Nárůst průměrné mzdy a jeho dopady pro zaměstnavatele a pojištěnce v oblasti důchodového pojištění

Vydáno: 11 minut čtení

Nárůst průměrné mzdy je třeba respektovat nejen v praxi zaměstnavatelů při plnění úkolů v oblasti důchodového (resp. nemocenského) pojištění jejich zaměstnanců, ale též v praxi orgánů sociálního zabezpečení při provádění kontroly plnění příslušných povinností zaměstnavatelů a dále při rozhodování o nárocích pojištěnců na dávky důchodového pojištění a o výši těchto dávek.

Podle nařízení vlády č. 213/2018 Sb.1) vydaného v návaznosti na zjištění Českého statistického úřadu je výše všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za rok 2017 stanovena na částku 30 156 Kč. Výše přepočítacího koeficientu (PK) pro úpravu tohoto VVZ činí 1,0843. Průměrná mzda pro rok 2019 odvozená z těchto parametrů2) tedy činí 32 699 Kč. Jedná se o poměrně výrazný nárůst oproti výši průměrné mzdy platné pro rok 2018, která byla (je) stanovena v částce 29 979 Kč3).

Poměrně zásadní související změnou je navýšení tzv. rozhodného příjmu, tj. částky minimálního započitatelného příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc, která musí být mezi stranami sjednána, aby se jednalo o zaměstnání zakládající účast na nemocenském, a tedy i důchodovém pojištění4). V souladu s ust. § 6 odst. 2 věty druhé zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, bude tato částka od roku 2019 činit 3 000 Kč5). Novou výši rozhodného příjmu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením (jedná se o sdělení MPSV č. 236/2018 Sb.). Předchozí úprava rozhodného příjmu byla provedena v roce 20126), změna tedy přichází po sedmi letech. Osoby, které mají dosud sjednán příjem ze zaměstnání ve výši blížící se dosavadní minimální hranici 2 500 Kč, musí vzít na vědomí, že od ledna 2019 již tato částka nebude dostatečná pro založení účasti na pojištění, a že tedy, pokud nedojde k navýšení jejich příjmu, se ve smyslu ust. § 7 zákona č. 187/2006 Sb. charakter tohoto zaměstnání změní na zaměstnání malého rozsahu. To pro ně bude znamenat, že účast na nemocenském a důchodovém pojištění zanikne a znovu případně vznikne a bude trvat pouze v těch kalendářních měsících, v nichž bude tohoto nově stanoveného minimálního příjmu dosaženo (např. v důsledku mimořádné odměny či vyššího počtu odpracovaných hodin). Zákon o nemocenském pojištění na tuto situaci pamatuje ve svém ust. § 10 odst. 4 písm. b), podle něhož platí, že přestane-li sjednaná částka započitatelného příjmu dosahovat rozhodného příjmu z důvodu zvýšení rozhodného příjmu podle § 6 odst. 2 věty druhé téhož zákona, zaniká účast zaměstnance na pojištění dnem předcházejícím dni, od kterého k tomuto zvýšení došlo. Jestliže strany teprve následně přistoupí k patřičnému navýšení sjednaného příjmu, uplatní se odst. 5 téhož ustanovení, podle něhož dojde-li v zaměstnání malého rozsahu ke sjednání započitatelného příjmu v částce alespoň rozhodného příjmu anebo sjednaný započitatelný příjem bude alespoň na tuto částku zvýšen, vzniká pojištění ode dne, od něhož byl započitatelný příjem na takovou částku sjednán nebo zvýšen. Mají-li tedy smluvní strany zájem o to, aby účast zaměstnance na nemocenském i důchodovém pojištění byla kontinuální, je třeba upravit sjednanou měsíční výši započitatelného příjmu zaměstnance včas, tj. ještě před datem účinnosti změny rozhodného příjmu.

V důsledku navýšení průměrné mzdy dojde také k navýšení maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečen7). Tento i nadále činí 48násobek průměrné mzdy (PM), v roce 2019 se tedy bude jednat o částku 1 569 552 Kč (48 x 32 699 Kč). Částky maximálních vyměřovacích základů za předchozí kalendářní roky jsou pro srovnání obsaženy v následující tabulce:

rok násobek PM výše max. VZ
2018 48 1 438 992 Kč
2017 48 1 355 136 Kč
2016 48 1 296 288 Kč
2015 48 1 277 328 Kč
2014 48 1 245 216 Kč
2013 48 1 242 432 Kč
2012 48 1 206 576 Kč
2011 72 1 781 280 Kč
2010 72 1 707 048 Kč
2009 48 1 130 640 Kč
2008 48 1 034 880 Kč
 

V této souvislosti je třeba připomenout, že dle Všeobecných zásad pro vedení evidenčních listů důchodového pojištění8) (ELDP) se na ELDP uvádí celá částka, tedy i ta její složka, z níž se pojistné z důvodu překročení zákonného maxima neodvádí. Z hlediska aplikace ust. § 11 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (tj. z hlediska posouzení, zda je získána doba důchodového pojištění), totiž hrají roli i příjmy dosažené v období poté, co již bylo v daném kalendářním roce dosaženo maximálního vyměřovacího základu.

Nárůst průměrné mzdy bude mít vliv také na další ukazatele, které se od její výše odvozují. Mění se tedy např. výše tzv. rozhodné částky9) pro vznik povinné účasti na důchodovém pojištění u osob vykonávajících tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost /10/; v roce 2019 bude tato částka činit 78 476 Kč (pro rok 2018 činil tento příjem 71 950 Kč). Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ hlavní (po podání Přehledu za rok 2018) bude činit 8 175 Kč, tomu odpovídá záloha (29,2 %) ve výši 2 388 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ vedlejší (po podání Přehledu za rok 2018) bude činit 3 270 Kč, tomu odpovídá záloha 955 Kč. Nejnižší vyměřovací základ pro pojistné na dobrovolné důchodové pojištění11) placené v roce 2019 bude částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné pro rok 2019, tj. 32 699: 4 = 8 175 Kč (v roce 2018 činil 7 495 Kč); minimální pojistné pak činí 28 % z této částky, tj. 2 289 Kč (v roce 2018 činilo minimální pojistné 2 099 Kč).

Pozitivní dopad bude mít navýšení průměrné mzdy na výši důchodů přiznávaných v roce 2019, neboť dochází k podstatnému navýšení koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu12), s jejichž využitím se provádí tzv. indexace hrubých příjmů (vyměřovacích základů) dosahovaných pojištěncem v rozhodném období13); násobením těchto příjmů příslušnými koeficienty se jejich výše přizpůsobuje hladině odměňování platné v kalendářním roce, do něhož spadá den přiznání důchodu. Výdělkový průměr pojištěnce pro účely stanovení výše důchodu v příslušném kalendářním roce (2019) se zjišťuje z takto přepočtených příjmů. Tyto koeficienty se nepublikují ve Sbírce zákonů, ale orgány sociálního zabezpečení (tj. instituce, které rozhodují o dávkách důchodového pojištění) si jejich výši, v souladu s platnou právní úpravou, odvozují samy. Výše těchto koeficientů je uvedena např. v důchodové kalkulačce publikované na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí14). Koeficienty bývají vždy uvedeny také na tzv. osobním listu důchodového pojištění, který bývá nedílnou součástí rozhodnutí o přiznání dávek důchodového pojištění.

Změní se také výše redukčních hranic15) pro stanovení výpočtového základu v roce 2019. První redukční hranice (tj. 44 % průměrné mzdy) bude činit 14 388 Kč (namísto dosavadních 13 191 Kč) a druhá redukční hranice (tj. 400 % průměrné mzdy) bude činit 130 796 Kč (namísto dosavadních 119 916 Kč). Zvýšení první redukční hranice znamená zvýšení částky, která se při stanovení výpočtového základu neredukuje (tj. průměr příjmů pojištěnce se započítává v plné výši). Druhá redukční hranice představuje částku, do které se zbytek průměrného příjmu pojištěnce (přesahující první redukční hranici) započítává v rozsahu 26 %, čímž se vyjadřuje tzv. příjmová solidarita, tj. solidarita osob se středními a vyššími příjmy vůči osobám s příjmy nižšími. K té části průměrného měsíčního příjmu, která by eventuálně přesahovala druhou redukční hranici, se již nepřihlíží16). Z takto stanoveného výpočtového základu se následně přizná příslušný počet procent za celkovou získanou dobu pojištění, čímž se dospěje k výši procentní výměry (tedy tzv. pohyblivé složky) důchodu. K celkové výši důchodu se dospěje přičtením základní výměry k procentní výměře.

Rovněž výše základní výměry dozná od roku 2019 určitých změn. Výše základní výměry se také odvozuje od výše průměrné mzdy. Do roku 2018 činila tato výše 9 % průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. V důsledku přijetí zákona č. 191/2018 Sb. bude výše základní výměry činit 10 % průměrné mzdy17).

Toto zvýšení základní výměry se od roku 2019 bude týkat všech důchodů, tj. nejen nově přiznávaných, ale i důchodů přiznaných před rokem 2019, u nichž se tato změna projeví v rámci tzv. valorizace. Základní výměry všech vyplácených důchodů tedy stoupnou z částky 2 700 Kč, která představovala 9 % průměrné mzdy platné pro rok 2018, na částku 3 270 Kč, která představuje 10 % průměrné mzdy platné pro rok 2019; nárůst tedy činí 570 Kč. Procentní výměry všech důchodů přiznaných před 1. 1. 2019 se od lednové splátky roku 2019 zvýší o 3,4 % jejich dosavadní hodnoty. U průměrného starobního důchodu (12 386 Kč) bude celková valorizační částka činit 900 Kč. U osob, jejichž důchod je nižší než průměrný, bude valorizační částka nižší, a naopak u osob, jejichž důchod převyšuje průměrnou výši důchodu, bude valorizační částka vyšší. Nárůst základní výměry o pevnou částku 570 Kč se však bude týkat všech příjmových kategorií, efekt tohoto opatření se tedy nejvíce projeví u osob s nejnižšími příjmy, resp. s nejnižšími důchody.

Nad rámec zaměření tohoto příspěvku je vhodné zmínit, že stejným způsobem, jakým budou od lednové splátky roku 2019 zvýšeny procentní výměry důchodů, budou zvýšeny také tzv. „odškodňovací“ příplatky přiznané podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 357/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů18).

Zákon č. 191/2018 Sb. dále nově zavádí nárok na zvýšení procentní výměry vypláceného důchodu o 1 000 Kč měsíčně, a to od splátky důchodu splatné od kalendářního měsíce, v němž poživatel důchodu dosáhl věku 85 let; dosáhl-li poživatel důchodu tohoto věku před 1. lednem 2019, zvyšuje se procentní výměra vypláceného důchodu o 1 000 Kč od lednové splátky roku 2019. Účelem této úpravy je kompenzovat rostoucí náklady spojené se stářím a také alespoň částečně vyrovnat rozdíly mezi důchody přiznanými v minulosti ve srovnání s důchody přiznávanými v současnosti.

Závěrem se předkládá srovnávací tabulka, která podává orientační přehled výše starobního důchodu v závislosti na délce získané doby pojištění a výši dosahovaných průměrných hrubých měsíčních příjmů a jejich porovnání podle výpočtových kritérií roku 2018 a 2019. Sloupce vyjadřují příjmové kategorie zaměstnanců, tučně ohraničené řádky vyjadřují počet roků získané doby pojištění (36, 38, 40, 42, 44 a 46 roků), tence ohraničené řádky (uvnitř tučně ohraničených) vyjadřují výši důchodu přiznaného v roce 2018, valorizovanou výši důchodu (přiznaného v roce 2018) náležející od lednové splátky v roce 2019 a výši důchodu přiznaného od data spadajícího do roku 2019.

Srovnání poslouží pro představu, jakou přibližnou výši starobního důchodu mohou očekávat pojištěnci, kteří v nejbližší době dosahují důchodového věku a chystají se požádat o tuto dávku. Ze srovnání je rovněž patrné, že prakticky pro všechny příjmové kategorie pojištěnců je finančně výhodnější žádat o důchod od data spadajícího do roku 2019 než žádat o jeho přiznání od data spadajícího do roku 2018 a očekávat, že valorizace od roku 2019 rozdíl ve výši důchodu plně vyrovná.

 
  Průměrné výdělky pojištěnce v rozhodném období
(násobek průměrné mzdy)
0,25x 0,5x 0,75x 1x 1,5x 2x 3x 4x
36 2018 6745 10075 11126 12178 14282 16385 20592 24657
val 7453 10895 11983 13070 15245 17420 21770 25973
2019 7681 11313 12460 13607 15901 18195 22783 27174
38 2018 6970 10484 11594 12705 14925 17145 21586 25877
val. 7685 11319 12467 13615 15911 18206 22798 27235
2019 7926 11760 12971 14182 16603 19024 23867 28502
40 2018 7195 10894 12063 13231 15568 17906 22580 27096
val 7917 11743 12951 14159 16576 18993 23826 28496
2019 8171 12207 13481 14756 17305 19853 24951 29830
42 2018 7419 11304 12531 13758 16212 18666 23574 28316
val. 8150 12166 13435 14704 17241 19779 24854 29757
2019 8417 12654 13992 15330 18006 20683 26035 31158
44 2018 7644 11713 12999 14284 16855 19426 24568 29536
val. 8382 12590 13919 15248 17907 20565 25881 31018
2019 8662 13101 14503 15904 18708 21512 27119 32486
46 2018 7869 12123 13467 14811 17499 20186 25562 30756
val. 8615 13013 14403 15793 18572 21351 26909 32280
2019 8907 13548 15013 16479 19410 22341 28203 33814
         
Příklad:

Osobě, která dovrší důchodový věk v prosinci 2018 a která v jednotlivých letech rozhodného období dosahovala průměrných měsíčních příjmů ve výši 0,75násobku tehdejší „průměrné mzdy“ (resp. všeobecného vyměřovacího základu), a získala celkem 42 let účasti na důchodovém pojištění, bude při přiznání důchodu v prosinci 2018 náležet starobní důchod ve výši 12 531 Kč a od lednové splátky roku 2019 bude tato částka valorizována na 13 435 Kč. Pokud si tatáž osoba požádá o přiznání starobního důchodu až od 1. 1. 2019, bude jeho výše činit 13 992 Kč.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Odchod do starobního důchodu
Ošetřovné
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dovolená po mateřské dovolené
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Délka pracovní doby (obecně)
Nařízení práce přesčas

Související články

Nejdůležitější změny v roce 2019 v sociálním pojištění
Parametry sociálního pojištění pro rok 2019
Parametry sociálního pojištění pro rok 2017
Parametrické údaje ve mzdové oblasti pro rok 2023
Novinky od 1. ledna 2023 v sociální oblasti
Daňové aktuality
Odpovědnost za přeplatky v důchodovém pojištění
Takzvaná hornická novela zákona o důchodovém pojištění
Daňové aktuality
Náhradní doby důchodového pojištění
Změna pravidel zvýšení důchodů
Parametry sociálního pojištění pro rok 2017
Ukončení důchodového spoření
Vyplňování ELDP za rok 2015
Daňové aktuality
Nové parametry důchodového pojištění a zvýšení důchodů v roce 2020
Vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) za rok 2017
Parametry sociálního pojištění pro rok 2019
Nové parametry důchodového pojištění pro rok 2021
Daňové aktuality
Vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění za r. 2016
Zvýšení důchodů a příplatků k důchodu v roce 2022

Související otázky a odpovědi

Zálohy u licenčních poplatků
Vyplnění evidenčního listu
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Přehled na SP - OSVČ za rok 2020
Vyplnění ELDP
Promíjení pojistného na sociální zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Hornický důchod
Neplacené volno po část dne
Zálohy na důchodové pojištěné OSVČ - vedlejší
Forma předání ELDP zaměstnanci
Přechod na jiný typ zaměstnaneckého poměru
Sociální pojištění OSVČ
Doplacení dobrovolného důchodového pojištění za dobu evidence na úřadu práce + zápočet vyloučené doby
Vyloučené doby pro ELDP
Souběh zaměstnání u jednoho zaměstnavatele
Opravný přehled na sociální pojištění
Počítání přestupného roku při zápočtu praxe
Neplacené volno a dopad na sociální pojištění
Žádost o prominutí penále na OSSZ

Související předpisy

213/2018 Sb. o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2019 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2019 a o zvýšení důchodů v roce 2019
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
236/2018 Sb. , kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění
155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
191/2018 Sb. , kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
622/2004 Sb. o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální
357/2005 Sb. o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů