Domů

Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce"

Ing. Antonín Dušátko

Vydáno: 11. 12. 2018 18 minut čtení

Motto: Zdraví je stav, kdy posuzovaný systém je prost všech fyzických i psychických traumat. Bezpečnost práce je - to je ale stále otázka.

Zamyšlení ještě před úvodem

Autor si vybavuje událost z doby své aktivní služby, kdy posuzoval předložená odborná vysokoškolská skripta z pohledu bezpečnosti práce. S předloženým textem zaměřeným na příslušné technické zařízení, jakož i s vyslovenými technickými názory bylo možno vesměs souhlasit. Když se autor dostal ke kapitole nazvané "Bezpečnost práce", byl ale šokován. Obsahem této kapitoly byla jediná věta: "Viz zákoník práce". Není rozhodující, na které fakultě, respektive katedře, které vysoké školy mohla takováto skripta "spatřit světlo světa", zásadní ale je, že vůbec mohla vzniknout. Pomyšlení, že takovýmto způsobem byla z pohledu bezpečnosti práce připravována budoucí technická inteligence na výkon své profese, je přímo tristní. Autor věří, že podobný stav by se v dnešní době již neměl vyskytnout.

Je nutno si uvědomit, že v části páté stávajícího zákoníku práce, která je věnována bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jsou, ve vazbě na uvedený zákon, vesměs pouze formulovány základní povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to pouze z všeobecného pohledu (1). Samotná podstata bezpečnosti práce zde ale specifikována není, což je zcela logické. Obdobný stav byl ale také v předcházejícím znění zákoníku práce (2).

Na druhé straně nejen vysokoškolská skripta, ale i nejrůznější, zejména odborné, učebnice (v obecném pohledu by bylo možno říci dokonce jakákoliv odborná literatura) zaměřená, či popisující určitý stroj, technické zařízení apod., by měla obsahovat také kapitolu zaměřenou na technickou bezpečnost příslušného stroje, resp. technického zařízení, jakož i bezpečnost jeho provozu, obsluhy, údržby apod. Takovýto postup optimálním způsobem přispívá k získání, či rozšíření potřebných znalostí a informací, jednak o technické bezpečnosti příslušného stroje, resp. technického zařízení, jakož i o jeho bezpečnosti provozní, úhrnně tvořící součást bezpečnosti práce v příslušné oblasti. V případě potřeby může případný autor čerpat, vedle svých vlastních znalostí, zkušeností, a odborné literatury, také např. z průvodní dokumentace - zejména z návodu k použití příslušného technického zařízení - viz (3), resp. v předcházejícím období (4), a ještě ve starší době (5).

Úvod

Nad podstatou bezpečnosti práce se autor zamýšlel již v minulosti (6). Popudem k napsání tehdejšího článku uvedeného v odkaze, bylo několik zážitků z dozorčí činnosti. V jednom případě odpovědný zaměstnanec, kterému bylo vytýkáno, že nezajistil bezpečnost práce v rámci svého úseku, na důkaz toho, že se na svěřeném úseku plně vyrovnal s bezpečností práce, uváděl, že všichni podřízení pracovníci byli z bezpečnostních předpisů řádně proškoleni. V obdobném případě pak další odpovědný zaměstnanec argumentoval tím, že všichni podřízení pracovníci řádně obdrželi všechny osobní ochranné pracovní prostředky.

Nejen v uvedených případech, ale i ve všech obdobných, bylo nutno vždy konstatovat, že plněním některých, dokonce pouze dílčích, povinností, zdaleka nejsou plněny ani základní povinnosti uložené zaměstnavatelům na úseku péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, natož pak při zajištění bezpečnosti práce jako celku.

Na druhé straně lze ale také očekávat, že svědomitý a zodpovědný vedoucí zaměstnanec, resp. zaměstnavatel se bude ptát, co je tedy vše potřebné udělat, resp. dělat, pro zajištění bezpečnosti práce v plném rozsahu? A co to bezpečnost práce vlastně je? Nad takto položenou otázkou, se autor zamýšlí v tomto příspěvku.

Výsledky prováděných anket

V rámci řady seminářů předkládá autor posluchačům k vyhodnocení anketní otázky, zaměřené vždy k tématu příslušného semináře. Mezi posluchači bývají nejčastěji osoby odborně způsobilé k zajišťování úkolů v prevenci rizik, popř. k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, a to s různou délkou praxe (7). Okruh posluchačů dále tvoří též školitelé řidičů a obsluh manipulačních vozíků, jakož i vedoucí a odpovědné osoby na úseku skladového provozu a podnikové logistiky. Součástí každé ankety je vždy otázka: "Co to je bezpečnost práce?".

Dále je uveden sumární upravený výtah nejčastějších názorů posluchačů k uvedené otázce:

souhrn všech požadavků k zajištění BOZP
zásady a okolnosti, které musí být splněny, aby nedošlo k úrazu člověka
pracovat tak, aby nedošlo k poškození života a zdraví a materiálním škodám
vyhodnocování rizik při práci a návrhy opatření na jejich odstranění
soubor opatření pro zajištění bezpečné manipulace a používání určitého stroje s ohledem na vyhodnocená rizika
zajištění ochrany zdraví a života při práci
prevence před vznikem pracovních úrazů či nemocí z povolání
jednání člověka, aby nezapříčinil vznik úrazu nebo nebezpečné události
zvážení všech rizik při manipulaci s vysokozdvižným vozíkem
soubor opatření plynoucí z legislativních předpisů, dokumentace výrobce a zaměstnavatele
míra rizika při pracovní činnosti
snížení rizik při práci
kontrola bezpečnostních podmínek při práci a ochrana zdraví zaměstnanců při práci
dodržování podmínek pro bezpečný provoz a ochranu zdraví zaměstnanců při práci dle platné legislativy a zdravého rozumu
způsob provádění činnosti tak, aby při ní nedocházelo a ani nemohlo dojít k poškození zdraví a smrti. Je to soubor opatření technických i organizačních, které vedou k tomuto způsobu.

Již z prvního, orientačního, pohledu na výše uvedené odpovědi, de iure dokonce osob plně kvalifikovaných v daném oboru, vyplývá zřejmá nepřesnost, nejednotnost, až roztříštěnost pohledů na podstatu bezpečnosti práce. Přitom s vyslovenými názory, které vesměs naznačují správné cesty k dosažení vytčeného cíle, lze většinou souhlasit. Pro podepření výše uvedeného lze uvést následující názor jednoho z respondentů: "Zamezení vzniku škod na majetku, zdraví a životním prostředí". Z dosud uvedených skutečnosti vyplývá, že samotná podstata a cíle bezpečnosti práce nejsou zřejmě ani zahrnuty do osnov prováděných školení, zejména osob pro výkon funkcí na úseku bezpečnosti práce, což autor považuje za zásadní problém. Lze doplnit, že není zahrnuta nejen dnes, ale nebyla zahrnuta ani v minulosti.

Z názoru na bezpečnost práce dalšího respondenta, který je uveden v autentickém znění, vzniká otázka, zda se dokonce nejedná o absolventa, který studoval bezpečnost práce podle v úvodu naznačených skript: "Zaměstnavatel musí zajistit bezpečnost při práci, aby nebylo ohroženo zdraví osob při jejich vykonávané práci".

Někteří účastníci anket uváděli svůj vlastní pohled na bezpečnost práce. Následující, který nutí k zamyšlení, vyslovila žena bez jakékoliv předchozí praxe v našem oboru: "Je to utopie? Je to to, co na mnoha pracovištích chybí, něco, čeho se někteří snaží ze všech sil dosáhnout, a jiní jejich snahy ignorují". Oproti tomu další žena, s praxí v oboru 31 let, vyslovila svoje vlastní letité zkušenosti: "Je to to, co se ve většině případů nedodržuje; při porušování předpisů, při nedostatečném využívání bezpečnostních pomůcek, při lhostejném přístupu zaměstnanců a vedení ke všem pravidlům, nejen bezpečnostním. Přitom počátkem všeho je špatné vedení. Nad tímto názorem by se měli vážně zamyslet nejen vedoucí zaměstnanci jednotlivých subjektů, ale též zodpovědné orgány.

Zamyšlení nad rozšířeným pojmeme "Bezpečnost a ochrana zdraví při práci"

Bezpečnost práce je nejčastěji prezentována v rozšířené formě jako BOZP - bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Vedle bezpečnosti práce existuje samostatné specifikum zaměřené na ochranu zdraví při práci. Bude tudíž účelné, při hledání podstaty bezpečnosti práce, vycházet z tohoto širšího pojetí.

Ochrana zdraví

Zdraví, a to v nejširším slova smyslu, je v současnosti zcela jednoznačně specifikováno, dokonce na celosvětové úrovni. Světová zdravotnická organizace (WHO - World Health Organization), tvořící agenturu Organizace spojených národů (OSN), která v současnosti zahrnuje 194 členských států, definuje zdraví jako "stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody a nikoliv pouhé nepřítomnosti nemoci či vady"(8).

Poznámky:

Podle této definice WHO se dá v současnosti klasifikovat 70-95 % lidí jako nemocných nebo postižených - vadou, nepohodou (8).
Autor nemohl uvedený údaj ověřit; přitom se dají ještě předpokládat značné rozdíly - kupř. mezi Evropou a Afrikou, obecně mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi.
OSN má v současnosti 193 členských států.

Ochrana zdraví, a to opět v nejširším slova smyslu, je dnes rovněž specifikována (9). WikiSkripta, tvořící projekt pro kooperativní tvorbu a ukládání medicínských studijních materiálů v Mefonetu (vzdělávací síť českých a slovenských lékařských fakult) udávají doslovně následující specifikaci: "Ochrana zdraví má dosáhnout toho, aby z žádné lidské aktivity nevznikala nepřijatelná zdravotní rizika. Za ochranu zdraví je zodpovědný stát, který vkládá ročně velké finanční obnosy, aby byla ochrana zdraví řádně zabezpečena. Ochrana zdraví je nezbytností, bez níž by se dnešní průmyslová společnost zhroutila pro neslučitelnost životních podmínek s lidskou existencí".

Z výše uvedeného zcela jednoznačně vyplývá, že v rámci ochrany zdraví nelze zajistit plného zdraví ve smyslu definice WHO, což pochopitelně platí také pro ochranu zdraví při práci, tvořící součást celkové ochrany zdraví. To ale znamená vnímat a rozlišovat přijatelná zdravotní rizika, od zdravotních rizik nepřijatelných - jejich hodnoty. Potom horní hranice všech přijatelných rizik představuje minimální, dolní mez požadované úrovně zdraví v té které oblasti. Vedle ochrany zdraví při práci je nutno vnímat i další oblasti, kupř. ochranu zdraví v běžném životě, při sportu apod.

Lze tedy říci, že ochrana zdraví při práci je dostatečně specifikována. V jejím rámci jsou zejména sledovány nemoci z povolání, vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických a dalších škodlivých vlivů (10). Dále je sledováno ohrožení nemocí z povolání (11). Dlouhodobý vývoj sledovaných ukazatelů, který již naznačuje dosaženou úroveň ochrany zdraví při práci, je uveden v následující tabulce.

Tabulka 1 - Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání
Rok	A	B	C	D	E	F
1996	2519	24	2543	54,72	0,52	55,24
1997	2350	26	2376	48,62	0,54	49,15
1998	2054	57	2111	43,93	1,19	44,12
1999	1845	41	1886	40,30	0,90	41,19
2000	1691	60	1751	36,93	1,31	38,24
2001	1627	50	1677	36,3	1,1	37,4
2002	1531	69	1600	34,3	1,5	35,8
2003	1486	72	1558	33,5	1,6	35,1
2004	1329	59	1388	30,3	1,3	31,6
2005	1340	60	1400	30,2	1,3	31,5
2006	1150	66	1216	25,6	1,5	27,1
2007	1228	63	1291	26,7	1,4	28,1
2008	1327	76	1403	29,0	1,7	30,7
2009	1245	68	1313	29,3	1,6	30,9
2010	1236	56	1292	28,7	1,3	30,0
2011	1210	56	1266	28,7	1,3	30,0
2012	1042	57	1099	23,3	1,3	24,6
2013	987	59	1042	22,1	1,3	23,5
2014	1214	36	1250	27,2	0,8	28,0
2015	1035	57	1092	23,0	1,3	24,2
2016	1242	55	1297	27,2	1,2	28,4
2017	1278	92	1370	27,4	2,0	29,4

V tabulce znamená:
A - nemoci z povolání celkem
B - ohrožení nemoci z povolání
C - úhrn A + B
D - nemoci z povolání na 100 000 pojištěnců celkem
E - ohrožení nemoci z povolání na 100 000 pojištěnců
F - úhrn D + E

Bezpečnost práce

Na obdobné celosvětové úrovni působí Mezinárodní organizace práce - MOP, (anglicky International Labour Organization, ILO), tvořící od roku 1946 specializovanou organizaci OSN. V současnosti má 187 členů. MOP, mající tripartitní zastoupení zástupců vlád, zaměstnavatelů a pracovníků, usiluje o prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných pracovních práv (12). Stálým sekretariátem MOP je Mezinárodní úřad práce (MÚP). MOP formuluje mezinárodní přístupy a programy napomáhající ke zlepšení pracovních a životních podmínek a vytváří mezinárodní pracovní standardy (úmluvy).

Poznámka:

Je tudíž zřejmé, že působnost MOP značně překračuje samostatnou oblast bezpečnosti práce, která ale, zcela logicky, také spadá do její působnosti.

Již po skončení 1. světové války se v Paříži sešli zástupci 27 zemí za účelem vypracování řady mírových smluv. Dne 28. června 1919 byla podepsána Versailleská smlouva, která vedle Společnosti národů založila také MOP. Prvotní myšlenka mezinárodní spolupráce při úpravě a regulaci pracovních podmínek ale pochází již z konce první poloviny devatenáctého století. V roce 1890 se uskutečnila za účasti 15 evropských vlád konference o podmínkách dětské práce (13).

Vzhledem k tomu, že pracovní podmínky, zejména pak problematika dětské práce, úzce souvisí s bezpečností práce, dokonce tvoří její součást, je vhodné připomenout Úmluvu MOP č. 182 o zákazu a okamžitých opatření k odstranění nejhorších forem dětské práce, která byla přijata v roce 1999. Citovaná úmluva k "nejhorším formám dětské práce" řadí:

všechny formy otroctví a praktik podobných otroctví, jako je prodej a obchodování s dětmi, poddanství pro dluhy a nevolnictví a nucená nebo povinná práce, včetně nuceného nebo povinného najímání dětí k účasti v ozbrojených konfliktech,
užívání, získávání nebo nabízení dětí k prostituci, k výrobě pornografie nebo pro pornografická představení,
užívání, získávání nebo nabízení dětí k nezákonným činnostem, zejména k výrobě a obchodování s drogami tak, jak jsou definovány v příslušných mezinárodních smlouvách;
práci, která svou povahou nebo okolnostmi, za kterých je vykonávána, je schopna poškodit zdraví, ohrozit bezpečnost nebo morálku dětí.

Poznámka:

Sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 90/2002 Sb. m. s. vstoupila tato úmluva, po schválení Parlamentem a ratifikaci prezidentem, v platnost pro ČR dne 19. června 2002.

Při hlubším zamyšlení nad výše uvedeným přehledem je zřejmé, že některé z "nejhorším formám dětské práce" jsou i v našich podmínkách stále aktuálním problémem. Nejvíc dětí je nuceno pracovat v Asii, více než 100 mil., v subsaharské Africe - 35 mil. a v Latinské Americe - 14 mil. (14). Přitom některé možné formy dětské práce, zejména poškozující zdraví, si lze u nás v současnosti jenom těžko představit - viz následující obrázek.

Forma dětské práce vymykající se našim představám

Z pohledu bezpečnosti práce je nejzávažnější Úmluva č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí, z roku 1981, která po ratifikaci vstoupila u nás v platnost dnem 2. prosince 1989 (15). Vzhledem k tomu, že má úzkou vazbu k obsahu tohoto článku, bude účelné si připomenout alespoň výtahy z některých nejzávažnějších znění:

cílem vnitrostátní politiky má být předcházení úrazům a poškození zdraví, tím že se sníží na prakticky nejmenší možnou míru příčiny nebezpečí souvisejících s pracovním prostředím,
v rámci opatření na národní úrovni je třeba zajistit, aby osoby, které navrhují, dovážejí a uvádějí do provozu stroje, zařízení nebo látky pro pracovní účely se přesvědčili, že tyto nepředstavují nebezpečí pro bezpečnost a zdraví osob, které je užívají,
v rámci opatření na úrovni podniků je třeba vyžadovat, aby pracoviště, stroje, technická zařízení a pracovní postupy neohrožovaly bezpečnost a zdraví pracovníků.

Podobně jako nemoci z povolání, vystihující dosaženou úroveň na úseku ochrany zdraví při práci, obdobně pracovní úrazovost vyjadřuje stav na úseku bezpečnosti práce. Dlouhodobý vývoj pracovní úrazovosti ze staršího období je uveden v následující tabulce (16).

Tabulka 2 - Vývoj pracovní úrazovosti ze staršího období
Rok	A	B	C	D	E	F
1969	5 137 474	256 038	5,21	0,340	623	1,20
1970	5 172 352	272 756	5,27	0,333	611	1,18
1971	5 162 672	258 783	5,01	0,300	579	1,12
1972	5 170 636	237 347	4,59	0,276	592	1,14
1973	5 186 075	225 560	4,35	0,266	552	1,06
1974	5 174 176	213 280	4,12	0,255	530	1,02
1975	5 209 926	203 196	3,90	0,247	503	0,97
1976	5 197 177	196 580	3,76	0,244	630	1,21
1977	5 256 672	187 796	3,57	0,239	530	1,01
1978	5 293 888	178 018	3,36	0,230	470	0,89
1979	5 337 589	173 985	3,26	0,228	445	0,83
1980	5 388 763	163 116	3,03	0,218	477	0,88
1981	5 425 607	163 024	3,00	0,216	517	0,95
1982	5 435 831	156 753	2,88	0,212	411	0,76
1983	5 483 737	154 432	2,82	0,208	407	0,74
1984	5 507 709	148 994	2,71	0,203	402	0,73
1985	5 537 823	153 204	2,77	0,206	385	0,70
1986	5 525 529	150 554	2,72	0,203	397	0,72
1987	5 529 188	150 985	2,73	0,205	334	0,6
1988	5 548 229	146 623	2,64	0,199	329	0,56
1989	5 556 225	142 476	2,56	0,199	331	0,60
1990	5 488 028	153 199	2,79	0,215	378	0,69
1991	5 124 733	134 932	2,63	0,216	296	0,58
1992	4 819 751	124 655	2,59	0,214	270	0,56
1993	4 711 075	109 908	2,33	0,213	253	0,54
1994	4 755 668	103 949	2,19	0,211	291	0,61
1995	4 708 151	106 275	2,26	0,223	281	0,60
1996	4 603 615	104 288	2,27	0,232	278	0,60
1997	4 833 831	108 704	2,25	0,237	296	0,61

V tabulce znamená: A - počet pojištěnců B - počet pracovních úrazů C - počet úrazů na 100 pojištěnců D - průměrné procento pracovní neschopnosti E - počet smrtelných úrazů F - počet smrtelných úrazů na 10 000 pojištěnců

Je nutno si uvědomit, že v průběhu jednotlivých let byla několikráte upravována "definice" pracovního úrazu, což částečně ovlivňuje objektivnost při dlouhodobém sledování pracovní úrazovosti. Oproti současnému stavu je patrně nejznámější registrace pracovních úrazů s pracovní neschopností nejméně jeden den, podle vyhlášky č. 110/1975 Sb. (17). I přes tuto skutečnost sledování dlouhodobého vývoje pracovní úrazovosti poskytuje objektivní pohled na dosaženou úroveň bezpečnosti práce v průběhu sledovaných let. V této souvislosti je v následující tabulce uveden vývoj pracovní úrazovosti v tomto století.

Tabulka 3 - Vývoj současné pracovní úrazovosti
Rok	A	B	C	D	E	F	G
2002	4 466 699	90 867	3 788 076	2,03	0,232	206	0,46
2003	4 435 434	83 019	3 599 340	1,87	0,223	199	0,49
2004	4 389 251	81 688	3 565 634	1,86	0,222	187	0,43
2005	4 442 703	82 042	3 702 310	1,85	0,228	164	0,37
2006	4 497 033	82 296	3 766 313	1,83	0,230	152	0,34
2007	4 597 021	77 233	3 600 581	1,68	0,215	188	0,41
2008	4 572 443	71 281	3 548 355	1,56	0,212	174	0,38
2009	4 253 139	50 173	2 767 757	1,18	0,178	105	0,25
2010	4 310 960	51 678	2 692 547	1,20	0,171	121	0,28
2011	4 211 549	47 111	2 592 537	1,12	0,169	125	0,30
2012	4 471 889	44 108	2 423 425	0,99	0,148	113	0,25
2013	4 440 326	42 927	2 391 689	0,97	0,148	113	0,26
2014	4 464 057	45 058	2 446 635	1,00	0,150	116	,026
2015	4 507 012	46 331	2 568 798	1,03	0,156	132	0,30
2016	4 571 305	47 379	2 575 220	1,04	0,154	104	0,23
2017	4 671 825	47 491	2 583 142	1,02	0,151	95	0,20

V tabulce znamená: A - počet pojištěnců E - průměrné procento pracovní neschopnosti B - počet pracovních úrazů F - počet smrtelných úrazů C - počet zameškaných kalendářních dnů G - počet smrtelných úrazů na 10 000 pojištěnců D - počet úrazů na 100 pojištěnců

Zhodnocení získaných podkladů

Bezpečnost práce, spolu s ochranou zdraví při práci, představuje integrální celospolečenskou snahu o neustálé zlepšování pracovních podmínek. Proto při zamýšlení nad obsahem slov bezpečnost práce bylo nutno vycházet z tohoto uceleného pojmu. Na zdraví, podle definice WHO, lze pohlížet jako na konečný, těžko dosažitelný cíl. Oproti tomu ochrana zdraví, a to dokonce v nejširším slova smyslu, je chápána jako snaha, jejímž cílem je dosažení stavu, kdy při žádné z lidských aktivit nevznikají nepřijatelná zdravotní rizika. Na úseku bezpečnosti práce ale stále chybí celospolečensky přijatá definice, a to jak na národní - republikové, tak i mezinárodní úrovni. Jednotná, jednoznačná a srozumitelná terminologie tvoří základní předpoklad komunikační shody, a to v nejširším slova smyslu. Autor, který si uvědomuje možné důsledky neexistence definice pojmu "bezpečnost práce", se v navazujícím příspěvku pokusí předložit návrh takovéto definice k odborné diskusi.

LITERATURA

Zákoník práce - zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 101 až 108.
Zákoník práce - zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 132 až 138.
Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 1, bod 1.7.
Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky a strojní zařízení, příloha č. 1, bod 1.7.
Nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 1, bod 1.7.
Dušátko, A. Podstata a cíle bezpečnosti práce. Bezpečná práca, č. 6/1994, s. 256-259.
Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, § 10.
Frequently asked questions. World Health Organization [online]. [cit. 2018-02-17].Dostupné online. (anglicky).
https://www.wikiskripta.eu/w/Ochrana_zdrav%C3%AD.
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 1.
Zákoník práce - zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 347.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_organizace_pr%C3%A1ce.
Bamberová, J. Normotvorná činnost MOP v oblasti pracovního práva. Diplomová práce, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2013, s. 11-14.
Kačerová, E.: Každé sedmé dítě na světě pracuje, Měsíčník Českého statistického úřadu, vydání 06/2016.
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 20/1989 Sb., ze dne 16. února 1989, o Úmluvě o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí (č. 155).
30 let státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek, vydalo nakladatelství Informatorium, Praha 1999, s. 27.
Vyhláška č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, § 3 odst. 1.