Prominutí pojistného na sociální pojištění

Dnem 30. června 2020 nabyl účinnosti zákon č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon přinesl pro zaměstnavatele se stanoveným počtem zaměstnanců prominutí pojistného na sociální pojištění v období červen až srpen 2020.

Období prominutí pojistného

Zaměstnavatel je podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném“), poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku (dále jen „pojistné“) a zároveň plátcem tohoto pojistného, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci. Pojistné za sebe i za své zaměstnance odvádí zaměstnavatel jednou platbou za kalendářní měsíc, a to do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Za stanovených podmínek se jako kompenzace některých hospodářských následků souvisejících s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 upravuje v zákoně č. 300/2020 Sb. prominutí pojistného, které jsou povinni platit stanovení zaměstnavatelé jako poplatníci, a to za měsíce červen, červenec a srpen 2020. Platí základní zásada, že podmínky pro prominutí pojistného se posuzují samostatně v každém tomto kalendářním měsíci, takže zaměstnavatel může mít v závislosti na splnění stanovených podmínek v některém měsíci nárok na prominutí pojistného, a v jiném nikoliv. Toto prominutí pojistného je upraveno formou snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele; nesnižuje se tedy samotné pojistné.

Podmínky prominutí pojistného

Podmínky prominutí pojistného jsou stanoveny v § 2 zákona č. 300/2020 Sb.; pro nárok na prominutí pojistného za daný kalendářní měsíc musí být splněny všechny podmínky. Těmito podmínkami jsou:

  1. stanovený počet zaměstnanců zaměstnavatele
  2. udržení zaměstnanosti a mzdové úrovně
  3. řádné odvedení pojistného
  4. nečerpání prostředků z programu Antivirus
  5. zaměstnavatel není vyloučeným zaměstnavatelem

Stanovený počet zaměstnanců zaměstnavatele

Počet zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce 50. Prominutí pojistného není určeno pro všechny zaměstnavatele, ale jen pro menší zaměstnavatele s tímto počtem zaměstnanců.

Do tohoto počtu zaměstnanců se započítávají jen zaměstnanci v pracovním poměru; nezapočítávají se tedy např. zaměstnanci činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPČ a DPP), společníci a jednatelé s. r. o., kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, nebo členové kolektivních orgánů právnické osoby (např. členové představenstva nebo členové dozorčí rady). Započítávají se všichni zaměstnanci v pracovním poměru účastní nemocenského pojištění, a to i když čerpají mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo jim zaměstnavatel poskytl tzv. neplacené volno.

Uvedený počet zaměstnanců 50 je tedy absolutním (fyzickým) počtem, nikoliv přepočteným počtem nebo průměrným počtem zaměstnanců za kalendářní měsíc; při stanovení počtu zaměstnanců se nepřihlíží k tomu, zda se jedná o stanovenou nebo kratší týdenní pracovní dobu (rozsah tzv. pracovního úvazku tedy není podstatný), ani k tomu, zda v rozhodný den (tj. poslední den v měsíci) zaměstnanec nepracuje pro překážku v práci (např. dočasnou pracovní neschopnost). Podstatné není ani to, jak dlouho pracovní poměr trvá; bude se tedy přihlížet i k tomu zaměstnanci, jehož pracovní poměr vznikl právě v posledním dni kalendářního měsíce, a naopak se nebude přihlížet k tomu zaměstnanci, jehož pracovní poměr skončil v kalendářním měsíci před posledním dnem. Pokud se jedná o zaměstnance, který má sjednán pracovní poměr, avšak není účasten nemocenského pojištění v daném kalendářním měsíci (tj. sjednaná mzda je nižší než 3 000 Kč a v daném kalendářním měsíci nebyla zúčtována mzda aspoň v této výši), nepřihlíží se k němu.

Udržení zaměstnanosti a mzdové úrovně

Počet zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020. Zaměstnavatel zjistí počet zaměstnanců v pracovním poměru účastných nemocenského pojištění, jejichž pracovní poměr trval v den 31. března 2020, a tento počet porovná s počtem těchto zaměstnanců, jejichž pracovní poměr trval v den 30. června 2020, 31. července 2020 a 31. srpna 2020; pokles v těchto měsících nesmí být větší než na 90 % (při stanovení tohoto poklesu nedochází k žádnému zaokrouhlování). Samozřejmě může dojít i k nárůstu počtu zaměstnanců (max. do 50).

Úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020. Zaměstnavatel musí tedy zjistit zvláštní vyměřovací základ podle tohoto pravidla za březen 2020 a pak za každý měsíc, za který se má pojistné prominout; nejedná se tedy o „obecný“ vyměřovací základ zaměstnavatele stanovený podle § 5a zákona o pojistném. Při stanovení těchto vyměřovacích základů se bude přihlížet ke všem zaměstnancům v pracovním poměru účastným v příslušném měsíci nemocenského pojištění a není přitom rozhodné, zda pracovní poměr trval po celý kalendářní měsíc nebo jen po část kalendářního měsíce (zohlední se tedy i ti zaměstnanci, jejichž pracovní poměr skončil před posledním dnem v měsíci) anebo by měl skončit v období po uplynutí daného kalendářního měsíce.

Řádné odvedení pojistného

Další podmínkou je řádné odvedení pojistného, které jsou povinni platit zaměstnanci zaměstnavatele, tj. zaměstnavatel jako plátce odvede toto pojistné včas a ve stanovené výši, kterou uvedl na přehledu podaném podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném; přehled se podává v elektronické podobě.

Nečerpání prostředků z programu Antivirus

Zaměstnavatel nesmí v daném kalendářním měsíci čerpat prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z Cíleného programu podpory zaměstnanosti, který jako cílený program k řešení zaměstnanosti podle § 120 zákona o zaměstnanosti byl schválen vládou ČR ke zmírnění negativních dopadů onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS-CoV-2 na zaměstnanost v ČR (jedná se o tzv. program Antivirus, který byl schválen usnesením vlády ze dne 31. března 2020 č. 353, a následně byl prodlužován). Tato podmínka sleduje zamezit kumulativním kompenzacím ze státních prostředků.

Zaměstnavatel není vyloučeným zaměstnavatelem

Nárok na prominutí penále nemá

  • zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce, tj. zaměstnavatel, který odměňuje zaměstnance v pracovní poměru platem (zde by se prominutí pojistného míjelo účinkem, neboť prostředky na pojistné tento zaměstnavatel čerpá z veřejných prostředků);
  • zaměstnavatel, který je poskytovatelem zdravotních služeb, jehož zdravotní služby jsou aspoň částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou, pokud má podle zvláštního právního předpisu nárok na kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování zdravotních služeb vzniklé v důsledku epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2020; tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 301/2020 Sb. Rovněž tato podmínka sleduje zamezit kumulativním kompenzacím;
  • zaměstnavatel, který nebyl ke dni 1. června 2020 daňovým rezidentem ČR nebo daňovým rezidentem jiného členského státu EU nebo EHP a nedosáhl většiny svých příjmů za poslední skončení zdaňovací období daně z příjmů ze zdrojů na území ČR.

Způsob prominutí pojistného

Vyměřovacím základem zaměstnavatele je podle § 5a zákona o pojistném částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění. Pojistné se podle § 3 zákona č. 300/2020 Sb. promíjí snížením vyměřovacího základu zaměstnavatele tak, že do vyměřovacího základu zaměstnavatele za kalendářní měsíc se nezahrnují vyměřovací základy těch zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dni kalendářního měsíce.

Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se však zahrnují vyměřovací základy těch zaměstnanců, jimž byla dána zaměstnavatelem výpověď podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce (z tzv. organizačních důvodů); pokud by pracovní poměr měl skončit na základě dohody, byť z těchto organizačních důvodů, nebude se vyměřovací základ tohoto zaměstnance zahrnovat do vyměřovacího základu zaměstnavatele, pokud pracovní poměr bude trvat ještě v poslední den kalendářního měsíce.

Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se zahrnuje ta část vyměřovacího základu zaměstnance, která převyšuje 1,5násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona o pojistném, tedy částka převyšující 52 253 Kč.

Sníženým vyměřovacím základem zaměstnavatele je tedy částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů

  • ostatních osob považovaných pro účely zákona o pojistném za zaměstnance, např. zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, které zakládají účast na nemocenském pojištění, společníků a jednatelů s. r. o., prokuristů, členů kolektivních orgánů právnických osob,
  • zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr netrvá v posledním dni kalendářního měsíce (pracovní poměr tedy skončil v kalendářním měsíci před tímto dnem),
  • zaměstnanců v pracovním poměru, jimž dal zaměstnavatel výpověď podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce,
  • zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dni kalendářního měsíce, v částce převyšující 52 253 Kč.

Zaměstnavatel odvádí nadále pojistné za zaměstnance jako plátce (u odvodu tohoto pojistného ke změnám nedochází) a jako poplatník jen tehdy, pokud jeho snížený vyměřovací základ je vyšší než nula (v sazbě pojistného ve výši 24,8 % ze sníženého vyměřovacího základu). Pokud snížený vyměřovací základ zaměstnavatele činí nulu (tj. zaměstnavatel zaměstnává jen zaměstnance, kteří splňují dané podmínky), neplatí tedy pojistné jako poplatník vůbec.

Vztah prominutí pojistného k tzv. superhrubé mzdě

Tzv. superhrubá mzda je upravena v § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů a spočívá ve zvýšení základu daně (dílčího základu daně) zaměstnance o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z příjmů zaměstnance povinen platit zaměstnavatel. Podle ustanovení § 6 odst. 12 věty poslední zákona o daních z příjmů se však při stanovení částky těchto povinných pojistných nepřihlíží ke slevám nebo mimořádným slevám na pojistném u zaměstnavatele ani k jiným částkám, o které si zaměstnavatel snižuje odvody těchto povinných pojistných. Prominutí pojistného sice znamená, že zaměstnavatel neplatí pojistné za zaměstnance jako poplatník, avšak bude se postupovat podle tohoto ustanovení, neboť dochází ke snížení odvodu povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to prostřednictvím snížení vyměřovacího základu.

Prominutí pojistného podle zákona č. 300/2020 Sb. se tedy nijak nepromítne do stanovení superhrubé mzdy jako základu daně, která se stanoví tak, jako kdyby k tomuto prominutí pojistného nedošlo.

Uplatnění prominutí pojistného

O prominutí pojistného zaměstnavatel OSSZ nežádá ani jinak neinformuje a nepředkládá ani doklady k prokázání podmínek pro prominutí pojistného; splnění podmínek pro prominutí pojistného bude kontrolováno následně OSSZ. Zaměstnavatel uplatňuje nárok na prominutí pojistného podáním přehledu podle § 9 zákona o pojistném v příslušné lhůtě, tj. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Zaměstnavatel podává přehled o pojistném podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném na předepsaném tiskopisu, který je upraven právě pro účely prominutí pojistného, neboť na něm zaměstnavatel uvádí kromě vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a zákona o pojistném též snížený vyměřovací základ podle § 3 zákona č. 300/2020 Sb. Důležité je, že snížení vyměřovacího základu nelze uplatnit zpětně; přehled musí být tedy podán řádně ve lhůtě a předepsaným způsobem (v elektronické podobě) a pokud zaměstnavatel neuvedl na přehledu snížený vyměřovací základ, nemůže to již dodatečně po lhůtě napravit.

Nárok na prominutí pojistného podle zákona č. 300/2020 Sb. má i zaměstnavatel, který „odkládá“ placení pojistného podle zákona č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů. Oba zákony působí vedle sebe a nároky se navzájem nevylučují. Zaměstnavatel tedy může při splnění stanovených podmínek uplatnit nárok na prominutí penále podle zákona č. 300/2020 Sb. za kalendářní měsíce červen až srpen 2020 a zároveň mít nárok na snížení penále podle zákona č. 255/2020 Sb. za neodvedení pojistného, pokud byl povinen pojistné jako poplatník odvést, za měsíce květen až červenec 2020.

Zdroje

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

  • zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

  • zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

  • zákon č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů

  • zákon č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Klíčová slova

Související články