Postupné úhrady dluhů ve zdravotním a sociálním pojištění

Vydáno: 11 minut čtení
Základní a prvořadou povinností všech plátců pojistného ve zdravotním i sociálním pojištění je řádné placení pojistného (záloh na pojistné), to znamená platit pojistné včas, ve správné výši, na správný účet a pod správným variabilním symbolem. Nicméně může nastat situace, kdy plátce z nejrůznějších důvodů není schopen dostát své zákonné povinnosti a dostane se do prodlení s platbami pojistného či záloh na pojistné. V takovém případě se může obrátit na příslušnou instituci se žádostí o řešení své finanční situace formou splátkového kalendáře.

Oboustranný zájem

Zdravotní pojišťovny i správy sociálního zabezpečení sjednávají s dlužníky splácení evidovaných pohledávek formou splátkových kalendářů. Základním smyslem tohoto úředního postupu je především umožnit plátci určitou konsolidaci jeho vnitřní hospodářské situace s tím záměrem, že se prostředky do příslušného systému (byť opožděně) dostanou. Z pohledu jak věřitele (zdravotní pojišťovny nebo správy sociálního zabezpečení), tak dlužníka je smysl tohoto postupu naplněn v případě, kdy plátce dojednaný harmonogram splátek dodrží.

I. Oblast zdravotního pojištění

Plátci pojistného jsou ve zdravotním pojištění kromě státu zaměstnavatelé (za zaměstnance), osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. Všechny tyto subjekty jsou povinny platit pojistné včas a ve správné výši.

Splátkové kalendáře a platná právní úprava

Do konce roku 2007 nebyla problematika splátkových kalendářů v zákonné úpravě zdravotního pojištění vůbec zakotvena. S účinností od 1. 1. 2008 je v ustanovení § 26e zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vystavováním potvrzení o stavu závazků zdravotní pojišťovnou uvedeno následující: „Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh, dluhu na penále, dluhu na pokutě a dluhu na přirážce k pojistnému. Zvlášť se uvede výše zůstatku dluhu, pokud zdravotní pojišťovna povolila jeho splácení ve splátkách."

Postup zdravotní pojišťovny

Racionálním důvodem pro splátky dluhu mohou být například závažná (a odůvodněná) osobní či firemní situace, druhotná platební neschopnost apod., přičemž se přihlíží i k tomu, zda se jedná o první případ splátek. V případě opakované žádosti o splátky se bere v úvahu platební morálka minulého období, především pak (ne)dodržení dříve sjednaných splátkových kalendářů. Naopak pádným důvodem pro nevyhovění žádosti o splátky mohou být zejména negativní zkušenosti z předcházejících let.

V právní úpravě zdravotního pojištění není stanoveno období, na které lze splátky (nejdéle) sjednat, pro tento účel mohou mít jednotlivé zdravotní pojišťovny stanoveny interní postupy.

Pokud plátce neplní podmínky splátek, má zdravotní pojišťovna právo odstoupit od sjednané dohody, vždy však záleží na konkrétně dohodnutých náležitostech, neboť každá ze zdravotních pojišťoven může mít „svoji" podobu splátkového kalendáře.

Pořadí splácení dlužných částek

Může nastat situace, kdy má plátce vůči zdravotní pojišťovně současně více dluhů. V takovém případě se vychází z ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., podle kterého je pořadí splácení jednotlivých závazků následující:

  • pokuty,
  • přirážka k pojistnému,
  • nejstarší nedoplatky pojistného,
  • běžné platby pojistného,
  • penále.

Pokud plátce toto pořadí nedodrží, je zdravotní pojišťovna oprávněna použít platbu ve stanoveném pořadí, tuto skutečnost však musí plátci oznámit.

Podání žádosti o prominutí penále

Důsledkem existence dluhu na pojistném je vznik penále. Pokud má plátce u zdravotní pojišťovny tyto dva závazky, může jednak požádat o splátkování dluhu na pojistném a následně (současně) pak na penále, nebo může využít institutu odstranění tvrdosti a o prominutí vyměřeného penále požádat. V takovém případě se nabízí řešení, kdy zdravotní pojišťovna posečká s projednáním žádosti o prominutí penále až do doby, kdy bude dluh na pojistném formou splátek plně vyrovnán. Předpokladem pro uplatnění takového postupu je však pravidelné placení běžných měsíčních úhrad pojistného, v opačném případě vzniká další dluh na pojistném. Pro doplnění řešené tématiky uvádím, že dlužné penále je zdravotní pojišťovna povinna plošně vymáhat. Odlišný postup se uplatňuje v případě nedodržení zákonných povinností, kdy pokutu za jejich porušení uložit zdravotní pojišťovna může, ale také nemusí. Podotýkám, že s podáním žádosti o prominutí penále nesmí plátce otálet a čekat až na dobu po zaplacení dluhu, ale žádost o prominutí se u vystavených tzv. exekučních titulů podává do 15 dnů ode dne obdržení platebního výměru nebo do 8 dnů ode dne doručení výkazu nedoplatků.

Podání žádosti o snížení zálohy

Pokud se podnikatel v průběhu roku 2018 dostane do problémů s placením vyšších záloh, může požádat zdravotní pojišťovnu o snížení výše placené zálohy, což může být podle výsledků dosažených v průběhu roku 2018 s porovnáním příjmů a výdajů v roce 2017 nejméně částka 2 024 Kč měsíčně za podmínky, že pro tuto osobu platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ. V roce 2018 může zdravotní pojišťovna snížit výši zálohy až do kalendářního měsíce, předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém OSVČ podá, resp. bude povinna podat v roce 2019 Přehled za rok 2018.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Jako samoplátce se může stát ve zdravotním pojištění dlužníkem i osoba bez zdanitelných příjmů, jejíž povinností je měsíční placení pojistného ve výši 1 647 Kč (od 1. 1. 2018).

II. Oblast sociálního pojištění

Povolení splátek pojistného a penále povinným subjektům upravuje ustanovení § 20a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. V případě vzniku dluhu na pojistném a penále může plátce písemně požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o povolení splátek, která může tyto povolit za zákonem stanovených podmínek, tj. zejména doba splácení dluhu nesmí být delší než 36 měsíců. Splátky se nepovolují automaticky, ale vždy se zkoumají všechny skutečnosti, rozhodné a podstatné pro jejich povolení.

Varianty splátek

V případě, že příslušná správa sociálního zabezpečení zaujme kladný postoj k žádosti plátce o povolení splátek, vydá v předmětné záležitosti rozhodnutí. Plátce uvádí v písemné žádosti o povolení splátek výši dluhu, který chce hradit ve splátkách, včetně konkrétního návrhu splátkového kalendáře. Není však podmínkou, aby byly splátky v tomto návrhu rozvrženy na jednotlivé měsíce ve stejné výši. Lze akceptovat i návrh takového splátkového kalendáře, kde budou splátky rozvrženy nepravidelně a v rozdílných částkách.

Placení dlužného pojistného a penále ve splátkách nelze povolit, jestliže u plátce došlo k jeho zrušení s likvidací nebo probíhá-li insolvenční řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného; tyto skutečnosti je plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne, kdy nastaly.

Vznik a běh penále

Pokud plátce nehradí pojistné, resp. zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného podle zákona, vzniká penále. Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá.

Odstranění tvrdosti

Prominutí penále cestou odstranění tvrdosti zákona upravuje ustanovení § 104ch zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. O prominutí penále lze požádat písemně příslušnou správu sociálního zabezpečení, předpokladem pro rozhodování je plná úhrada dlužného pojistného. Na prominutí penále není právní nárok a na řízení o prominutí penále se nevztahuje správní řád.

III. Společné znaky u obou pojištění

Na sjednání (povolení) splátkového kalendáře není právní nárok, to znamená, že zdravotní pojišťovny i správy sociálního zabezpečení primárně zkoumají, zda vůbec dají souhlas k uzavření tohoto dvoustranného právního aktu.

Při povolení splátek musí plátce:

  1. platit „běžné" pojistné (u OSVČ zálohy na pojistné) včas a ve správné výši,
  2. platit jednotlivé splátky dluhu ve správné výši a ve stanovených termínech,
  3. hradit jednotlivé částky dluhu odděleně od plateb pojistného s příslušnou identifikací.

Pokud dojde k porušení některé z dohodnutých podmínek, má příslušná instituce právo od smlouvy odstoupit, resp. tuto zrušit, včetně následného uplatňování evidovaných pohledávek.

V souvislosti se členstvím České republiky v Evropské unii je třeba vzít v úvahu skutečnost, že podle článků 87 a 88 Smlouvy o založení Evropského společenství spadá promíjení penále ve zdravotním i sociálním pojištění pod režim veřejné podpory „de minimis" (tj. podpora malého rozsahu), která je poskytována podle příslušných nařízení Komise ES.

IV. Odlišnosti

Žádost o povolení splátek se podává u místně příslušné OSSZ (PSSZ nebo MSSZ Brno), kdy je místní příslušnost dána ustanovením § 7 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Naproti tomu mají jednotlivé zdravotní pojišťovny odlišnou organizační strukturu a žádost o splátky se zpravidla podává té organizační složce, u které je plátce pojistného registrován, resp. která dluh předepsala.

Z časového hlediska je odlišností skutečnost, že maximální možná doba splácení dluhu, který je předmětem žádosti o splátky, nesmí být v sociálním pojištění delší než 36 měsíců. Ve zdravotním pojištění nejdelší možná lhůta pro úhradu dluhu ve splátkách zákonem stanovena není, v těchto případech postupují zdravotní pojišťovny individuálně.

Penále činí v sociálním pojištění 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den trvání dluhu. Pokud bylo plátci pojistného povoleno placení dluhu na pojistném a penále ve splátkách, pak penále z dlužného pojistného činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá. Naproti tomu snížení sazby penále u splátkovaného dluhu na pojistném stávající právní úprava zdravotního pojištění neumožňuje. Sjednání splátkového kalendáře na dlužné pojistné nemá ve zdravotním pojištění vliv na běh penále, jehož sazba tak za všech okolností činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. To znamená, že výše penále se odvíjí od aktuální částky dluhu na pojistném. Pokud by plátce například řádně splácel jednotlivé částky dlužného pojistného, ale nehradil by běžné měsíční úhrady nebo by tyto platil opožděně, vznikalo by další penále.

Ve smyslu ustanovení § 20a odst. 1, 2 a 6 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb. také platí, že správa sociálního zabezpečení splátky nepovolí, resp. již sjednané splátky zruší v případech, kdy byl plátce zrušen s likvidací (vstoupil do likvidace), probíhá-li insolvenční řízení nebo bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku. Ve zdravotním pojištění takto striktně vyjmenované podmínky nepovolení či zrušení splátkového kalendáře zakotveny nejsou.