Na základě údajů Českého statistického úřadu o vývoji nákladů na bydlení, včetně výše nájemného a spotřebitelských cen energií a služeb, došlo ke změně normativních nákladů na bydlení, a to nařízením vlády č. 407/2017 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2018 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení.
Nařízení vlády nabylo účinnosti dnem 1. 1. 2018. Tím se změnil i výpočet srážek ze mzdy, a to zvýšením základní neboli nezabavitelné částky (§ 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále zkratka OSŘ) a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.
Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro stanovení základní neboli nezabavitelné částky odvozena ze součtu:
- životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu), které i pro rok 2018 činí 3 410 Kč (je beze změny) a
- normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy (nájemních bytech), stanovených pro obec velikosti 50 000 až 99 999 obyvatel [§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů], bez ohledu na to, v jaké obci povinný skutečně žije. Tato částka je pro rok 2018 stanovena na 5 928 Kč, oproti 5 822 Kč v roce 2017, a byla tak zvýšena o 106 Kč.
Součet částek 1) a 2) pro rok 2018 činí 9 338 Kč (v roce 2017 to bylo 9 232 Kč - zvýšení činí právě oněch 106 Kč). V posledních letech se tyto součty vyvíjely takto: 2014 - 9 283 Kč, 2015 - 9 177 Kč, 2016 - 9 268 Kč, 2017 - 9 232 Kč; zvyšování a snižování tak bylo vlastně střídavé.
Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží (všichni jsou posuzováni jako jednotlivci žijící v nájemních bytech a v obci již uvedené velikosti). Dále uvedená částka Ab je pak odvozována z částky Aa.
Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny
A) dvě složky nezabavitelné částky, a to
- na osobu povinného - nařízení vlády pro ni nepřesně používá legislativní zkratku „nezabavitelná částka“, a
- na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné, přičemž celková nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,
B) a dále částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy).
Tyto částky pro rok 2018 činí:
Aa) 2/3 z uvedené výpočtové základny, tj. z 9 338 Kč = 6 225,34 Kč po zaokrouhlení na celé haléře nahoru (v r. 2017 to bylo 6 154,67 Kč)
Ab) 1/4 částky Aa) = 1 556,34 Kč po zaokrouhlení (v roce 2017 to bylo 1 538,67 Kč)
Protože je třeba tyto složky vyjádřit v zákonné měně, tj. v korunách a haléřích, bývá obvykle nutné je zaokrouhlit na celé haléře nahoru. Zaokrouhlování nahoru zde sice není právním předpisem výslovně předepsáno, ale pro mzdové účely je typické, což lze dovodit ze základní zásady pracovněprávních vztahů (dlužníkem je zaměstnanec), uvedené v ustanovení § 1a odst. 1 písm. a) zákoníku práce - zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance.
B) 100 % výpočtové základny = 9 338 Kč (v roce 2017 - 9 232 Kč)
z toho vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy = = 3 112 Kč (v roce 2017 - 3 077 Kč)
Částku B (9 338 Kč) bylo nutné k výpočtu třetiny zaokrouhlit o 2 Kč směrem dolů na číslo dělitelné třemi, analogicky podle § 279 odst. 1 OSŘ. Při použití 1/3 zbytku čisté mzdy ve výši 3 112 Kč se 2 Kč přičtou ve prospěch dlužníka k nezabavitelné částce.
Nezabavitelnou částku povinného (dlužníka) tvoří nezabavitelná částka Aa, a pokud má povinnost poskytovat výživné, připočítá se tolik násobků částky Ab, kolika osobám je povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), a to v ustanoveních § 697, § 760 až § 765 a § 910 až § 923. Posuzování, na které tyto osoby se částka Ab počítá, stanoví pro některé případy § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách), přičemž tato právní úprava je dlouhodobě nezměněna.
Podle ustanovení § 1 odst. 2 tohoto nařízení vlády se na manžela povinného započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem (manželé nemusí žít ve společné domácnosti). Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (je-li ale výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, tyto vyživované osoby se započítávají).
Nařízení vlády o nezabavitelných částkách (§ 3) požaduje, aby se celková nezabavitelná částka zaokrouhlila na celé koruny nahoru. Nejsou tak zaokrouhlovány jednotlivé složky této částky (Aa a Ab), ale je zaokrouhlován až jejich součet u každého zaměstnance - povinného. Podle § 4 nařízení o nezabavitelných částkách při zvýšení částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období (tj. zúčtovací období), do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují (výplatním obdobím je nutné - na rozdíl od období splatnosti - rozumět období, za které je mzda či plat zúčtována k výplatě). Protože změna výše normativních nákladů na bydlení nastává k 1. 1. 2018, je třeba použít nově dané částky poprvé za lednové zúčtovací období, tedy pro srážky ze mzdy či platu za leden 2018.
Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1. ledna 2018 nezabavitelnou částku 6 225,34 Kč + 4 669,02 Kč (3 x 1 556,34 Kč) = 10 894,36 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 10 895 Kč (v roce 2017 - 10 771 Kč).
Ženatý muž, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) má tuto částku 6 225,34 Kč + + 14 007,06 Kč (9 x 1 556,34 Kč) = 20 232,40 Kč, po zaokrouhlení 20 233 Kč (v roce 2017 - 20 003 Kč).
Svobodný zaměstnanec bez vyživovacích povinností bude mít nezabavitelnou částku 6 226 Kč (v roce 2017 to bylo 6 155 Kč). Vůči tomuto svobodnému zaměstnanci je vedena nepřednostní pohledávka ve výši 150 000 Kč a jeho čistá mzda v lednu 2018 činí 18 522 Kč.
Po odečtení nezabavitelné částky 6 226 Kč činí zbytek čisté mzdy 12 296 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9 338 Kč, z čehož 1/3 činí 3 112 Kč. Pro pohledávku se použije tato jedna třetina plus celý zbytek čisté mzdy nad 9 338 Kč. Srážka ze mzdy tak činí 6 070 Kč (12 296 - - 9 338 = 2 958 + 3 112). V roce 2017 mohlo být sraženo 6 212 Kč.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- nařízení vlády č. 407/2017, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2018 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
- OSŘ - zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
- nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)
- zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
- zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník