OECD: Zdanění rodin v Česku jedno z nejnižších

Manželé mající dvě děti zaplatí v Česku ze svých hrubých mezd na povinných daních méně než v ostatních členských zemích OECD. Důvodem je především nízká sazba daně z příjmu fyzických osob, vysoká základní sleva na poplatníka a vysoké daňové zvýhodnění na děti. Vypočteme si souhrnnou částku daňových odvodů z hrubých mezd v české rodině a porovnáme ji s hodnotami ostatních členských zemí OECD.

Celkové rodinné odvody z hrubé mzdy na dani z příjmu fyzických osob, sociálním pojištění a zdravotním pojištění si vypočítáme u rodiny se dvěma dětmi, kde jeden z manželů má hrubou mzdu ve výši průměrné mzdy a druhý ve výši 67 % průměrné mzdy. Právě u těchto údajů je v databázi OECD uvedeno zdanění rodin. Zdanění rodin v takovém případě je v Česku sedmé nejnižší z členských zemí OECD.

Daňové odvody v Česku

Ve všech členských zemích OECD odvádí zaměstnanci ze své hrubé mzdy daň z příjmu a povinné pojistné. Konkrétní míra zdanění závisí na výši hrubé mzdy a využití daňových slev nebo daňových odpočtů. V Česku odvádí zaměstnanci 6,5 % z hrubé mzdy na sociálním pojištění, 4,5 % z hrubé mzdy na zdravotním pojištění. Daň z příjmu fyzických osob se v Česku, na rozdíl od ostatních zemí OECD, vypočítá ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zaměstnance zvýšená o povinné pojistné placené zaměstnavatelem (25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění, v souhrnu tedy 34 %). Superhrubá mzda se zaokrouhluje na sta nahoru. Od vypočtené měsíční zálohové daně z příjmu se odečítá sleva na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti. Na základní slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně mají nárok všichni zaměstnanci s podepsaným prohlášením k dani.

Praktický výpočet v Česku

V Česku činila průměrná měsíční mzda za celý loňský kalendářní rok 26 467 Kč (údaj převzat ze zprávy ČSÚ ze dne 11. 3. 2016). Při výpočtu zdanění rodin v Česku tedy pracujeme s průměrnou mzdou publikovanou ČSÚ dle aktuální legislativy. V přiložené tabulce si tedy vypočítáme daňové odvody z hrubé mzdy u manželů, kde hrubá mzda jednoho z nich činí 26 467 Kč a druhého 17 733 Kč (26 467 Kč x 67 %). Daňové zvýhodnění na dvě děti uplatní manžel (manželka) s vyšší hrubou mzdou. Při uplatnění daňového zvýhodnění na dvě děti počítáme s částkou 2 534 Kč (na první dítě 1 117 Kč + na druhé dítě 1 417 Kč), což je výše daňového zvýhodnění v roce 2016 (viz tabulka na straně 56).

Celková hrubá rodinná měsíční mzda v našem příkladě činí 44 200 Kč (26 467 Kč + 17 733 Kč). Souhrnné daňové odvody (tj. daň z příjmu + sociální pojištění + zdravotní pojištění) zaplacené oběma manžely činí 7 085 Kč (3 634 Kč + 3 451 Kč). Celkové zdanění rodiny dosahuje tedy 16,0 % (7 085 Kč : 44 200 Kč).

Text Manžel
(manželka)
Manželka
(manžel)
Hrubá mzda 26 467 Kč 17 733 Kč
Sociální pojištění 1 721 Kč
(26 467 x 6,5 %)
1 153 Kč
(17 733 x 6,5 %)
Zdravotní pojištění 1 192 Kč
(26 467 x 4,5 %)
798 Kč
(17 733 x 4,5 %)
Superhrubá mzda
(na sta nahoru)
35 500 Kč
(26 467 x 1,34)
23 800 Kč
(17 733 x 1,34)
Daň z příjmů 5 325 Kč
(35 500 x 15 %)
3 570 Kč
(23 800 x 15 %)
Sleva na poplatníka 2 070 Kč 2 070 Kč
Daňové zvýhodnění 2 534 Kč 0 Kč
Záloha na daň z příjmů 721 Kč
(5 325 - 2 070 - 2 534)
1 500 Kč
(3 570 - 2 070)
Souhrnné daňové odvody 3 634 Kč
(1 721 + 1 192 + 721)
3 451 Kč
(1 153 + 798 + 1 500)
Čistá mzda 22 833 Kč
(26 467 - 1 721 - 1 192 - 721)
14 282 Kč
(17 733 - 1 153 - 798 - 1 500)

vlastní výpočet autora

Jak vysoké je zdanění v zemích OECD?

Za rok 2015 byly daňové odvody placené manželským párem z jejich hrubé mzdy se dvěma dětmi, kde jeden z manželů měl hrubou mzdu na úrovni průměrné mzdy v národním hospodářství a druhý z manželů na úrovni 67 % průměrné mzdy, nejvyšší v Belgii (33,1 %), v Dánsku (31,4 %), na Islandu (31,2 %), v Německu (31,2 %), v Nizozemí (30,4 %), v Turecku (25,9 %), v Rakousku (25,3 %), ve Finsku (24,8 %), v Norsku (24,3 %), ve Švýcarsku (24,1 %), ve Slovinsku (24,1 %), v Maďarsku (23,9 %), v Polsku (23,8 %), ve Francii (23,1 %) a v Řecku (22,8 %). Nejnižší byly povinné odvody v Mexiku (8,6 %), v Koreji (11,1 %), v Irsku (11,2 %), v Estonsku (12,7 %), na Slovensku (15,6 %), v Izraeli (15,9 %), v Česku (16,0 %), na Novém Zélandu (16,5 %), v Lucembursku (17,0 %), ve Španělsku (17,3 %), v Kanadě (18,1 %), v Chile (18,4 %), v Japonsku (18,5 %), ve Velké Británii (18,7 %), v USA (20,0 %), ve Švédsku (20,0 %), v Portugalsku (20,3 %) a v Austrálii (21,9 %).

Daňové výhody pro rodiny v Česku

Rodinná politika hraje ve vyspělých zemích světa důležitou roli. V praxi oblíbenou podporou rodin s dětmi jsou daňové úlevy. Při mezinárodním srovnání jsou daňové podmínky pro rodiny v Česku jedny z nejlepších. V Česku může vždy jeden z rodičů uplatnit poměrně vysoké daňové zvýhodnění na děti. Když je daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň z příjmu, tak vzniká dokonce nárok na daňový bonus. Při čerpání daňového bonusu se nezaplatí nic na dani z příjmu, a ještě se naopak peníze obdrží. Daňový bonus je ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním a vypočtenou daní z příjmu. Dále je možné v Česku uplatnit daňovou slevu na manžela (manželku), pokud má roční zdanitelné příjmy nepřesahující 68 tisíc Kč. V praxi nejčastěji uplatňuje manžel tuto slevu, když je manželka po celý rok na rodičovské dovolené a pobírá pouze rodičovský příspěvek, neboť rodičovský příspěvek se do limitu nepočítá. Zdanění rodin se dvěma dětmi, kde má manžel průměrnou mzdu a manželka nemá žádný zdanitelný příjem, je v Česku z členských zemí OECD vůbec nejnižší a nedosahuje ani 2 %, důvodem je právě čerpání vysokého daňového bonusu. Dalšími zeměmi OECD se zdaněním rodiny do 10 % v případě, že jeden z manželů má průměrnou mzdu a druhý nemá žádný vlastní zdanitelný příjem, jsou: Nový Zéland, Lucembursko, Estonsko, Slovensko a Kanada. Zdanění nad 22 % je v Nizozemí, v Turecku, Dánsku, ve Finsku, v Norsku, v Řecku a v Belgii.

Zdroje

  • OECD, OECD Tax Database, Table 2. Average net personal compulsory payment rate by family-tpy and wage level (as % of gross wage earnings), 2015

Klíčová slova

Související články