Zdravotní pojištění - specifické situace při placení pojistného zaměstnavatelem v příkladech

Vydáno: 12 minut čtení

Při placení pojistného na zdravotní pojištění musí zaměstnavatel zodpovědně posoudit, jakým způsobem stanovit vyměřovací základ a následně odvést pojistné za zaměstnance, a to s ohledem na sjednaný pracovněprávní vztah, případně na charakter či výši zúčtovaného příjmu.

Zaměstnavatel musí správně rozhodnout, zda příjem zaměstnance zakládá povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Pokud tato povinnost vzniká, musí být pojistné odvedeno buď:

  • ze skutečné výše příjmu, tedy nižšího než minimální vyměřovací základ (v takovém případě je nutno doložit kontrolnímu orgánu doklad opravňující zaměstnavatele k tomuto postupu - například rozhodnutí ČSSZ o přiznání důchodu zaměstnanci, potvrzení o studiu, doklad o odvodu pojistného jiným zaměstnavatelem alespoň z minimálního vyměřovacího základu) nebo
  • alespoň z částky minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc s tím, že fakticky od roku 2013 není ve zdravotním pojištění stanoven maximální vyměřovací základ.

Zaměstnanci, pro které neplatí minimum

Podle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neplatí minimální vyměřovací základ pro osobu:

  1. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
  2. která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
  3. která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
  4. která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
  5. za kterou je plátcem pojistného stát,

pokud tyto skutečnosti (samostatně nebo bezprostředně na sebe navazující) trvají po celé rozhodné období, tj. kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem této zaměstnané osoby je skutečný příjem bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v rámci kalendářního měsíce, období nemoci, případný souběžný výkon samostatné výdělečné činnosti nebo jiného zaměstnání apod.

Formy pracovněprávního vztahu

Zaměstnavatelé standardně uzavírají se zaměstnanci „klasickou“ pracovní smlouvu anebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V následujícím textu jsou rozebrány podmínky při souběžných příjmech anebo v některých specifických situacích, kdy primárně vycházíme ze zásady, že zaměstnavatelem musí být zajištěn odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, případně z jeho poměrné části. Povinné minimum naopak nemusí být dodrženo po změně situace u příkladů č. 6 a 9.

Dohody - rozhoduje výše příjmu

Příjmy zúčtované zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti podléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění v přímé vazbě na tzv. započitatelný příjem, jehož výše je v roce 2018 určena částkou 2 500 Kč. To znamená, že účast zaměstnance na zdravotním pojištění vzniká a pojistné se platí za předpokladu, že zúčtovaný hrubý příjem činí alespoň 2 500 Kč za rozhodné období kalendářního měsíce. Osoba pracující na dohodu o provedení práce se považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Upozornění:

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny příjmy.

Pracovní smlouva

Pokud je na základě pracovní smlouvy dosaženo za rozhodné období kalendářního měsíce příjmu i nižšího než 2 500 Kč, tedy jakéhokoli příjmu, pojistné se odvádí (případně i s ohledem na minimální vyměřovací základ). Obdobně se postupuje například i u odměn členů statutárních orgánů [§ 6 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů] a při vyplácení funkčních požitků, tedy odměn za výkon funkce ve spolcích, sdruženích, orgánech a institucích podle § 6 odst. 10 písm. b) téže právní normy.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 8 400 Kč a u druhého zaměstnavatele s příjmem na dohodu o provedení práce 10 000 Kč.

Na základě výše uvedeného nezakládá příjem z dohody o provedení práce účast na zdravotním pojištění. Protože příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosahuje zákonného minima 12 200 Kč, musí být zaměstnavatelem proveden dopočet a doplatek pojistného podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Příklad č. 2:

Zaměstnanec má u jednoho zaměstnavatele uzavřeny dvě pracovní smlouvy s hrubým příjmem 10 000 Kč a 3 000 Kč.

Z obou pracovních poměrů se bude odvádět pojistné, vyměřovací základ bude u tohoto zaměstnance činit 13 000 Kč, tedy s platbou pojistného v úhrnné částce 1 755 Kč.

Příklad č. 3:

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu s hrubým příjmem 6 000 Kč a současně pracuje u jiného zaměstnavatele, kde jeho příjem taktéž na základě pracovní smlouvy činí 5 000 Kč.

Oba zúčtované příjmy se pro účel minima sčítají, a jelikož není v úhrnu dosaženo částky 12 200 Kč, pověří zaměstnanec za účelem provedení dopočtu a doplatku do minima toho zaměstnavatele, kterého si zvolí.

Příklad č. 4:

Hrubý příjem zaměstnance na základě pracovní smlouvy činí 10 000 Kč. Současně pracuje zaměstnanec u stejného zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti s příjmem 1 000 Kč.

Z hlediska stanovení vyměřovacího základu a výpočtu výše pojistného se posuzuje každý pracovněprávní vztah samostatně. To znamená, že:

  • příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti nezakládá povinnost placení pojistného,
  • z příjmu 10 000 Kč a celkové částky pojistného 1 350 Kč je sraženo zaměstnanci 450 Kč, zaměstnavatel hradí 900 Kč a
  • doplatek pojistného z rozdílové částky 2 200 Kč (12 200 - 10 000) ve výši 297 Kč hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. To znamená, že zaměstnanci je sraženo celkem 747 Kč a zaměstnavatel uhradí 900 Kč, čímž je zajištěn postup podle zákona.

Na zaměstnavatele by povinnost úhrady doplatku 297 Kč přešla pouze v situacích vyjmenovaných v ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.

Příklad č. 5:

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na období od 12. 9. do 20. 9. 2018 s hrubým příjmem 4 000 Kč.

Pro povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění je v tomto případě rozhodující, že výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce září dosáhla nejméně částky „započitatelného příjmu“ 2 500 Kč. Z hlediska odvodu pojistného není důvod přihlížet ke skutečnosti, že zaměstnání trvalo kratší dobu než celý kalendářní měsíc. Zaměstnavatel odvede pojistné ze skutečné výše příjmu 4 000 Kč, neboť s ohledem na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání je překročena výše poměrné části minimálního vyměřovacího základu 3 660 Kč [(9: 30) x 12 200]. Současně platí, že v měsíci září má tento zaměstnanec jako pojištěnec vyřešen svůj pojistný vztah.

Příklad č. 6:

Zaměstnankyně pracující na dohodu o pracovní činnosti měla v měsících červenci až září 2018 hrubou mzdu 6 000 Kč, zaměstnavatel prováděl dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu. V průběhu října doručila zaměstnavateli doklad od Úřadu práce, že je od data 12. 10. 2018 evidována jako uchazeč o zaměstnání. Jakým způsobem ovlivní tato skutečnost placení pojistného na zdravotní pojištění v dalších měsících?

Při odvodu pojistného za říjen se musí zohlednit celkem 20 kalendářních dnů evidence ve „státní kategorii“, takže musí být dodržena poměrná část minima za zbývajících 11 kalendářních dnů mimo registraci v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Vyměřovací základ za říjen tak musí činit alespoň 4 329,03 Kč [(11: 31) x 12 200], což je částkou příjmu 6 000 Kč zajištěno. To znamená, že od října bude po dobu současné celoměsíční registrace zaměstnankyně na Úřadě práce činit vyměřovací základ 6 000 Kč. Podotýkám, že zaměstnavatel oznámí zdravotní pojišťovně na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem „I“ počátek povinnosti státu platit pojistné za tuto zaměstnanou osobu.

Také platí, že v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání (tedy při souběhu zaměstnání s evidencí uchazeče o zaměstnání) již nelze sjednávat dohody o provedení práce.

Příklad č. 7:

Zaměstnanec pracoval na dohodu o pracovní činnosti. V měsíci srpnu onemocněl, dohoda byla ukončena k datu 24. 8. a vzhledem k nemoci nedosáhl v srpnu příjmu 2 500 Kč. Zaměstnanec byl odhlášen k 24. 8. s tím, že dne 31. 8. nastoupil do jiného zaměstnání, což doložil zaměstnavateli, u kterého skončila dohoda o pracovní činnosti.

Skutečnost, že zaměstnanec nastoupil do jiného zaměstnání dne 31. 8., nemá faktický význam pro zaměstnavatele, kde v srpnu skočila dohoda o pracovní činnosti, a to z následujících důvodů.

Jelikož příjem za srpen nedosáhl částky 2 500 Kč, měla být osoba jako zaměstnanec odhlášena zřejmě k datu 31. 7., tedy k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo příjmu alespoň 2 500 Kč. Tím, že zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 31. 8., má z pohledu zdravotního pojištění vyřešený celý kalendářní měsíc srpen, za zbylých 30 kalendářních dnů se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí. Zaměstnavatel, u kterého osoba pracovala na dohodu o pracovní činnosti, tak v měsíci srpnu nemá ve zdravotním pojištění žádnou povinnost.

Příklad č. 8:

Pracovní smlouva byla uzavřena dne 24. 5. 2018 s datem nástupu zaměstnance do zaměstnání ke dni 1. 6. 2018. Zaměstnanec však mezitím onemocněl a do zaměstnání nastoupil až 25. 6. Jak bude řešen odvod pojistného za měsíc červen?

Nemoc je překážkou v práci na straně zaměstnance dle § 191 zákoníku práce. Tato okolnost snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část. To znamená, že s ohledem na počet šesti kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červnu musí vyměřovací základ činit alespoň 2 440 Kč [(6: 30) x 12 200]. Pokud by částkou příjmu nebylo hodnoty 2 440 Kč dosaženo, musel by být proveden dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima. Kdyby nemoc trvala celý kalendářní měsíc červen, byl by vyměřovací základ za tento měsíc nulový. Jelikož bylo jako den nástupu zaměstnance do zaměstnání sjednáno datum 1. 6. 2018, bude osoba jako zaměstnanec k tomuto datu přihlášena u zdravotní pojišťovny.

Příklad č. 9:

Zaměstnanci na hlavní pracovní poměr je přiznán 3. stupeň invalidity. Odvádí se za něj zdravotní pojištění ze skutečné výše příjmu, nebo se dopočítává pojistné do minima 12 200 Kč?

Pokud je zaměstnanec invalidní ve 3. stupni, je vyměřovacím základem pro zdravotní pojištění dosažený příjem za situace, kdy pobírání důchodu trvá po celý kalendářní měsíc, žádný dopočet do minima se neprovádí. V měsíci přiznání důchodu musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za ty kalendářní dny, ve kterých důchod pobírán nebyl. Takže například při přiznání důchodu od 20. 9. 2018 musí činit příjem zaměstnance za září alespoň 7 726,66 Kč, což se vypočte jako [(19: 30) x x 12 200]. Při příjmu nižším než 7 726,66 by zaměstnavatel provedl dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima.

Příklad č. 10:

Slovenský zaměstnanec předložil českému zaměstnavateli rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu od Slovenské sociální pojišťovny. Musí zaměstnavatel provádět při příjmu na dohodu o pracovní činnosti 10 000 Kč dopočet do minimálního vyměřovacího základu?

Minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u poživatele důchodu z důchodového pojištění, kterému byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Poživatel slovenského důchodu, kterému byl přiznán důchod, a u kterého byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání před 1. 1. 1993 u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území společného státu, je také v českém veřejném zdravotním pojištění považován za osobu hrazenou státem. To však platí až v případě, že se z titulu zaměstnání stane pojištěncem účastným českého systému veřejného zdravotního pojištění. U zaměstnance se slovenským invalidním důchodem tedy musí být minimální vyměřovací základ dodržen.

Závěr

Při stanovení vyměřovacího základu a výpočtu výše pojistného nehraje ve zdravotním pojištění roli rozsah pracovního úvazku, ale výhradně výše příjmu zúčtovaná za rozhodné období kalendářního měsíce.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Ošetřovné
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dovolená po mateřské dovolené
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Délka pracovní doby (obecně)
Nařízení práce přesčas

Související články

Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Výdělečná činnost pojištěnce a zdravotní pojištění
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Desatero povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - plátci pojistného a návrat "k normálu"
Zaměstnanci a příjmy zdravotní pojišťovny
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Zaměstnavatel dlužníkem ve zdravotním pojištění
Zaměstnavatelé a zdravotní pojištění na přelomu let 2018 a 2019
Zaměstnavatelé a potvrzení o bezdlužnosti ve zdravotním pojištění
Zaměstnavatelé a zdravotní pojištění v roce 2022
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Zdravotní pojištění v době koronavirové
Postupy zaměstnavatele po změnách ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Pracovněprávní vztahy na dobu určitou a zdravotní pojištění
Pohledávky, závazky a jejich promlčení ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění zaměstnavatele a související právní úprava v roce 2022
Zaměstnavatel plátcem pojistného: jak se stát dlužníkem zdravotní pojišťovny
Sčítání příjmů a placení pojistného na zdravotní pojištění
Musí občan platit pojistné, i když nemá příjem?
Dluhy a přeplatky ve zdravotním pojištění
Nesprávné úvahy zaměstnavatele a pojištěnce ve zdravotním pojištění

Související otázky a odpovědi

Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Kontrola zdravotní pojišťovny a ČSSZ
Odvody za zaměstnance, který má trvalý pracovní poměr v EU u českého zaměstnavatele
Zdravotní pojištění - student vysoké školy
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Konkurenční doložka
Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění
Náhrada nákladů za home office - odvody
Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Metodika výpočtu zdravotního pojistného
Zdravotní pojištění
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ
Zdanění příjmu z USA
Příjem za poskytnutí receptur
Ukončení HPP v průběhu měsíce a přečerpaná dovolená - zdravotní pojištění

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
586/1992 Sb. o daních z příjmů
262/2006 Sb., zákoník práce

Související vzory

Vzor: Zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnavatelem