Zaměstnankyně na rodičovské dovolené z pohledu zdravotního pojištění

Vydáno: 8 minut čtení

Zaměstnavatelé si často nejsou jistí, jak správně splnit ohlašovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně v případě zaměstnankyň (nebo i zaměstnanců) na rodičovské dovolené. Problémy občas činí rozlišit pobírání rodičovského příspěvku a rodičovskou dovolenou, ale mohou se vyskytnout i méně obvyklé situace.

Dotaz č. 1:

Dítě zaměstnankyně dovršilo tří let dne 15. 1. Zaměstnankyně požádala o neplacené volno do 31. 8., zaměstnavatel jí vyhověl. Lze použít tyto kódy?

U - 15. 1.

L - 16. 1.

T - 31. 8.

Má vliv na tyto kódy skutečnost, zda žena čerpá rodičovský příspěvek, či nikoliv?

S použitím kódů lze souhlasit. Aby měl zaměstnavatel jistotu, že nemusí odvádět minimální pojistné v případě neplaceného volna a že zaměstnankyně nemá současně příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti (tudíž je ve „státní kategorii“), může použít tento vzor čestného prohlášení zaměstnankyně:

„Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, tudíž pro mě v zaměstnání neplatí minimální vyměřovací základ.

Dále prohlašuji, že nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, a na základě této skutečnosti je za mě plátcem pojistného stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Změnu (zahájení zaměstnání nebo podnikání anebo změnu v podmínkách péče) oznámím zaměstnavateli do osmi dnů.

Ve ........dne..........

............................................................

Příjmení, jméno, adresa trvalého bydliště, podpis“

Pokud by byl po celé období, tj. do 31. 8., čerpán rodičovský příspěvek, tak se rovněž jedná o „státní kategorii“, a popisovaná situace ohledně placení pojistného v případě neplaceného volna by fakticky nemusela být řešena. Taktéž kódy „L“ a „T“ by nebylo nutné sdělovat.

Dotaz č. 2:

Rodičovská dovolená zaměstnankyně skončila dne 26. 6. Protože ale do práce nastoupit ještě nechtěla, domluvila se se zaměstnavatelem na neplaceném volnu od následujícího dne 27. 6. do 31. 7. Pak měla nastoupit do práce od 1. 8., ale nestalo se tak, neboť přinesla neschopenku. Musí se provést doplatek zdravotního pojištění v měsících červnu a červenci? Jakými kódy by měla být zaměstnankyně hlášena?

V souvislosti s ukončením rodičovské dovolené se použije kód „U“ ke dni 26. 6. Kdyby zaměstnankyně splňovala (třeba již od 27. 6. - nutno oznámit zdravotní pojišťovně kódem „L“) podmínky celodenní osobní a řádné péče, vystavila by v tomto duchu zaměstnavateli čestné prohlášení obdobně jako v dotazu č. 1 a za měsíce červen a červenec by se žádné pojistné nedoplácelo, protože v této situaci neplatí pro zaměstnance ani zaměstnavatele minimální vyměřovací základ. Pokud by však podmínky celodenní osobní a řádné péče splněny nebyly, muselo by se za červen a červenec doplatit příslušné pojistné - hrazené zaměstnankyní, odváděné zaměstnavatelem.

Ještě přichází v úvahu jedna možnost. Po datu 1. 8. je zaměstnankyně nemocná, a kdyby nadále splňovala podmínky celodenní osobní a řádné péče (doporučuji s ní tuto záležitost projednat), pak by mohla tato péče běžet i po 1. 8. a kategorie „pečující osoby“ by se ukončila kódem „T“ až ke dni předcházejícímu dni, kdy zaměstnankyně skutečně začne pracovat. Kdyby však v době nemoci podmínky celodenní osobní a řádné péče již splněny nebyly, použil by se kód „T“ ke dni 31. 7.

Dotaz č. 3:

Zaměstnankyni skončila rodičovská dovolená, ale požádala zaměstnavatele o neplacené volno do 4 let věku dítěte. Z hlediska zdravotního pojištění ji zaměstnavatel nahlásil na pojišťovnu jako osobu, která řádně celodenně pečuje o jedno dítě do 7 let věku, tedy bez platby pojistného.

Následně zaměstnavatel obdržel ze zdravotní pojišťovny sdělení, že zadal špatný kód, a bylo mu oznámeno, že dotyčná paní je také OSVČ (podnikání je vedlejší) a řádně nepečuje o dítě. Zaměstnankyně toto zaměstnavateli nenahlásila. Musí se pouze opravit kód, nebo vznikla zaměstnavateli povinnost odvádět i v době neplaceného volna pojistné z minimálního vyměřovacího základu?

Jelikož je v daném souběhu samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů a nejsou splněny podmínky celodenní osobní a řádné péče, musí být v zaměstnání dodržen (i v případě neplaceného volna) minimální vyměřovací základ, pokud by zaměstnankyně nesplňovala některou z výjimek dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

V měsíci, ve kterém končila rodičovská dovolená (a tudíž začalo neplacené volno), musí být dodržena poměrná část minima s ohledem na počet kalendářních dnů trvání rodičovské dovolené - „státní kategorie“. V dalších měsících již musí být dodrženo plné minimum. Příslušné pojistné uhradí zaměstnankyně zaměstnavateli, který je následně odvede v rámci hromadné platby za všechny zaměstnance.

Zaměstnavatel použil po skončení rodičovské dovolené kód „L“, jenže - s ohledem na okolnosti - neměl být tento kód použit vůbec, takže musí být zrušen. Řešením může být použití kódu „T“ ke stejnému datu, ke kterému byl nesprávně použit kód „L“, anebo prostě oznámit zdravotní pojišťovně, že zaměstnankyně sdělila nové okolnosti, a tudíž nejsou splněny podmínky pro použití kódu „L“, takže toto podané oznámení zaměstnavatel ruší. Jinak zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nic dalšího neoznamuje.

Dotaz č. 4:

Máme zaměstnankyni, která je v současnosti na rodičovské dovolené, ale do práce se vrátit nechce kvůli dítěti. Dohodli jsme se tedy, že ukončíme pracovní poměr dohodou ke dni, kdy jí končí rodičovská dovolená. Do práce tedy vůbec nenastoupí. Nicméně její bývalý vedoucí jí chce, vzhledem k předchozím výborným vztahům a její kvalitní práci, kterou u naší společnosti před nástupem na mateřskou dovolenou odvedla, vyplatit mimořádnou odměnu. Lze to, prosím, takto provést a jaký je správný postup vůči zdravotní pojišťovně?

Z pohledu zdravotního pojištění je zapotřebí postupovat ze strany zaměstnavatele následovně:

  1. Ke dni ukončení pracovního poměru se použijí současně kódy „O“ a „U“.
  2. Mimořádná odměna podléhá povinnosti placení pojistného, i když bude zúčtována ještě do měsíce, ve kterém trvá pracovní poměr, nebo do měsíce, ve kterém již pracovní poměr trvat nebude (§ 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.).
  3. Kdyby byla odměna zúčtována do měsíce, ve kterém již žena nebude zaměstnankyní, pak se na Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele připočte vyměřovací základ z titulu odměny včetně příslušné částky pojistného, žena však již do celkového počtu zaměstnanců započítána nebude.

Dotaz č. 5:

Rodičovská dovolená zaměstnankyně bude končit 27. 6., rodičovský příspěvek již nepobírá, byl nastaven do 2 let věku dítěte. Zaměstnavatel řeší neplacené volno mezi 3. až 4. rokem dítěte. Zaměstnankyně má představu, že neplacené volno bude mít do 30. 9.

Zaměstnankyně informovala mzdovou účetní, že pobírá žalmistický příspěvek (manžel je kněz), jedná se zřejmě o formu nějakého pracovního poměru, tento příjem podléhá odvodům zdravotního a sociálního pojištění. Dítě nechodí do žádného školkového zařízení, bude až od druhé poloviny září. Jak má zaměstnavatel postupovat vzhledem ke zdravotní pojišťovně?

S ohledem na vyplácení žalmistického příspěvku je postup zaměstnavatele následující:

  • použije kód „U“ ke dni 27. 6.
  • když zaměstnankyně vystaví zaměstnavateli (ideálně dne 28. 6.) čestné prohlášení o tom, že splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče podle § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., nebude zaměstnavatel za období 28. 6. až 30. 9. platit žádné pojistné, pokud bude zaměstnankyně po celé období tyto podmínky péče splňovat. Kdyby podmínky celodenní osobní a řádné péče nebyly od 28. 6. splněny, muselo by být spoluprací obou zaměstnavatelů řešeno zákonné minimum.

Zaměstnankyně by každopádně měla zaměstnavateli doložit, že pobírá žalmistický příspěvek. V takovém případě by zaměstnavatel nehlásil kódy L a T.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Výkon práce pro účely dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)

Související články

Mateřská a rodičovská dovolená ve zdravotním pojištění
Mateřská a rodičovská dovolená v roce 2016
Mateřská a rodičovská dovolená a sociální zabezpečení
Mateřská a rodičovská dovolená ve zdravotním pojištění
Výpověď z organizačních důvodů u zaměstnance na mateřské a rodičovské dovolené
Změny v čerpání rodičovského příspěvku v kontextu zdravotního pojištění
Různé varianty souběžných příjmů u jednoho zaměstnavatele a zdravotní pojištění
Lhůty a počítání času ve zdravotním pojištění
Lze utéct před dluhy u zdravotní pojišťovny?
Okamžité zrušení pracovního poměru a zdravotní pojištění
Zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění
Předávání informací mezi institucemi a zdravotní pojištění
Poživatelé důchodů a jejich výdělečná činnost z pohledu zdravotního pojištění
Dlouhodobý pobyt v cizině a zdravotní pojištění
Dopady zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2017 ve zdravotním pojištění
Důležité rozhodné částky zdravotního pojištění v roce 2017
Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2018 - vybrané situace
Zdravotní pojištění při zaměstnání ve více státech Evropské unie
Studenti a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Jak mají zaměstnavatelé správně vypočítat pojistné na zdravotní pojištění?
Ochranná lhůta ve zdravotním pojištění

Související otázky a odpovědi

Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Autorský honorář a placení ZP a SP
Zálohy na zdravotní pojištění - konec rodičovského příspěvku
Zdravotní pojištění - student vysoké školy
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Konkurenční doložka
Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění
Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Metodika výpočtu zdravotního pojistného
Zdravotní pojištění
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
Zdanění příjmu z USA
Příjem za poskytnutí receptur
Ukončení HPP v průběhu měsíce a přečerpaná dovolená - zdravotní pojištění
Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění
Evidence na Úřadu práce, příjem na DPČ a zdravotní pojištění

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů