Benefity

Důchodcům, našim bývalým zaměstnancům je umožněn odběr obědů v závodní jídelně, kterou provozuje dceřiná společnost, a to za zvýhodněnou cenu. Na každé odebrané jídlo přispíváme částkou v souladu s Kolektivní smlouvou. Dosud tyto příspěvky byly osvobozeny od daně, popř. odvodů na SP a ZP. Bohužel od 1. 1. 2024 se situace změnila a protože tito důchodci nesplňují podmínku výkonu práce 3 hodiny během směny, tj. jídlo ve firemní jídelně podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP u nich toto nepeněžní plnění nebude již od daně osvobozeno (i když se bude jednat o příjem plynoucí v souvislosti s dřívějším výkonem závislé činnosti) a 1. rok po ukončení zaměstnání bude povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Další roky již bez pojištění ( pokud se jedná o starobního či invalidního důchodce (3. stupeň) v době po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, je možné v případě dobíhajících benefitů ze zaměstnání využít ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) ZPVZP a § 5 odst. 2 písm. d) ZPSZ, dle kterého se vyměřovací základ zaměstnance snižuje o (resp. se do něj nezahrnuje): „plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání“? I tento bývalý zaměstnanec by mohl za tímto účelem u nás učinit prohlášení k dani a uplatnit zde základní slevu na poplatníka, tj. lze předpokládat, že výše daně by byla za daných okolností „nulová“. Toto ovšem nemusí platit u všech důchodců, protože někteří mohou slevu na poplatníka už uplatňovat jinde. Je naše řešení správné? 
Vydáno: 08. 03. 2024
Společnost poskytuje svým zaměstnancům poukázky Flexi. Fakturována je hodnota poukázek, ale také částka za zprostředkování a za dopravu. Máme sociální fond, celá faktura je hrazena z fondu. Rozpočítávají se veškeré tyto náklady na zaměstnance, tzn. do limitu pro benefity budu započítávat hodnotu poukázky a hodnotu navýším o poměrnou část ceny za zprostředkování a dopravu těchto poukázek?
Vydáno: 07. 03. 2024
Zaměstnancům budeme letos přispívat z FKSP částku Kč 4 000 Kč. Jde o jednorázovou částku, která odchází samostatně z účtu organizace (po předložení a kontroly smlouvy, kde musí být sjednán příspěvek zaměstnavatele). Musí se tato částka nově objevit na potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024 v řádcích 10 – příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované produkty? Je to novinka a zatím nevíme, jak zadat do mzdového programu. V případě, že má zaměstnanec více pracovních poměrů u různých zaměstnavatelů, kteří také přispívají na produkty na stáří, budou se tyto částky sčítat, uvedou se v daňovém přiznání a při překročení jakého "limitu" se bude odvádět daň? Je to 50 000 Kč? 
Vydáno: 20. 02. 2024
Je možné poskytovat zaměstnancům, kteří dosáhnou pracovního výročí či životního jubilea, nepeněžní benefit ze sociálního fondu v souladu se ZDP (tzn. rekreace, vstupenky do divadla, pořízení zboží nebo služeb zdravotního nebo léčebného charakteru atd.) jako daňově uznatelné plnění, samozřejmě při dodržení ročního limitu 21 983 Kč na zaměstnance? Jsme územně samosprávný celek, pravidla FKSP se nás netýkají, máme vytvořen sociální fond, máme uzavřenou kolektivní smlouvu, v té bychom to samozřejmě náležitě ošetřili.
Vydáno: 20. 02. 2024
Chtěla bych se zeptat na zaměstnanecké benefity, resp. na nový limit od r. 2024, a to do výše částky 21.983 Kč/rok, do kterého jsou tyto benefity osvobozené od daně a pojistného. Hodnotí se tento limit souhrnně pro všechny pracovní poměry ( i dohody) u jednoho zaměstnavatele dohromady nebo za každý poměr zvlášť tzn. že by každý poměr měl ten limit 21.983 Kč/rok zvlášť např. dvakrát, jednou za pracovní poměr a jednou pro dohodu?
Vydáno: 12. 02. 2024
Naše organizace zaměstnancům poskytuje z FKSP příspěvek na stravování ve výši 21 Kč/stravenka, z rozpočtu pak příspěvek ve výši 99 Kč/stravenka. Vzhledem k úpravě pravidel pro osvobození stravování v nepeněžní formě mám dotaz, zda se sčítá příspěvek na stravování poskytnutý z FKSP a z rozpočtu, v našem případě tedy překračuje limit 116,20 Kč, a podléhá u zaměstnance dani z příjmů? 
Vydáno: 01. 02. 2024
Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže (např. vědomostní otázky) o vstupenky do divadla, na koncerty. Jedná se o příjem, který se započítává do celkového ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy?
Vydáno: 01. 02. 2024
Dobrý den, poskytujeme zaměstnancům stravenkový paušál, pokud odpracují v rámci směny minimálně 3 hodiny a nevznikne jim nárok na cestovní náhrady. Jak se výklad zákona dívá na to, když mám v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce Praha a strávím směnu na služební pochůzce po Praze, kde nedostanu tedy žádné cestovní náhrady a zároveň pochůzku trávím v místě výkonu práce dle smlouvy? Můžeme přiznat za ten den paušál? Zaměstnanec pracuje, vykonává práci pro zaměstnavatele, je to v místě sjednaném smlouvou, akorát není fyzicky v kanceláři. V rámci výkonu práce home-office ten paušál přiznáváme. Děkuji.
Vydáno: 12. 01. 2024
Máme sjednáno, že přispíváme na obědy zaměstnancům i v přesčasových směnách. V případě přesčasu tedy poskytujeme zaměstnancům příspěvek na stravování. V konsolidačním balíčku je uvedeno: 1. podmínka je, že výkon práce musí trvat alespoň 3 hodiny během směny a 2. podmínka, že nevznikne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad. Přesčasovou směnou myslím práci přesčas (nařízený nebo dohodnutý přesčas), např. že zaměstnanec má vždy rozepsány směny od pondělí do pátku (6-14 hod.) a zaměstnavatel mu nařídí přesčas na sobotu (6-14 hod.), nebo i v týdnu (zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, že po pondělní směně od 6 do 14 hod. zůstane další 3 hodiny na přesčase). Pokud mu zaměstnavatel poskytne příspěvek na stravování za sobotní přesčas a za pondělní 3hodinový přesčas, musí tento příspěvek zaměstnanci dodanit? Vše odpracuje v místě pravidelného pracoviště. Druhá podmínka u nás nastane málokdy. Pracovní cesty (služební cesty), kdy např. prodejce má rozvrženou směnu od 8–16 hod., v 11 hodin jde do jídelny a potom vyrazí na služební cestu mimo podnik (mimo místo pravidelného pracoviště), která trvá déle než 5 hodin. V případě že bude mít vykázané stravné v rámci cestovních náhrad, musíme příspěvek na stravování v jídelně dodanit?
Vydáno: 03. 01. 2024
Chápu správně, že od 1. 1. 2024 bude zaměstnancům pracujícím ve směnách 11 a více hodin náležet další stravenkový paušál? Je znění vnitřního předpisu (viz dále) k poskytování stravenkového paušálu v souladu s legislativou od 1. 1. 2024? „Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování formou stravenkového paušálu ve výši 115,50 Kč za každou odpracovanou směnu, která trvala min. 3 hodiny. Zaměstnanci vzniká nárok na další stravenkový paušál ve výši 115,50 Kč za odpracovanou směnu, kdy délka směny zaměstnance v úhrnu s povinnou přestávkou v práci bude alespoň 11 hodin."
Vydáno: 22. 12. 2023
Máme v kolektivní smlouvě uvedeno, že zaměstnavatel poskytne zaměstnancům v pracovním poměru peněžitý příspěvek na stravování za každý odpracovaný den/směnu, která trvá nejméně 4 hodiny. Pokud jsme ho poskytovali zaměstnancům na DPP/DPČ , uvedli jsme toto do smlouvy či vystavili dodatek ke smlouvě, ve kterém bylo výslovně uvedeno poskytnutí tohoto nebo dalších benefitů (auto, notebook atd.). Nyní, s novelou zákoníku práce, se nemůžeme dopátrat toho, zda musíme všem dohodářům dávat stravenkový paušál, a to bez vystavení dodatku ke smlouvě. V pracovní smlouvě nemáme přesně uvedeny směny zaměstnance, ale uvádí se např.„rozsah do 300 hodin v roce“ nebo u dpč „polovina týdenní pracovní doby organizace“. VOD se přikládá s příkazem k výplatě dohody (existuje i plán směn). Právní výklady ze školení nejsou jednotné. Můžete, prosím, poradit?
Vydáno: 10. 11. 2023
Podle koncernových směrnic mají zaměstnanci možnost zažádat o měsíční příspěvek na pořízení automobilu. Mohou si vybrat jakýkoliv typ vozu, ale měsíční příspěvek je pevně stanoven podle pracovní pozice dle interních směrnic. Nyní řešíme, jak k tomuto měsíčnímu příspěvku přistupovat, zda jako k benefitu (například dopravné), a tudíž ho zdanit jako mzdu a odvést sociální a zdravotní pojištění, nebo zda k tomu přistupovat jako k pronájmu – dáme mu peníze za to, že po nás zaměstnanec nepožaduje služební automobil. Jaká varianta je správná? Respektive jak k příspěvku na auto přistupovat? 
Vydáno: 25. 05. 2023
Zaměstnanec byl dočasně přidělen k jiné společnosti ("ekonomický zaměstnavatel"). "Právní zaměstnavatel" vyplácí nadále zaměstnanci mzdu a další související plnění. Může "ekonomická společnost" tomuto dočasně přidělenému zaměstnanci na základě vnitřního předpisu (smlouvy o užívání vozidla) služební automobil včetně využití k soukromým účelům? Pokud ano, "přidanění" pořizovací hodnoty z důvodu soukromého užívání bude provádět "právní zaměstnavatel"?
Vydáno: 01. 08. 2022
  • Článek
Míra nezaměstnanosti se v posledních letech drží na úrovni dlouhodobého minima. Vysoká poptávka po zaměstnancích přitom nutí zaměstnavatele stále hledat nové možnosti, jak potenciální zaměstnance oslovit. Mění se však i pohled zaměstnanců – zaměstnání již nevnímají jen jako zdroj obživy, ale jako místo, kde tráví relativně velkou část svého času, a chtějí se v něm cítit dobře; zároveň více dbají i na sladění svého pracovního a soukromého života. Všechny tyto skutečnosti se promítají jak do procesu utváření pracovních podmínek, tak do nabízených zaměstnaneckých benefitů. Vhodně zvolené portfolio zaměstnaneckých benefitů přitom může zvýhodnit zaměstnavatele na trhu práce a napomoci ke spokojenosti zaměstnanců.
Vydáno: 24. 06. 2022
Ráda bych se zeptala, máme stanoveno 5 dní volna s náhradou mzdy pro zdravotní indispozici (sick days). Je možné pro některé skupiny zaměstnanců stanovit menší počet dní v návaznosti na delší směnu? Respektive stanovit počet takových dní v hodinách? Takto mají zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou k dispozici volno 5*7,5 h. = 37,5 h. a zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou 5*11,5 h. = 57,5 h. 
Vydáno: 03. 01. 2022
Může příspěvková organizace dát příspěvek zaměstnanci na penzijní fond najednou v jednom měsíci za celý rok (nebo část roku)? Organizace si dala v březnu letošního roku příspěvek na PF zaměstnancům do rozpočtu hospodaření s FKSP. Bohužel ale smlouvy, aby splňovaly podmínky příspěvku, shromáždila až nyní.
Vydáno: 20. 12. 2021
  • Článek
Home office se během pandemie osvědčil. Mnoho zaměstnavatelů zjistilo, že zaměstnanci pracující v režimu home office odvádějí efektivní práci. Vnímání home office se proto změnilo. Dříve byl vnímán jako forma určitého pracovního benefitu. Nyní se z něj místo benefitu stává běžná alternativa pracovního dne.
Vydáno: 02. 07. 2021
Zaměstnavatel se rozhodl přispívat na školné dětí svých zaměstnanců. Jedná se o příspěvek vždy poskytovaný bezhotovostně na účet příslušné školy. Příspěvek se poskytuje na školné soukromých škol - základních, středních i vysokých. Jaký daňový režim bude u zaměstnavatele a zaměstnance? 
Vydáno: 13. 06. 2021
  • Článek
Flexibilní formy práce a zaměstnávání byly a jsou prosazovány zejména v souvislosti se skloubením pracovního a rodinného života. Flexibilních forem práce je celá řada, od práce na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrně rozvržené pracovní doby a konta pracovní doby až k homeworkingu, teleworkingu a home office.
Vydáno: 10. 06. 2021
  • Článek
Finanční zpravodaj č. 19/2021 Dne 22. dubna 2021 vydalo Ministerstvo financí Finanční zpravodaj č. 19/2021 o výši a konstrukci výpočtu úroků z prodlení po novele daňového řádu účinné od...
Vydáno: 21. 05. 2021