Zvažování rizik, kompetence a povědomí v systémovém řízení

Vydáno: 30 minut čtení

V říjnu 2018 byla schválena norma ČSN ISO 45001 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Požadavky s návodem na použití, která je účinná k 1. 11. 2018. Norma používá společnou strukturu všech ISO norem systému managementu, tzv. high level structure. Dochází tak k tomu, že zde máme systémové normy kvality, environmentu a BOZP se stejnou strukturou a terminologií, čímž je usnadněna jejich případná integrace.

Nedílnou součástí systémového řízení je i zvažování rizik, které se stává jedním z klíčových preventivních nástrojů při zvyšování výkonnosti v organizaci. Touto normou se nahrazují ČSN OHSAS 18001 z března 2008 a ČSN OHSAS 18002 z července 2009.

1. Zvažování rizik anebo „Risk-Based Thinking“ („RBT“)

V souvislosti se zvažováním rizik a snad i v duchu výroku Alberta Einsteina „Pokud to neumíš vysvětlit jednoduše, nerozumíš tomu dostatečně dobře.“, bych využil příkladu zvažování rizik použitý při výkladu normy ISO 9001:2015, (systémy managementu kvality), prezentované Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO - International Organization for Standardization), český překlad České společnosti pro jakost, jejíž principy jsou aplikovatelné i pro systémy řízení BOZP.

Riziko je nedílnou součástí všech aspektů systému managementu. Rizika se vyskytují ve všech systémech, procesech a funkcích. Zvažování rizik zajišťuje jejich identifikování, zvažování a řízení v rámci návrhu a fungování systému managementu.

DŮLEŽITÉ:

Zvažování rizik je něco, co všichni děláme ve svém každodenním životě automaticky.

Příklad:

Pokud chci přejít ulici, nejdříve se rozhlédnu. Nevkročím před rozjeté auto.

Ulici mohu přejít přímo, nebo mohu použít nedaleký nadchod. Který proces zvolím, je dáno zvážením rizik.

Přejít ulici přímo pro mne představuje příležitost dostat se rychle na druhou stranu. Ale pokud tuto příležitost využiji, představuje pro mne zvýšené riziko střetu s rozjetým autem.

Poznámka: Analýza situace odhaluje příležitosti ke zlepšení (podchod vedoucí přímo pod ulicí, semafor pro chodce, odvedení dopravy na jiné místo).

Riziko překročení frekventované ulice s rychle jedoucími vozidly není stejné, jako u malé ulice s malým provozem. Je také nutné zvážit záležitosti jako počasí, viditelnost, vlastní pohyblivost a osobní cíle.

Potřebuji bezpečně přejít ulici, abych se dostal včas na jednání.

Je nepřijatelné, abych se zranil. Je nepřijatelné, abych přišel pozdě.

Rychlé dosažení cíle je kompromisem s pravděpodobností zranění. Je důležitější přijít včas a nezraněný, než prostě přijít včas.

Může být přijatelné zdržet se přecházením přes nadchod, pokud je pravděpodobnost zranění při přímém přecházení ulice vysoká.

Analyzuji situaci:

  • nadchod je vzdálen 200 metrů a jeho využití mne zdrží,
  • počasí je dobré, stejně tak viditelnost a na ulici není momentálně mnoho automobilů.

Rozhodnu se, že přímo přejít ulici představuje nízké riziko zranění a umožní mi dostat se na jednání včas.

Pokud použiji nadchod, mohu odstranit riziko zranění jedoucím vozidlem. Ale již jsem se rozhodl, že riziko přímého přejití ulice je akceptovatelné.

Teď plánují, jak snížit pravděpodobnost dopadu rizika. Logicky nemohu snížit následek střetu s automobilem. Mohu ale snížit pravděpodobnost, že mne srazí.

Plánuji přejít ulici ve chvíli, kdy nejsou blízko žádné automobily. Tím snížím riziko nehody. Také plánuji přejít ulici ve chvíli, kdy mám dobrou viditelnost.

Dojdu ke kraji ulice, zkontroluji, zda tam nejsou nějaké překážky. Zkontroluji, že nejedou žádné automobily. Při přecházení stále kontroluji přijíždějící automobily.

Dostal jsem se na druhou stranu ulice včas a nezraněn, tzn., že plán fungoval, vyhnul jsem se nežádoucím následkům.

Svůj plán opakuji několik dní po sobě, v různou dobu a za různého počasí. To mi dává informace o tom, že změny kontextu (denní doba, počasí, množství automobilů) přímo ovliv­ňují efektivnost mého plánu a zvyšují pravděpodobnost, že nedosáhnu svých cílů (být na jednání včas a nezraněn).

Zkušenost mne učí, že v některých denních dobách je přímé přecházení ulice složité, protože je na ní mnoho automobilů. Abych rizika omezil, reviduji a zlepšuji svůj proces tak, že v těchto dobách používám nadchod.

Nadále analyzuji efektivnost procesů a reviduji je, pokud dojde ke změně kontextu.

Také neustále zvažuji možnosti inovace:

  • Mohu se dostat na jednání tak, že vůbec nebudu muset překročit ulici?
  • Mohu změnit čas jednání tak, že budu přecházet ulici, když je doprava minimální?
  • Může jednání proběhnout virtuálně?
DŮLEŽITÉ:

Tento jednoduchý princip je možné využít i při zvažování BOZP rizik v organizaci.

Proč využívat zvažování rizik?

Zvažováním rizik v celém systému a ve všech procesech vzrůstá pravděpodobnost dosažení stanovených cílů.

Zvažování rizik:

  • zlepšuje řízení organizace,
  • zavádí proaktivní kulturu zlepšování,
  • pomáhá v dosahování souladu se zákony a předpisy.
DŮLEŽITÉ:

Zvažování rizik je soustavnou činností, která zvyšuje znalosti týkající se rizik a zlepšuje připravenost, zvyšuje šanci na dosažení cílů, snižuje pravděpodobnost negativních výsledků a dělá z prevence zvyklost.

2. Rizika a příležitosti

Ke stanovení rizik a příležitostí musí organizace zvážit její kontext, zainteresované strany a rozsah systému řízení BOZP. Organizace musí identifikovat rizika a příležitosti, které mají potenciál ovlivnit (pozitivně nebo negativně) výkonnost BOZP.

Organizace je povinna vytvořit, zavést a udržovat procesy pro identifikaci nebezpečí, které jsou „stále probíhající“ a jsou proaktivní (tj. nejsou pouze jednorázovou činností a jsou preventivně zaměřené).

DŮLEŽITÉ:

Identifikace nebezpečí je v procesu plánování zásadní pro upřednostnění činností zaměřených na řešení rizik a příležitostí.

Schopnost identifikace nebezpečí umožní organizaci rozpoznat a pochopit nebezpečí na pracovišti a rovněž umožní pracovníkům posoudit, upřednostnit a eliminovat nebezpečí nebo snížit rizika.

Celkovým účelem procesu hodnocení rizik je zhodnotit nebezpečí, které vznikají nebo by mohly vzniknout v průběhu činností organizace, a zajistit, aby rizika vyplývající z těchto nebezpečí byla posouzena, upřednostňována a řízena tak, aby byla rizika snížena na přijatelnou úroveň.

Nebezpečí mohou způsobit pracovní úraz nebo poškození zdraví pracovníka. Z tohoto důvodu musí být tato nebezpečí prvotně identifikována a rizika spojená s těmito nebezpečími posouzena. Jsou-li existující opatření ke snížení těchto rizik nedostatečná, musí být přijata účinná opatření, a to v souladu s hierarchií řízení rizik.

Identifikace nebezpečí by měla směřovat k proaktivnímu stanovení všech zdrojů, situací nebo činností (nebo jejich kombinace), které vyplývají z činností organizace, s potenciálem pracovního úrazu nebo poškození zdraví.

Příklady zahrnují:

  • zdroje (např. pohyblivé stroje, záření nebo zdroje energie),
  • situace (např. práce v omezeném prostoru, práce ve výšce),
  • činnosti (např. ruční manipulace, nošení OOOP).

Identifikace nebezpečí by měla zohledňovat různé druhy nebezpečí na pracovišti, včetně:

  • fyzického (např. pády, hluk, vibrace, škodlivé zdroje energie),
  • chemického (např. inhalace, kontakt s chemikáliemi nebo jejich požití),
  • biologického (například kontakt s alergeny nebo patogeny, jako jsou bakterie nebo viry),
  • psychosociálního (např. hrozba fyzického násilí, šikanování nebo zastrašování).

Proces identifikace nebezpečí organizace by měl zohlednit následující:

  • rutinní a nerutinní činnosti, jako je čištění a údržba zařízení, extrémní povětrnostní podmínky, rekonstrukce a zahájení provozu / odstavení zařízení,
  • činnost všech osob, které mají přístup na pracoviště, včetně dodavatelů a návštěvníků,
  • lidské chování, schopnosti a jiné lidské faktory,
  • identifikované nebezpečí pocházející mimo pracoviště, které by mohlo nepříznivě ovlivnit zdraví a bezpečnost na pracovišti,
  • nebezpečí vzniklá v okolí pracoviště,
  • infrastruktura, zařízení a materiály na pracovišti,
  • změny nebo navrhované změny v organizaci nebo jejích činnostech,
  • změny systému řízení BOZP včetně dočasných změn a jejich vliv na operace, procesy a činnosti,
  • všechny platné právní povinnosti týkající se hodnocení rizik a provádění nezbytného řízení,
  • návrh pracovišť, procesů, strojů / zařízení, provozních postupů a organizace práce, včetně jejich přizpůsobení lidským schopnostem,
  • potenciální nouzové situace,
  • změny ve znalostech a informacích o nebezpečích,
  • nové nebo změněné nebezpečí.

Posouzení BOZP rizik a dalších rizik pro systém řízení BOZP

Organizace musí uplatňovat proces identifikace nebezpečí a posouzení rizik s cílem určit řízení, které je nezbytné ke snížení rizika zranění a/nebo poškození zdraví pracovníka. Účelem posouzení rizik je řešit nebezpečí, které by mohly vzniknout v průběhu činností organizace, a zajistit, aby rizika vyplývající z těchto nebezpečí byla posuzována, upřednostňována a řízena.

Toho lze dosáhnout:

  • vypracováním metodiky pro identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik,
  • identifikací nebezpečí,
  • stanovením souvisejících úrovní rizika s přihlédnutím k přiměřenosti stávajících řízení založených na posouzení pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti zranění nebo poškození zdraví, které mohou být způsobeny událostí nebo expozicí,
  • určením, zda jsou tato rizika přijatelná vzhledem k právním závazkům organizace a cílům BOZP,
  • stanovením vhodného způsobu řízení rizik, pokud je to nutné,
  • dokumentováním výsledků hodnocení rizik,
  • průběžným přezkoumáváním identifikace nebezpečí a procesu posuzování rizik.

Výstupy z procesu posuzování rizik by měly být použity při zavádění a vývoji dalších částí systému řízení BOZP, jako jsou kompetence, provozní plánování a kontrola a monitorování, měření, analýza a hodnocení výkonnosti.

Neexistuje jednotná metodika pro identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik, která by byla vhodná pro všechny organizace. Metody identifikace nebezpečí a hodnocení rizik se v odvětvích značně liší, a to od jednoduchých hodnocení až po komplexní numerické metody s rozsáhlou dokumentací.

Individuální nebezpečí mohou vyžadovat použití různých metod, např. posouzení dlouhodobé expozice nebezpečným látkám může vyžadovat jinou metodu, než jaká by byla použita pro bezpečnost strojního zařízení nebo pro posouzení administrativní činnosti. Každá organizace by měla zvolit vhodnou metodu podle druhu nebezpečí, které se vyskytuje na jejich pracovištích.

DŮLEŽITÉ:

Zvolený přístup by měl vést ke komplexní metodice pro průběžné hodnocení rizik organizace.

Pokud posouzení rizik organizace používá popisné kategorie pro posouzení závažnosti nebo pravděpodobnosti poškození, měly by být jasně definovány, např. jasné definice pojmů, jako jsou „pravděpodobné“ a „nepravděpodobné“. Uvedené je důležité k tomu, aby se zajistilo, že různé osoby je budou stejně interpretovat.

Organizace by měla zvážit i rizika pro citlivé skupiny obyvatelstva (např. těhotné ženy) a zranitelné skupiny (např. mladé pracovníky), jakož i jakákoli zvláštní odchylnost jednotlivců, kteří se podílejí na plnění konkrétních úkolů (např. gramotnost).

Posouzení rizik by mělo zahrnovat konzultace a účast pracovníků a zohledňovat právní a jiné požadavky.

DŮLEŽITÉ:

Posouzení rizik by mělo být prováděno pracovníky s odbornou způsobilostí v metodikách a technikách hodnocení rizik a s odpovídající znalostí pracovních činností organizace!

DŮLEŽITÉ:

Organizace by měla rovněž zvážit rizika, která přímo nesouvisejí s bezpečností a ochranou osob, ale která ovlivňují samotný systém řízení BOZP a mohou mít dopad na zamýšlené výsledky.

Rizika pro systém řízení BOZP zahrnují:

  • porozumění kontextu organizace,
  • nedodržení potřeb a očekávání příslušných zainteresovaných stran,
  • nedostatečná konzultace a účast pracovníků,
  • nedostatečné plánování nebo přidělování zdrojů,
  • neúčinný program auditu,
  • špatné plánování klíčových rolí,
  • špatné zapojení vrcholového vedení.

Posouzení BOZP příležitostí a dalších příležitostí pro systém řízení BOZP

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat proces, který umožní posoudit:

  • BOZP příležitosti k posílení výkonnosti BOZP při zvažování plánovaných změn organizace, jejích politik, procesů nebo činností,
  • další možnosti zlepšení systému řízení BOZP.

Příležitosti ke zlepšení výkonnosti BOZP mohou zahrnovat:

  • posouzení nebezpečí a rizik při plánování a navrhování zařízení, procesů a materiálů,
  • změna pracovních procesů, zavedení nových technologií pro zlepšení vysoce rizikových činností,
  • spolupráce na fórech zaměřených na otázky týkající se BOZP,
  • zavedení analýzy bezpečnosti práce,
  • implementace procesů povolení k práci,
  • provádění hodnocení ergonomických rizik,
  • zlepšení kultury BOZP organizace.

Příležitosti ke zlepšení systému řízení BOZP mohou zahrnovat:

  • zvyšování viditelnosti podpory vrcholového vedení systému řízení BOZP,
  • zlepšování konzultací s pracovníky a účasti na rozhodování o BOZP,
  • posílení vyšetřovacího procesu při pracovních úrazech,
  • zlepšení obousměrné komunikace v otázkách BOZP a podpora BOZP na pracovišti,
  • urychlení nápravných opatření k řešení neshod,
  • provádění cílů BOZP se stejnou intenzitou jako ostatní obchodní cíle,
  • zlepšení kompetence při identifikaci rizik, řešení rizik BOZP a provádění vhodných řízení,
  • přijetí přístupu k hodnocení rizik při provádění auditů BOZP,
  • monitorování pracovníků na všech úrovních jako klíčového zdroje organizace,
  • zajištění toho, aby přezkum managementu propagoval strategické a kritické hodnocení (ne pouze formální) systému řízení BOZP.

Požadavky článku 6.1.1 a 6.1.2 ČSN ISO 45001 - „Rizika a příležitosti“

Účelem systému managementu BOZP je poskytnout rámec pro řízení rizik a příležitostí v oblasti BOZP. Cílem a zamýšlenými výstupy systému managementu BOZP je předcházet pracovním úrazům a poškození zdraví pracovníků a zajišťovat bezpečná a zdravá pracoviště.

Zavedení systému managementu BOZP, umožňuje organizaci řídit svá rizika v oblasti BOZP a zlepšit svoji výkonnost v oblasti BOZP.

Zavedení a udržování systému managementu BOZP, jeho efektivnost a schopnost dosahovat zamýšlených výstupů závisí na řadě klíčových faktorů, které mohou zahrnovat cíle BOZP, které jsou v souladu s politikou BOZP a zohledňují nebezpečí v rámci organizace, rizika v oblasti BOZP a příležitosti v oblasti BOZP.

Riziko je účinek nejistoty. Účinek je odchylka od očekávaného - kladná nebo záporná. Nejistota je stav nedostatku informací, dokonce i částečného, související s událostí, jejím následkem nebo možností výskytu a s jejím pochopením nebo znalostí.

Riziko je často charakterizováno odkazem na potenciální „události“ a „následky“ nebo na jejich kombinaci. Riziko se často vyjadřuje jako kombinace následků události (včetně změn okolností) a související „možnosti výskytu“.

Riziko v oblasti BOZP je kombinace možnosti výskytu nebezpečné události (událostí) související s prací nebo expozice (expozic) a závažnosti úrazu a poškození zdraví, které mohou být způsobeny touto událostí (událostmi) nebo expozicí (expozicemi).

Úraz a poškození zdraví je nepříznivý účinek na fyzický, duševní nebo kognitivní stav osoby. Mezi tyto nepříznivé účinky patří nemoci z povolání, onemocnění a smrt. Termín „úraz a poškození zdraví“ znamená výskyt úrazu nebo poškození zdraví, a to buď samostatně, nebo v kombinaci.

Opatření pro řešení rizik a příležitostí - 6.1 (viz 6.1.1 Obecně)

Plánování není jednorázovou akcí, ale průběžným procesem, předvídáním měnících se okolností a neustálým určováním rizik a příležitostí jak pro pracovníky, tak pro systém managementu BOZP.

Při plánování systému managementu BOZP musí organizace zvážit záležitosti uvedené v 4.1 (kontext), požadavky uvedené v 4.2 (zainteresované strany) a v 4.3 (rozsah systému managementu BOZP) a určit rizika a příležitosti, které je potřeba řešit, aby se:

  • prokázalo, že systém managementu BOZP může dosáhnout zamýšleného výstupu (výstupů),
  • předešlo nežádoucím účinkům, nebo aby se zmírnily,
  • dosáhlo neustálého zlepšování.

Při určování rizik a příležitostí pro systém managementu BOZP a jeho zamýšlené výstupy, které je potřeba řešit, musí organizace brát v úvahu:

  • nebezpečí (viz 6.1.2.1),
  • rizika v oblasti BOZP a jiná rizika (viz 6.1.2.2),
  • příležitosti v oblasti BOZP a jiné příležitosti (viz 6.1.2.3),
  • požadavky právních předpisů a jiné požadavky (viz 6.1.3).

Organizace musí ve svém procesu (procesech) plánování určit a posoudit rizika a příležitosti, které jsou relevantní pro zamýšlené výstupy systému managementu BOZP, které souvisejí se změnami v organizaci, v jejích procesech nebo se změnami systému managementu BOZP. V případě plánovaných změn, trvalých nebo dočasných, se toto posouzení musí provést před zavedením změny (viz 8.1.3).

Organizace musí udržovat dokumentované informace týkající se:

  • rizik a příležitostí,
  • procesu (procesů) a opatření potřebných pro určování a řešení rizik a příležitostí (viz 6.1.2 až 6.1.4) v míře nezbytné pro zajištění důkazu, že se provádějí tak, jak je naplánováno.

Příležitosti v oblasti BOZP se zaměřují na identifikaci nebezpečí, na to, jak jsou tato nebezpečí sdělována, a na analýzu a zmírňování známých nebezpečí. Jiné příležitosti se zaměřují na strategie pro zlepšování systému.

Příklady příležitostí ke zlepšování výkonnosti v oblasti BOZP:

  • funkce kontroly a auditu,
  • analýza nebezpečí při práci (analýza bezpečnosti práce) a posuzování související s úkoly,
  • zlepšování výkonnosti v oblasti BOZP omezováním monotónní práce nebo práce prováděné potenciálně nebezpečnou, předem stanovenou pracovní rychlostí,
  • povolení k práci a jiné metody uznávání a řízení,
  • vyšetřování incidentů nebo neshod a nápravná opatření,
  • ergonomická posuzování a jiná posuzování související s prevencí úrazů.

Příklady dalších příležitostí ke zlepšování výkonnosti v oblasti BOZP:

  • začleňování požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost při práci již v počátečních fázích životního cyklu zařízení, vybavení nebo procesu plánování pro přemístění zařízení, pro nový návrh procesu nebo pro výměnu strojního zařízení a výrobní jednotky,
  • využívání nových technologií ke zlepšení výkonnosti v oblasti BOZP,
  • zlepšování kultury v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, např. rozšiřováním kompetencí týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nad rámec požadavků nebo povzbuzováním pracovníků, aby včas informovali o incidentech,
  • zviditelňování podpory, kterou vrcholové vedení poskytuje systému managementu BOZP,
  • posílení procesu (procesů) vyšetřování incidentů,
  • zlepšování procesu (procesů) pro projednání s pracovníky a jejich spoluúčast,
  • benchmarking, včetně uvážení jak vlastní dosavadní výkonnosti organizace, tak výkonnosti jiných organizací,
  • spolupráce na fórech zaměřených na témata týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Identifikace nebezpečí (viz 6.1.2.1)

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat proces (procesy) pro identifikaci nebezpečí, který je průběžný a proaktivní.

Proces (procesy) musí mimo jiné brát v úvahu:

  • jak je práce organizována, sociální faktory (včetně pracovní zátěže, pracovní doby, diskriminace, šikanování a obtěžování), vedení (leadership) a kulturu v organizaci,
  • rutinní a nerutinní činnosti a situace, včetně nebezpečí vyplývajících z infrastruktury, zařízení (vybavení), materiálů, látek a fyzických podmínek na pracovišti; návrhu produktu a služby, výzkumu, vývoje, zkoušení, výroby, montáže, konstrukční/stavební činnosti, poskytování služby, údržby a likvidace/odstraňování; lidských faktorů; způsobu provádění práce,
  • dřívější relevantní incidenty, interní nebo externí vůči organizaci, včetně havárií a jejich příčin,
  • potenciální havarijní situace,
  • osoby, včetně zvážení osob s přístupem na pracoviště a jejich činností, včetně pracovníků, smluvních dodavatelů, návštěvníků a jiných osob; osob v blízkosti pracoviště, které mohou být ovlivněny činnostmi organizace; pracovníků na místě, které organizace přímo neřídí,
  • jiné záležitosti, včetně zvážení návrhu pracovních prostorů, procesů, instalací, strojů/zařízení, provozních postupů a organizace práce, včetně jejich přizpůsobení potřebám a způsobilostem zapojených pracovníků; situací vyskytujících se v blízkosti pracoviště, vyvolaných pracovními činnostmi řízenými organizací; situací, které nejsou řízeny organizací a které se vyskytují v blízkosti pracoviště a mohou způsobit úraz a poškození zdraví osob na pracovišti,
  • aktuální nebo navrhované změny v organizaci, v operacích, procesech, činnostech a v systému managementu BOZP (viz 8.1.3),
  • změny znalostí a informací týkajících se nebezpečí.

Posuzování rizik v oblasti BOZP a jiných rizik z hlediska systému managementu BOZP (viz 6.1.2.2)

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat proces (procesy) pro:

  • posuzování rizik v oblasti BOZP na základě identifikovaných nebezpečí při zohlednění efektivnosti existujících způsobů řízení,
  • určování a posuzování jiných rizik vztahujících se k vytvoření, zavedení, fungování a udržování systému managementu BOZP.

Metodika (metodiky) a kritéria organizace pro posuzování rizik v oblasti BOZP musí být stanoveny s ohledem na jejich rozsah, charakter a načasování, aby se zajistilo, že jsou spíše proaktivní než reaktivní a používají se systematicky. O metodice (metodikách) a kritériích musí být udržovány a uchovávány dokumentované informace.

Posuzování příležitostí v oblasti BOZP a jiných příležitostí z hlediska systému managementu BOZP (viz čl. 6.1.2.3)

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat proces (procesy) pro posuzování:

  • příležitostí v oblasti BOZP s cílem zvýšit výkonnost v oblasti BOZP při zohlednění plánovaných změn v organizaci, jejích politik, procesů nebo činností a příležitostí s cílem přizpůsobit práci, organizaci práce a pracovní prostředí pracovníkům; příležitostí s cílem odstranit nebezpečí a snížit rizika v oblasti BOZP,
  • jiných příležitostí pro zlepšení systému managementu BOZP.
POZNÁMKA:

Rizika v oblasti BOZP a příležitosti v oblasti BOZP mohou vést k jiným rizikům a jiným příležitostem v organizaci.

Organizace musí koordinovat svůj proces (procesy) zprostředkování a nákupu se svými smluvními dodavateli s cílem identifikovat nebezpečí a posuzovat a řídit rizika v oblasti BOZP vyplývající z:

  • činností a operací smluvních dodavatelů, které mají dopad na organizaci,
  • činností a operací organizace, které mají dopad na pracovníky smluvních dodavatelů,
  • činností a operací smluvních dodavatelů, které mají dopad na ostatní zainteresované strany na pracovišti.

Vyskytne-li se incident nebo neshoda, musí organizace posuzovat rizika v oblasti BOZP, která se týkají nových nebo změněných nebezpečí, před přijetím opatření.

Podávání zpráv o incidentech a vyšetřování incidentů bez zbytečného odkladu může umožnit odstranění nebezpečí a co nejdříve minimalizovat související rizika v oblasti BOZP.

Identifikace nebezpečí pomáhá organizaci rozpoznat a pochopit nebezpečí na pracovišti a vůči pracovníkům s cílem nebezpečí posoudit, seřadit podle důležitosti a nebezpečí odstranit nebo snížit rizika v oblasti BOZP.

Proces (procesy) identifikace nebezpečí organizace má zvážit:

  • rutinní a nerutinní činnosti a situace krátkodobé a dlouhodobé činnosti mohou vytvářet různá rizika,
  • nová nebo změněná nebezpečí pochopení toho, jak se práce skutečně provádí (např. pozorování a diskutování o nebezpečích s pracovníky), může určit, zda se rizika v oblasti BOZP zvyšují nebo snižují.

Pomocí vhodných metod se mají posuzovat i jiná rizika z hlediska systému managementu BOZP.

Měření cílů BOZP může být kvalitativní nebo kvantitativní. Kvalitativními opatřeními mohou být aproximace, například ty, které byly získány z průzkumů, rozhovorů a pozorování. Nepožaduje se, aby organizace stanovila cíle BOZP pro všechna rizika a příležitosti, které určí.

Hierarchie způsobů řízení má poskytovat systematický přístup ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, k odstraňování nebezpečí a snižování nebo řízení rizik v oblasti BOZP.

Každý způsob řízení je považován za méně efektivní než předchozí. Je obvyklé kombinovat několik způsobů řízení, aby bylo možné snižovat rizika v oblasti BOZP na tak nízkou úroveň, jak je to prakticky možné.

3. Kompetence (competence)

Organizace pracující efektivně musí mít kvalifikované pracovníky. Pokud jde o BOZP, je nezbytné, aby pracovníci měli přístup k informacím a byli vhodně vyškoleni, aby předešli nehodám nebo špatnému zdravotnímu stavu pro sebe a pro ostatní.

Kompetence může zahrnovat následující úvahy:

  • schopnost splnit úkol založený na definovaných úlohách a jasné porozumění požadovaným aspektům BOZP,
  • odborné metody náboru s ohledem na dočasné nebo agenturní pracovníky,
  • rozpoznání rizik spojených s procesy,
  • právní požadavky,
  • jednotlivé schopnosti včetně zkušeností, jazykových dovedností, gramotnosti a rozmanitosti.

Rozmanitost činností v rámci organizace určí úroveň odborné přípravy potřebné k plnění kompetencí. Bez ohledu na to, jak velká nebo malá je organizace, jsou záznamy o školení nezbytné jako odkaz a důkazy o naplnění kompetencí.

Kompetence je definována jako schopnost aplikovat znalosti a dovednosti pro dosažení zamýšlených výsledků. Tato definice je důležitá, protože upozorňuje na rozdíl mezi někým, kdo je vyškolený, a někým, kdo je kompetentní.

Organizace musí stanovit požadavky na odbornou způsobilost pro ty pracovníky, kteří ovlivňují nebo by mohly ovlivnit její výkonnost BOZP.

DŮLEŽITÉ:

Tento požadavek se týká také pracovníků, kteří podléhají kontrole organizace, jako jsou dodavatelé, agenturní pracovníci atd.

Po stanovení těchto požadavků na způsobilost musí organizace zajistit, aby tito pracovníci měli příslušnou odbornou způsobilost, včetně schopnosti identifikovat nebezpečí, na základě odpovídajícího vzdělání, odborné přípravy nebo zkušeností.

DŮLEŽITÉ:

Je nezbytně nutné, aby všichni pracovníci měli znalosti a dovednosti potřebné k identifikaci nebezpečí a ke zvládnutí rizik BOZP spojených s jejich prací a pracovišti.

Organizace musí stanovit požadavky na odbornou způsobilost pro jednotlivé úkoly a ve svých úvahách by měla zohlednit následující faktory:

  • vzdělání, odbornou přípravu a zkušenosti potřebné k tomu, aby převzaly roli a přeškolení potřebné pro udržení kompetence,
  • pracovní prostředí,
  • preventivní a kontrolní opatření vyplývající z procesu hodnocení rizik,
  • požadavky vztahující se na systém řízení BOZP,
  • možné důsledky dodržování a nedodržování předpisů, včetně dopadu na zdraví a bezpečnost pracovníků,
  • povinnosti a odpovědnosti spojené s rolí,
  • složitost a požadavky na provozní postupy a pracovní instrukce,
  • výsledky vyšetřování incidentů,
  • právní a další požadavky,
  • nezbytná aktualizace kompetencí nezbytná kontextem nebo změnami v práci,
  • individuální schopnosti, včetně zkušeností, jazykových dovedností, gramotnosti a rozmanitosti.

Organizace by měla věnovat zvláštní pozornost požadavkům na způsobilost spojeným s personálem, který plní následující úkoly:

  • identifikace rizik a provádění hodnocení rizik,
  • provádění auditů,
  • provádění hodnocení expozice na pracovišti,
  • provádění vyšetřovacích incidentů,
  • provádění úkolů, které s nimi spojují významné nebezpečí a související vysoké riziko.

Při získávání kompetence prostřednictvím školení by měl proces výcviku organizace zahrnovat:

  • identifikace potřeb školení,
  • vypracování plánu školení nebo programu zaměřeného na řešení konkrétních potřeb školení,
  • dodání školení,
  • vyhodnocení účinnosti školení,
  • dokumentace, sledování a přezkoumání získaných školení.

Pracovníci by měli být povzbuzováni, aby pomáhali organizaci při zjišťování kompetencí potřebných pro jejich příslušné role.

Organizace je povinna uchovávat příslušné dokumentované informace jako důkaz o způsobilosti svých zaměstnanců, jako jsou záznamy o školení.

Požadavky článku 7.2 ČSN ISO 45001:2018 - Kompetence

Kompetence je schopnost využívat znalosti a dovednosti k dosažení zamýšlených výsledků.

Organizace musí:

  • určit potřebné kompetence pracovníků, kteří ovlivňují nebo mohou ovlivňovat výkonnost v oblasti BOZP,
  • zajistit, aby pracovníci byli kompetentní (včetně schopnosti identifikovat nebezpečí) na základě vhodného vzdělání, výcviku/školení nebo zkušeností,
  • připadá-li to v úvahu, přijímat opatření pro získání a udržení potřebných kompetencí a hodnotit efektivnost realizovaných opatření (Poznámka: Použitelná opatření mohou zahrnovat například poskytování výcviku/školení, mentorování, přeřazení v současné době zaměstnaných osob nebo přijetí kompetentních osob na přechodnou dobu nebo na základě smlouvy.),
  • uchovávat vhodné dokumentované informace jako důkaz o kompetenci.
DŮLEŽITÉ:

Kompetence pracovníků má zahrnovat znalosti a dovednosti potřebné k náležitému identifikování nebezpečí a řešení rizik v oblasti BOZP souvisejících s jejich prací a pracovištěm.

Při určování kompetencí pro každou roli má organizace brát v úvahu takové věci, jako je:

  • vzdělání, výcvik, kvalifikace a zkušenosti nezbytné k převzetí role a opakovaný výcvik/školení nezbytný pro udržení kompetencí,
  • pracovní prostředí,
  • preventivní a bezpečnostní opatření vyplývající z procesu (procesů) posuzování rizik,
  • požadavky týkající se systému managementu BOZP,
  • požadavky právních předpisů a jiné požadavky,
  • politika BOZP,
  • potenciální důsledky souladu a nesouladu, včetně dopadu na zdraví a bezpečnost pracovníků,
  • hodnota spoluúčasti pracovníků na systému managementu BOZP, která je založena na jejich znalostech a dovednostech,
  • povinnosti a odpovědnosti související s příslušnými rolemi,
  • individuální schopnosti, včetně zkušeností, jazykových dovedností, gramotnosti a rozmanitosti,
  • relevantní aktualizace kompetencí vyvolané změnou kontextu nebo práce.
DŮLEŽITÉ:

Organizace musí klást důraz na spoluúčast pracovníků na nemanažerských pozicích při určování požadavků na kompetence, potřeb výcviku/školení, výcviku/školení a vyhodnocování výcviku/školení (viz článek 5.4).

DŮLEŽITÉ:

Pracovníci mají mít potřebné kompetence, aby se vyhnuli situacím bezprostředního a vážného nebezpečí. Proto je důležité, aby byl pracovníkům poskytován vhodný výcvik/školení o nebezpečích a rizicích souvisejících s jejich prací.

DŮLEŽITÉ:

Organizace musí zajistit, aby externě zajišťované funkce a procesy byly řízeny.

Organizace musí zajistit, aby její opatření v rámci outsourcingu byla v souladu s požadavky právních předpisů a jiných požadavků a s dosahováním zamýšlených výstupů systému managementu BOZP.

Druh a úroveň řízení uplatňované u těchto funkcí a procesů musí být vymezeny v rámci systému managementu BOZP. Při outsourcingu musí organizace řídit externě zajišťované funkce a proces (procesy) s cílem dosáhnout zamýšleného výstupu (výstupů) systému managementu BOZP.

DŮLEŽITÉ:

V případě externě zajišťovaných funkcí a procesu (procesů) odpovídá za splnění požadavků podle tohoto dokumentu organizace.

Aby se dosáhlo zamýšlených výstupů systému managementu BOZP, mají se procesy monitorovat, měřit a analyzovat. Příklady toho, co by se mohlo monitorovat a měřit, mohou mimo jiné zahrnovat kompetence.

4. Povědomí (awareness)

Znalost požadavků systému řízení BOZP organizace je důležitá jak u interních, tak externích pracovníků. Musí existovat jasné pochopení politiky BOZP organizace včetně požadavku na to, aby jednotlivci ochránili sebe a ostatní před vystavením nebezpečí.

ISO 45001:2018 vyžaduje, aby pracovníci „nabyli povědomí“ o politice BOZP. Všichni pracovníci, ale nemusí nutně doslovně vědět obsah politiky, očekává se však, že budou chápat a být si vědomi celkových cílů politiky, jaká nebezpečí jsou společné pro uskutečněnou činnost a být si vědomi důsledků svých vlastních činností.

Vedle pracovníků i dodavatelé, návštěvníci a další zainteresované strany by si měli být vědomi rizik BOZP, kterým jsou vystaveni, a měly by být také posuzovány všechny otázky týkající se systému řízení BOZP a výkonnosti BOZP organizace, s nimi spojené.

Trénink zaměřený na poskytnutí potřebných informací by měl zohledňovat individuální schopnosti pracovníků, jako je gramotnost, jazykové znalosti a zralost.

Požadavky článku 7.3 ČSN ISO 45001:2018 - Povědomí

Vedení (leadership) a závazek vrcholového vedení organizace, včetně povědomí, schopnosti reagovat na podněty, aktivní podpory a zpětné vazby, mají pro úspěch systému managementu BOZP a pro dosažení jeho zamýšlených výstupů zásadní důležitost.

Pracovníci musí nabýt povědomí o:

  • politice BOZP a cílech BOZP,
  • svém přínosu k efektivnosti systému managementu BOZP včetně přínosů zlepšené výkonnosti v oblasti BOZP,
  • důsledcích a potenciálních následcích nesplnění požadavků systému managementu BOZP,
  • incidentech a výsledcích vyšetřování, které se jich týkají,
  • určených nebezpečích, rizicích v oblasti BOZP a opatření, která se jich týkají,
  • schopnosti vymanit se z pracovních situací, které považují za bezprostřední a závažné ohrožení jejich života nebo zdraví, jakož i o opatřeních na jejich ochranu před nepřiměřenými důsledky takového počínání.
DŮLEŽITÉ:

Smluvní strany, návštěvníci a další strany (vedle pracovníků - zejména dočasných pracovníků) si mají být vědomi rizik v oblasti BOZP, kterým jsou vystaveni.

[1], [2]

5. Závěr

Vývoj v oblasti BOZP za posledních 100 let významně pokročil, a to od pouhého zajištění bezpečnosti strojů a zařízení až k systémové bezpečnosti, s důrazem na lidský faktor. Ze statistik vyplývá, že asi 85% všech pracovních úrazů je spojováno s lidským faktorem. Z uvedeného důvodu je zaměření se na lidský faktor tím správným směrem v oblasti BOZP.

Proaktivní a neustálé zvažování rizik zaměstnanci, kteří mají znalosti potřebné k identifikování nebezpečí a hodnocení rizik na pracovištích, tj. jsou v této oblasti kompetentní a mají povědomí o jejich rolích, je tím nejúčinnějším preventivním nástrojem při snižování počtu pracovních úrazů a poškození zdraví v organizacích. K uvedenému je však nutná silná podpora ze strany vrcholového vedení a nastavení otevřené komunikace v organizaci, bez strachu z postihu zaměstnance.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] ČSN ISO 45001 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Požadavky s návodem na použití.

[2] ZVAŽOVÁNÍ RIZIK V ISO 9001:2015, vydané International Organization for Standardization, český překlad České společnosti pro jakost, 2017.

Související dokumenty

Související články

Výsledky průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2)
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce"
"Job Hazard Analysis" a bezpečné pracovní postupy
Motivační faktory a bariéry pro hodnocení rizik a řešení otázek BOZP
Synergie hodnocení rizik a bezpečných pracovních postupů
Elektromagnetická kompatibilita zdravotnických elektrických přístrojů
Genderová problematika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Nástroje pro hodnocení rizik v mikro a malých podnicích
Zamyšlení nad pojmem "Bezpečnost při práci"
Respirátor, nejlepší přítel člověka?
Pandemie, globální výzva pro resilientní systémy BOZP
Vedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik
Zamyšlení nad možností použití "posunovače palet"
Budoucnost bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v Evropě, konference ETUI
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Nová rizika a výzvy v oblasti BOZP
Zemědělství a lesnictví jedno z nejrizikovějších odvětví
Kontext organizace podle ČSN ISO 45001:2018
Vyhodnocování rizik a vhodný nástroj pro malé podniky a mikropodniky
Pilíře bezpečnosti ve stavebnictví a ostatních odvětvích
Znalostní systém prevence rizik v BOZP
Organizační faktor v prevenci rizik na pracovištích

Související otázky a odpovědi

Pes na pracovišti
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Pracovní postup
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Aktualizace směrnic BOZP
Bezpečnostní listy na pracovišti
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Preventivní prohlídky - zdravotní dokumentace
Platnost slovenských revizí
Externí vedoucí pracovník
Povinné školení řidičů
Ohrožení nemocí z povolání
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Dopravně psychologické vyšetření a pracovní doba