(sledované období: 9. 5. 2017 - 5. 6. 2017)
Vyhlášené předpisy
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 155/2017 Sb. dne 23. 5. 2017
Zákon o zahraniční službě
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 150/2017 Sb. dne 22. 5. 2017
Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (otcovská poporodní péče)
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 148/2017 Sb. dne 22. 5. 2017
Zákon, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 144/2017 Sb. dne 17. 5. 2017
Sdělení MPSV o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 142/2017 Sb. dne 12. 5. 2017
Nařízení vlády o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 140/2017 Sb. dne 12. 5. 2017
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Senátní tisk: 121
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 2. 2. 2017)
Stav projednávání: zařazeno k projednání
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (posudková péče a pracovnělékařské služby)
Senátní tisk: 120
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 21. 7. 2016)
Stav projednávání: zařazeno k projednání
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a další související zákony
Senátní tisk: 119
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 26. 7. 2016)
Stav projednávání: zařazeno k projednání
Předpokládaná účinnost: 1. 9. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (maximální hranice důchodového věku)
Senátní tisk: 117
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 16. 9. 2016)
Stav projednávání: zařazeno k projednání
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Cílem navrhovaného zákona je stanovit jednotný důchodový věk a ukončit tak jeho neomezené zvyšování. Ideální má být takový stav, kdy člověk stráví čtvrtinu svého života jako poživatel starobního důchodu. Dle tohoto návrhu by takovým důchodovým věkem měla být hranice 65 let.
U pojištěnců narozených v letech 1936 až 1971 se bude důchodový věk zvyšovat postupně podle data narození a pohlaví a u žen také podle počtu vychovaných dětí. To znamená, že se bude postupně sjednocovat, a u těch, co se narodili po roce 1971, už bude jednotný a bude činit právě 65 let.
Hranice věku 65 let ale nebude stanovena jako konečná. Český statistický úřad bude mít za úkol každých pět let vydat zprávu o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migraci v České republice. Z této zprávy bude dále čerpat Ministerstvo práce a sociálních věcí při přípravě vlastní zprávy o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na populační a ekonomický vývoj. Tuto zprávu následně předloží vládě, taktéž v intervalu pěti let, a ta bude mít možnost na jejím základě posunovat hranici důchodového věku tak, aby v ideálním stavu člověk strávil v důchodu čtvrtinu svého života.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (transpoziční novela - agenturní zaměstnávání)
Senátní tisk: 116
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 16. 9. 2016)
Stav projednávání: zařazeno k projednání
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (flexibilita čerpání rodičovského příspěvku)
Senátní tisk: 115
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 30. 6. 2016)
Stav projednávání: zařazeno k projednání
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (transpoziční novela)
Senátní tisk: 111
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 13. 12. 2016)
Stav projednávání: Senát zamítl
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení (s výjimkami)
Senát zamítl návrh zákona, kterým má být zaveden institut karty vnitropodnikového zaměstnance, která cizincům umožní být v České republice až půl roku, pokud pracují na pozici manažera, specialisty nebo stážisty v takové společnosti, která má sídlo mimo Evropskou unii, a který má stejnou délku pobytu umožnit i sezónním pracovníkům. Novelu proto dostane Poslanecká sněmovna k opětovnému projednání.
Novela má dále například umožnit zastavení řízení o povolení pobytu, pokud by se cizinec bez závažného důvodu nedostavil k řízení, lhal nebo předložil padělané doklady. Zamítnutí novely podpořili obhájci lidských práv, ale také Hospodářská komora ČR, neboť z jejich pohledu je návrh protiústavní, v rozporu s evropským právem a lidskoprávními smlouvami.
Návrh tohoto zákona má také postihovat skryté agenturní zaměstnávání bez povolení úřadu práce a celkově zpřísnit podmínky pobytu a zaměstnávání cizinců. Protože ale tento návrh prošel do Senátu původně s vysokým počtem kladných hlasů, budeme dále sledovat, jak s ním Poslanecká sněmovna naloží.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zjednodušení placení pojistného pro OSVČ)
Sněmovní tisk: 926
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 3. 10. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna schválila
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 6. měsíce po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (koncepční novela)
Sněmovní tisk: 903
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 9. 9. 2016) Stav projednávání:
Poslanecká sněmovna - 2. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2017 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (valorizace pojistného placeného státem)
Sněmovní tisk: 1018
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 2. 2. 2017)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související předpisy (transpoziční novela)
Sněmovní tisk: 688
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 23. 12. 2015)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 2. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 5. 2016
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dlouhodobé ošetřovné)
Sněmovní tisk: 1029
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 2. 2. 2017)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 9. měsíce po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (zaměstnávání OZP/rekvalifikace)
Sněmovní tisk: 1072
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 23. 3. 2017)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem kalendářního čtvrtletí po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 1081
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 30. 3. 2017)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (karenční doba)
Sněmovní tisk: 744
Předkladatel: Senát (předložil PS dne 22. 3. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 3. měsíce po vyhlášení
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele a o změně dalších souvisejících zákonů
Sněmovní tisk: 799
Předkladatel: poslanec Andrej Babiš (předložil PS dne 29. 4. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 3. měsíce po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dozor ÚP nad stavem/střízlivostí uchazeče o zaměstnání)
Sněmovní tisk: 892
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 19. 8. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení (nesouhlas vlády)
Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (zrušení minimálního vyměřovacího základu)
Sněmovní tisk: 979
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 2. 12. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení (nesouhlas vlády)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ošetřovatelská dovolená)
Sněmovní tisk: 1008
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 24. 1. 2017)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení (nesouhlas vlády)
Předpokládaná účinnost: 1. dnem měsíce následujícího po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s ochranou oznamovatelů podezření na protiprávní jednání
Sněmovní tisk: 1034
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 17. 2. 2017)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (diferenciace sazeb pojistného na SZ)
Sněmovní tisk: 1096
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 18. 4. 2017)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. měsíce po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona o evidenci odborových organizací a organizací zaměstnavatelů a o změně zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zdravotní pojištění cizinců)
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017 (s výjimkami)
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2017
Věcný záměr zákona o dobrovolnictví
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o sociálních pracovnících
Stav projednávání: vláda
Návrh věcného záměru zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o sociálním podnikání
Stav projednávání: vláda
V souladu s plánem legislativních prací předložil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu ve spolupráci s ministryní práce a sociálních věcí a ministrem průmyslu a obchodu vládě k projednání návrh věcného záměru zákona o sociálním podnikání.
Sociální podnikání hraje v podnikatelské sféře významnou roli. Sociální podniky provozují činnosti, které prospívají společnosti nebo specifické skupině lidí. Protože v současné době nepanuje shoda ohledně definičních znaků subjektů sociálního podnikání, návrh věcného záměru reaguje na potřebu vytvoření jednotného právního prostředí. Věcný záměr tohoto zákona si klade za cíl stanovit podmínky pro přiznání statusu sociálního podniku a výhod poskytovaných těmto podnikům. Jde tedy zejména o zakotvení znaků, které bude muset splňovat podnikající fyzická nebo právnická osoba, která bude chtít získat a využívat status sociálního podniku a případných z toho plynoucích výhod.
Má být zaveden zvláštní status pro tzv. integrační sociální podniky, které budou zaměstnávat osoby zdravotně postižené a sociálně znevýhodněné na trhu práce, který subjektům s tímto statusem otevře cestu k dalším benefitům, které se budou v souladu se státní politikou zaměstnanosti poskytovat nad rámec benefitů poskytovaných běžným sociálním podnikům.
Jednou z podmínek získání statusu pro podnikající fyzické osoby bude jejich zapsání do obchodního rejstříku. Co se týká právnických osob, budou moci získat sociální status obchodní korporace, ale i další právnické osoby, které nejsou primárně založeny za účelem podnikání, pokud ale budou podnikat v rámci své vedlejší či doplňkové činnosti.
Mezinárodní smlouvy
Protokol k Úmluvě Mezinárodní organizaci práce č. 29 o nucené práci
Sněmovní tisk: 563
Stav projednávání: souhlas Parlamentu s ratifikací doručen prezidentovi
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Tuniskou republikou
Sněmovní tisk: 690
Stav projednávání: souhlas Parlamentu s ratifikací doručen prezidentovi
Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 204 k přechodu z neformální do formální ekonomiky
Sněmovní tisk: 969
Předkladatel: vláda
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení
Evropská unie
Návrh směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem (Work-Life Balance)
Evropská komise zahájila novou iniciativu v oblasti sociální politiky, která je součástí balíčku opatření, jež se zaměřují na řešení nedostatečného zastoupení žen v zaměstnání a na podporu jejich kariérního postupu tak, aby mohly sladit své pracovní a soukromé povinnosti, ale také na zavedení nových práv nejen pro ženy, ale i pro muže.
Cílem směrnice je zlepšení přístupu k opatřením, které se zaměřují na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, jako je čerpání dovolené nebo pružné uspořádání pracovní doby. Představa je taková, že zatímco rodiče a pečující osoby budou těžit z rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, růst zaměstnanosti žen a jejich vyšší příjmy pozitivně ovlivní nejen je samotné, ale v důsledku i hospodářskou prosperitu. Přínosem pro zaměstnavatele pak má být širší nabídka vhodných zaměstnanců, motivovanější a produktivnější pracovní síla a také menší počet pracovních absencí.
V oblasti mateřské dovolené je cílem zlepšit ochranu před propouštěním a poskytnout politické pokyny pro usnadnění úspěšného přechodu mezi mateřskou dovolenou a zaměstnáním. Co se týká otcovské dovolené, navrhuje se zavedení individuálního nároku na 10 pracovních dnů, které by byly placené alespoň ve výši nemocenské, pro účely pečovatelské dovolené se navrhuje 5 takových dnů. V rámci rodičovské dovolené se navrhuje stanovení práva jejího flexibilního využívání. V oblasti pracovní doby se navrhuje zavést právo rodičů dětí do 12 let, ale také osob pečujících, žádat o pružné uspořádání pracovní doby, rozvrhu nebo místa výkonu práce po určitou dobu.
Podstatnou část výše zmíněných opatření v českém právním řádu máme, k určitým úpravám by však muselo dojít. U některých jiných členských států by ale šlo o výrazný posun vpřed. O dalším vývoji tohoto návrhu vás budeme informovat.
Ústavní soud
Intenzita porušení pracovních povinností při vstupu na pracoviště pod vlivem alkoholu
Ústavní soud se ve svém rozhodnutí pod sp. zn. III. ÚS 912/17 ze dne 10. 5. 2017 vyjádřil k otázce intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance při vstupu na pracoviště pod vlivem alkoholu. (Podrobný popis rozhodnutí Nejvyššího soudu v tomto sporu jsme otiskli v čísle 5/2017 na str. 39)
Zaměstnanec, vedoucí směny v provozu ocelárny, dostal od zaměstnavatele výpověď pro závažné porušení povinností zaměstnance poté, co mu byla před začátkem směny provedena dvě dechová měření, kdy nejprve 45 minut před začátkem směny hodnota ukazovala 0,32 ‰, 15 minut před začátkem 0,23 ‰ a následně i odběr krve provedený po začátku směny potvrdil pozitivní hodnotu ve výši 0,11‰.
Prvostupňový soud i soud odvolací se shodly na neplatnosti výpovědi s tím, že nešlo o závažné porušení. Stejně rozhodl i Nejvyšší soud, když potvrdil názor odvolacího soudu, který vycházel z forenzního stanoviska v oboru soudního lékařství, podle kterého se hladina do 0,2 ‰ považuje za neprůkaznou. Soud dovodil, že ačkoliv pozitivní zjištění, že zaměstnanec má v krvi obsah alkoholu, znamená porušení § 160 odst. 4 písm. e) zákoníku práce, je při hodnocení intenzity potřeba přihlížet i k dalším okolnostem, proto přihlédl i k bezproblémovosti zaměstnance a jeho funkci vedoucího směny, kterou zastával.
Zaměstnavatel neuspěl ani u Ústavního soudu, který ústavní stížnost odmítl a posvětil tak názor Nejvyššího soudu. Soudy tedy dospěly k závěru, že pozitivní zjištění neznamená vždy a bez dalšího porušení povinností takové intenzity, aby je bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení ve smyslu ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce a že k požití alkoholu musí dojít v takové míře, že má vliv na snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti zaměstnance.