Odvod pojistného v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ platný pro zaměstnance patří ve zdravotním pojištění mezi nejproblémovější oblasti. K nejčastějším chybám dochází v případech, když si zaměstnavatel neuvědomí, že musí odvést pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu za situace, kdy zúčtovaný hrubý příjem částky minima 13 350 Kč nedosahuje.
Nesprávně se provádí výpočet výše pojistného i tehdy, když má být dodržena pouze poměrná část minimálního vyměřovacího základu. Dalším pochybením bývá dopočítávání a doplácení pojistného do vyměřovacího základu 13 350 Kč v případech, kdy je naopak tímto vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem. Chybným postupem zaměstnavatele tak na jedné straně dochází ke vzniku nedoplatku na pojistném včetně penále, na druhé straně pak eviduje zdravotní pojišťovna u zaměstnavatele přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel by měl (především ve svém vlastním zájmu) postupovat tak, aby bylo pojistné na zdravotní pojištění odvedeno přesně podle zákona.
Pouze jedno zaměstnání
Relativně jednodušší je pro zaměstnavatele situace, kdy má jeho zaměstnanec jediné zaměstnání. Má-li takový zaměstnanec v případě zaměstnání trvajícího po celý kalendářní měsíc příjem nižší než 13 350 Kč, musí zaměstnavatel tuto situaci odpovědně vyhodnotit, a pokud bude odvádět pojistné ze skutečného příjmu (tedy bez dopočtu do minima 13 350 Kč), musí mít tento svůj postup řádně podložen. Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je aktuálně platné zákonné minimum, musí mít k dispozici, a kontrolnímu orgánu na požádání předložit, některý z těchto dokladů, resp. dokumentů:
- veškeré příjmy započitatelné u téhož zaměstnavatele v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu zaměstnance (například příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 10 000 Kč a příjem na základě dohody o pracovní činnosti ve výši 5 000 Kč). Pro účely minima se sčítají všechny příjmy, zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u více zaměstnavatelů. Protože se každý typově odlišný pracovněprávní vztah posuzuje samostatně, nelze pro daný účel započítat například příjem na dohodu o pracovní činnosti nižší než 3 000 Kč a příjem na dohodu o provedení práce nepřevyšující 10 00