Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného a především z tohoto důvodu věnují zdravotní pojišťovny kontrolní činnosti u těchto subjektů trvale zvýšenou pozornost.
Nepochybně je v zájmu jak zdravotních pojišťoven, tak zaměstnavatelů, aby byly těmito plátci řádně plněny zákonné povinnosti, což ve zdravotním pojištění znamená pro zaměstnavatele především:
- platit za zaměstnance pojistné podle zákona, tedy včas, ve správné výši a na správný účet,
- přihlašovat a odhlašovat zaměstnance v návaznosti na zahájení a ukončení zaměstnání,
- oznamovat vznik a zánik povinnosti státu platit za zaměstnanou osobu pojistné, pokud zaměstnanec zaměstnavateli příslušnou informaci podá.
Třebaže právní úprava zdravotního pojištění, daná zejména zákony č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů, ukládá tyto či jiné povinnosti jednoznačně, mohou nastat situace, kdy případná chyba zůstane bez odezvy a žádná sankce ze strany zdravotní pojišťovny nepřijde. Naopak za určitých okolností musí zdravotní pojišťovna „zakročit”, jelikož je to mimo jiné její úřední povinností, přičemž k uplatnění patřičného postupu a vyřešení problémových záležitostí má od 1. 12. 2011 k dispozici dlouhou desetiletou promlčecí dobu.
Podívejme se nejprve blíže na situace, kdy zdravotní pojišťovna může projevit určitou benevolenci a provinění zaměstnavatele ponechat bez povšimnutí.
Přihlašování a odhlašování zaměstnanců
Jednou z významných povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění je řádné plnění oznamovací povinnosti, spočívající ve sdělování rozhodných skutečností, bezprostředně souvisejících se zaměstnáním. V tomto směru musejí zaměstnavatelé věnovat zvýšenou pozornost zejména oznamování nástupu zaměstnance do zaměstnání včetně ukončení zaměstnání a sdělování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem. Období trvání zaměstnání řeší v příslušném kalendářním měsíci u pojištěnce jeho pojistný vztah, v případě „státních pojištěnců“ se navíc jedná o platby pojistného od státu. Především z těchto důvodů má plnění oznamovací povinnosti svoji obzvláštní důležitost a za její porušení může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč.
K sankčnímu postihu nemusí dojít, pokud zaměstnavatel z určitých důvodů (například opomenutím) zaměstnance přihlásí nebo odhlásí u zdravotní pojišťovny opožděně, tedy po uplynutí zákonné osmidenní lhůty. Toto opožděně podané hlášení však nesmí být podáno se značným časovým odstupem a musí se jednat o prohřešek svým charakterem ojedinělý či mimořádný. Totéž platí i pro opožděně podané hlášení o skutečnostech rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit pojistné. Je třeba si uvědomit, že pro počátek povinnosti státu platit pojistné je rozhodující datum na příslušném dokladu (datum přiznání důchodu, zahájení studia, tj. zápisu ke studiu, zahájení pobírání rodičovského příspěvku či péče o závislou osobu apod.), stejně tak jako datum, ke kterému je „státní kategorie“ ukončena. Zaměstnavatel však oznamuje v osmidenní lhůtě skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem tehdy, pokud mu je zaměstnanec sdělí.
Aby mohla zdravotní pojišťovna pravidelně každý měsíc obdržet od státu platbu pojistného za ty pojištěnce, u kterých je v jejím informačním systému evidována některá ze „státních kategorií“, musí zdravotní pojišťovna tuto informaci obdržet, a to buď od zaměstnavatele, nebo od pojištěnce. Pokud takovou informaci včas nemá, pak přichází každý měsíc nenávratně o platbu pojistného od státu, což je v roce 2018 měsíčně částka 969 Kč, neboť takovou platbu nelze požadovat zpětně. Je také pravdou, že tato částka se vždy k 1. 1. zvyšuje (od 1. 1. 2019 činí 1 018 Kč) a v této situaci může zdravotní pojišťovna zcela oprávněně zkoumat, který subjekt, tedy zaměstnavatel nebo pojištěnec, tento nežádoucí stav zapříčinil.
Podání Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele
Formulář „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen Přehled) podává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze tento Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nebližší následující pracovní den.
Přehled podávaný zaměstnavatelem obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují například i ti zaměstnanci, kterým nebyl v příslušném měsíci, za které se pojistné platí, zúčtován žádný příjem (například nemoc, žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené stále vedená jako zaměstnanec apod.). Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více příjmů, zakládajících účast na zdravotním pojištění, uvádí se takový zaměstnanec do Přehledu pouze jedenkrát, neboť zákon hovoří o počtu zaměstnanců, nikoli o počtu pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatelé jsou povinni podávat Přehledy všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou jejich zaměstnanci pojištěni.
I v tomto případě může zdravotní pojišťovna projevit určitou shovívavost v tom smyslu, že bude k opožděně podanému hlášení tolerantní tehdy, pokud se bude jednat o mimořádnou událost.
Ve všech výše popisovaných situacích by však měl zaměstnavatel vycházet ze zásady, že nikdy není radno zdravotní pojišťovnu zbytečně „provokovat“, neboť i tyto skutečnosti mohou hrát roli například tehdy, když zaměstnavatel bude žádat o prominutí vyměřeného penále.
Je třeba vzít v úvahu, že pokutu za porušení zákonných povinností zdravotní pojišťovna uložit může, ale také nemusí. Vždy bude záležet na charakteru provinění a také na případných dopadech do příjmové stránky systému.
Placení pojistného
U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc a pojistné za příslušný měsíc je splatné v období od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem splatnosti nejbližší pracovní den. Dnem platby je datum jejího připsání na účet zdravotní pojišťovny anebo platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.
Zdravotní pojišťovna není oprávněna plátci (a tedy ani zaměstnavateli) posunout termín pro provedení některé úhrady pojistného nebo dokonce nějakou platbu odpustit. Naopak, není-li úhrada provedena v souladu se zákonem, je povinností zdravotní pojišťovny uplatňovat dlužné pojistné a související penále, tedy evidované pohledávky vyměřovat a v případě jejich nezaplacení i vymáhat, což vyplývá z ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb.
Neuplatňované pohledávky
Pokud zaměstnavatel z hlediska placení pojistného poruší zákon, bude u něj zdravotní pojišťovna evidovat jako pohledávky buď pouze penále, nebo dlužné pojistné a penále, případně neuplatňované pojistné a penále.
Penále
Jedná se o situaci, kdy zaměstnavatel v uplynulém období dlužil na pojistném, toto dlužné pojistné v plné výši uhradil (dnem úhrady dluhu přestává běžet penále) a nadále mu již další dluhy na pojistném nevznikají.
Dlužné pojistné a penále
Pokud zaměstnavatel neprovádí platby pojistného podle zákona, je součástí této pohledávky zdravotní pojišťovny i příslušenství neboli penále, které narůstá úměrně se zvyšující se dlužnou částkou pojistného. Penále běží i tehdy, když je sjednán splátkový kalendář, třebaže jsou jednotlivé splátky placeny dle dohodnutého harmonogramu. Na výši penále má vždy vliv postupně se snižující částka dluhu na pojistném. Sazba penále činí za všech okolností 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.
Neuplatňované dlužné pojistné a penále
Za účelem „ekonomicky efektivního“ postupu při správě pohledávek stanovil zákonodárce hranice, do kterých zdravotní pojišťovny své pohledávky neuplatňují. Nelze vymáhat nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné pojišťovny 50 Kč. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. Zdravotní pojišťovna také nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.
Podotýkám, že z vyčísleného penále již žádné další penále nenabíhá. Pohledávkou zdravotní pojišťovny může být i přirážka k pojistnému dle § 45 zákona č. 48/1997 Sb.
Povinnost vyměřit pohledávku
Jestliže vyčíslené dlužné pojistné přesáhne 50 Kč anebo penále činí v kalendářním roce více než 100 Kč, nastupuje pro zdravotní pojišťovnu povinnost takovou pohledávku vůči plátci (zaměstnavateli) vyměřit a v případě nezaplacení vymáhat.
V prvotní fázi zřejmě zašle zdravotní pojišťovna dlužníkovi vyúčtování, ze kterého bude patrná výše pohledávek. Pokud tyto nebudou ve stanovené lhůtě dobrovolně uhrazeny, postupuje zdravotní pojišťovna ve dvou liniích:
- zašle dlužícímu subjektu Oznámení o zahájení správního řízení a posléze vystaví platební výměr,
- je-li pohledávka zdravotní pojišťovny nezpochybnitelná, může zdravotní pojišťovna použít výkaz nedoplatků.
O prominutí vyměřeného penále lze požádat cestou odstranění tvrdosti.
Pokud zdravotní pojišťovna učiní třeba v roce 2018 takzvaný kvalifikovaný úkon (to znamená, že například provede u zaměstnavatele kontrolu nebo mu zašle vyúčtování pohledávek a plateb), který přeruší běh promlčecí doby, pak po dobu dalších 10 let nejsou její pohledávky ohroženy promlčením.
Další lhůty pro plnění povinností
Základní lhůta pro plnění povinností ve zdravotním pojištění činí osm kalendářních dnů, nicméně právní úprava určuje i další lhůty.
Kopie záznamů o pracovních úrazech:podle § 45 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč.
Oznámení změny pojištěncem:pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo; pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje.
Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
- zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění