Novela ZOZ změnila podmínky pro uznání tzv. nekolidujícího zaměstnání, kdy nedochází ke střetu evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadě práce s výkonem zaměstnání, ve kterém příjem za stanovených podmínek nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Podle znění ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je za stanovených podmínek u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát - uchazeč o zaměstnání, za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení dlouhodobě nebránil zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:
- výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhl polovinu minimální mzdy, nebo
- výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhla polovinu minimální mzdy.
I nadále platí, že v případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.
Naproti tomu nelze ve zdravotním pojištění akceptovat souběh evidence uchazeče o zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti.
Změna podmínek pro výkon nekolidujícího zaměstnání
Novelou fakticky účinnou od 29. července 2017 došlo ke změně v ustanovení § 25 odst. 3 výše citovaného zákona, kdy se v písmenu b) vypouštějí slova „dohody o provedení práce nebo“, což z pohledu legislativy a návazně i praxe znamená, že se zamezuje možnosti vykonávat v souběhu s vedením v evidenci uchazečů o zaměstnání činnost na základě dohody o provedení práce. Jinak také řečeno, překážkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, resp. vedení v příslušné evidenci je ta skutečnost, že fyzická osoba (uchazeč o zaměstnání) je v právním vztahu vzniklém k výkonu činnosti na základě dohody o provedení práce.
Přechodné ustanovení precizuje skončení účinnosti dřívější právní úpravy v tom smyslu, že výkon činnosti na základě dohody o provedení práce, kterou uchazeč o zaměstnání uzavřel v souběhu s vedením v evidenci uchazečů o zaměstnání do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebrání po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vedení uchazeče o zaměstnání v evidenci uchazečů o zaměstnání. Během tohoto období tak mají uchazeči o zaměstnání prostor na ukončení dohody o provedení práce, případně na uzavření jiného pracovněprávního vztahu nebo na ukončení vedení v evidenci.
Pokud byl pojištěnec evidovaný na Úřadě práce zaměstnán v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání na dohodu o provedení práce, pak příjem nemohl v roce 2017 převýšit 5 500 Kč, což znamená, že za tuto osobu obdržel systém veřejného zdravotního pojištění pouze platbu pojistného od státu, v roce 2017 se měsíčně jedná o částku 920 Kč (od 1. 1. 2018 se tato platba zvyšuje na 969 Kč). Přijaté opatření směřuje k motivaci pojištěnce, aby si hledal zaměstnání, ve kterém bude nemocensky pojištěn, což je například zaměstnání na základě pracovní smlouvy při jakékoli výši příjmu nebo zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti při příjmu alespoň 2 500 Kč. Kdyby byla tato osoba zaměstnána třeba jen s příjmem na úrovni minimální mzdy, pak by činil odvod pojistného zaměstnavatelem 1 485 Kč jako 13,5 % z částky 11 000 Kč. Takže již tento přístup představuje z finančního hlediska pozitivní dopad do příjmové stránky systému.
Plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem
Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ zdravotní pojišťovně (kódem „P“) skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení této kategorie se pak používá kód „J“. Praktické použití těchto kódů je následující:
„I“ - použije se (vždy společně s kódem „P“) při přihlášení zaměstnance, který je současně uchazečem o zaměstnání.
„J“ - použije se při skončení evidence uchazeče o zaměstnání.
Varianty, které mohou nastat:
- zaměstnanec skončí zaměstnání a zároveň je vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání: zaměstnavatel použije k příslušnému datu současně kódy „O“ a „J“,
- zaměstnanec skončí zaměstnání (resp. zanikne mu z titulu tohoto zaměstnání účast na zdravotním pojištění), nadále je však evidován jako uchazeč o zaměstnání: zaměstnavatel pouze oznámí zdravotní pojišťovně kódem „O“ ukončení zaměstnání,
- zaměstnanec ukončí v průběhu zaměstnání evidenci uchazeče o zaměstnání: zaměstnavatel oznámí zdravotní pojišťovně kódem „J“ ukončení evidence ve „státní kategorii“.
Vyřazení z evidence uchazeče o zaměstnání a dopady do placení pojistného zaměstnavatelem
Nastala situace, kdy zaměstnanec při nástupu do zaměstnání předložil zaměstnavateli doklad o evidenci na Úřadě práce. Na základě této skutečnosti zaměstnavatel řádně použil pro splnění oznamovací povinnosti současně kódy „P“ a „I“ a odváděl pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu, která v žádném z měsíců nepřesáhla povolenou hranici poloviny minimální mzdy. Zaměstnanec však byl mezitím vyřazen z evidence na Úřadě práce. Svému zaměstnavateli tuto skutečnost nesdělil a ten tak nadále odváděl pojistné z dosažené výše příjmu. Tuto skutečnost zjistila zdravotní pojišťovna při kontrole. Protože zaměstnanec neměl nárok na zařazení do některé z jiných skupin osob, pro které minimum neplatí (a tudíž nastupovala pro zaměstnavatele povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu), doměřila zdravotní pojišťovna při kontrole dlužné pojistné včetně penále.
Jako vždy, i v takovém případě platí, že zaměstnavatel musí mít průkazně zdokumentovány veškeré skutečnosti, které mají vliv na stanovení vyměřovacího základu, především pak v situacích, kdy nemusí při odvodu pojistného zákonné minimum dodržet. Kromě předložení dokladu o evidenci na Úřadě práce bych v takovém případě navíc doporučil písemné sdělení formou čestného prohlášení, vystaveného zaměstnancem.
Čestné prohlášení
Čestně prohlašuji, že jsem od data .... registrován(a) na Úřadě práce v ........ jako uchazeč o zaměstnání. V případě ukončení evidence na Úřadě práce sdělím tuto skutečnost mému zaměstnavateli ............ neprodleně, nejpozději pak do osmi dnů ode dne ukončení této evidence. Jsem si vědom(a) důsledků, vyplývajících z neoznámení této skutečnosti mému zaměstnavateli.
V............... dne .................
..........................
podpis zaměstnance
Pokud zaměstnavatel takovou skutečnost zjistí, musí za příslušné kalendářní měsíce, ve kterých nebyl dodržen minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, dodatečně propočítat a odvést zdravotní pojišťovně pojistné a rovněž podat za tyto měsíce opravné Přehledy. Tento postup by nepoužil, kdyby zaměstnanec spadal do některé ze skupin osob, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.