Proces normalizace a užití ergonomických norem v praxi

1.3.5 Hodnocení účasti na normotvorbě

V čem tkví výhody aktivní účasti na normotvorbě:

• Mezinárodní spolupráce umožňuje získat přehled o nejnovějších trendech a novinkách na trhu.
• Aktivní účast na tvorbě normy umožňuje ovlivňovat technický vývoj v daném odvětví.
• Pouze v průběhu tvorby nové normy je možné ovlivnit její obsah.
• Po ukončení připomínkového řízení a vydání normy je nutné všechny parametry minimálně po dobu pěti let (perioda pro revizi normy) akceptovat.
• Včas získaná informace o připravovaných změnách (tříleté období vývoj normy) umožňuje dobře se na změny připravit.
• Prosazení vlastních zájmů do normy i včasná informovanost jsou jasnou konkurenční výhodou.

1.3.6 Převzetí evropské nebo mezinárodní normy do soustavy ČSN

To se děje rozličným způsobem, především v závislosti na charakteru problematiky a okruhu potenciálních zájemců, resp. uživatelů. V každém případě se evropské normě udělí status české národní normy, a to buď:

• převzetím překladem, tj. vydáním ČSN, obsahující národní titulní stranu, národní předmluvu, úplný překlad originálu přejímané normy a národní přílohu (je-li potřebná) nebo
• převzetím originálu, tj. vydáním ČSN obsahující národní titulní stranu, národní předmluvu, přetisk anglické, popř. anglické a francouzské verze přejímané normy a národní přílohu (je-li potřebná), nebo
• převzetím schválením k přímému používání oznámením ve Věstníku, tj. "vydáním" obálky s českým názvem a označením převzaté normy, do které je vložen anglický originál přejímané normy.

Povinností ÚNMZ, jako řádného člena evropských normalizačních komisí, je zabezpečit zavedení všech evropských norem do soustavy ČSN a zrušení těch národních norem, které jsou s evropskými v rozporu.

2. Přehled o stavu ergonomických a bezpečnostních norem na současné úrovni

2.1 Základní vstupní informace o ergonomických normách

1. Možno konstatovat, že současný soubor ergonomických norem pokrývá dostatečně potřebu uživatelů v technické praxi.
2. Způsob přebírání normy z EU je uveden v národní předmluvě příslušné normy.
3. Ergonomické normy, přebírané z EU a zařazené do Seznamu českých technických norem, jsou harmonizované (viz § 4 zákona 22/1997 Sb. ve znění pozdějších změn).
4. Přehled ergonomických norem, v níže uvedené tabulce, poskytuje jejich rámcový přehled s přiřazením příslušného třídicího znaku (šest čísel): 83 třída - 35 skupiny - XX číslo ve skupině.

V Seznamu ČSN jsou zařazeny ve třídě 83 - Ochrana životního prostředí, pracovní a osobní ochrana, bezpečnost strojního zařízení a ergonomie.

2.2 Soustava typů bezpečnostních norem

Hierarchie technických norem vázaných na bezpečnost strojních zařízení:

1. Normy typu A (základní), poskytující základní pojmy, zásady pro konstrukci a všeobecná hlediska, která mohou být uplatňována na většinu strojních zařízení.

Zařazené normy: např. ČSN EN 414, ČSN EN ISO 12100.

2. Normy typu B (skupinové), zabývající se jedním bezpečnostním hlediskem (B1) nebo jedním typem bezpečnostního zařízení (B2), které může být použito pro větší počet strojních zařízení.

Dílčí typy norem B

• normy typu B1 - normy jsou uvedené v Seznamu ČSN ve třídě 8332 "Bezpečnostní hlediska u strojů";
• normy typu B2 - normy jsou uvedené v Seznamu ČSN ve třídě 8333 "Bezpečnostní a ochranné systémy".

Mezi normy typu B se zařazují některé normy ergo­nomické, uváděné v Seznamu ČSN ve třídě 8335 "Ergonomie".

3. Normy typu C (předmětové), určující detailní bezpečnostní požadavky pro jednotlivý stroj nebo skupinu strojů. To znamená, že vždy, kdy je to možné, se má tato norma zabývat všemi identifikovanými významnými nebezpečími, nebezpečnými situacemi a událostmi vznikajícími při používání stroje.

Bezpečnostní (a také ergonomické) normy nesmí být v rozporu se základními pojmy, zásadami pro konstrukci a všeobecnými hledisky stanovenými v normách typu A, B, C. Hlavním cílem norem typu A, B, C je poskytnout výrobcům, konstruktérům a též uživatelům strojních zařízení (strojů) strategii nebo nezbytný systém k dosažení shody s ustanoveními příslušné legislativy. Základním prvkem v tomto procesu je pochopení základního zákonného systému v EU, který je vyjádřen v základních bezpečnostních požadavcích Směrnic EU, u nás zakotvených v adekvátních nařízeních vlády pro strojní zařízení.

3. Poznatky z práce s ergonomickou normou v návaznosti na aspekty bezpečnostní

Uplatnění ergonomických a bezpečnostních poznatků s ohledem na praktické zkušenosti s navrhováním, racionalizací, optimalizací pracovních systémů má za cíl uspokojení požadavků člověka. Metodický návod a opatření, která norma obsahuje, jsou určeny ke zlepšení bezpečnosti, výkonnosti, efektivnosti, účinnosti, spolehlivosti, dostupnosti a udržovatelnosti pracovního systému (v užším smyslu slova člověka a stroje v daném prostředí).

Normativní zásady jsou výchozí směrnicí, kterou je třeba dodržet. Tyto zásady jsou aplikovatelné na konstrukci strojů a hodnocení úkolů, zaměstnání, výrobky, nástroje, zařízení, organizaci, služby, vybavení a prostředí, aby bylo dosaženo kompatibility s vlastnostmi, potřebami a hodnotami a schopnostmi a omezeními osob. Nutno však dodat vážnou připomínku, že nedodržení těchto zásad, což se týká zejména ergonomických norem vůbec, není nikterak postihováno, protože chybí ergonomická arbitráž. Je otázka, jak se tohoto úkolu zhostí nové povolání Specialista ergonomie.

Dalšími atributy pro hodnocení pracovního systému nebo jeho komponent jsou kritéria a parametry, které bývají zpravidla podkladem pro tvorbu kontrolního listu. Důležitá také je identifikace těch faktorů (rizikových), které negativně ovlivňují postavení člověka v daném pracovním systému. Nelze opomenout na používání dohodnuté terminologie (pojmů a definic), která je významná pro správnou interpretaci a komunikaci.

Mezi uživatele ergonomických a bezpečnostních norem se zařazují zejména konstruktéři, ergonomové a manažéři projektu, pracovníci, zákazníci (nebo jejich představitelé) a zprostředkovatelé. Je zřejmé, že osvojování si poznatkové základny ergonomie a praktické užití ergonomických norem bude pro jejich uživatele náročné. Bohužel současný stav ergonomického vzdělávání na středních a vysokých školách ani ve střediscích celoživotního vzdělávání není u nás na žádoucí úrovni.

3.1 Zohledněné poznatky a doporučení pro uživatele ergonomických norem

1. Vymezení požadavků na uživatele ergonomických norem:

1. Základním předpokladem je znalost ergonomie v potřebném rozsahu s ohledem na vykonávanou profesi a činnosti, zejména umět se správně orientovat v ergonomických normách.
2. Mít znalosti o právních dokumentech (zákonech, nařízení vlády, vyhlášek) v rozsahu řešeného ergonomického úkolu.
3. Umět aplikovat ergonomické normy, a to v souvislostech na odkazy dalších norem a souvisejících předpisů (bezpečnostní a hygienické povahy).

2. Všeobecně k problematice při užití ergonomických norem.

1. Stav ve využívaní ergonomických norem

O využívání ergonomických norem v technické praxi nejsou k dispozici dostatečné informace.

Výrobky certifikované ve státních zkušebních ústavech se posuzují podle norem i z ergonomického hlediska. Proces certifikace vyjadřuje poskytnutí přiměřené důvěry, že daný výrobek je ve shodě s určitou harmonizovanou normou. V praxi se však více upřednostňují normy bezpečnostní a technické předpisy (vynucena povinnost ze zákona). Specifikace v aplikacích ergonomické normy jsou ovlivňovány vlastnostmi člověka.

1. Co je typické pro technické normy, ergonomické normy nevyjímaje
   • České technické normy jsou velmi drahé, čímž ovlivňují jejich koupěschopnost.
   • Používání technických norem je založeno na principu dobrovolnosti.
   • Ergonomické normy jsou velmi terminologicky bohaté a to díky interdisciplinárnímu charakteru ergonomie.
   • Terminologie použitá v normě se vždy vztahuje k této normě. Ve vztahu k jiným normám (např. dříve vydaným) nebo normativním dokumentům můžeme zaregistrovat jisté rozdíly. Některé takové zvláštnosti v terminologii se vyskytují, jsou-li vydávány normy nové nebo novelizované po revizi.
2. V čem lze očekávat obtížnost při aplikaci ergonomických norem:
   • Zpracování ergonomických norem je založeno na výsledcích vědeckého výzkumu a nových poznatků z praxe. Předpokládá se, že uživatel normy má znalosti ze základů ergonomie a oborů souvisejících (technických, humanitních).
   • Náročnost se zvyšuje v důsledku odkazů na další normy, případně předpisy související.
   • V textu normy se setkáváme s odkazy na bibliografii, avšak uživatel nemá zpravidla možnost tuto zahraniční literaturu jednoduše získat. Nelze předpokládat, že ji vůbec bude vyhledávat.
   • Nejednotnost terminologie v normativech je způsobována aplikováním vědních odvětví, jež mají interdisciplinární charakter. Tato terminologická nejednotnost vede k nejasnostem a posléze i v její nesprávné interpretaci.
   • Za vážný nedostatek lze považovat užití normy zrušené či neplatné.
   • V textové části ergonomické normy je třeba rozlišovat její normativní a informativní formulace.
   • Práce s ergonomickou normou předpokládá tvůrčí přístup.

3. Zásady pro práci s ergonomickou normou:

• Výběr ergonomických norem volit tak, aby poskytovaly k danému řešenému problému co největší informaci. Při užití ergonomické normy důsledně rozlišovat její normativní a informativní části.
• Ověřit platnost normy. Je třeba si uvědomit, že norma je dokument časově proměnný, podléhající po určité době revizi (posléze obohacovaný o nové poznatky vědy a techniky).
• Osvojovat si tvůrčí přístup při uplatňování ergonomických norem, neboť je zárukou úspěšnosti k dosažení vytýčeného cíle.
• Dbát na dodržování předepsané a schválené terminologie, která je uváděna v příslušné normě právě používanou nebo uváděnou v základních ergonomických normách.
• Aplikace ergonomických norem při řešení složitějšího případu předpokládá účast spolupráce s dalšími odbornými pracovníky (pracovní lékař, psycholog, fyziolog aj.).

4. V čem je význačnost charakteristických rysů ergonomických norem:

• Jsou nedílnou součástí technických norem s úzkou návazností na BOZP a hygienu práce;
• Mají humanizační podtext, který je zakotven v ergonomických principech a zásadách;
• Interdisciplinární a systémový přístup se promítá v dynamické terminologické náročnosti.

Závěr

Podle povahy řešeného problému ergonomické (bezpečnostní) povahy přistupujeme k výběru normativů na základě předchozího průzkumu (studia). Zpravidla vycházíme z ergonomických požadavků a zásad uváděných v příslušné ergonomické normě v kvalitativních nebo kvantitativních ukazatelích. Pro objektivnost hodnocení ergonomického problému je vhodné aplikovat další normy, včetně předpisů o bezpečnosti a hygieně práce. Zde je nutno mít na paměti, že ergonomie přistupuje k řešení problémů systémově a interdisciplinárně. Komplexní metodický přístup ergonomie tak tvoří základ objektivnosti a úplnosti při řešení daného problémů (završený vhodně sestaveným kontrolním listem). Proto je třeba věnovat patřičnou pozornost zkoumání (studiu) problémů z reálných hledisek, které pak mohou být vyhodnocovány podle kritérií vhodně vybraných, zohledňující aplikované normativy, které poslouží jako podklad pro komplexní řešení nastolených praktických problémů.

POUŽITÁ LITERATURA

• Malý, S., Král, M., Hanáková, E. ABC Ergonomie. 1. vyd. PROFESSIONAL PUBLISHING, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., Praha, 2010, 386 s.
• Král, M. Ergonomie v pojetí legislativy a technické normalizace. Institut výchovy bezpečnosti práce, Brno, 2002, s. 37.
• ČSN EN 45020 (01 0101), / 06/2007 / Normalizace a související činnosti, Slovník,
• ČSN EN 414 (83 3003) /01/2001/ Bezpečnost strojních zařízení. Pravidla pro navrhování a předkládání bezpečnostních norem.
• ČSN EN ISO 12100 (83 3001) /07/2011/ Bezpečnost strojních zařízení. Všeobecné zásady pro konstrukci. Posuzování rizika a snižování rizika.
• ČSN EN 614-1 + A1 (83 3501) /08/2009/ Bezpečnost strojních zařízení. Ergonomické zásady a navrhování. Část 1: Terminologie a všeobecné zásady.
• ČSN EN 614-2 + A1 (83 3501) /06/2009/ Bezpečnost strojních zařízení. Ergonomické zásady a navrhování. Část 2: Interakce mezi konstrukcí strojního zařízení a pracovními úkoly.
• ČSN EN ISO 6385 (83 3510) /05/2017/ Ergonomické zásady navrhování pracovních systémů.
• ČSN EN 13861 (83 3504) /07/2012/ Návod pro aplikaci ergonomických norem pro konstrukci strojních zařízení.