Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, takzvaní státní pojištěnci, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona o sociálních službách a další.
Za každou takovou osobu obdrží příslušná zdravotní pojišťovna v roce 2019 od státního rozpočtu měsíčně 1 018 Kč, ovšem za podmínky, že je jí známo zařazení této osoby v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, a tudíž může tento nárok uplatnit. Z tohoto důvodu je důležité plnění oznamovací povinnosti, tedy oznamování skutečností rozhodných pro povinnost státu platit pojistné, a to buď u zaměstnavatelů (je-li jim daná skutečnost známa), nebo u pojištěnců jako fyzických osob.
Při zaměstnávání těchto osob platí specifická pravidla, která zaměstnavatele (i zaměstnance) po finanční stránce určitým způsobem zvýhodňují a pokud to okolnosti umožňují, přijímají zaměstnavatelé i z těchto důvodů právě tyto osoby.
Vyměřovací základ bez nutnosti dodržení minima
Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, nemusí u sjednaného pracovněprávního vztahu dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Pojistné se tedy odvádí ze skutečné výše příjmu:
- u pracovní smlouvy při jakékoli výši příjmu,
- u dohody o pracovní činnosti za podmínky, že příjem činí alespoň 3 000 Kč,
- u dohody o provedení práce tehdy, pokud příjem převyšuje 10 000 Kč,
včetně sčítání příjmů z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Taktéž OSVČ – „státní pojištěnci“ nemusejí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ, platný pro podnikatelskou sféru, ale tímto vyměřovacím základem je za rozhodné období kalendářního roku sazba 50 % skutečných příjmů po odpočtu výdajů.
Zaměstnávání na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Jsou-li tyto osoby zaměstnány, pak zaměstnavatelé (kromě formy pracovní smlouvy) často využívají pracovněprávní vztahy jdoucí mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. U obou typů dohod došlo ve zdravotním pojištění s účinností od 1. 1. 2015 k podstatné změně, kdy se pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele. Osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele) se považují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance tehdy, dosáhne-li zúčtovaný příjem alespoň 3 000 Kč. Aby byla osoba pracující na základě dohody o provedení práce (víc