V předchozích číslech tohoto časopisu byly podrobně rozebrány změny v oblasti pracovnělékařských služeb, které přinesla jednak novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZSZS“), s účinností od 1. 11. 2017, jednak novela prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb. s účinností (až) od 15. 12. 2017. Na tyto změny navážu změnami, jež se dotkly posuzování zdravotní způsobilosti žáků a studentů v průběhu vzdělávání a které nelze dovodit z obecných pravidel o posudkové péči a lékařských posudcích, jak o nich bylo pojednáno dříve. Tyto změny mají rovněž pro zaměstnavatele svůj význam, pakliže se na jejich pracovištích uskutečňuje praktické vyučování nebo praktická příprava těchto žáků a studentů (dále též souhrnně „odborná praxe“). Protože ani v oblasti posuzování zdravotní způsobilosti žáků a studentů v průběhu jejich vzdělávání se zaměstnavatelé, školy a další zúčastněné subjekty nevyhýbají chybám, neuškodí si zopakovat základní principy a do nich zarámovat dotčené změny.
Na koho právní úprava dopadá
Právní úprava obsažená v ustanovení § 51 ZSZS a § 8, § 15a a § 16 prováděcí vyhlášky se vztahuje toliko na případy odborné praxe žáků středních škol nebo studentů vyšších odborných škol, kteří ji vykonávají jako součást svého vzdělávacího procesu na základě smlouvy mezi zaměstnavatelem a těmito školami ve smyslu ustanovení § 65 a § 96 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nedopadá tedy na případnou praxi uskutečňovanou na pracovištích zaměstnavatele studenty vysokých škol podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. V tomto případě je na zaměstnavateli, aby vyhodnotil povahu takové praxe i co do požadavků na zdravotní způsobilost studenta.
Čeho může zaměstnavatel využít při vyjednávání se školami pro účely zajištění odborné praxe žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol ve výše uvedeném smyslu, je metodické doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 22. 4. 2016 k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách konání praktického vyučování realizovaného na pracovištích fyzických či právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání. Součástí tohoto doporučení je též vzor možné smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování. Toto metodické doporučení je dostupné na webových stránkách jmenovaného ministerstva www.msmt.cz.
Ve kterých případech se prohlídka (ne)provádí
Posouzení zdravotní způsobilosti žáka nebo studenta v průběhu vzdělávání za účelem jeho odborné praxe u zaměstnavatele není nutné vždy. Jak vyplývá z ustanovení § 51 odst. 3 ZSZS a novelizovaného ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) bod 2 prováděcí vyhlášky, buď se nebude provádět vůbec (protože to nepožaduje příslušný právní předpis pro daný obor vzdělání, nebo má být v rámci odborné praxe vykonávána pouze činnost za podmínek obdobných výkonu práce zařazené do kategorie první a součástí této práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem), nebo se neprovádí před zařazením žáka či studenta na odbornou praxi, ale za určitých podmínek až v jejím průběhu (to v případě, že tato praxe začíná v době kratší než 12 kalendářních měsíců ode dne vydání lékařského posudku před zahájením samotného studia a během této doby nedošlo ke změně zdravotního stavu; posouzení zdravotní způsobilosti se pak provede nejdéle do 12 kalendářních měsíců ode dne zařazení žáka či studenta na odbornou praxi).
Načasování prohlídky
Pokud posouzení zdravotní způsobilosti žáka či studenta v souvislosti s jeho odbornou praxí nutné je, a tento takovou praxi absolvuje během svého studia na více pracovištích u různých subjektů (zaměstnavatelů), není třeba, aby prošel vždy novou lékařskou prohlídkou před každým svým zařazením na konkrétní činnost u konkrétního zaměstnavatele. Z ustanovení § 51 odst. 2 písm. a) a d) ZSZS a stejně tak z ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) bod 2 prováděcí vyhlášky lze výslovně dovodit, že se tak děje pouze před prvním zařazením žáka nebo studenta na odbornou praxi.
Jsou-li však podmínky, za kterých je odborná praxe vykonávána, u jednotlivých zaměstnavatelů zásadně odlišné, je v zájmu školy a dodržení podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti žáka nebo studenta vyžádat si nové posouzení jejich zdravotní způsobilosti.
Nutno připomenout, že v průběhu vzdělávání přichází v úvahu u žáka a studenta také provedení periodické prohlídky. Dle ustanovení § 8 odst. 1 písm. c) prováděcí vyhlášky k ní dochází jedenkrát ročně, pokud žák nebo student při odborné praxi vykonává rizikové práce. Novela prováděcího právního předpisu v té souvislosti doplnila pravidlo, že dnem rozhodným pro stanovení termínu takové periodické prohlídky je den vydání lékařského posudku před prvním zařazením žáka nebo studenta na odbornou praxi.
Kdo prohlídku provádí
Pro odpověď na tuto otázku je důležité, kde se odborná praxe uskutečňuje, resp. kde konkrétně se zahajuje. Z pohledu zaměstnavatele, na jehož pracovištích odborná praxe probíhá, mohou nastat dvě varianty.
- Odborná praxe se uskutečňuje toliko na pracovištích zaměstnavatele (zaměstnavatelů). V takovém případě lékařskou prohlídku provádí a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavatele.
- Odborná praxe bude probíhat jak na pracovištích zaměstnavatele, tak v příslušné škole nebo školském zařízení. Pak rozhoduje to, u kterého z dotčených subjektů bude odborná praxe zahájena. Pokud se tak stane ve škole (školském zařízení), je posuzujícím poskytovatelem registrující poskytovatel žáka nebo studenta, případně poskytovatel pracovnělékařských služeb školy, jestliže žák nebo student nemá svého registrujícího poskytovatele. Dojde-li k zahájení odborné praxe u zaměstnavatele, posouzení zdravotní způsobilosti žáka nebo studenta v souvislosti s jeho zařazením na odbornou praxi provede poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavatele.
Na základě výše uvedeného lze doporučit, aby zaměstnavatel, který uzavřel se školou smlouvu o zajištění praktického vyučování nebo praktické přípravy, „angažoval“ svého poskytovatele pracovnělékařských služeb též do posouzení zdravotní způsobilosti žáků a studentů v průběhu jejich vzdělávání. Smlouva s ním by na tyto případy měla pamatovat.
I když posouzení zdravotní způsobilosti žáka nebo studenta k odborné praxi bude ve výše uvedených případech provádět poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, není to zaměstnavatel, kdo vyhotovuje žádost o provedení takové lékařské prohlídky. Jak vyplývá z ustanovení § 8 odst. 2 písm. b) prováděcí vyhlášky, činí tak ředitel školy s tím, že si za tímto účelem vyžádá od zaměstnavatele údaje o druhu a režimu práce, kterou bude žák nebo student vykonávat, a o zdravotních a bezpečnostních rizicích této práce a míře rizik vyjádřené kategorií práce.
Novela prováděcí vyhlášky doplnila s účinností od 15. 12. 2017 ustanovení § 15a, které vymezuje náležitosti dotčené žádosti. Ve vztahu k odborné praxi je třeba zdůraznit jako obsahovou náležitost „údaje o podmínkách výuky a praktického vyučování a o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci a míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek“.
Jen pro úplnost, novela ZSZS upřesnila, že posuzujícím lékařem pro účely posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání může být jen lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, resp. se specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství.
Úhrada nákladů
Čeho se změny právní úpravy nedotkly vůbec, je úhrada nákladů spojených s lékařskými prohlídkami žáků a studentů ve vztahu k odborné praxi. Zákon ve svém ustanovení § 51 odst. 6 nadále vychází z toho, že je to právě škola („právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kde se uskutečňuje vzdělávání“, jehož součástí je odborná praxe), kdo tyto náklady hradí, a to bez ohledu na to, je-li odborná praxe realizována na jejích pracovištích, nebo na pracovištích jiných právnických nebo fyzických osob (zaměstnavatelů). Řada zaměstnavatelů nicméně po škole úhradu (refundaci) vynaložených nákladů stejně nevyžaduje.
Právní předpisy citované v článku (předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- ZSZS - zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
- vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
- zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
- zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)