Dotazy a odpovědi k výpočtu ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2015
Dotaz:
Zaměstnanec se v srpnu 2015 oženil, jeho manželka má 2 děti z předchozího vztahu. Daňové zvýhodnění na děti manželky jsme poplatníkovi přiznali od září 2015. Manželé měli po celý rok 2015 stejné trvalé bydliště – společnou domácnost. Můžeme zaměstnanci uplatnit daňové zvýhodnění na děti za celý rok 2015 v ročním zúčtování? Stačí čestné prohlášení manželky, že ona daňové zvýhodnění neuplatňuje? Je potřeba potvrzení od biologického otce dětí, který na děti platí výživné?
Odpověď:
Dle § 35c odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), se pro účely tohoto zákona považuje za vyživované dítě i dítě druhého z manželů. Daňové zvýhodnění na děti druhého z manželů lze zaměstnanci poskytnout jen za měsíce trvání manželství, bez ohledu na skutečnost, že zaměstnanec s dětmi vedl společně hospodařící domácnost i před uzavřením manželství. Daňové zvýhodnění lze v tomto případě přiznat zaměstnanci jen za měsíce září až prosinec, jen za ty kalendářní měsíce, na jejichž počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění, a to ve výši 1/12 roční částky daňového zvýhodnění. Daňové zvýhodnění za měsíce leden až srpen 2015 nelze zaměstnanci přiznat ani v ročním zúčtování, podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění v tomto období nebyly splněny.
Při uplatnění nároku na daňové zvýhodnění na děti je poplatník povinen prokázat, zda jiný poplatník vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnosti daňové zvýhodnění na tyto děti neuplatňuje. Pokud by manželka poplatníka byla zaměstnaná, byl by poplatník povinen předložit potvrzení zaměstnavatele manželky, že ona u svého zaměstnavatele daňové zvýhodnění na tyto děti neuplatňuje. Pokud manželka neměla v roce 2015 zaměstnavatele, poplatník žádné potvrzení, že manželka neuplatňuje daňové zvýhodnění, předkládat nemusí.
Poplatník může uplatnit daňové zvýhodnění jen na vyživované děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Dle § 21e odst. 4 ZDP se společně hospodařící domácností pro účely zákona o daních z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Pokud biologický otec dětí platí na děti jen výživné, je zřejmé, že nevede s dětmi společně hospodařící domácnost a nemá nárok na uplatnění daňového zvýhodnění. Poplatník není povinen dokládat potvrzení případného zaměstnavatele biologického otce dětí, že daňové zvýhodnění neuplatňuje.
Dotaz:
Lze daňové zvýhodnění na děti uplatňovat pouze ročně, v ročním zúčtování? Poplatník měl u nás podepsáno prohlášení, uplatňoval jen základní slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění neuplatnil.
Odpověď:
Poplatník může uplatnit nárok na daňové zvýhodnění na vyživované děti ve společně hospodařící domácnosti u plátce daně jak při výpočtu zálohy na daň, tak i při výpočtu ročního zúčtování. Pokud poplatník neprokázal skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíčního daňového zvýhodnění, přihlédne k nim plátce daně, dle § 38k odst. 7 ZDP, až při výpočtu ročního zúčtování, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí daňového zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, tedy ve lhůtě, kdy je oprávněn požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování za uplynulé zdaňovací období.
Pro zdaňovací období roku 2015 měl poplatník podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „prohlášení k dani“), při podání žádosti o provedení ročního zúčtování doplní do prohlášení k dani údaje rozhodné pro uplatnění daňového zvýhodnění a ve stejné lhůtě předloží i doklady potřebné pro uplatnění daňového zvýhodnění (rodné listy dětí, potvrzení druhého z poplatníků...).
Dotaz:
Musí zaměstnanec, který uplatňuje v ročním zúčtování slevu za umístění dítěte, doložit potvrzení vystavené zaměstnavatelem manželky stejně jako u daňového zvýhodnění?
Odpověď:
Pro uplatnění nároku na slevu za umístění dítěte není zaměstnanec povinen předkládat potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků žijícího s dítětem ve společně hospodařící domácnosti. Poplatník je však povinen plátci daně při podání žádosti o provedení ročního zúčtování sdělit, že slevu za umístění vyživovaného dítěte neuplatňuje jiný poplatník žijící s dítětem (dětmi) ve společně hospodařící domácnosti. Požádal-li poplatník o provedení ročního zúčtování v tiskopisu prohlášení k dani ve vzoru č. 24, pak je toto jeho prohlášení již součástí žádosti o provedení ročního zúčtování. Pokud poplatník požádal o provedení ročního zúčtování ve starším tiskopisu prohlášení k dani, tedy v tiskopisu „vzor č. 22 nebo 23“, lze využít pro uplatnění slevy za umístění dítěte i nepovinného tiskopisu „Příloha tiskopisu 25 5457 vzor č. 23 a předcházejících vzorů k Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro účely ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2014“, který byl sice vydán pro účely ročního zúčtování za rok 2014, ale po opravě označení roku lze využít i pro roční zúčtování za rok 2015 (http://www.financnisprava.cz/assets/tiskopisy/54571_1.pdf?20160 2091907).
Výši zaplacené částky za umístění dítěte prokáže poplatník u plátce daně potvrzením zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona o výši vynaložených nákladů za umístění vyživovaného dítěte, v němž musí být uvedeno jméno vyživovaného dítěte a celková částka výdajů, kterou za něj v příslušném zdaňovacím období poplatník uhradil.
Dotaz:
Poplatník měl hypoteční úvěr na koupi bytu, v bytě měl trvalé bydliště. Z důvodu stěhování musel byt v květnu 2015 prodat. Hypotéku vypořádal a dostal potvrzení o zaplacených úrocích za období od ledna do května 2015. Může částku zaplacených úroků uplatnit v ročním zúčtování?
Odpověď:
Při výpočtu ročního zúčtování lze od základu daně odečíst částku úroků zaplacených z úvěru, který byl použit na pořízení bytové potřeby. V uvedeném případě byl hypoteční úvěr použit na koupi bytu, resp. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, tedy na pořízení bytové potřeby uvedené v § 15 odst. 3 písm. c) ZDP. Pro odečet částky zaplacených úroků z úvěru použitého na pořízení této bytové potřeby je však v § 15 odst. 4 ZDP stanovena ještě další podmínka, a to vlastnictví bytové potřeby po celé zdaňovací období. V uvedeném případě poplatník „byt“ nevlastnil po celé zdaňovací období, za zdaňovací období roku 2015 tedy poplatník nemá nárok na odečet úroků zaplacených z tohoto hypotečního úvěru.
Dotaz:
Naši zaměstnanci, stavbyvedoucí, si sami hradí poplatek za autorizaci, využívají ji v rámci pracovního poměru. Osvědčení je vydáváno Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. V seznamu kvalifikačních a hodnotících standardů ale autorizovaný inženýr uveden není, pouze technik pro pozemní stavby. Lze poplatek uhrazený za autorizaci odečíst při výpočtu ročního zúčtování?
Odpověď:
Od základu daně lze při výpočtu ročního zúčtování odečíst jen úhradu za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. V uvedeném případě však uhradili poplatníci poplatek za autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a tuto částku nelze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně dle § 15 odst. 8 ZDP.
Dotaz:
Zaměstnanec uplatnil při výpočtu ročního zúčtování za rok 2014 jako nezdanitelnou částku zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění. V ročním zúčtování za rok 2015 již zaplacené pojistné neuplatňuje. Musí zaměstnavatel zjišťovat, zda poplatník soukromé životní pojištění nezrušil?
Odpověď:
Poplatník může při výpočtu ročního zúčtování uplatnit nárok na odečet nezdanitelné části základu daně ve výši zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění. Pokud poplatník chce svůj nárok uplatnit, musí předložit pojistnou smlouvu nebo pojistku pro ověření, že jsou splněny podmínky stanovené v § 15 odst. 6 ZDP pro odečet pojistného zaplaceného poplatníkem na soukromé životní pojištění a dále potvrzení pojišťovny o výši zaplaceného pojistného. Zaměstnavatel ověří nárok poplatníka podle předložených dokladů a při splnění stanovených podmínek sníží základ daně o nezdanitelnou část základu daně ve výši zaplaceného pojistného, nejvýše o částku ve výši 12 000 Kč za rok. Pokud poplatník neuplatňuje při výpočtu ročního zúčtování nárok na odečet pojistného zaplaceného na soukromé životní pojištění, nepředkládá zaměstnavateli žádné doklady a zaměstnavatel není povinen zkoumat, proč zaměstnanec neuplatňuje tuto nezdanitelnou částku.
Dotaz:
Zaměstnanec chce uplatnit při výpočtu ročního zúčtování slevu na vyživovanou manželku. Jak prokáže, že příjem manželky nepřesáhl stanovených 68 000 Kč za rok?
Odpověď:
Zaměstnanec v žádosti o provedení ročního zúčtování uplatní nárok na slevu na vyživovanou manželku, která s ním žila ve společně hospodařící domácnosti, a současně prohlásí, že manželka neměla v tomto zdaňovacím období vlastní příjem přesahující 68 000 Kč. Poplatník není povinen plátci daně předkládat žádné potvrzení, doklad, kterým by prokazoval výši vlastních příjmů manželky.
Vlastními příjmy manželky se rozumí úhrn všech jejích příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Do vlastního příjmu manželky se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku. U příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Příjmy nezahrnované do vlastního příjmu manželky jsou taxativně vymezeny v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a jejich podrobnější vymezení lze nalézt v Pokynu GFŘ D – 22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- ZDP – zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání
- zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě