Povinný podíl za rok 2016

Vydáno: 25 minut čtení

Následující článek je určen zaměstnavatelům, na které se podle zákona o zaměstnanosti vztahuje povinnost plnit tzv. povinný podíl neboli zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením. Aktuálním se toto téma stává vždy začátkem roku, neboť oznámení o splnění této povinnosti za rok 2016 je třeba učinit do 15. února 2017.

Kdo je osobou se zdravotním postižením

Povinný podíl je upraven ust. § 81 až § 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Zcela zásadní je ve vztahu k této povinnosti určení okruhu osob se zdravotním postižením stejně jako to, jakými doklady se status osoby se zdravotním postižením prokazuje. Pojem a výčet osob se zdravotním postižením je obsažen v ust. § 67 zákona o zaměstnanosti. V citovaném ustanovení najdeme čtyři skupiny osob se zdravotním postižením. Jsou jimi:

  • osoby invalidní ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením),
  • osoby invalidní v prvním anebo ve druhém stupni,
  • osoby zdravotně znevýhodněné,
  • osoby, které byly posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců.

První dvě skupiny, tedy osoby invalidní ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením) a osoby invalidní v prvním nebo druhém stupni [ust. § 67 odst. 2 písm. a) a b) zákona o zaměstnanosti], prokazují svůj status posudkem nebo potvrzením vydaným orgánem sociálního zabezpečení. Orgány sociálního zabezpečení jsou vyjmenovány v ust. § 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení – vedle Ministerstva práce a sociálních věcí je to Česká správa sociálního zabezpečení, okresní správy sociálního zabezpečení a dále orgány sociálního zabezpečení Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti.

Z dokladů, kterými mohou dle citovaného ustanovení být posudek nebo potvrzení, musí být zřejmé, že status platil po celé sledované období – rok 2016. Na dokladech – tím prvním je posudek vydaný výše uvedenými orgány sociálního zabezpečení, by mělo být vyznačeno datum vzniku invalidity a datum, dokdy status platí, případně datum další kontrolní lékařské prohlídky. Po jejím absolvování by měl zaměstnanec zaměstnavateli sdělit, zda stupeň jeho invalidity trvá, anebo zda došlo ke změně, případně k odnětí invalidity.

Důležité je zdůraznit, že za osobu se zdravotním postižením se osoby invalidní ve všech třech stupních považují bez ohledu na to, zda je těmto osobám vyplácen invalidní důchod. V případě jakýchkoli pochyb o tom, zda jde o osobu invalidní, doporučuji požádat o potvrzení této skutečnosti příslušný orgán sociálního zabezpečení.

V případě osoby, která je cizincem anebo občanem Evropské unie, platí totéž, co je uvedeno výše. I tato osoba, má-li být považována za osobu se zdravotním postižením, musí tuto skutečnost prokázat posudkem nebo potvrzením vydaným orgánem sociálního zabezpečení uvedeným v ust. § 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Třetí skupinou jsou podle ust. § 67 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti osoby zdravotně znevýhodněné. Svůj status prokazují tyto osoby rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, které o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou rozhodují od 1. 8. 2014. Současně lze statut prokázat i rozhodnutím úřadu práce, samozřejmě pouze v těch případech, pokud je platné pro rok 2016. Žádost o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou je k dispozici na www.cssz.cz. Pro úplnost uvádím, že na rozdíl od rozhodnutí úřadů práce, kde datum uznání osobou zdravotně znevýhodněnou bylo uvedeno ve výroku rozhodnutí, v případě rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení vzniká status dnem nabytí právní moci rozhodnutí.

Příklad č. 1:

Rozhodnutím úřadu práce byla osoba uznána osobou zdravotně znevýhodněnou od 1. října 2011 do 23. dubna 2016. Pro účely povinného podílu za rok 2016 je od 1. ledna 2016 do 23. dubna 2016 tato osoba považována za osobou zdravotně znevýhodněnou (osobu se zdravotním postižením).

Rozhodnutím úřadu práce byla osoba uznána osobou zdravotně znevýhodněnou od 1. října 2011 trvale. Pro účely povinného podílu za rok 2016 je od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 tato osoba považována za osobou zdravotně znevýhodněnou (osobu se zdravotním postižením).

Rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou nabylo právní moci dne 15. října 2014 s platností do 1. října 2016. Pro účely povinného podílu za rok 2016 je od 1. ledna 2016 do 1. října 2016 tato osoba považována za osobou zdravotně znevýhodněnou (osobu se zdravotním postižením).

Poslední skupinou osob se zdravotním postižením (ust. § 67 odst. 6 zákona o zaměstnanosti) jsou osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již invalidní nejsou v žádném stupni. Nejedná se tedy o případy poklesu stupně invalidity, ale jen o ty případy, kdy osoba invalidní v nějakém stupni byla, a orgánem sociálního zabezpečení byla posouzena, že již invalidní není. I v tomto případě se status prokazuje posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení s tím, že statut osoby se zdravotním postižením trvá 12 měsíců ode dne posouzení.

Příklad č. 2:

Dne 1. května 2015 došlo na základě posouzení lékařské posudkové služby okresní správy sociálního zabezpečení k odnětí 2. stupně invalidity. Dle posudku vydaného tímto orgánem již od uvedeného data nejde o osobu invalidní (v žádném stupni). Pro účely povinného podílu za rok 2016 je tato osoba od 1. ledna 2016 do 1. května 2016 považována za osobu se zdravotním postižením.

Dne 1. května 2016 došlo na základě posouzení lékařské posudkové služby okresní správy sociálního zabezpečení k odnětí 3. stupně invalidity. Dle posudku vydaného tímto orgánem již od uvedeného data nejde o osobu invalidní (v žádném stupni). Pro účely povinného podílu za rok 2016 je tato osoba od 1. ledna 2016 do 1. května 2016 považována za osobu s těžším zdravotním postižením a od 2. května 2016 do 31. prosince 2016 již „jen“ za osobu se zdravotním postižením.

Na které zaměstnavatele se povinnost vztahuje

Jak již bylo v úvodu článku zmíněno, povinnost plnit povinný podíl se nevztahuje na všechny zaměstnavatele. Dle ust. § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti se povinnost plnění povinného podílu vztahuje pouze na ty zaměstnavatele, jejichž průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v pracovním poměru je větší než 25. Tito zaměstnavatelé jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % povinného podílu na celkovém počtu všech svých zaměstnanců. Dle aktuálního výkladu MPSV se povinnost plnit povinný podíl vztahuje i na zaměstnávání zaměstnanců ve služebním poměru ve služebních úřadech. V připravované novele zákona o zaměstnanosti by toto mělo být zakotveno přímo v ust. § 81.

Plnění povinného podílu se nevztahuje na zaměstnávání příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru a zaměstnanců obce zařazených do obecní policie. Nevztahuje se také na Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, pokud jde o zaměstnávání báňských inspektorů, a na členy výjezdových skupin u zaměstnavatelů, kteří jsou poskytovateli zdravotnické záchranné služby. Pro úplnost zmiňuji i zvláštní úpravu pro agentury práce, které dočasně přidělují své zaměstnance k uživateli. Ty dle ust. § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnance ani osoby se zdravotním postižením, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje za celého zaměstnavatele, nikoliv za jednotlivé provozy nebo detašovaná pracoviště. Za zaměstnance se pro tento účel považují všichni, jejichž pracovní poměr je založen pracovní smlouvou (tedy nikoli ti, kteří pracují na základě dohody o pracovní činnosti anebo dohody o provedení práce) včetně zaměstnanců, jejichž pracovní poměr vznikl volbou nebo jmenováním.

Při výpočtech postupuje zaměstnavatel podle ust. § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti (dále jen „vyhláška“). Všechny výpočty se provádějí na dvě platná desetinná místa, a to tak, že se vypustí všechny číslice za poslední platnou číslicí (například 14,569 = 14,56). Povinný podíl zjistí zaměstnavatel tak, že z ročního průměrného přepočteného počtu všech svých zaměstnanců vypočítá 4 %.

Podle citovaného ustanovení se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců zjišťuje jako podíl odpracovaných hodin všemi zaměstnanci zaměstnavatele v pracovním poměru za rok 2016 a celkové stanovené pracovní doby bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

Pro rok 2016 budeme počítat s těmito čísly – 252 pracovních dnů; 8hodinový pracovní režim (2 016 hodin), 7,5hodinový režim (1 890 hodin) a 7,75hodinový režim (1 953 hodin).

 

odpracované hodiny všemi zaměstnanci
zaměstnavatele za rok 2016
----------------------------------------------------------
celková stanovená pracovní doba bez svátků
připadající na jednoho zaměstnance pracujícího
po stanovenou týdenní pracovní dobu

Pouze v případě, že zaměstnavatel provozuje svoji činnost jen po část sledovaného kalendářního roku, se dle ust. § 15 odst. 3 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, použije při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých činnost vykonával (viz příklad č. 5).

Za odpracované hodiny se pro účel výpočtu ročního průměrného přepočteného počtu považují:

  • skutečně odpracované hodiny (včetně hodin přesčasů),
  • hodiny čerpané dovolené (nikoli hodiny nečerpané proplacené dovolené),
  • hodiny za dobu, po kterou byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným a nebylo mu prvních 14 dnů poskytováno nemocenské, ale náhrada mzdy (včetně prvních 3 dnů pracovní neschopnosti),
  • hodiny dočasné pracovní neschopnosti, za kterou byly poskytovány dávky nemocenského pojištění,
  • hodiny, za které náležely dávky nemocenského pojištění z důvodu ošetřování člena rodiny,
  • hodiny překážek v práci na straně zaměstnavatele,
  • hodiny překážek v práci na straně zaměstnance (ty, které jsou uvedeny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek), za které náleží náhrady mzdy nebo platu.
Příklad č. 3:

Zaměstnanci zaměstnavatele odpracovali v roce 2016 celkem 50 000 hodin v jednosměnném pracovním režimu (40hodinová pracovní doba). Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců vypočteme jako podíl odpracovaných hodin těmito zaměstnanci a fondu pracovní doby bez svátků v roce 2016.

50 000: 2 016 = 24,80 průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců

Na tohoto zaměstnavatele se za rok 2016 nevztahuje povinnost plnit povinný podíl.

Příklad č. 4:

Zaměstnanci zaměstnavatele odpracovali v roce 2016 celkem 160 000 hodin v jednosměnném pracovním režimu (40hodinová pracovní doba) a 150 000 hodin v nepřetržitém pracovním režimu (37,5hodinová pracovní doba). Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců vypočteme jako podíl odpracovaných hodin pro každý pracovní režim zvlášť a fondu pracovní doby v roce 2016 bez svátků.

160 000: 2 016 = 79,36

150 000: 1 890 = 79,36

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců tohoto zaměstnavatele za rok 2015 je 158,72.4 % povinný podíl je 6,34 osob se zdravotním postižením.

Příklad č. 5:

Zaměstnanci zaměstnavatele, který zahájil svoji činnost dne 1. 7. 2016, odpracovali celkem 160 000 hodin v jednosměnném pracovním režimu (40hodinová pracovní doba). Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců vypočteme jako podíl odpracovaných hodin a fondu pracovní doby bez svátků v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel svoji činnost vykonával.

160 000: 1 008 = 158,73

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za rok 2016 je 158,73. Povinný podíl je 6,34 osob se zdravotním postižením.

Způsoby plnění povinného podílu

Za rok 2016 lze povinný podíl plnit těmito třemi způsoby:

  1. zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru,
  2. náhradním plněním – odebíráním výrobků, služeb nebo zadáváním zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech (dodavatelé náhradního plnění),
  3. odvodem do státního rozpočtu,
  4. anebo kombinací všech uvedených způsobů.

1. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

První z možností, jak splnit povinný podíl, je dle ust. § 81 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Výpočet ročního přepočteného počtu osob se zdravotním postižením provádíme stejným způsobem jako výše uvedený výpočet průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců zaměstnavatele.

 

odpracované hodiny osobami se zdravotním
postižením za rok 2016
-------------------------------------------------------------
celková stanovená pracovní doba bez svátků
připadající na jednoho zaměstnance pracujícího
po stanovenou týdenní pracovní dobu

Zvlášť přitom „přepočítáme“ zaměstnance, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením (osoby invalidní ve třetím stupni), a zvlášť ty, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (osoby invalidní v prvním a druhém stupni, osoby zdravotně znevýhodněné a osoby, které byly posouzeny, že již invalidní nejsou). Důvodem je skutečnost, že dle ust. § 17 vyhlášky se pro účely výpočtů osoby s těžším zdravotním postižením započítávají třikrát.

Všechny situace, které při těchto výpočtech mohou nastat, jsou uvedeny v následujících příkladech.

Příklad č. 6:

Zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, odpracovali v roce 2016 v jednosměnném pracovním režimu (8hodinová pracovní doba) 5 000 hodin. 5 000 : 2 016 = 2,48 průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, odpracovali v roce 2016 ve dvousměnném pracovním režimu (7,75hodinová pracovní doba) 7 000 hodin.

7 000 : 1 953 = 3,58 průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Zaměstnanci, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, odpracovali v roce 2016 v jednosměnném pracovním režimu (8hodinová pracovní doba) 3 000 hodin.

3 000 : 2 016 = 1,48 x 3 = 4,44 průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením.

Do povinného podílu za rok 2016 si tento zaměstnavatel započte celkem 10,50 osob se zdravotním postižením.

Příklad č. 7:

Zaměstnanec zaměstnavatele byl od 1. 1. do 30. 6. 2016 invalidní ve 3. stupni (osobou s těžším zdravotním postižením). Pracoval na zkrácený úvazek v jednosměnném provozu. V tomto období odpracoval 400 hodin. Od 1. 7. do 31. 12. 2016 byl uznán osobou invalidní ve 2. stupni. V tomto období odpracoval 500 hodin, také v jednosměnném pracovním režimu.

400 : 2 016 = 0,19 x 3 = 0,57

500 : 2 016 = 0,24

0,57 + 0,24 = 0,81

Do povinného podílu za rok 2016 si tento zaměstnavatel započte za tohoto zaměstnance 0,81 osoby se zdravotním postižením.

2. Náhradní plnění

Druhou možností, jak naplnit povinný podíl, je tzv. náhradní plnění. Dle ust. § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti spočívá náhradní plnění v odebírání výrobků anebo služeb od tzv. dodavatelů náhradního plnění anebo zadávání zakázek těmto subjektům.

Za dodavatele náhradního plnění se považují právnické anebo podnikající fyzické osoby, které zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech podle ust. § 75 zákona o zaměstnanosti. Dodavatelem náhradního plnění může být i podnikající fyzická osoba, která sama je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádného zaměstnance.

Výše uvedení dodavatelé náhradního plnění mohou dle ust. § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti poskytnout náhradní plnění v maximálním limitu odpovídajícím 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2015 za každého svého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v roce 2015. Limit náhradního plnění pro rok 2016 dodavatelé počítají podle vzorce 36 x 25 903 Kč x přepočtený počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením v roce 2015.

Příklad č. 8:

Výpočet objemu náhradního plnění dodavatele pro účely povinného podílu za rok 2016

Zaměstnavatel, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech (dodavatel náhradního plnění) zaměstnával v roce 2015

11,67 přepočtených osob se zdravotním postižením.

(36 x 25 903) x 11,67 = 10 882 369 Kč

Tento dodavatel může svým odběratelům pro rok 2016 poskytnout náhradní plnění v objemu 10 882 369 Kč bez DPH.

O poskytnutém plnění jsou dodavatelé náhradního plnění povinni vést evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele, cenu jim dodaného náhradního plnění bez daně z přidané hodnoty (DPH), datum dodání náhradního plnění a číslo dokladu, na jehož základě bylo náhradní plnění poskytnuto. Nevedení této evidence má za následek spáchání správního deliktu dle ust. § 140 odst. 1 písm. d) zákona o zaměstnanosti. Správního deliktu dle ust. § 140 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti se dopustí ten dodavatel náhradního plnění, který v této evidenci neuvede požadované údaje anebo je uvede neúplně anebo nepravdivě. Za oba správní delikty jim může být orgánem inspekce práce uložena sankce až do výše 100 000 Kč.

V rámci náhradního plnění vychází odběratel z údajů, které mu dodavatel náhradního plnění osvědčí. Zákon o zaměstnanosti však nestanoví ani formu a ani vyčet údajů, které by měl dodavatel náhradního plnění svému odběrateli povinnost uvádět. Z praxe proto doporučuji, aby odběratel požadoval od svého dodavatele náhradního plnění uvedení těchto údajů:

  1. zda je dodavatelem náhradního plnění dle ust. § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti – tedy zda zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech,
  2. celkový objem náhradního plnění pro účely povinného podílu za rok 2016 zjištěný dle ust. § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti (viz výpočet výše),
  3. počet osob se zdravotním postižením zaměstnaných v jednotlivých kalendářních čtvrtletích 2016 (pro účely omezení uvedeného v ust. § 18 odst. 2 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti),
  4. celkový objem dodaného náhradního plnění konkrétnímu odběrateli za celý rok 2016.

K jednotlivým bodům upřesňuji:

ad 1.: zda je dodavatelem náhradního plnění dle ustanovení § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti – tedy zda zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech – lze doložit například dohodou uzavřenou s úřadem práce o zřízení či vymezení chráněných pracovních míst platnou pro rok 2016.

ad 2.: celkový objem náhradního plnění pro povinný podíl za rok 2016 – údaj, který dodavatel náhradního plnění zjistí dle ust. § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, tj. 36násobek průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí 2015 x průměrný přepočtený počet osob se zdravotním postižením zaměstnaných v roce 2015 (viz výše uvedený příklad výpočtu).

ad 3.: počet osob se zdravotním postižením zaměstnaných v jednotlivých kalendářních čtvrtletích 2016 – tento údaj je nezbytný pro účely případného omezení zápočtu osob se zdravotním postižením uvedených v ustanovení § 18 odst. 2 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti (viz níže uvedený příklad č. 10).

ad. 4 celkový objem dodaného náhradního plnění konkrétnímu odběrateli za celý rok 2016 – tento údaj by měl mít dodavatel náhradního plnění ve své evidenci a ze stejného údaje pak vychází i odběratel při přepočtu náhradního plnění na osoby se zdravotním postižením (viz příklad výpočtu náhradního plnění).

Počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do svého povinného podílu v rámci náhradního plnění, se zjistí tak, že z celkového objemu plateb za odebrané výrobky, služby nebo zadané zakázky od jednotlivých dodavatelů náhradního plnění odečte odběratel daň z přidané hodnoty (DPH) a výslednou částku vydělí 7násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za I.–III. čtvrtletí roku 2016 (dále jen „průměrná mzda“). Pro účely povinného podílu za rok 2016 vycházíme z částky 27 000 Kč (7násobek = 189 000 Kč).

Příklad č. 9:

„Přepočet“ náhradního plnění na osoby se zdravotním postižením

Zaměstnavatel odebíral v roce 2016 náhradní plnění formou služeb od dodavatele náhradního plnění. Celkový objem za odebrané služby po odečtu DPH činil 1 500 000 Kč.

1 500 000 : 189 000 = 7,93

Formou náhradního plnění si tento zaměstnavatel do povinného podílu započte 7,93 osoby se zdravotním postižením.

Při výpočtu, resp. přepočtu náhradního plnění na osoby se zdravotním postižením platí omezení upravené v ustanovení § 18 odst. 2 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. V případě, že počet osob se zdravotním postižením, které si odběratel může započítat do svého povinného podílu, je větší než průměrný přepočtený počet osob se zdravotním postižením dodavatele potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si odběratel do povinného podílu započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší. Kalendářním čtvrtletím se rozumí kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání náhradního plnění.

Stejné omezení platí i v případě, že dodavatelem náhradního plnění je osoba samostatně výdělečně činná, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádného zaměstnance. V tomto případě lze formou náhradního plnění do povinného podílu započítat nejvýše 1,00 osoby se zdravotním postižením, a to i v případě, že dodavatel je osobou s těžším zdravotním postižením.

Příklad č. 10:

„Omezení“ zápočtu osob se zdravotním postižením v rámci náhradního plnění

Zaměstnavatel odebíral v roce 2016 náhradní plnění formou služeb od dodavatele náhradního plnění. Celkový objem za odebrané služby po odečtu DPH činil 1 300 000 Kč. Poslední zdanitelné plnění se uskutečnilo ve IV. čtvrtletí 2016. Dodavatel náhradního plnění uvedl v čestném prohlášení tyto čtvrtletní přepočtené počty svých zaměstnaných osob se zdravotním postižením za rok 2016:

I. čtvrtletí 5,11
II. čtvrtletí 6,71
III. čtvrtletí 6,53
IV. čtvrtletí 6,66

1 300 000 : 189 000 = 6,87 osoby se zdravotním postižením by si zaměstnavatel mohl započíst, nebýt výše uvedeného omezení. Z důvodu tohoto omezení si do povinného podílu započte „pouze“ 6,71 osoby se zdravotním postižením – nejvyšší počet zaměstnanců se zdravotním postižením dodavatele v kalendářním čtvrtletí předcházejícím čtvrtletí, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění.

3. Odvod do státního rozpočtu

Zaměstnavatel, který povinný podíl nenaplní ani přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením ani náhradním plněním, je povinen provést odvod do státního rozpočtu. I pro povinný podíl za rok 2016 platí, že za každou „nesplněnou“ osobu se zdravotním postižením činí výše odvodu do státního rozpočtu 2,5násobek průměrné mzdy.

Pro účely plnění povinného podílu za rok 2016 je to částka 27 000 Kč (2,5násobek = 67 500 Kč). Výsledná částka odvodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Odvod do státního rozpočtu mohou provádět všichni zaměstnavatelé bez rozdílu.

Příklad č. 11:

Výpočet odvodu do státního rozpočtu

Povinný podíl zaměstnavatele za rok 2016 je 19,35 osob se zdravotním postižením.

Zaměstnavatel zaměstnává 11,45 osob se zdravotním postižením a v rámci náhradního plnění si do povinného podílu započetl 4,87 osob se zdravotním postižením.

19,35 – (11,45 + 4,87) = 3,03

3,03 x 67 500 = 204 525 Kč

Do státního rozpočtu zaměstnavatel ve lhůtě do 15. 2. 2017 odvede 204 525 Kč.

Oznámení o povinném podílu

Způsob plnění povinného podílu za rok 2016 je zaměstnavatel povinen oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR nejpozději do 15. 2. 2017. Místní příslušnost je v tomto případě dána sídlem zaměstnavatele, který je právnickou osobou, a bydlištěm zaměstnavatele, který je podnikající fyzickou osobou. Adresy, kontakty, čísla účtů krajských poboček Úřadu práce ČR a zejména formulář Oznámení o povinném podílu za rok 2016 se stručným poučením (na zadní straně) bude v průběhu ledna 2017 k dispozici na www.portal.mpsv.cz v sekci Zaměstnanost – Informace pro zaměstnavatele – Zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Dle ust. § 83 zákona o zaměstnanosti jsou zaměstnavatelé, kteří plní povinný podíl formou náhradního plnění, povinni připojit k oznámení i identifikační údaje dodavatele, případně dodavatelů náhradního plnění, cenu odebraného náhradního plnění bez DPH, datum odebrání náhradního plnění a číslo dokladu, na základě kterého bylo náhradní plnění uskutečněno. Za nesplnění této nové povinnosti anebo za uvedení nesprávných údajů může být zaměstnavateli uložena sankce až do výše 100 000 Kč.

Ve stejné lhůtě jako Oznámení o povinném podílu, tedy nejpozději do 15. 2. 2017 je zaměstnavatel, který svůj povinný podíl nesplnil ani zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, ani náhradním plněním, povinen provést odvod do státního rozpočtu prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce ČR. Číslo účtu, na který se odvod provádí, lze nalézt na www.portal.mpsv.cz anebo ho na vyžádání sdělí příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR.

Nesplní-li zaměstnavatel povinnost provést odvod do státního rozpočtu, stanoví mu příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím podle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Vymáháním odvodu jsou pověřeny příslušné celní úřady podle sídla zaměstnavatele.

Kontrola povinného podílu

Kontrolou dodržování povinností vyplývajících ze zákona o zaměstnanosti včetně kontroly povinného podílu je pověřen Státní úřad inspekce práce prostřednictvím příslušných oblastních inspektorátů práce. Více informací, kontakty a další lze nalézt na www.suip.cz.

Nesplněním výše popsaných povinností může zaměstnavatel spáchat správní delikt, a to buď tím, že nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, anebo nesplní oznamovací povinnost. Za nesplnění povinnosti zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu může být uložena sankce až do výše 1 000 000 Kč. Výše sankce za nesplnění oznamovací povinnosti může dosáhnout výše až 100 000 Kč.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

Související dokumenty

Související pracovní situace

Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Doba trvání pracovního poměru
Jmenování na pracovní místo (do funkce)
Práce přesčas nařízená vs. práce přesčas dohodnutá
Zkušební doba
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Den vzniku pracovního poměru, den nástupu do práce
Dočasné přidělení zaměstnance
Druh a místo výkonu práce
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Informování o právech a povinnostech zaměstnance
Konkurenční činnost (souhlas zaměstnavatele)
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Délka pracovní doby (obecně)
Odstupné

Související články

Povinný podíl za rok 2015
Povinný podíl za rok 2017
Povinný podíl za rok 2018
Povinný podíl po novele zákona o zaměstnanosti
Náhradní plnění po dvou novelách
Povinný podíl za rok 2015
Povinný podíl za rok 2022
Novinky v zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Problematické otázky u § 78 zákona o zaměstnanosti
Povinný podíl po novele zákona o zaměstnanosti
Povinnost zaměstnavatele přijmout přiměřené opatření
Povinný podíl za rok 2016
Ještě jednou k přiměřeným opatřením pro zaměstnance se zdravotním postižením
Kdo je osobou se zdravotním postižením dle zákona o zaměstnanosti
Plánované legislativní změny v oblasti zaměstnanosti pro rok 2017
Aktuální změny právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, 2. část
Povinný podíl za rok 2019
Povinný podíl za rok 2018
Povinný podíl za rok 2020
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
Přiměřená opatření pro zaměstnance s postižením
Povinný podíl za rok 2017
Judikatura NSS v oblasti poskytování příspěvku na OZP

Související otázky a odpovědi

Roční přepočtený stav zaměstnanců OZP a TZP
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Malá a velká organizace
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zkrácený úvazek na 37,5 hod týdně
Povinný podíl osob se zdravotním postižením
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Zaměstnání malého rozsahu
Sleva na dani za zaměstnance invalidního
Náhrada mzdy během DPN
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Pravidla pro povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Výpočet povinného podílu osob se zdravotním postižením
Výpočet zdravotního pojištění u osoby zdravotně znevýhodněné
Invalidní důchod I. stupně
Zaměstnání na DPP zdravotně postižené osoby
Povinný podíl zaměstnávání OZP 2023
Poskytování náhradního plnění - roční přepočet zaměstnanců
Příspěvek od Úřadu práce
Náhradní plnění
Dodavatel náhradního plnění

Související předpisy

435/2004 Sb. o zaměstnanosti
582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
518/2004 Sb. , kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
280/2009 Sb. daňový řád
155/1995 Sb. o důchodovém pojištění