Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění

Zaměstnanec začal pracovat na dohodu o pracovní činnosti jako své jediné zaměstnání dne 6. 2. a za měsíc únor mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 8 000 Kč.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 23 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci únoru činí 10 966,07 Kč [(23 : 28) x 13 350].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 10 966,07 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 481 Kč (10 966,07 x 0,135). S ohledem na příjem 8 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 080 Kč. Jedna třetina (360 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (720 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 966,07 Kč, tj. 401 Kč.

Tento doplatek hradí zaměstnanec (prostřednictvím zaměstnavatele). Pokud by byl vyměřovací základ nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. Doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů, platí v plné výši buď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel - tuto částku pojistného nelze „klasicky“ dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny placené zaměstnavatelem.

Z celkové částky pojistného 1 481 Kč bude zaměstnanci sraženo 761 Kč (360 + 401), zaměstnavatel uhradí 720 Kč.

Poznámka: Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní dny.

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy dne 28. 2. a jeho zúčtovaný hrubý příjem činil za tento den (tj. za únor) 400 Kč. Musí zaměstnavatel provádět dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 476,78 Kč [(1 : 28) x 13 350], když zaměstnanec současně pracoval po celý únor ještě u jiného zaměstnavatele?

Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje, nemusí provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že:

1. obdrží potvrzení o výši příjmu v měsíci únoru od jiného zaměstnavatele a úhrnná výše zúčtovaných příjmů bude za tento měsíc činit nejméně 13 350 Kč nebo
2. bude disponovat potvrzením, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance (a to i v měsíci únoru) pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Při řešení takového případu dle bodu 1) je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že pro účely placení pojistného se sčítají příjmy zaměstnance, zakládající povinnost zaměstnavatele platit pojistné, kterých zaměstnanec v rozhodném období kalendářního měsíce dosáhne. Nicméně vždy je zapotřebí, aby výše zúčtovaných příjmů byla u zaměstnavatele prokazatelně doložena. Při splnění podmínek v bodě 1) odvede zaměstnavatel pojistné ze zúčtované hrubé mzdy 400 Kč. Dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu by se neprováděl ani v případě:

• kdyby se jednalo o zaměstnance - osobu, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., nebo
• kdyby si tento zaměstnanec současně platil měsíční zálohy na pojistné jako OSVČ nejméně v částce 2 208 Kč, což by zaměstnavateli dokladoval čestným prohlášením.

Pokud by však nebylo doloženo potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele v rozhodném období kalendářního měsíce února a ani potvrzení dle bodu 2), přičemž by zaměstnanec nespadal do kategorie osob, pro které minimum neplatí, musel by být proveden dopo čet (a doplatek) pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 476,78 Kč.

Člen statutárního orgánu akciové společnosti nastoupil do funkce dne 13. 3., přičemž první odměna za výkon funkce bude zúčtována až do měsíce června 2019.

V měsíci březnu musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, zda musí být za 19 kalendářních dnů trvání zaměstnání dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu, či nikoli. Za měsíc březen by se neplatilo žádné pojistné tehdy, pokud by člen statutárního orgánu:

• byl současně zaměstnán v jiném zaměstnání a akciové společnosti by předložil potvrzení o tom, že tento zaměstnavatel za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo
• současně podnikal jako OSVČ a platil by alespoň minimální zálohy, což by akciové společnosti doložil čestným prohlášením, nebo
• patřil mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., což by akciové společnosti taktéž dokladoval.

Kdyby nebyla splněna ani jedna z těchto tří možností, muselo by být za měsíc březen odvedeno pojistné z poměrné části minima za 19 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci v hodnotě 8 182,25 Kč [(19: 31) x 13 350], tedy v částce 1 105 Kč, placené zaměstnancem prostřednictvím zaměstnavatele. Pokud by tedy počínaje měsícem březnem nebyl zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima některou z výše uvedených variant, muselo by být za člena statutárního orgánu odvedeno příslušné (minimální) pojistné jak v březnu, tak v dalších měsících.

Z hlediska plnění oznamovací povinnosti bude osoba jako zaměstnanec přihlášena u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 13. 3. a odhlášena dnem skončení výkonu funkce.

PŘÍKLAD Zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou dne 2. května 2019. Je povinna doplatit zdravotní pojištění z minimální mzdy za státní svátek 1. 5.?

Ano. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění platí, že se minimální vyměřovací základ snižuje podle počtu kalendářních dnů na poměrnou část i tehdy, pokud registrace ve státní kategorii netrvá po celý kalendářní měsíc [§ 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.]. Pokud není za den 1. 5. zúčtován žádný příjem (což je tento případ), musí být odvedeno pojistné z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za tento jeden kalendářní den, což představuje platbu ve výši 59 Kč [(1: 31) x 13 350 x 0,135]. Tuto částku pojistného hradí zaměstnankyně prostřednictvím zaměstnavatele.

Hrubý příjem zaměstnance činí 5 500 Kč (pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti). Zaměstnanec však současně podniká jako osoba samostatně výdělečně činná a pravidelně odvádí měsíční zálohy na pojistné v minimální výši 2 208 Kč.

Za dané situace nemusí zaměstnavatel provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale pojistné odvede sazbou 13,5 % ze zúčtovaného příjmu 5 500 Kč ve výši 743 Kč. Zaměstnavatel však musí mít formou čestného prohlášení doloženo, že zaměstnanec jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

V praxi jsem se setkal se situací, kdy zaměstnanec vystavil zaměstnavateli toto čestné prohlášení, které se však nezakládalo na pravdě. V takovém případě zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, protože má k dispozici čestné prohlášení zaměstnance, které je pro daný účel rozhodným dokladem. Dlužné zálohy včetně souvisejícího penále řeší zdravotní pojišťovna v rámci výkonu své kontrolní činnosti s pojištěncem jako osobou samostatně výdělečně činnou.

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 7 000 Kč. Současně má uzavřenu pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem, u kterého dosahuje hrubého příjmu 22 000 Kč.

Za předpokladu, že zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého pracuje na dohodu o pracovní činnosti, potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, neprovádí se v tomto případě dopočet do zákonného minima 13 350 Kč, ale pojistné se odvádí ze skutečné výše zaměstnancova příjmu, tedy ze 7 000 Kč. Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavuje, si musí vždy ověřit, zda je příjem zaměstnance vyšší než minimální mzda, a to obzvláště v případech, kdy jeho příjem „balancuje“ na hranici minimální mzdy. Pokud by tento příjem poklesl pod částku 13 350 Kč, musel by být o této skutečnosti zpraven další zaměstnavatel, který by měl být každopádně informován i v případě, když takové zaměstnání skončí. Z hlediska placení pojistného postačí, když úhrn příjmů zaměstnance ze zaměstnání u více zaměstnavatelů dosáhne v kalendářním měsíci minimální mzdy - v takovém případě si zaměstnavatelé navzájem dokladují výši příjmu a žádný z nich dopočet do minima neprovádí.

Příjem zaměstnance na základě pracovní smlouvy (zkrácený pracovní úvazek) činí 10 800 Kč. Současně tato osoba pracuje na dohodu o provedení práce u jiného zaměstnavatele s příjmem 14 000 Kč.

Protože činnost na základě dohody o provedení práce zakládá výší zúčtovaného příjmu účast na zdravotním pojištění, odvede zaměstnavatel u pracovní smlouvy pojistné ze skutečné výše příjmu 10 800 Kč. Zároveň však musí mít jiným zaměstnavatelem doloženo, že tento provádí za zaměstnance odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Člen statutárního orgánu akciové společnosti není zaměstnancem společnosti a z titulu výkonu funkce v tomto orgánu má nepravidelné příjmy v různé výši. Současně podniká jako OSVČ (podnikání je hlavním zdrojem příjmů) a platí měsíční zálohy 4 186 Kč.

V této situaci fakticky není důležitá částka příjmu na základě výkonu funkce ve statutárním orgánu v tom smyslu, že zaměstnavatel vždy odvede pojistné ze skutečné výše příjmu. Ve mzdové evidenci však musí mít založeno čestné prohlášení zaměstnance, obdobně jako v příkladu č. 5. Členovi statutárního orgánu nevznikne ve zdravotním pojištění problém ani tehdy, je-li příjem nižší než minimum 13 350 Kč nebo nemá-li žádný příjem. Placení záloh na pojistné jako osobou samostatně výdělečně činnou trvale a relevantně řeší ve zdravotním pojištění jak problematiku placení pojistného ve vazbě na povinné minimum (které je tak zajištěno v rámci samostatné výdělečné činnosti), tak pojistný vztah této osoby. I když člen statutárního orgánu nemá v některém měsíci žádný příjem, zaměstnavatel jej na daný měsíc neodhlašuje, a odhlásí jej až dnem skončení výkonu funkce.

Student vysoké školy je při studiu zaměstnán formou dohody o pracovní činnosti a jeho hrubý měsíční příjem se pohybuje v rozpětí od 10 000 Kč do 14 000 Kč.

Student - nezaopatřené dítě patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které platí pojistné stát, proto se pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu. Je-li studentovi zúčtován příjem nižší než minimální mzda, doplatek se neprovádí. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zařazení do „státní kategorie“ trvá u zdravotní pojišťovny po celý kalendářní měsíc (zaměstnavatel má k dispozici potvrzení o studiu, u déletrvajícího pracovněprávního vztahu je zapotřebí toto potvrzení průběžně obnovovat).

Kdyby student ukončil zaměstnání, použil by zaměstnavatel k odhlášení pouze kód „O“, v těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“ (ukončení nezaopatřenosti), neboť studium nadále trvá.

Poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně byl v měsíci květnu zúčtován hrubý příjem 4 500 Kč, mimoto mu zaměstnavatel poskytnul v tomto měsíci tři dny neplaceného volna.

K rozsahu neplaceného volna zaměstnavatel nepřihlíží, vyměřovacím základem poživatele důchodu bude (bez ohledu na další okolnosti) vždy částka skutečně dosaženého příjmu, tedy i nižší než 13 350 Kč.