Ukončení vybraných "státních kategorií" a zdravotní pojištění

Vydáno: 14 minut čtení

Pokud je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto měsíci svůj pojistný vztah vyřešen. To znamená, že se o placení pojistného nemusí starat, měsíční platbu pojistného v roce 2018 ve výši 969 Kč provádí stát ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna.

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, představují více než polovinu populace České republiky. Z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností je rozhodující, zda jsou tyto osoby zaměstnány, či nikoliv. Pokud jsou pojištěnci, za které platí pojistné stát, zaměstnáni, plní veškeré povinnosti vůči zdravotní pojišťovně zaměstnavatel. Příslušné skutečnosti však musí zaměstnanec zaměstnavateli sdělit. V opačném případě se takové osoby musejí o povinné náležitosti postarat samy, kdy sdělují zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě například přiznání nebo odejmutí důchodu, pobírání rodičovského příspěvku, zahájení nebo ukončení studia apod. Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jsou taxativním výčtem vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Evidence v této kategorii má tu nespornou výhodu, že se taková osoba nemusí o placení pojistného starat, a to ani tehdy, je-li zaměstnána. V podstatě jedinou výjimkou je situace, kdy pojištěnec podniká jako OSVČ. Zcela jinak však musí tyto osoby začít uvažovat v případě, když jim tato kategorie skončí.

Pojistný vztah

Uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém alespoň po jeho část trvala registrace ve „státní kategorii“, nastává pro pojištěnce povinnost zabývat se řešením svého pojistného vztahu (neboli pojištění u zdravotní pojišťovny), kdy se od následujícího kalendářního měsíce nabízejí tyto možnosti:

Není-li využita žádná z těchto alternativ, nezbývá pojištěnci než se přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a platit v roce 2018 měsíční pojistné 1 647 Kč.

Případně lze postupovat i cestou vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to nejčastěji z těchto dvou důvodů:

  • z titulu výkonu výdělečně činnosti v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009, nebo
  • z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí, kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců ve smyslu ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb.

V následujícím textu se budeme věnovat postupu zaměstnavatele, případně pojištěnce v situaci, kdy pojištěnci končí u zdravotní pojišťovny registrace ve „státní kategorii“.

Odejmutí důchodu

Dnem odejmutí důchodu přestává být pojištěnec osobou, za kterou platí pojistné stát. Pokud je tato osoba zaměstnána, musí zaměstnavatel zabezpečit, aby byl dodržen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek byl poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně do dne 21. srpna 2018 včetně. Za měsíc srpen mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 5 000 Kč.

V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů v měsíci srpnu 2018, ve kterých netrvala „státní kategorie“, tedy nejméně z vyměřovacího základu, vypočteného podle vzorce:

PČ min VZ = (10: 31) x 12 200 = 3 935,48 Kč,

kde

PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu,

10 = počet kalendářních dnů v měsíci srpnu mimo „státní kategorii“,

31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci,

12 200 = výše minimální mzdy v roce 2018.

Jelikož je výší dosaženého příjmu překročena poměrná část minima, je vyměřovacím základem pro odvod pojistného částka 5 000 Kč, dopočet do minima 12 200 Kč se v takových případech neprovádí.

Pokud je poživatel důchodu osobou samostatně výdělečně činnou, pak od kalendářního měsíce, ve kterém je tento důchod odejmut, musí začít platit zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši, což je v roce 2018 částka 2 024 Kč.

Mateřská a rodičovská dovolená

Čerpá-li žena po ukončení mateřské dovolené bez přerušení rodičovskou dovolenou, resp. je jí bez přerušení návazně vyplácen rodičovský příspěvek, nemusí zaměstnavatel v této souvislosti oznámení provádět - musí být splněna základní podmínka, tedy aby tato osoba byla zařazena ve „státní kategorii“ nepřetržitě. Zaměstnavatel oznámí kódem „U“ až ukončení pobírání rodičovského příspěvku, případně ukončení rodičovské dovolené, podle toho, která kategorie skončí později.

Pokud však nastane například situace, kdy žena po ukončení mateřské dovolené čerpá řádnou dovolenou a teprve poté nastoupí na rodičovskou dovolenou, což znamená, že tato období „státních kategorií“ na sebe plynule nenavazují, pak musí být použit kód „U“ (ukončení mateřské dovolené) a poté „M“, kterým se oznámí zdravotní pojišťovně nástup na rodičovskou dovolenou.

Na ukončení rodičovské dovolené, resp. ukončení pobírání rodičovského příspěvku může plynule navázat kategorie celodenní osobní a řádné péče. Právní úprava platná ve zdravotním pojištění registruje zvláštní skupinu pojištěnců, kterou jsou osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to otec nebo matka dítěte nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Taková osoba může být evidována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání ani ze své samostatné výdělečné činnosti (zaměstnavatel používá kódy „L“, resp. „T“). Pokud takový příjem vykazuje, stát pojistné neplatí, avšak při splnění zákonem stanovených podmínek neplatí pro tuto osobu jako zaměstnance nebo OSVČ povinné minimum.

Příklad č. 2:

Zaměstnankyně ukončila rodičovskou dovolenou dovršením tří let věku dítěte. Současně však ještě pobírá rodičovský příspěvek až do 4 let věku dítěte. Jak se postupuje ve zdravotním pojištění z hlediska ukončení kategorie osoby, za kterou platí pojistné stát?

Osoba na rodičovské dovolené a příjemce rodičovského příspěvku jsou ve zdravotním pojištění kategoriemi, za které je plátcem pojistného stát. Při takovém souběhu oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kódem „U“ ukončení té kategorie, která skončí později, v tomto případě ukončení pobírání rodičovského příspěvku. Kdyby došlo k situaci, že by osoba vyčerpala nárok na rodičovský příspěvek rychleji, třeba již za dva roky, pak by zaměstnavatel použil kód „O“ ke dni dovršení tří let věku dítěte, kdy končí i rodičovská dovolená, je-li o ni v takovém rozsahu žádáno.

Podotýkám, že ve fázi práce s kódy „M“, „U“, „L“ a „T“ zaměstnavatel již nepoužívá kód „P“, neboť osoba byla jako zaměstnanec přihlášena dnem nástupu do zaměstnání a pracovněprávní vztah nadále trvá.

(Pozn. red.: Další příklady k rodičovské dovolené viz následující článek.)

Nemoc v ochranné lhůtě

Po skončení zaměstnání mohou být zaměstnanci vypláceny nemocenské dávky na základě onemocnění v ochranné lhůtě. Pro tento případ zaměstnavatel použije, resp. může použít, kódy „N“ (počátek výplaty dávek nemocenského pojištění po ukončení zaměstnání) a „K“ (ukončení vyplácení těchto dávek), jsou-li mu tyto skutečnosti známy. Nicméně pojištěnec nemůže spoléhat na to, že zaměstnavatel příslušná oznámení zdravotní pojišťovně provede (není to ze zákona jeho povinností) a měl by si svoje zařazení do této „státní kategorie“ pohlídat sám, což mu ostatně právní úprava zdravotního pojištění ukládá jako fyzické osobě - pojištěnci.

Ukončení studia

Na ukončení studia na střední škole často navazuje studium na vysoké škole. Vycházejme však ze situace, že student po ukončení studia na střední škole již nadále nehodlá studovat, to znamená, že jeho životní etapa soustavné přípravy na budoucí povolání je zdárným absolvováním středoškolského studia ukončena.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje i doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo absolutoria, je-li tato zkouška konána v květnu nebo v červnu, do konce období školního vyučování školního roku, a to bez ohledu na případnou výdělečnou činnost.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se dále považuje období školních prázdnin (tj. 1. 7. - 31. 8.) bezprostředně navazujících na ukončení studia, nebo na dobu uvedenou v § 13 odst. 2 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, za předpokladu, že dítě nevykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 zákona o státní sociální podpoře, včetně činnosti vykonávané v zahraničí za účelem dosažení příjmu, a ani nemělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Období tzv. posledních prázdnin, na které již bezprostředně nenavazuje další studium, se z hlediska ukončení nezaopatřenosti dítěte posuzuje z pohledu výkonu výdělečné činnosti následovně:

  • dítě vykonává výdělečnou činnost po celý měsíc červenec (v srpnu ne nebo jen po část měsíce) - nezaopatřeným dítětem je do 30. 6. a potom od 1. 8. do 31. 8.
  • dítě vykonává výdělečnou činnost po celý měsíc srpen (to znamená, že v červenci tuto činnost nevykonává vůbec nebo ji vykonává jen část měsíce) - ukončení nezaopatřenosti k 31. 7.
  • dítě vykonává výdělečnou činnost jen po část měsíce července nebo srpna nebo po část jednoho z těchto měsíců nebo v červenci a v srpnu nevykonává žádnou výdělečnou činnost - ukončení nezaopatřenosti je k 31. 8.

Analogický postup se uplatní i při případném pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci.

S ohledem na tyto skutečnosti oznamuje zaměstnavatel kódem „F“ zdravotní pojišťovně den ukončení nároku na zařazení jako nezaopatřené dítě v případech, kdy zaměstnává dítě po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání, pokud na ukončení studia na střední škole již bezprostředně nenavazuje další studium. Obdobným způsobem končí nárok na „státní kategorii“ i tehdy, pokud absolvent střední školy začne podnikat jako OSVČ.

Ukončení studia na vysoké škole

Student, který řádně ukončí studium na vysoké škole (typicky složením státní zkoušky), je ve vazbě na ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. nezaopatřeným dítětem, tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát:

  • v kalendářním měsíci, v němž řádně ukončil studium na vysoké škole,
  • a dále v kalendářním měsíci, následujícím po kalendářním měsíci, v němž student řádně ukončil studium na vysoké škole, za podmínky, že:
    1. nevykonává po celý tento kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 zákona č. 117/1995 Sb., nebo
    2. nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Příklad č. 3:

Student řádně ukončil studium Vysoké školy ekonomické složením státní zkoušky dne 29. června 2018.

Tento (již bývalý) student je ve zdravotním pojištění při splnění výše uvedených podmínek nezaopatřeným dítětem - osobou, za kterou platí pojistné stát - do 31. července 2018. Z hlediska ukončení studia je podstatné, ve kterém měsíci byla složena poslední závěrečná zkouška, bezvýznamné je v této souvislosti třeba datum promoce.

Budeme-li i nadále vycházet z uvedeného příkladu ukončení studia na vysoké škole, existuje s účinností od kteréhokoli dne měsíce srpna několik možností:

  • absolvent vysoké školy nastoupí do zaměstnání: pojistné hradí zaměstnavatel,
  • začne podnikat jako OSVČ,
  • práci nesežene, nezačne podnikat: přihlásí se na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání,
  • pokud se ale na Úřadě práce nepřihlásí a nebude mít nárok na zařazení do jiné ze „státních kategorií“ zdravotního pojištění, musí si hradit pojistné sám jako takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného v roce 2018 ve výši 1 647 Kč,
  • rozhodne se pro vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění - viz výše.

Nezaopatřeným dítětem je podle zákona č. 117/1995 Sb. osoba maximálně do 26 let věku za podmínky, že se soustavně připravuje na budoucí povolání, například studiem vysoké školy. Výjimku představuje od 1. ledna 2018 student vysoké školy starší 26 let, prvně studující v doktorském studijním programu při splnění podmínek v ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb.

Plnění oznamovací povinnosti

Skutečnost, že stát přestal být za osobu plátcem pojistného, musí být zdravotní pojišťovně oznámena buď prostřednictvím zaměstnavatele, jsou-li mu tyto skutečnosti známy, nebo osobně pojištěncem. Jak pro zaměstnavatele, tak pro pojištěnce platí v této záležitosti zákonná osmidenní lhůta. Není-li tato oznamovací povinnost dodržena, čerpá zdravotní pojišťovna za dotyčnou osobu finanční prostředky od státu neoprávněně.

Platby státu a sankce zdravotní pojišťovny

Aby mohla zdravotní pojišťovna obdržet od státu pravidelnou měsíční platbu za každého „státního pojištěnce“, což je od ledna 2018 již zmíněná částka 969 Kč, musí jí být nárok na platbu pojistného státem řádně oznámen. V zákonné osmidenní lhůtě sděluje zdravotní pojišťovně tuto skutečnost:

  • zaměstnavatel za zaměstnance (je-li mu daná skutečnost známa),
  • pojištěnec jako fyzická osoba tehdy, pokud není zaměstnancem, případně pokud zjistí, že zaměstnavatel příslušné oznámení neprovedl nebo když zaměstnavateli příslušnou skutečnost neoznámil.

Za porušení této důležité zákonné povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pokutu:

  • zaměstnavateli až 200 000 Kč,
  • fyzické osobě až 10 000 Kč.

Neoznámení, resp. opožděné oznámení této skutečnosti způsobuje zdravotní pojišťovně reálnou finanční újmu, neboť platby od státu nelze nárokovat se zpětnou platností.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Ošetřovné
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dovolená po mateřské dovolené
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Délka pracovní doby (obecně)
Nařízení práce přesčas

Související články

"Státní kategorie" zdravotního pojištění v číslech a souvislostech
Zdravotní pojištění - zaměstnanci a "státní kategorie" po část kalendářního měsíce
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2017
Studenti a zdravotní pojištění
Zaměstnávání "státních pojištěnců" a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - zaměstnanci a "státní kategorie" po část kalendářního měsíce
Dvojí zvýšení plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění v době koronavirové
Studenti a doktorandi jako "státní kategorie" zdravotního pojištění
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2017
Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, od 1. ledna 2018
Zdravotní pojištění - přehled významných změn ve zkratce
Mateřská a rodičovská dovolená ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - ať máte vše v pořádku
Co je ve zdravotním pojištění vyloučeno
Platby státu a odpočty od 1. 1.2020 ve zdravotním pojištění
"Státní kategorie" zdravotního pojištění v číslech a souvislostech
Hranice 26 let ve zdravotním pojištění
"Státní kategorie" zdravotního pojištění v číslech a souvislostech
Odstupné, ochranná lhůta a ukončení činnosti zaměstnavatele v souvislostech zdravotního pojištění
Pojištěnci a porušení zákonných povinností ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká

Související otázky a odpovědi

Zdravotní pojištění - student vysoké školy
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Konkurenční doložka
Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění
Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Metodika výpočtu zdravotního pojistného
Zdravotní pojištění
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ
Zdanění příjmu z USA
Příjem za poskytnutí receptur
Ukončení HPP v průběhu měsíce a přečerpaná dovolená - zdravotní pojištění
Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění
Evidence na Úřadu práce, příjem na DPČ a zdravotní pojištění
Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
586/1992 Sb. o daních z příjmů
117/1995 Sb. o státní sociální podpoře