„Planetu Zemi máme jen jednu, ale do roku 2050 dosáhne světová spotřeba takové úrovně, jako bychom měli planety tři.“, je první větou oficiálního dokumentu Evropské komise s názvem „Nový akční plán pro oběhové hospodářství“, který se zabývá hospodařením Evropské unie se zdroji. Evropská komise je si tak vědoma neudržitelnosti současné spotřeby, a proto se zavázala posouvat Evropu směrem k udržitelné budoucnosti. Tato „zelená vize“ má dva základní kameny, a to dosažení klimatické neutrality (do roku 2050) a vytvoření oběhového hospodářství (CE – Circular Economy). Lineární model „vzít-vyrobit-použit-vyhodit“ neposkytuje výrobcům dostatečnou motivaci k tomu, aby jejich výrobky lépe splňovaly požadavky oběhovosti. Model, splňující požadavky oběhovosti, by měl být založen na „snížit-znovu použít-recyklovat“. Přechod na oběhové hospodářství však ovlivní jak pracovní místa, tak bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. [1]
1. Zelená dohoda a oběhové hospodářství
Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět globální riziko, které může ohrozit existenci lidstva. K překonání souvisejících výzev, a zároveň i příležitostí, vznikla „Zelená dohoda pro Evropu“, která má Evropskou unii transformovat na moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, jež účinně využívá zdroje a kde:
- se do roku 2050 dosáhne nulových emisí skleníkových plynů,
- bude hospodářský růst oddělený od využívání zdrojů,
- nebude opomenut žádný jednotlivec ani region. [2]
Zelená dohoda pro Evropu rovněž nastiňuje směřování Evropské unie po pandemii COVID-19. Na realizaci těchto cílů půjde jedna třetina investic ve výši 1,8 bilionu eur, které jsou k dispozici v rámci programu oživení NextGenerationEU a sedmiletého rozpočtu EU.
Evropská komise dále přijala soubor návrhů, které mají uzpůsobit politiky EU v oblasti klimatu, energetiky, dopravy a zdanění tak, aby se mohly podílet na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % oproti roku 1990. [2], [3]
Z výše uvedených důvodů, nastavila současná Evropská komise Evropu směrem k „zelené budoucnosti“. „Evropská zelená dohoda“ se primárně zaměřuje na to, aby Evropa do roku 2050 byla klimaticky neutrální, přičemž jedním z hlavních stavebních kamenů je nový akční plán oběhového hospodářství. [4]
Oběhové hospodářství (CE) má za cíl obnovit stávající systémy výroby a spotřeby. K tomu je zapotřebí optimalizovat a udržovat funkčnost materiálů, procesů a produktů co nejdéle, aby se minimalizoval odpad a zbytky. Jinak řečeno, vytvoření CE vyžaduje zásadní změny v celém hodnotovém řetězci. Zde hrají klíčovou roli přímo i nepřímo digitální technologie – zásadní hnací síla mnoha průmyslových odvětví.
Digitální technologie tak budou hrát klíčovou roli v přechodu Evropy na více oběhové hospodářství. Bez digitálních technologií se moderní ekonomika nemůže stát skutečně udržitelnou. Vysokého standardu BOZP v CE bude dosaženo pouze tehdy, bude-li tento proces dobře řízen, přičemž zásadní bude rekvalifikace pracovní síly. BOZP bude muset „udržet krok s rychlými změnami a včas rozpoznat potenciální nedostatky a rizika“, plynoucí z přechodu k oběhovému hospodářství. [5]
Oběhové hospodářství a dopady na BOZP
Evropa může v roce 2040 vypadat úplně jinak. Očekává se, že přechod EU k oběhovému hospodářství přinese významné změny ve světě práce. [6]
Co vlastně znamená pojem „oběhové hospodářství“?
Oběhovým hospodářstvím se rozumí oběhový tok a účinné (opětovné) využívání zdrojů, materiálů a výrobků. Prodlužuje se životnost výrobků a materiálů a minimalizuje se množství odpadu. Výrobky a průmyslové postupy jsou navrhovány tak, aby zdroje byly i nadále používány a veškerý nevyhnutelný odpad nebo zbytky byly recyklovány nebo jinak využity [7].
Evropská komise přijala nový akční plán pro oběhové hospodářství (CEAP) v březnu 2020. Jde o jeden z hlavních stavebních kamenů Evropské zelené dohody, nové evropské agendy pro udržitelný růst.
Přechod EU na oběhové hospodářství sníží tlak na přírodní zdroje a vytvoří udržitelný růst a pracovní místa. Je také nezbytným předpokladem pro dosažení cíle EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050 a pro zastavení ztráty biologické rozmanitosti. [8]
K zajištění udržitelné budoucnosti potřebujeme oběhové hospodářství založené na minimalizaci toků odpadů a jejich využívání jako zdrojů. Opatření jako je „prevence vzniku odpadů“, „ekodesign“ a „opětovné používání“, by mohly firmám v EU ušetřit 600 miliard eur, což je 8 % jejich ročního obratu. Očekává se, že by se díky tomu ročně snížily emise skleníkových plynů o dvě až čtyři procenta. [9]
Nový model hospodářství otevírá také prostor pro inovace a nová pracovní místa. Evropská komise odhaduje, že by jich mohlo v této souvislosti v EU vzniknout kolem půl milionu. Pro spotřebitele by odolnější a trvanlivější výrobky byly také přínosem. [9]
Důležité:
Přechod na oběhové hospodářství bude mít dopad na odvětví zpracování odpadů, a zejména na bezpečnost a ochranu zdraví při