BOZP pro OZO - strana 2

Uklouznutí, zakopnutí a pády jsou celosvětovým problémem a patří mezi nejčastější rizika na pracovišti. Uklouznutí a zakopnutí jsou častou příčinou pracovních úrazů ve všech sektorech ekonomiky. V Evropské unii přibližně čtvrtina pracovních úrazů vznikne právě při uklouznutí nebo zakopnutí. Uklouznutí a zakopnutí jsou častou příčinou pracovních úrazů žen a mohou způsobit vážná zranění, nebo dokonce i smrt. Většině incidentů s uklouznutím, zakopnutím a pádem lze předejít. I malé uklouznutí v práci může mít velký dopad na život žen.

  Stanoviska AKV k problematice BOZP Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů Zaměstnanec pracující v nočních směnách U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná...

Digitální technologie přinášejí do pracovního procesu nespočet zlepšení, zrychlují výrobní i řídicí procesy, poskytují lepší přehled o všech aktivitách. Na pracovištích se stále častěji setkáváme s roboty, koboty, monitorovacími technologiemi, inteligentními osobními ochrannými pracovními prostředky, průmyslovými exoskeletony a virtuální a rozšířenou realitou, která je využívána mimo jiné i ke školení zaměstnanců. 

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku není jednoduchá. Jsou ovšem některá odvětví, kde přesčasy ohrožují zdraví a bezpečnost práce významným způsobem. Zejména v případech, kdy se nedodržuje zákoník práce , který stanoví zákonné limity pro přesčasovou práci a překračuje se rozsah stanovené pracovní doby. Potvrzují to výsledky nedávného průzkumu spolku Mladí lékaři. Z celkem 560 sloužících lékařů 88 % uvedlo, že běžně odpracují průměrně měsíčně 77 hodin přesčasů.

Rozvrhování pracovní doby patří do výlučné pravomoci zaměstnavatele. Rozvrh pracovní doby tvoří základ pro určení dalších pracovněprávních oblastí, jako jsou překážky v práci, počet dní dovolené, rozsah práce přesčas, odpočinky mezi směnami a v týdnu apod. Záměrem je poskytnout zaměstnavateli maximální volnost při rozvrhování pracovní doby podle jeho provozních potřeb. Zaměstnavatel při vypracování rozvrhu pracovní doby sám rozhodne o délce směny (ta je jednotná a nesmí přesáhnout 12 hodin) a počtu hodin týdně.

Zákon o inspekci práce patří vedle zákoníku práce k nejdůležitějším pracovněprávním předpisům. Upravuje postup orgánů inspekce práce při kontrole dodržování ustanovení zákoníku práce a stanoví pravidla pro ukládání sankcí pro přestupek nebo správní delikt zaměstnavatelů. Mezi významné oblasti pracovněprávních vztahů, na které inspekční orgány soustřeďují velkou pozornost, patří bezpečnost a ochrana zdraví při práci.

Je nutné problematiku pracovních úrazů (PÚ), kde příčinou jsou pády z výšky, uklouznutí, zakopnutí a seskakování prezentovat? Dle mého názoru určitě ano, a to proto, že i v tomto případě jsou evidovány v informačním systému o pracovních úrazech nejen pracovní úrazy ostatní, závažné, ale i smrtelné (cca 8 % ze všech smrtelných PÚ), viz tabulky.

Dne 29. června 2023 bylo ve věstníku Evropské unie L165 zveřejněno nové nařízení o strojních zařízeních 2023/1230 ze dne 14. června 2023 o strojních zařízeních a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES a směrnice Rady 73/361/EHS ., které přijala Rada Evropské unie. Nová právní úprava sjednocuje základní požadavky a ochranu zdraví a bezpečnost strojních zařízení v EU, za účelem zajištění vysoké úrovně bezpečnosti pracovníků a občanů a současně prosazuje volný pohyb strojních zařízení.

Dne 27. července 2023 projednával Senát návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tedy další novelu zákoníku práce . S ohledem na potřebu urychlené transpozice směrnice WLB a směrnice TPWC do právního řádu ČR bylo navrhováno, že novela účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Předpokládalo se tedy, že to bude 1. září 2023, s tím, že změna spočívající v zavedení práva na dovolenou pro zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nabude účinnosti k 1. lednu 2024, neboť změny vztahující se k dovolené, která se určuje za období kalendářního roku, je vhodné vždy vázat k 1. lednu.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity náleží zaměstnanci podle ustanovení § 271 zákoníku práce (ZP ) v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody (§ 271 odst. 1 věta první ZP ).

Pracovní cesta je časové omezení vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce (§ 42 zákoníku práce – dále ZP ). Protože jde o výkon práce na dobu nezbytné potřeby, musí s vysláním na pracovní cestu zaměstnanec souhlasit. Cestu pak vykoná podle pokynu zaměstnavatele na pracoviště, které je buď mimo obvod obce jeho pravidelného pracoviště nebo v obvodu obce jeho bydliště. Vždy tedy jde o plnění úkolů (podle pokynů zaměstnavatele) na jiném místě, než je místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Pravidelným pracovištěm je třeba chápat místo výkonu práce, které bylo sjednáno v pracovní smlouvě nebo na které byl zaměstnanec převeden nebo přeložen.

Mezi nejdůležitější právní předpisy, které upravují oblast pracovnělékařské péče a stanoví povinnosti zaměstnavatelům, patří zákon č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“). Některá jeho ustanovení provádí a specifikuje vyhláška č. 79/2013 Sb. , o pracovnělékařských službách a některých formách posudkové péče (dále jen „vyhláška“). V tomto předpise sice došlo od 1. 1. 2023 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 452/2002 Sb. k zásadním změnám, které ovlivňují oblast pracovnělékařské péče, ale i nadále jsou platná pravidla pro poskytování lékařských služeb u zaměstnavatele.

Jsme nestátní organizace, jsme spol. s r. o. a zaměstnáváme některé lidi, kteří potřebují ke své profesy školení atd. Jedná se například o řidiče, kteří musí mít platnou profesní způsobilost, platný řidičský průkaz apod. Pak například údržbáře a provozní elektrikáře, kteří musí mít kvalifikaci osvědčenou platnou vyhláškou/nařízením/zákonem. Kdo je povinný si toto hlídat? Zaměstnavatel musí hlídat, zda má zaměstnanec vše platné a pak ho na potřebná školení přihlásit, či je toto povinností zaměstnance si pohlídat a zaměstnavatel pak povinná školení zajistí a zaplatí po nahlášení zaměstnancem, že mu končí potřebná osvědčení? 

Předcházející články z této série představily podrobně problematiku bezpečnosti práce řidičů v různých segmentech silniční dopravy s přesahem do ostatních dopravních oborů. Nyní budou shrnuty nejpalčivější problémové okruhy v jednotlivých segmentech se vzájemnými překryvy a bude to také ukázáno na reálných příkladech.

Zákoník práce užívá na některých místech pojmu „ohrožení nemocí z povolání a na některých „nemoc z povolání“. Jaký je zásadní rozdíl mezi těmito pojmy, se pokusíme nastínit v tomto článku.

Příčinou pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu se ve většině případů jedná například o nedodržení pracovního postupu a návodu k obsluze, dále odstranění bezpečnostních prvků (krytů, vypínačů) a provádění úkonů za chodu stroje. Další významnou příčinou pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu jsou také i například nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu, chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, nedostatečná teoretická a praktická příprava k výkonu povolání.

Právní úprava mezd, tedy odměňování za práci v tzv. podnikatelské sféře, resp. u zaměstnavatelů, kteří nejsou vyjmenováni v ustanovení § 109 odst. 3 ZP , je značně liberální. Zákoník práce stanoví pouze základní minima a zaměstnavatel má právo rozhodovat o výši mezd i rozsahu jednotlivých složek mezd zcela libovolně. V našem dnešním článku se však zaměříme pouze na jedny příplatky, a to na příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Nyní platný zákoník práce používá namísto pojmu „zdraví škodlivé pracovní prostředí“ pojem „ztížené pracovní prostředí“, nicméně v personalistice se běžně užívá první z uvedených pojmů.

Prach na pracovištích není jen nepříjemný, ale může vážně poškodit zdraví. Pravidelné vdechování i malého množství prachu po dlouhou dobu může způsobit vážná plicní onemocnění včetně rakoviny. Stavební dělníci mají vysoké riziko vzniku plicních onemocnění, protože mnoho běžných úkolů může vytvářet značné množství prachu. Profesním plicním onemocněním ovlivňujícím život lze předejít.

Z dotazů čtenářů vyplývá, že v praxi stále přetrvávají nejasnosti v přístupu k přestávkám v práci, přiměřené době na jídlo a oddech a bezpečnostním přestávkám. Zároveň jsou opomíjeny situace, kdy je třeba mít i tyto přestávky podchyceny v evidenci.

Vvyhláška o požární prevenci (č. 246/2001 Sb.) v § 3 říká, že „Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka) umístěná na viditelném místě". Je jiným právním předpisem, normou apod. určena minimální nebo maximální výška umístění této značky?