Podpora státu při mimořádných opatřeních – nemocenské při karanténě, ošetřovné, sociální výpomoc

V souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeným novým virem SARS-CoV-2 nařídilo Ministerstvo zdravotnictví ČR dne 10. března 2020 mimořádná opatření. Tato opatření významným způsobem zasáhla do fungování firem i do životů pracujících občanů, ať už zaměstnanců, nebo OSVČ. Jedná se zejména o nařízení karantény řadě osob a zejména pak zákaz výuky na základních, středních, vysokých i vyšších odborných školách a dalších zařízeních.

Toto opatření velkou měrou zasáhlo do fungování firem i řady rodin s malými dětmi a rovněž s dětmi nebo i dospělými osobami, které jsou závislé na péči jiné osoby. Mnoho zaměstnavatelů náhle přišlo o své zaměstnance, zaměstnanci museli zůstat doma a pečovat o své děti nebo blízké. V návaznosti na tuto situaci Vláda ČR přijala několik opatření, která ji pomáhají rodinám i firmám řešit.

Karanténa a finanční podpora při karanténě

Prvním z opatření, která se občanů dotkla, bylo nařízení karantény. Pokud je zaměstnanci nebo OSVČ, které jsou účastny dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ, nařízena karanténa, náleží jim od 15. dne trvání karantény nemocenské vyplácené správou sociálního zabezpečení ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (dále jen DVZ), od 31. dne 66 % DVZ a od 61. dne 72 % DVZ. Zaměstnancům náleží po dobu prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy od zaměstnavatele, která je vyplacena za pracovní dny (resp. za dny, na které byly plánované směny).

Ošetřovné po dobu mimořádných opatření

Podmínky vzniku nároku na ošetřovné u žadatele

Rodič nebo jiná pečující osoba musí být jako zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Pokud bude o dítě pečovat někdo jiný než jeho rodič (např. babička, teta), je podmínkou nároku, že s dítětem žije ve společné domácnosti. Bude-li o dítě pečovat rodič, podmínka soužití v domácnosti v případě péče o dítě mladší 10 let nemusí být splněna.

Nárok však nemůže vzniknout zaměstnancům, kteří mají uzavřenu dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, a osobám samostatně výdělečně činným, i když jsou přihlášené k dobrovolnému nemocenskému pojištění. Rovněž nemá nárok na ošetřovné ten rodič, který nepobírá na toto dítě rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství. Výjimka z tohoto pravidla je pouze tehdy, pokud tato jiná osoba (např. matka) utrpěla úraz, byla hospitalizována, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. Pokud pobírá rodičovský příspěvek přímo žadatel o ošetřovné, tak nárok na ošetřovné může vzniknout.

Podmínky týkající se dítěte (péče)

Zaměstnaným rodičům (příp. i jiné zaměstnané osobě v domácnosti) vznikne nárok na ošetřovné, pokud se jedná:

  • o péči o dítě, které bylo v den uzavření příslušného zařízení mladší 13 let a které nemůže z důvodu nařízeného mimořádného opatření vlády docházet do školy nebo školky či obdobného předškolního zařízení (dětská skupina, školička, lesní školka apod.). Není rozhodné, zda jde o zařízení státní nebo soukromé. Není také nezbytně nutné, aby šlo o zařízení s akreditací MŠMT, ale jde i o takové zařízení, které pečuje o děti předškolního věku na základě dohody s rodiči a je např. alternativou předškolního zařízení;
  • o případ, kdy nezaopatřené dítě (i starší než 13 let), které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I, nemůže navštěvovat školu z důvodu jejího uzavření z rozhodnutí státu;
  • při uzavření zařízení určeného pro péči o zdravotně znevýhodněné osoby (např. denní či týdenní stacionář, centrum denních služeb), které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost), a to bez věkového omezení této osoby;
  • o případ, že o uzavření zařízení v souvislosti s epidemií rozhodl zřizovatel.

Je důležité, aby dítěti ještě nebylo 13 let v okamžiku, kdy o něj rodič (nebo jiná nemocensky pojištěná osoba, pokud uplatňuje nárok na dávku) začal v individuálním případě pečovat. Pokud později v průběhu péče dítě dosáhne věku 13 let, ošetřovné náleží až do konce podpůrčí doby.

Podpůrčí doba a výplata dávky

Podpůrčí doba (doba, po kterou se ošetřovné vyplácí) trvá po celou dobu uzavření školy či zařízení z důvodu mimořádného opatření. Pokud bude trvat uzavření škol či příslušných zařízení déle, může být ošetřovné při předložení výkazu o péči a nepřítomnosti v zaměstnání vypláceno postupně i za kratší období (např. jednotlivé kalendářní měsíce).

Nárok na ošetřovné může uplatnit ještě i druhá osoba a v rámci daného měsíce se mohou s původní pečující osobou libovolně v poskytování péče vystřídat (nikoli však v jednom kalendářním dnu). Každé z osob se pak vyplatí ošetřovné jen za ty dny, ve kterých péči poskytovala, tak jak je po skončení daného měsíce uvedla na tiskopisu „Výkaz péče o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení“.

Dávka bude náležet v rámci daného měsíce vždy pouze za dny, ve kterých byla poskytována péče. Po skončení daného měsíce uvede žadatel o dávku na zvláštním tiskopisu „Výkaz péče o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení“, ve které dny péči poskytoval. Pokud má rodič zajištěno hlídání, není na překážku výplaty ošetřovného, aby v některé dny vykonával práci pro zaměstnavatele. Za tyto dny pak dostane namísto ošetřovného mzdu nebo plat. Výše ošetřovného činí od prvního kalendářního dne po celou dobu péče 60 % redukovaného DVZ za kalendářní den a počítá se i při střídání pro každého žadatele samostatně. Takto vypočtený DVZ platí po celou dobu čerpání dávky.

Uplatnění nároku na ošetřovné

Nárok na dávku uplatňuje zaměstnanec prostřednictvím svého zaměstnavatele u příslušné OSSZ. Musí být předloženy následující podklady:

  • Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)
  • Výkaz péče o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení
  • Příloha k žádosti – dokládá zaměstnavatel žadatele o dávku
  • Doklad o závislosti v I. stupni (rozhodnutí úřadu práce) – je-li pečováno o osobu starší 13 let a závislou v I. stupni

Tyto doklady předkládají všichni žadatelé o dávku (první i druhá pečující osoba). Vyjmenované doklady jsou potřebné pro zpracování první výplaty dávky. Pro všechny další výplaty dávky se předkládá pouze Výkaz péče o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení.

Aktuální informace a potřebné tiskopisy naleznete na webových stránkách MPSV na adrese: www.mpsv.cz/web/cz/informace-ke-koronaviru nebo na webových stránkách ČSSZ na adrese: www.cssz.cz

Podpora při péči o dítě pro OSVČ

Z dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ se neposkytuje dávka ošetřovné. Finanční kompenzaci výpadku příjmů OSVČ z důvodu mimořádného opatření při epidemii, aby se tím zamezilo nepříznivým dopadům na rodiny pečující o děti z důvodu uzavření škol, mateřských škol a dalších dětských zařízení, zajišťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podrobnější informace lze získat např. na adrese: www.mpo.cz

Další užitečné rady:

  • Pokud z důvodu překážky na straně zaměstnavatele náleží zaměstnanci 100 % mzdy, nemá zaměstnanec nárok na ošetřovné. Pokud by však byl zaměstnavatelem vyzván k nástupu do práce, ale nastoupit nemohl, protože musí pečovat o dítě do 13 let věku, má nárok na ošetřovné z důvodu uzavření školy ode dne, který si určí, a kdy mu již nenáležela náhrada mzdy.
  • Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění. Tento nárok trvá po celou dobu trvání sociální události, respektive do skončení podpůrčí doby. Z výše uvedeného vyplývá, že ošetřovné bude náležet i po skončení zaměstnání (např. byla sjednána doba určitá do 31. 3. 2020) do doby, než skončí opatření, na jejichž základě byly školy uzavřeny.
  • V péči o dítě se může střídat libovolný počet osob, ale z toho pouze dvě nemocensky pojištěné osoby mohou čerpat ošetřovné. Těmto dvěma osobám jsou proplaceny pouze dny péče. Za dny, kdy pracovaly, jim náleží mzda nebo plat.

Co dělat, pokud nárok na ošetřovné nevznikne

Z výše uvedeného je zřejmé, že nárok na ošetřovné nemusí vzniknout všem zaměstnancům. Nabízejí se však další možnosti řešení jejich situace. Jedná se o možnost pomoci prostřednictvím systému sociálních dávek. Tento funkční nástroj umožňuje řešit složitou situaci osob, jejichž základní životní potřeby jsou v důsledku ztráty nebo náhlého snížení příjmu pod hranici životního minima domácnosti ohroženy. Tímto nástrojem jsou dávky pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Ty dávky umí reagovat na náhlý pokles příjmu ihned. V sociálním systému dále existuje dávka mimořádná okamžitá pomoc. Tu může Úřad práce České republiky poskytnout osobě, jejíž sociální a majetkové poměry jí neumožňují překonat nepříznivou situaci. Za současného stavu je zcela nepochybné, že určité důsledky mimořádných opatření státu v souvislosti s výskytem nové nemoci mohou být vyhodnoceny jako mimořádná vážná událost, na jejímž základě může být osobě mimořádná okamžitá pomoc poskytnuta. Je však nezbytné upozornit, že tato dávka je poskytována na zabezpečení základních životních potřeb, případně včetně pomoci s úhradou nákladů bydlení, a ne na úhradu dluhů, exekucí či jiných pohledávek.

Pokles příjmů rodin v měsíci březnu se může projevit ve vzniku nároku na další sociální dávky náležející na druhé čtvrtletí 2020. Pokud je v rodině nezaopatřené dítě, může vzniknout nárok na přídavek na dítě, případně v oblasti dávkové podpory nákladů na bydlení mohou osoby bydlící v nájemním nebo vlastním bytě čerpat příspěvek na bydlení. Nárok na příspěvek na bydlení vzniká, jsou-li stanovené náklady na bydlení vyšší než 30 % (v Praze 35 %) příjmů.

Detailnější informace ke všem nepojistným sociálním dávkám a rovněž formuláře žádostí a některé praktické rady naleznete na webových stránkách MPSV: www.mpsv.cz.

V souvislosti se zavedením preventivních a omezujících opatření s cílem zamezit šíření nemoci, doporučujeme vyřídit na Úřadu práce ČR maximum záležitostí dálkově. Všechny potřebné informace jsou k dispozici také na webových stránkách ÚP ČR: www.uradprace.cz/web/cz/urad-prace-cr.

Související články

Prozkoumejte téma