíčně ve mzdě stržena a odeslána penzijnímu fondu. Jedná se mi o to, jestli poplatek bance za tuto srážku (vlastní platba zaměstnance), je daňovým nákladem firmy a u zaměstnance nemusí být přidaňován, a nemusí se z něj odvádět zdravotní a sociální pojištění?
Vydáno: 05. 03. 2019
  • Článek
Jedním z důsledků trvalého růstu počtu obchodních společností a jiných typů právnických osob působících v České republice je i nárůst počtu pozic, které je dle zákona třeba personálně v těchto společnostech obsadit. Vzhledem k dlouhodobé nízké míře nezaměstnanosti a nedostatku volných pracovníků na trhu práce se zaměstnavatelé stále častěji obracejí do vlastních řad a obsazují nové funkce svými zaměstnanci.
Vydáno: 22. 02. 2019
Jak to bude se zdaněním, sociálním a zdravotním pojištěním a jak se bude vše účtovat, pokud bude mzda jednatele: a) do 2 500 Kč, b) nad 10 000 Kč, c) do 10 000 Kč?
Vydáno: 18. 02. 2019
Jediný jednatel a společník s. r. o. ve starobním důchodu pobírá měsíčně odměnu 2 400 Kč dle smlouvy o výkonu funkce jednatele. Z této částky platí zdravotní pojištění 108 Kč, čistá mzda činí 2 292 Kč. Sociální pojištění ani zálohy na daň neodvádí. Má podepsané prohlášení, uplatňuje základní slevu na poplatníka. Při ročním zúčtování je výsledná daň nula. Prosím o kontrolu - je vše správně? 
Vydáno: 28. 01. 2019
Musí se od ledna 2019 odvádět z odměny jednatele do 2 999 Kč (na základě smlouvy o výkonu funkce) zdravotní pojištění, pokud si ho jednatel platí již jinde (z jiného zaměstnání)?
Vydáno: 08. 01. 2019
Pokud si bude jednatel vyplácet odměnu za výkon funkce ve výši Kč 2 000 měsíčně (na základě smlouvy o výkonu funkce s platností od 1. 1. 2019), odvádí se z této odměny sociální a zdravotní pojištění?
Vydáno: 07. 01. 2019