Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona a sociálních službách a další.
Jsou-li tyto osoby zaměstnány, pak zaměstnavatelé často využívají pracovněprávní vztahy jdoucí mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. U obou typů dohod došlo ve zdravotním pojištění s účinností od 1. 1. 2012 ke změnám. Osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti se považují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance tehdy, dosáhne-li zúčtovaný příjem alespoň 2 500 Kč. Aby byla osoba pracující na základě dohody o provedení práce ve zdravotním pojištění zaměstnancem, tedy s povinností placení pojistného zaměstnavatelem, musí dosažený příjem převýšit 10 000 Kč. Další významnou změnou je skutečnost, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Ve zdravotním pojištění se nebere v úvahu problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu, důležitá je výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.
Neřeší se minimální vyměřovací základ
Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, nemusí u žádné z dohod dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Vyměřovacím základem je úhrn skutečně dosažených příjmů bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci, období nemoci, případné neplacené volno apod.
V následujícím textu si formou příkladů předvedeme postup zaměstnavatele při zaměstnávání "státních pojištěnců" formou některé z dohod. Jako modelový případ je použito zaměstnání poživatele starobního nebo invalidního důchodu neboli osoby, za kterou je plátcem pojistného taktéž stát.
Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti má kolísavý příjem. V měsíci únoru dosáhl příjmu 3 000 Kč, v měsíci březnu 2 380 Kč a v měsíci dubnu 2 800 Kč.
V tomto případě musí zaměstnavatel přihlížet k rozhodné částce 2 500 Kč. Zaměstnanec bude v měsíci únoru přihlášen ke dni, ve kterém začne na základě dohody vykonávat sjednanou práci. Následně bude odhlášen k datu 28. 2., a poté opětovně přihlášen k 1. 4., neboť v měsíci březnu nevzniklo výší zúčtovaného příjmu zaměstnání. Konečné odhlášení se provede ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.
Protože má zaměstnanec řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nevznikne odhlášením na měsíc březen žádný problém. Takovou situaci by naopak musel řešit zaměstnanec, na kterého se ve zdravotním pojištění zákonné minimum vztahuje.
Příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce činí 10 000 Kč.
Tato částka je u dohody o provedení práce nejvyšší možnou, ze které se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí. Zaměstnavatel tak nepřihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny a pojistné z dosaženého příjmu neodvádí. Pojistné by se neodvádělo ani v případě, kdyby bylo se zaměstnancem sjednáno více těchto dohod a v součtu příjmů by nebyla překročena částka 10 000 Kč. Zaměstnavatel však musí věnovat pozornost tomu, zda nebude na základě této dohody dodatečně zúčtován zaměstnanci nějaký příjem. Pokud by k této situaci došlo, vzniklo by v posledním kalendářním měsíci trvání dohody zaměstnání a ze součtu částky 10 000 Kč a zúčtované odměny by se odvedlo pojistné za ten měsíc, do kterého by byla odměna zúčtována. Například při ukončení dohody k datu 30. 4. a navazující odměny ve výši 2 000 Kč, zúčtované do června, by vzniklo zaměstnání v dubnu a k úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců za červen by se ještě připočetla částka 12 000 Kč, včetně příslušného pojistného.
Dohoda o provedení práce je uzavřena od 19. 1. do 25. 4., v tomto období zaměstnanec i pracoval. Vyměřovací základ byl v jednotlivých měsících: leden 8 400 Kč, únor 12 000 Kč, březen 11 800 Kč, duben 9 000 Kč.
Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 1. 2. a odhlašuje ke dni 31. 3., tedy na období těch kalendářních měsíců, ve kterých vznikla z titulu výše zúčtovaného příjmu účast na zdravotním pojištění. Pojistné za měsíce únor a březen se odvede sazbou 13,5 % ze zúčtovaného příjmu.
Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti se stabilním příjmem 5 000 Kč. V měsíci červenci byl nemocen a mimoto měl ještě tři dny neplaceného volna, takže jeho vyměřovací základ za tento měsíc činil 2 300 Kč.
V tomto případě platí následující:
- s ohledem na pokles příjmu pod "rozhodnou" hranici 2 500 Kč provede zaměstnavatel odhlášení zaměstnance k datu 30. 6. Jestliže příjem za měsíc srpen dosáhne alespoň 2 500 Kč (což lze reálně předpokládat), bude zaměstnanec opětovně přihlášen k 1. 8.;
- nemoc nemá v tomto případě vliv na placení pojistného;
- na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele nebude tato osoba v měsíci červenci započtena do celkového počtu zaměstnanců;
- z poskytnutého neplaceného volna se žádné pojistné neodvádí (nenavyšuje se vyměřovací základ).
Osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do 7 let věku bylo v zaměstnání poskytnuto po celý měsíc srpen neplacené volno, žádné další příjmy tato osoba v měsíci srpnu nevykázala, přičemž v měsíci září jí byl zúčtován hrubý příjem 5 200 Kč.
Pokud je poskytnuto neplacené volno osobě celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku, neplatí se z tohoto neplaceného volna žádné pojistné. Jestliže v průběhu zaměstnání nemá tato osoba v určitém kalendářním měsíci žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani ze samostatné výdělečné činnosti, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu "L" (v tomto případě k datu 1. 8.) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem "T" (k datu 31. 8.) ukončení nároku na zařazení této osoby do "státní kategorie". Pojistné za měsíc září se odvede ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, protože pro tuto osobu ve zdravotním pojištění zákonné minimum neplatí.
Poživatel invalidního důchodu je v měsíci červnu současně zaměstnán u dvou zaměstnavatelů a jeho příjmy dosahují 4 100 Kč (dohoda o pracovní činnosti) a 3 700 Kč (pracovní smlouva). U zaměstnavatele s vyšším příjmem bylo důchodci poskytnuto neplacené volno v rozsahu osmi kalendářních dnů.
Ani v jednom z těchto zaměstnání se nebude provádět žádný dopočet, a pojistné se odvede ze skutečně dosaženého příjmu. Pojistné bude tedy poukázáno příslušné zdravotní pojišťovně v částkách 554 Kč, resp. 500 Kč. Neplacené volno zaměstnavatel "neřeší".
Podnikající invalidní důchodce platí v roce 2017 měsíční zálohy na pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná v částce 612 Kč. Současně je zaměstnán, v měsíci květnu byl nemocen v období 12. 5. - 26. 5., a za měsíc květen mu byl na dohodu o pracovní činnosti zúčtován hrubý příjem 3 400 Kč.
Pojistné bude odvedeno ze skutečně dosaženého příjmu 3 400 Kč bez ohledu na skutečnost, že zaměstnanec byl po část měsíce května nemocen. Pojistné činí 13,5 % z částky 3 400 Kč, tj. celkem 459 Kč. Jednu třetinu (153 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, dvě třetiny (neboli rozdíl) v částce 306 Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Výkon samostatné výdělečné činnosti včetně placení (jakýchkoli) záloh nemá za této situace žádný vliv na placení pojistného poživatelem invalidního důchodu v zaměstnání.
Kdyby poživatel důchodu prohlásil na zdravotní pojišťovně, že je jeho samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, nemusel by zálohy platit.
Hrubý příjem zaměstnaného poživatele invalidního důchodu činil v měsíci červenci na dohodu o pracovní činnosti 6 000 Kč, kdy měl současně vykázány tři dny neomluvené absence.
Protože se ve zdravotním pojištění s účinností od 1. 1. 2015 již identicky nahlíží na problematiku neplaceného volna a neomluvené absence, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc červenec částka 6 000 Kč.
Zaměstnanci společnosti s ručením omezeným byl v měsících květnu a červnu zúčtován v každém z těchto měsíců příjem ve výši 18 500 Kč, přičemž dne 19. 5. byl tomuto zaměstnanci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.
Přiznání (jakéhokoli) důchodu nemá faktický vliv na výpočet výše pojistného, takže pojistné bude v každém z těchto měsíců odvedeno v částce 2 498 Kč. Zaměstnavatele upozorňuji, že je povinen oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě skutečnost, že počínaje dnem 19. 5. je za tohoto zaměstnance plátcem pojistného i stát (kódem "D" na formuláři "Hromadné oznámení zaměstnavatele").
Pokud zaměstnanec žádá o přiznání starobního důchodu, může zaměstnavatel použít při plnění oznamovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně tento postup. Zaměstnavatel se informaci o žádosti zaměstnance o starobní důchod dozví zpravidla tehdy, kdy je mu ČSSZ nebo žádajícím zaměstnancem předložen k vyplnění tiskopis Potvrzení zaměstnavatele podle § 83 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. V tomto tiskopise je zpravidla uvedeno datum výplaty starobního důchodu, požadované zaměstnancem. Datum uvedené na tiskopise signalizuje, ke kterému datu je o přiznání výplaty důchodu žádáno, ovšem rozhodující je datum uvedené na důchodovém výměru. Pro účel splnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem je akceptovatelnou i možnost získání data z tiskopisu ČSSZ. Pokud by byl následně důchod přiznán k jinému datu, podal by zaměstnavatel opravné hlášení.
Závěr
Na rozdíl od dohod se pojistné vždy odvádí v případě příjmu zúčtovaného na základě pracovní smlouvy nebo z titulu odměny za práci ve statutárním orgánu či z odměny za výkon funkce. V takových případech se jedná o příjmy zdaňované podle § 6 zákona o daních příjmů, a pokud na ně nelze vztáhnout některou z výjimek [například při výkonu funkce v orgánu družstva bez pracovněprávního vztahu k družstvu ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 zákona č. 48/1997 Sb. - zde rozhoduje hranice 2 500 Kč], podléhá zúčtovaná částka platbě pojistného na zdravotní pojištění.