Minimální a zaručená mzda - strana 3

Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude tímto tématem určitě odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musí zaměstnavatelé zejména v níže popisovaných případech pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona.

K datu 1. ledna 2020 musejí zbystřit pozornost jak zaměstnavatelé, tak samoplátecké skupiny pojištěnců, kterými jsou ve zdravotním pojištění osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. Všech těchto plátců pojistného, jakož i skupiny tzv. státních pojištěnců a potažmo zdravotních pojišťoven se bezprostředně dotýká další zvýšení povinných, resp. minimálních plateb. Na co se musejí jednotlivé subjekty připravit?

Výše minimální mzdy je závazná pro všechny zaměstnavatele podnikatelské i nepodnikatelské sféry, tedy pro ty, kteří odměňují své zaměstnance mzdou i platem. Podle zákoníku práce se minimální mzda vztahuje i na odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, to je na odměnu z dohody o provedení práce i z dohody o pracovní činnosti.

Koalice se včera shodla na navýšení minimální mzdy pro rok 2020 o 1 250 Kč, což znamená 14 600 Kč (nyní 13 350 Kč). Zvýší se tak na více jak 40...

Základní informace V případě zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou se často chybuje při výpočtu poměrné části mzdy, která přísluší zaměstnanci, jestliže doba dočasné pracovní neschopnosti zahrnuje i dny svátků připadající na jeho obvyklé pracovní dny. § 192 odst. 1 ZP Náhrada mzdy nebo platu v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nebo karantény přísluší i za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí (tzv. placené svátky). Jde tedy o svátky, které připadly na obvyklý pracovní den zaměstnance a kdy směna v důsledku svátku odpadla. O tyto dny svátku spadající do doby nepřítomnosti v práci z titulu pracovní neschopnosti je pak třeba krátit i měsíční mzdu zaměstnance.

Zaručená mzda a náhrada mzdy Dotaz se týká nejnižší úrovně zaručené mzdy v případě čerpání dovolené. Dosud jsme postupovali tak, že jsme celkový příjem v daném měsíci dopláceli do...

Zaměstnavatel má u zaměstnanců stanovenu základní mzdu nižší, než je minimální mzda nebo zaručená mzda, a k této základní mzdě pohyblivé složky. V souhrnu hrubá mzda vždy převyšuje úroveň zaručené mzdy danou zákonem. Je tento způsob stanovení mzdy v souladu se zákoníkem práce také v r. 2019, nebo je nutné, aby byla základní (fixní) složka mzdy na úrovni zaručené mzdy?

Zapsali JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 9. a 10. 11. 2018 - I. část 1. ZPĚTNÉ UZNÁNÍ...

Vztahuje se v roce 2019 na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč zaručená mzda, nebo pouze minimální mzda? 

K datu 1. 1. 2019 došlo ke zvýšení minimální mzdy na částku 13 350 Kč. Tato zákonná úprava ovlivňuje ve zdravotním pojištění placení pojistného zaměstnavateli (jako minimální vyměřovací základ zaměstnance) a osobami bez zdanitelných příjmů (měsíční platba pojistného), naopak se netýká osob samostatně výdělečně činných a „státních pojištěnců“. Ve kterých situacích se tedy projeví zvýšení minimální mzdy při placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance?

Od 1. 1. 2019 dochází ke zvýšení základní sazby minimální mzdy z 12 200 Kč na 13 350 Kč za měsíc. Hodinová sazba minimální mzdy se zvyšuje ze 73,20 Kč na 79,80 Kč při 40 hodinách týdně podle nařízení vlády č. 273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Základní informace Odměna za práci nesmí být nižší než minimální mzda, pro většinu zaměstnanců ale platí mnohem vyšší minimum – tzv. zaručená mzda, a to až ve výši dvojnásobku minimální mzdy. Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než základní sazba minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje: mzda nebo plat za práci přesčas, příplatky za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Zaručená mzda je definována v § 112 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Nejnižší úrovně zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od 1. 1. příslušného roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Od 1. 1. 2023 je účinné nařízení vlády č. 465/2022 Sb. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí: Skupina prací Platová třída Nejnižší úroveň zaručené mzdy od 1. 1. 2023   v Kč za hodinu v Kč za měsíc 1. 1. a 2. 103,80 Kč 17 300 Kč 2. 3. a 4. 106,50 Kč 17 900 Kč 3. 5. a 6. 117,50 Kč 19 700 Kč 4. 7. a 8. 129,80 Kč 21 800 Kč 5. 9. a 10. 143,30 Kč 24 100 Kč 6. 11. a 12. 158,20 Kč 26 600 Kč 7. 13. a 14. 174,70 Kč 29 400 Kč 8. 15. a 16. 207,60 Kč 34 600 Kč

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2019 došlo k řadě legislativních změn. Abychom Vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme Vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Dnem 1. ledna 2019 dojde ke změně všech prováděcích nařízení vlády k šesté části zákoníku práce, která upravuje odměňování zaměstnanců v pracovním poměru. Některé z těchto změn se promítnou i v úpravě platových poměrů státních zaměstnanců.

Dne 7. prosince 2018 bylo vyhlášeno nařízení vlády č. 273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 213/2018 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2019 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2019 a o zvýšení důchodů v roce 2019, nabývá účinnosti dne 1. 1. 2019.

Základní informace Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda, plat nebo odměna z dohody (o provedení práce či o pracovní činnosti) nesmí být nižší než minimální mzda.  Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje: mzda ani plat za práci přesčas, příplatky za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Minimální mzda je definována v § 111 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Výši základní sazby minimální mzdy stanoví vláda nařízením s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen, a to zpravidla s účinností od 1. 1. příslušného roku. Od 1. 1. 2023 je účinné nařízení vlády č. 465/2022 Sb. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí od 1. 1. 2023: 17 300 Kč za měsíc 103,80 Kč za hodinu Od hodnoty minimální mzdy se odvíjí i další sazby v pracovněprávní a mzdové oblasti, jde mimo jiné o: minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů, výši daňové slevy za umístění dítěte v mateřské škole (školkovné), limity pro uplatnění daňového zvýhodnění na děti (daňový bonus), nejnižší úrovně zaručené mzdy, výše příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí atd.

Zaměstnanci s podprůměrnou mzdou odvádí na dani z příjmu fyzických osob v členských zemích OECD efektivně méně než zaměstnanci pracující za nadprůměrnou mzdu. Efektivní sazba daně z příjmu se však v Česku v závislosti na dosahované mzdě liší méně než ve většině ostatních vyspělých zemí OECD.

Jak chápat větu ustanovení § 119 zákoníku práce, kde se píše: "Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy (§ 111) nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy (§ 112)." Znamená to, že zaměstnavatel je povinen porovnat nejnižší zaručenou mzdu platnou pro daného zaměstnance s čistým příjmem v penězích nebo s hrubou mzdou poníženou o naturální mzdu nebo jinak? 

Jakou zaručenou mzdu by měl mít pomocný pracovník výroby dřevitého octa (jen noční směny)?