Významnou roli na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u zaměstnavatelů hrají zástupci zaměstnanců, tedy odborové organizace a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zákoník práce stanoví, že zaměstnanci nesmějí být zbaveni práva účastnit se řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím výše uvedených zástupců. Dále platí, že zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit těmto zástupcům zaměstnanců odpovídající podmínky pro jejich činnost. Zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnost s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu, provoz a náklady na potřebné podklady.
Zástupce pro oblast BOZP
U zaměstnavatele je možné si zvolit zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž celkový počet těchto zástupců závisí na celkovém počtu zaměstnanců a na rizikovosti vykonávaných prací. Maximálně je však možno zvolit jednoho zástupce na 10 zaměstnanců a jejich funkční období trvá 3 roky. Problematika voleb těchto zástupců je řešena v ustanoveních § 283 až § 285 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Odborová organizace
Odborová organizace může u zaměstnavatele působit, pokud je k tomu oprávněna podle svých stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Problematika voleb a ustavování odborových organizací a jejich struktura je věcí samotných odborů. Oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele však vznikají až dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje výše uvedené podmínky, a zanikají, pokud tyto výše uvedené podmínky přestávají platit, což je opět odborová organizace povinna oznámit zaměstnavateli. Působnost odborové organizace je zakotvena v ustanovení § 286 zákoníku práce.
Právo na informace a projednání
Podle ustanovení § 276 odst. 1 zákoníku práce platí, že zaměstnanci v základním pracovněprávním vztahu mají právo na informace a projednání. Pokud u zaměstnavatele nepůsobí žádní zástupci zaměstnanců, musí zaměstnavatel zaměstnance informovat a jednat s nimi přímo. Pokud však zástupci zaměstnanců existují, musí plnit své povinnosti v oblasti informování a projednání vůči všem zástupcům zaměstnanců. Zástupci zaměstnanců pak mají za povinnost vhodným způsobem informovat zaměstnance na všech pracovištích o své činnosti a o obsahu a závěrech informací a projednání se zaměstnavatelem.
Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Informace musí být zástupcům poskytnuty předem a takovým způsobem, aby mohly být posouzeny, a aby se zástupci mohli připravit na jejich projednání a mohli vyjádřit své stanovisko ještě před uskutečněním opatření.
Projednáním se pak rozumí jednání, výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosažení shody. Do oblasti BOZP patří právo na informace a projednání zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 101 až § 106 odst. 1 a § 108 zákoníku práce a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění. Na tomto místě je třeba upozornit, že pokud zaměstnavatel nesplní informační povinnost vůči zástupcům zaměstnanců, může se dopustit přestupku nebo správního deliktu dle § 17 a § 30 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, kdy mu hrozí sankce až do výše 300 000 Kč.
Významné oprávnění zástupců zaměstnanců v oblasti BOZP vyplývá z povinnosti zaměstnavatele objasňovat příčiny a okolnosti vzniku pracovních úrazů mj. za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast BOZP, která je zakotvena v ustanovení § 105 odst. 1 zákoníku práce. Aby toto oprávnění mohlo být ze strany zástupců zaměstnanců realizováno, musí zaměstnavatel postupovat v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, kdy je povinen pracovní úraz ohlásit mj. odborové organizaci a zástupci pro oblast BOZP bez zbytečného odkladu. Pokud tak neučiní, hrozí mu sankce dle zákona o inspekci práce až do výše 400 000 Kč.
V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle ustanovení § 108 zákoníku práce zásadně platí, že zaměstnanci nesmějí být zbaveni práva účastnit se na řešení otázek souvisejících s BOZP prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen umožnit zástupcům zaměstnanců účast při jednáních o otázkách BOZP a vyslechnout jejich informace. Dále je stanoveno, kdy je zaměstnavatel povinen některé záležitosti se zástupci projednat. Patří sem zejména vyhodnocení rizik, organizace školení o právních a ostatních předpisech z oblasti BOZP a také určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 309/2006 Sb). Dále jsou zde stanoveny další povinnosti zaměstnavatele, které se týkají informování zaměstnanců.
Na druhou stranu však zákoník ukládá odborové organizaci a zástupci pro oblast BOZP povinnost spolupracovat se zaměstnavatelem, odborně způsobilou osobou nebo osobami v prevenci rizik a dále plnit povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy a opatřeními kontrolních orgánů (orgány státní inspekce práce, orgány státního zdravotního dozoru apod.).
Další povinností zaměstnavatele je organizovat v dohodě s odborovou organizací a zástupcem pro oblast BOZP prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci minimálně jednou za rok na všech pracovištích a zařízeních a zjištěné závady a nedostatky odstraňovat. V neposlední řadě zaměstnavatel musí výše uvedeným zástupcům zaměstnanců zajistit školení, které jim umožní řádný výkon jejich funkce, zpřístupnit jim doklady týkající se prevence rizik, evidence a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání a doklady o výkonu kontroly a opatřeních orgánů, kterým přísluší výkon kontroly nad BOZP podle zvláštních právních předpisů. Nelze opomenout právo zástupců zaměstnanců účastnit se kontrol na úseku BOZP prováděných příslušnými orgány a vyjadřovat v této souvislosti své připomínky.
Právo kontroly nad stavem BOZP u zaměstnavatele
Odborové organizace jako zástupci zaměstnanců mají v oblasti BOZP poměrně širší kompetence než zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kromě práva na informace a projednání se jedná o tzv. právo výkonu kontroly nad stavem BOZP u zaměstnavatelů, v souladu s ustanovením § 322 odst. 1 zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon tohoto práva. Dle výše uvedeného ustanovení zaměstnavatel musí:
- zajistit možnost prověření toho, jak zaměstnavatel plní své povinnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zda soustavně vytváří podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci,
- zajistit možnost pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení zaměstnavatelů pro zaměstnance a kontrolovat hospodaření zaměstnavatelů s osobními ochrannými pracovními prostředky,
- zajistit možnost prověření toho, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy,
- zajistit možnost účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je objasňovat,
- umožnit zúčastňovat se jednání o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Právo odborových organizací kontrolovat BOZP je i dle nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb. reflexí základního práva zaměstnanců a je ve veřejném zájmu. K právu odborových organizací vykonávat kontrolu nad stavem BOZP se vyjádřil i Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. Konf. 5/2010, ze kterého mj. vyplývá, že odborové organizace mohou provádět kontrolu nad stavem BOZP u kteréhokoliv zaměstnavatele, na kterého dopadá zákoník práce, aniž by u zaměstnavatele působila podniková odborová organizace.
Co však, když zaměstnavatel toto právo odborové organizaci odepře? I na tuto situaci myslí zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění. Podle ustanovení § 17 a § 30 tohoto zákona zaměstnavatel, který nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 322 zákoníku práce, se dopouští přestupku nebo správního deliktu na úseku bezpečnosti práce. Tomuto zaměstnavateli pak hrozí sankce až do výše 300 000 Kč.
Závěrem je možno konstatovat, že z dosavadních bohatých poznatků a zkušeností vyplývá, že u zaměstnavatelů, kteří považují bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci za svoji prioritu, a tam, kde funguje sociální dialog mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců na dobré úrovni, je i stav oblasti BOZP na kvalitativně vyšší úrovni.