Rizikovost ekonomických činností v ČR

Vydáno: 27 minut čtení

Stanovení rizikovosti ekonomických činností dle CZ-NACE na základě ocenění potenciálních nebezpečí vzniku poranění člověka či poškození jeho zdraví v pracovních systémech. Přehodnocení rizikovosti práce v návaznosti na nový systém CZ-NACE s ohledem na změny výskytu a charakteru rizik i důsledků nízké úrovně prevence BOZP. Rámcová prezentace přístupů a vytvořené metodiky pro objektivnější ohodnocení rizikovosti práce v ČR, a to na makro úrovni a s využitím oficiálních statistik a dostupných dat bez další zátěže pro podnikatelské subjekty. Podle potřeby vytvořený model umožňuje aktuální propočty (vhodné by bylo např. jednou za tři roky).

Úvod

V současném systému BOZP chybí objektivní, sofistikované stanovení míry rizikovosti jednotlivých odvětví a oborů lidské činnosti. Pro další zefektivnění řízení BOZP - pro cílené použití nástrojů, alokaci zdrojů, zaměření kontrolní činnosti, stanovení opatření k ochraně zdraví při práci a k omezení rizik možného poškození zdraví apod. - bylo třeba výzkumné a analytické kapacity a činnosti zaměřit na řešení dané problematiky. Tohoto úkolu se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., který v období leden až prosinec 2015 řešil problematiku prostřednictvím projektu Programu BETA č. TB03MPSV010 „Rizikovost ekonomických činností v ČR“ s finanční podporou TA ČR. Cílem řešení projektu bylo stanovení rizikovosti ekonomických činností (dle CZ-NACE) na základě ocenění potenciálních nebezpečí vzniku poranění člověka či poškození jeho zdraví v pracovních systémech za účelem případné novelizace právních předpisů a také zpracování námětů s ohledem na potřeby prevence v oblasti ochrany zaměstnanců před pracovními úrazy a nemocemi z povolání, které vyplynou z výzkumu charakteru práce, pracovních činností, rizikových faktorů práce, detailních analýz pracovní úrazovosti, smrtelné úrazovosti a dalších databází a registrů.

Obsah příspěvku

Tento příspěvek rámcově seznamuje čtenáře s danou problematikou i s hlavními výstupy/výsledky řešení uvedeného projektu. K nim patřila vytvořená a Ministerstvem práce a sociálních věcí certifikovaná metodika se shodným názvem projektu „Rizikovost ekonomických činností v ČR“ a také výstupní závěrečná zpráva „Návrh opatření pro prevenci“. V závěrečné zprávě je uveden informační rámec BOZP, který obsahuje zdroje a prameny hodnocení oblasti BOZP, vybrané statistické údaje týkající se nemocnosti, úrazovosti, invalidity, nákladů, charakteru práce, nejrizikovějších oborů, profesí a zaměstnání apod. Další součástí závěrečné zprávy je analytická studie „Rizikovost ekonomických činností z hlediska výskytu nemocí z povolání“1) a zpracovaný soubor základních identifikačních listů rizik. Poslední část závěrečné zprávy je věnována návrhům, opatřením, nástrojům a postupům včetně návrhům informačních a osvětově propagačních materiálů na podporu správné praxe pro prevenci v nejrizikovějších ekonomických činnostech (zejména s ohledem na CZ-NACE A - zemědělství, lesnictví). Celou zprávu, certifikovanou metodiku i ukázku vybraných domácích i zahraničních informačních a osvětových materiálů lze nalézt na webových stránkách projektu Rizikovost ekonomických činností http://www.vubp.cz/rizikovost-odvetvi/.

Text předkládaného příspěvku je zaměřen zejména na informace týkající se certifikované metodiky rizikovosti ekonomických činností a souvisejících otázek. Konkrétně se jedná o zcela nové, originální stanovení údajů (hodnot, koeficientů, vah apod.) rizikovosti jednotlivých ekonomických činností v rámci systému Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) s využitím výsledků výzkumu změn charakteru práce, pracovních činností, rizikových faktorů práce, detailních analýz pracovní úrazovosti, smrtelné úrazovosti a dalších databází a registrů (nemoci z povolání, kategorizace prací, invalidní důchody, nemocnost atd.). Výsledky řešení projektu mohou být významným přínosem pro ovlivňování pracovních podmínek a snižování počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Determinanty kultivace zvyšování úrovně BOZP

Z historického hlediska se stav a úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci neustále pomalu zlepšuje. Významnou mírou se na tom podílí vědeckotechnický pokrok, nové technologie, které více chrání člověka v pracovním systému. Zlepšuje se technické vybavení a uspořádání pracovišť s ohledem na ergonomii, hygienu a bezpečnost práce. Mění se odvětvová struktura hospodářství, neustále klesá podíl nejrizikovějšího primárního sektoru. Mění se charakter práce, snižuje se podíl fyzicky namáhavé práce. Prosazuje se humanizace práce (hodnota bezpečnosti a zdraví), prohlubuje se působení celospolečenských právních a morálních norem (zaměření sociální politiky, legislativa, dozor), zdokonalují se systémy řízení v podnicích. Zvyšuje se vzdělanost, povědomí o problematice díky informační dostupnosti, osvětě a propagaci. Nezanedbatelný je tlak odborů i samotných zaměstnanců na zlepšování pracovních podmínek a ochranu zdraví při práci. Zvýšily se osobní předpoklady jedince k práci, jeho odborná připravenost a úroveň kvalifikace. Na dlouhodobé zlepšování oblasti BOZP mají také vliv ekonomické faktory. Pro podnikatele zejména z malých firem (například stavebních) mohou být náklady a ztráty z titulu pracovních úrazů (smrtelných) přímo likvidační. Dobrá péče o BOZP se také v současnosti stává používaným nástrojem marketingu pro odlišení firem na trhu (společenská odpovědnost firem, image a goodwill).

Graf č. 1: Vývoj četnosti pracovních úrazů (dlouhodobá řada)

Vývoj počtu případů pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR

V současnosti dochází k výrazným a dynamickým změnám v používaných technologiích a materiálech, dochází k restrukturalizaci národního hospodářství, mění se sektorové podíly ekonomiky, podíly jednotlivých odvětví a oborů, velikosti podniků, mění se charakter práce, sociální, ekonomické i organizační podmínky výkonu práce.

Graf č. 2: Zaměstnaní v sektorech NH v roce 2016

Zaměstnanci v sektorech NH v roce 2016

Všechny výše uvedené změny se ve svém důsledku, více či méně promítají do míry rizikovosti ekonomických činností.

Negativní důsledky nízké úrovně BOZP

Stupeň vědeckého poznání, možnosti uplatnění poznatků vědy a výzkumu do praxe, technický a technologický pokrok, dlouhodobá kultivace kultury bezpečnosti, dává předpoklady a možnosti lepší ochrany člověka v pracovním procesu. Od zajišťování odpovídajících, tj. zdraví nepoškozujících pracovních podmínek nelze ustupovat. Vedle zisků, technických a ekonomických parametrů musí být zohledňována hlediska bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví pracovníků. BOZP patří ke standardům výkonu důstojné pracovní činnosti.

V nejobecnější rovině zanedbávání a nerespektování preventivních pravidel BOZP znamená zbytečnou zátěž jednotlivců, podniků, celé společnosti. Jedná se o ztráty na životech, lidském zdraví, majetku a hodnotách i životním prostředí (například v souvislosti s průmyslovými haváriemi).

V roce 2016 došlo k 47 tisícům pracovních úrazů - pro představu se jedná o počet, jako má dnešní město Jičín obyvatel.

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2016 vztahují na 4,571 mil. nemocensky pojištěných osob, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti. V roce 2016 bylo v České republice nově hlášeno celkem 47 379 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 46 713 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,575 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Z hlediska relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2016 k mírnému nárůstu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 1,03 na hodnotu 1,04 (tj. o 1,0 %). Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2016 mírně pokleslo (o 1,3 %) a to na hodnotu 0,154 %. V roce 2016 klesla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 55,44 na hodnotu 54,35 kalendářních dnů, tj. o 2,0 %. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 7 036 osob. Je zřejmé, že dochází k značným makroekonomickým ztrátám. Ty se ročně pohybují v miliardových hodnotách. Zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zaměření prevence na snižování rizik, úrazovosti, nemocnosti v souvislosti s prací nemá jen etický rozměr, ale také neopominutelný ekonomický význam. Je důležitým potenciálním zdrojem možných racionálních úspor finančních výdajů, lidských zdrojů a vynakládané energie. Snižování rizikovosti ekonomických činností a náležitá péče o bezpečnost a ochranu zdraví člověka při práci, zejména v období nově nastupujících převratných technologických změn (s vysokou mírou nejistot dopadů a důsledků) by neměly být pojímány jako marginální a neměly by stát na okraji zájmů všech dotčených aktérů - státních orgánů, sociálních partnerů, vlastníků a managementů firem i samotných pracovníků.

Graf č. 3: Vývoj celkových celospolečenských nákladů a ztrát v ČR (v mld. Kč) dle metodiky a propočtů VÚBP, v. v. i. v letech 1993-2011*

Vývoj celkových celospolečenských nákladů a ztrát v ČR (v mld. Kč) dle metodiky a propočtů VÚBP

Graf č. 4: Průměrné náklady na jeden případ v r. 2011 (v Kč)*

Průměrné náklady na jeden případ v r. 2011

Rizikovost

Pracovní činnost může být riziková z několika hledisek. Jde především o rizikovost z hlediska bezpečnostního a o rizikovost z hlediska zdravotního. Projekt a předložený materiál se vztahuje pouze k riziku zdravotnímu. Tím je určeno základní vymezení jeho obsahu.

Pojmy riziko i rizikovost mohou být chápány velmi rozdílně. V teorii existuje mnoho rozdílných definic. Jejich společným znakem je do určité míry obava z nejisté budoucnosti. V závislosti na kontextové situaci lze riziko označit jako nežádoucí jev, možné nebezpečí, hrozbu či příčinu nežádoucí události, úroveň nebo míru nežádoucí události, pravděpodobnost výskytu nežádoucí události s možnými důsledky, zejména újmou na zdraví a ztrátou na životech, škodou na majetku, poškození environmentu a dalšími ekonomickými ztrátami. Riziko je vždy vyjádřením míry vztahu mezi dvěma a více veličinami. V projektu a v certifikované metodice je zaměřena hlavní pozornost na veličiny rizika, jako jsou: důsledky, dopady, závažnost, četnost a možnost výskytu. V příloze tohoto článku je nastíněna problematika definování pojmu „riziková práce“ v našem právním řádu2).

Rizikovost ekonomických činností je v současné praxi nastavena a zohledněna vyhláškou ministerstva financí č. 125/1993 Sb., v platném znění (kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání) pro potřeby pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, které je zaměstnavatel povinen za své zaměstnance odvádět spolu s pojistným na sociálním zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné si vypočítává zaměstnavatel vynásobením příslušné sazby určené podle OKEČ, převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem (příloha vyhlášky MF č. 125/1993 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků), a základu, který je shodný s vyměřovacím základem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatelé jsou povinni určit sazbu pro výpočet pojistného dle OKEČ (sazebník je přílohou vyhlášky MF č. 125/1993 Sb.) i přes tu skutečnost, že ČSÚ klasifikuje činnosti dle CZ-NACE.

K tomu Ministerstvo financí uvádí následující: Podle § 365 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. ledna 2007 do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání řídí dané zákonné pojištění ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb., vyhlášky č. 74/2000 Sb., vyhlášky č. 487/2001 Sb. a zákona č. 365/2011 Sb., a zákonem č. 182/2014 Sb. Tím, že došlo ke zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, řídí se zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání uvedenou právní úpravou, včetně vyhlášky č. 125/1993 Sb. Uvedený zákon nikdy nenabyl účinnosti, a proto nikdy nedošlo ani ke zrušení předmětné vyhlášky.

K certifikované metodice „rizikovost ekonomických činností“

Metodika obsahuje vytvořený model pro stanovení rizikovosti ekonomických činností, konkrétní propočty a nové ohodnocení odvětví a oborů. Metodika přináší zcela nové, originální stanovení údajů o rizikovosti jednotlivých ekonomických činností v rámci systému Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE s využitím výsledků výzkumu změn charakteru práce, pracovních činností, rizikových faktorů práce, detailních analýz pracovní úrazovosti a dalších databází a registrů.

Obsahem metodiky jsou zejména výsledky zpracování údajů statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz z administrativního zdroje Informačního systému České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které Český statistický úřad (ČSÚ) zajišťuje počínaje rokem 2012. Dále byla začleněna data vycházející z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) zpracovaná ze záznamů o úrazech s pracovní neschopností delší než 3 dny.

V maximálně možné míře jsou v metodice využity relativní ukazatele v rámci skupin CZ-NACE (sekce, oddíly), jako např. četnost případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, nemoc, ostatních úrazy na 100 nemocensky pojištěných, průměrné procento pracovní neschopnosti, průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti v kalendářních dnech, incidence nemocí z povolání na 100 tisíc zaměstnaných. V souhrnné matici dat jsou rovněž zahrnuty vlastní přepočty vycházející z absolutních hodnot některých ukazatelů, které jsou z důvodu zachování srovnatelnosti jednotlivých odvětví převedeny na podíly a poměry vybraných vypočtených podílů (např. podíl počtu pracovních úrazů v odvětví z celkového počtu pracovních úrazů, vycházející z databáze informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce zpracované ze záznamů o úrazech, k podílu počtu nemocensky pojištěných osob v daném odvětví z celkového počtu nemocensky pojištěných).

Dílčí materiál zpracovaný SZÚ3), vztahující se ke zdravotním rizikům, poskytl cenné statistiky z informačního systému kategorizace prací („IS KaPr“). Tento systém umožňuje sledovat počty osob pracujících v expozici jednotlivým rizikovým faktorům práce v úrovních závažnosti odpovídajících kategoriím 2, 2R, 3 a 4 (poskytnuté zpracované statistiky nejsou standardně zveřejňovány). IS KaPr je provozován Koordinačním střediskem pro národní zdravotnické informační systémy (KSRZIS), který je organizační složkou státu v přímé řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví. Do metodiky byly dále z uvedené studie zařazeny údaje z Národního registru nemocí z povolání, který je jedním z 13 národních zdravotních registrů rozsáhlého Národního zdravotnického informačního systému (NZIS).

Významným zdrojem informací jsou rovněž „Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz“, publikované Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), na základě poskytovaných podkladů ČSSZ. Zpracované přehledy předkládají data z hlediska příčin (diagnóz MKN-10) s detailnějším členěním podle kraje, pohlaví, věku a klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO).

Databáze o pracovních úrazech ze záznamů SÚIP umožnila použít faktor závažnosti úrazu podle odvětví. Na druhé straně struktura statistik ÚZIS však neumožnila údaje u vybraných diagnóz sledovat v rámci jednotlivých odvětví. Pro účely použití a začlenění těchto dat do metodiky byl proveden pomocný propočet z dat ČSÚ o počtu zaměstnaných v NH s detailnějším členěním podle CZ-ISCO.

Rizikovost podle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO/KZAM) byla nad rámec této metodiky zařazena do závěrečné zprávy projektu včetně přehledu nejrizikovějších profesí a povolání.

Vytvořená sumarizovaná matice dat umožňuje ve zvolených časových intervalech periodicky opakovat přepočet výsledných hodnot s využitím ročně zveřejňovaných statistik (ČSÚ, ÚZIS, SÚIP, SZÚ). Není vyloučeno doplňování dalších proměnných nebo naopak v případě ukončení sběru a zveřejňování některých statistik vyloučení proměnných. Vyhovující a postačující je návrh na tříletou periodu přepočtu rizikovosti odvětví. Jde o časový interval, který již může zachytit rychle se rozvíjející některá odvětví (např. odpadové hospodářství, zelená pracovní místa) a s nimi související dosud odhadovaná rizika. Celý proces výpočtu lze velmi snadno automatizovat za předpokladu, že budou volně k dispozici statistické údaje pracovní úrazovosti pro všechny existující kombinace hodnot výše uvedených faktorů.

Model matice dat CZ-NACE sekce A, B, C atd.

CZ-NACE sekce A, B, C atd.
  Hodnota proměnné rok 2014 Průměr hodnot proměnné roky 2009-2013 Pořadí sekce pro jednotlivé proměnné a hodnoty 2014 Pořadí sekce pro jednotlivé proměnné pro průměrné hodnoty 2009-2013
Proměnná 1        
Proměnná 2     MATICE POŘADÍ
Proměnná 3        
atd.        
SUMA     SUMA 1 SUMA 2

Matice pořadí může být dále matematicky zpracovávána. Tím bude při ohodnocování stupně rizik vyloučeno subjektivní posuzování (expertní váhy, koeficienty apod.).

Metodika svými postupy splňuje kritérium novosti, je jednoduchá, transparentní. Stanovuje zdroje dat, postup zpracování i výstup pro určení rizikovosti odvětví a oborů činností na makro úrovni v národním hospodářství ČR. Model i jeho algoritmus nebyl nikde publikován a ani v zahraničí nebyla nalezena obdobná metodika. Tvorba modelu je založena na oficiálních statistických datech. Praktická aplikace modelu nevyžaduje žádná speciální šetření ani nevyvolává dodatečné náklady. Originalita spočívá ve specifickém uspořádání a zpracování dostupných a standardně vedených dat o nemocnosti, úrazovosti apod.

Metodika je určena zejména pro MPSV, Radu vlády pro BOZP, sociální partnery a dále pro odbornou i širokou veřejnost účastnící se aplikační praxe. Nabízí věcnou a metodickou podporu pro tvůrce sociální politiky a politiky BOZP při plnění náročných úkolů za účelem případné novelizace právních předpisů a přijímání účinných preventivních opatření a možnost sledovat a posuzovat na základě opakovaných výpočtů účinnost aplikovaných opatření v oblasti BOZP. Aplikace metodiky může být vhodná pro objektivní stanovení sazeb pro zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Výsledky zpracované dle metodiky mohou být použity pro tvorbu strategií, pro koncepční materiály, Národní politiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Národní akční programy BOZP pro vymezená období), která je průřezovým strategickým dokumentem ve vztahu k ostatním resortním působnostem. Výsledky mohou rovněž sloužit pro cílenou kontrolní a dozorovou činnost Státního úřadu inspekce práce nejrizikovějších pracovních činností a pracovních míst.

Metodiku4) „Rizikovost ekonomických činností v ČR“ ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na webové stránce:

http://www.mpsv.cz/files/clanky/23613/METODIKA_rizikovost_TB03MPS V010.pdf

Graf č. 5: Rizikovost odvětví CZ-NACE dle zpracovaných kritérií rizikovosti

Rizikovost odvětví CZ-NACE dle zpracovaných kritérií rizikovosti

Graf zobrazuje zpracované sumy pořadí v jednotlivých odvětvích na základě kritérií rizikovosti. Černá pole zobrazují rizikovost z dat časových řad, světlá pole zobrazují rizikovost z dat posledního dostupného roku v době tvorby metodiky (2014, popř. 2013). Z grafického zobrazení je patrné, že dlouhodobě nejrizikovější odvětví jsou F - Stavebnictví a A - Zemědělství, lesnictví a rybářství. Tato dvě odvětví se zejména liší závažností pracovních úrazů a to v neprospěch stavebnictví. Je to především dáno tím, že závažnost je jedním z hodnocených kritérií rizikovosti (vypočteno jako poměr závažných PÚ k ostatním PÚ), kde ve stavebnictví je dlouhodobě závažnost PÚ vyšší. Nicméně sekce A - Zemědělství se ve většině dalších kritérií rizikovosti dostává před odvětví Stavebnictví. K nejrizikovějším odvětvím samozřejmě patří odvětví B - Těžba a dobývání. Společnost věnuje historicky tomuto odvětví patřičnou pozornost z hlediska BOZP a v ČR má také svoji významnou instituci (Český báňský úřad), který monitoruje činnosti v rámci BOZP. Pro toto odvětví je charakteristická také specifičnost nehodových událostí (četnost výskytu důlních neštěstí, jejichž důsledky se významně promítají do statistik).

Změna charakteru rizik spojená se změnou charakteru práce - od fyzicky namáhavé s rizikem fyzického úrazu k psychosociálně náročné s rizikem dlouhodobé psychické zátěže a neúměrného stresu s možným promítnutím do zvýšení obecné nemocnosti - strukturou pracovních činností dochází k postupné změně poměru manuální práce a nemanuální práce s růstem podílu nemanuální práce v ČR.

Ze statistických údajů dle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO lze uvést, že v posledních letech cca 38 % (1 900 tis. osob) zaměstnanců vykonává činnosti s převahou manuální práce (hlavní třídy 6 až 9), s převahou nemanuální práce cca 46 % (2 300 tis. osob) zaměstnanců a v tradičních službách kombinující manuální i nemanuální činnosti vykonává práci 16 % (750 tis. osob) zaměstnanců.

Nemocí z povolání v ČR nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“, dále následovala odvětví „zdravotní a sociální péče“, odvětví „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“. Nejčastěji onemocněli pracovníci zařazeni podle Klasifikace zaměstnání (CZ ISCO) do hlavní třídy č. 8 s názvem „Obsluha strojů a zařízení, montéři“ (40 % z celkového počtu případů) a do hlavní třídy č. 7 s názvem „Řemeslníci a opraváři“ (34 % případů).

Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky jsou monitorovány prostřednictvím registru pod zkratkou KaPr dále prostřednictvím Národního zdravotního registru nemocí z povolání (NRNZP) a Registru profesionálních expozic karcinogenům (REGEX). V posledních letech je riziky dle kategorizace 2R+3+4 v ČR ohroženo cca 10 % nemocensky pojištěných osob (zaměstnanci, OSVČ). Průměrný počet evidovaných osob v kategorii 4 - na vysoce rizikových pracovištích v letech 2007 - 2012 se pohyboval ve výši 16,5 tis. osob/rok.

Závěr

V budoucnu by mohla být prezentovaná metodika rozšířena o proměnné z oblasti dalších zajímavých statistických zdrojů (např. „Činnost chirurgických oborů v ambulantní péči“ či „Psychiatrická péče“ apod.). Tyto a další obdobné údaje by bylo vhodné do modelu začlenit s ohledem na rostoucí psychosociální rizika, stres apod.

Z výše uvedených poznatků lze doporučit, aby se prevence v nejbližším období věnovala zejména odvětví A - Zemědělství, lesnictví a rybářství a odvětví F - stavebnictví. Tato odvětví lze v obecné rovině označit jako značně riziková (samozřejmě s přihlédnutím k charakteru konkrétně vykonávané pracovní činnosti).

Závěrem lze uvést, že se řešitelskému týmu VÚBP, v. v. i. podařilo na makro úrovni do určité míry objektivizovat rizikovost ekonomických činností (v oblasti negativních zdravotních dopadů) a v maximální míře vyloučit subjektivní charakter definování rizikovosti, a to s využitím disponibilních zdrojů dat stávajících dostupných veřejných statistik.

Podrobnější informace o výstupech řešeného projektu Rizikovost ekonomických činností (zprávy, statistiky a další přílohy, metodika) lze nalézt na adrese:

http://projekty.vubp.cz/rizikovost-odvetvi

LITERATURA

  1. PROCHÁZKOVÁ, D. Analýza a řízení rizik. Praha: ČVUT, 2011. ISBN 978-08-01-04841-2.
  2. SVOBODOVÁ, Lenka; HORÁČKOVÁ, Alena. Ekonomické rozměry BOZP. Bezpečnost a hygiena práce, 2015, roč. 65, č. 4, s. 13-14 a 19-21. ISSN 0006-0453.
  3. URBAN, Pavel. Rizikovost ekonomických činností z hlediska výskytu nemocí z povolání, SZÚ, Praha 2015.
  4. MRKVIČKA, Petr. Pracovní úrazovost v České republice, VÚBP, roční zprávy 2008 - 2014
  5. MRKVIČKA, Petr. Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání za rok 2011, VÚBP, 2012. VÚBP, v.v.i. - interní analýzy úrazovosti, stavu a úrovně BOZP.

www.czso.cz

www.szu.cz

www.uzis.cz

www.suip.cz

www.cssz.cz

www.mpsv.cz

www.mf.cz

PŘÍLOHA

Problematika definování pojmu „riziková práce“ v našem právním řádu

Pro vymezení pojmu riziková práce je především potřebné zkoumat o jakou práci ve vztahu k požadavkům BOZP jde. Půjde především o závislou práci, která je charakterizována zákoníkem práce jako práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 2 a 3 zákoníku práce). Vzhledem k tomu, že předpisy BOZP se vztahují ve vymezeném rozsahu též na činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, je třeba pojem riziková práce vztahovat i na tyto činnosti (část druhá, § 12 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.

Pojem rizika není v našem právním řádu ve vztahu k předpisům BOZP přesně vymezen. Zákoník práce však v rámci transpozice předpisů EU (směrnice Rady č. 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci) stanoví v ustanovení § 101 odst. 1, že „zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen,rizika’)“. Dále stanoví, co se rozumí prevencí rizik. Podle ustanovení § 102 odst. 2 a 3 zákoníku práce se prevencí rizik rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění je mj. povinen vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. Pojem rizika je pak obsažen v dalších ustanoveních hlavy páté zákoníku práce, především ve vztahu k zajištění BOZP, ale i v dalších úpravách (např. zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Pojem riziková (rizikové) práce je pak výslovně stanoven ve vztahu ke kategorizaci prací zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon určuje zařazování prací do čtyř kategorií podle míry výskytů faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis; hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpis (zákoník práce, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením). Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů, pak ve svých přílohách obsahuje limitní hodnoty pro zařazování prací do kategorií.

V ustanovení § 39 odst. 1 shora uvedeného zákona se stanoví, že „rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis“ (jak uvedeno výše).

Pojem rizikové práce se pak uvádí v celé řadě zákonných i prováděcích předpisů, aniž by byl nějak blíže specifikován. Zvláštní pojem „méně riziková práce“ je obsažen v zákoně č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, kde jednou z podmínek přiznání příspěvku je skutečnost, že zaměstnanec, který pro dosažení nejvyšší přípustné expozice nebo ohrožení nemocí z povolání z dosavadního zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, byl převeden na jinou, méně rizikovou práci v podzemí hlubinných dolů. Z dikce ustanovení s odkazem na přípustnost nejvyšší expozice nebo ohrožení nemocí z povolání lze vyvodit, že je uvažována rizikovost práce ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví (patrně jiné kategorie rizikové práce).

Takový je i názor Nejvyššího soudu, který rozsudkem ze dne 9. 2. 2006 sp. Zn.: 21 Cdo 274/2005 ve věci vyslovil právní větu: „Zákon č. 258/2000 Sb., neumožňuje paušálně vycházet z domněnky, že práce zařazená do druhé kategorie rizika, která pro ostatní zaměstnance jinak nemá povahu rizikové práce, je naopak prací rizikovou v případě, je-li vykonávána zaměstnancem, který dosáhl nejvyšší přípustné expozice, a již vůbec neumožňuje selektivně označit jen pro určité skupiny zaměstnanců jako rizikovou práci tu práci, která obecně byla orgánem veřejného zdraví zařazena do kategorie první“.

Jak je patrné z platné právní úpravy problematiky a současné judikatury, je pojem riziková práce obsažený v našem právním řádu stanoven ve vztahu k ochraně zdraví, tedy i BOZP, jednotně jako kogentní ustanovení. Z hlediska legislativní činnosti a potřeb praxe je možné upravit kritéria pro uplatnění tohoto pojmu formou změn prováděcích předpisů.

Související dokumenty

Související články

Pachové látky v ovzduší hodnocené normativně a jejich vliv na pocity a zdraví člověka
Metody hodnocení ruční manipulace s břemeny z hlediska možných zdravotních rizik
Svářeči a předcházení ohrožení jejich zdraví
Rizika práce na dobu určitou a agenturního zaměstnávání
Problémy s kategorizací prací
Recyklace elektroodpadu, příležitost nebo zdravotní riziko
Vztah onemocnění bederní páteře k výkonu práce
Klimatické změny a jejich vliv na BOZP v zemědělství a lesnictví
Předcházení zdravotním rizikům u pracovníků úklidu
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Práškové lakování
Několik poznámek k teplotě na pracovišti
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 6. část - Pracovní prostředí a ergonomie práce
Digitální technologie, stres a muskuloskeletální poruchy
Ergonomické zásady uplatňované v rámci pracovního systému
Metody hodnocení ruční manipulace s břemeny z hlediska možných zdravotních rizik
Bezpečnost práce a výkopy
Přístup k měření a hodnocení lokálních svalových skupin při zátěži posuzované v hygienických limitech a projevech na zdraví
Skladba výživy pro zachování zdraví a výkonnosti pracujícího člověka
Hodnocení osvětlení vnitřních pracovních prostorů
Význam a užití barev pro úpravu pracovního prostředí
Vliv počasí z pohledu ergonomie na aktivitu a zdraví člověka
Manipulace s břemeny

Související otázky a odpovědi

Pes na pracovišti
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Pracovní postup
Šetření nemocí z povolání
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Psychická zátěž u pedagogických pracovníků
Střídání práce a bezpečnostní přestávky při teplotě 40 °C na pracovišti
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Pracovní úraz
Práce přesčas
Praktická výuka u těhotných studentek
Zrušení vstupu zaměstnanců zaměstnavatele do areálu pronajímatele
Pracovnělékařské služby - prohlídka
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Dohoda o pracovní činnosti - lékařská prohlídka
Odbornost zaměstnance školícího na zařízení HYRA

Související předpisy

125/1993 Sb. , kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
262/2006 Sb., zákoník práce
65/1965 Sb. Zákoník práce
231/1992 Sb. , kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti
74/1994 Sb. , kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
220/2000 Sb. o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
43/1995 Sb. , kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
98/1996 Sb. , kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb.
74/2000 Sb. , kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů
487/2001 Sb. , kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úraze nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů
365/2011 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
182/2014 Sb. , kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
291/2015 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
432/2003 Sb. , kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
98/1987 Sb. o zvláštním příspěvku horníkům