Minimální vyměřovací základ zaměstnance a potvrzení vystavované zaměstnavatelem

Vydáno: 7 minut čtení

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele při odvodu pojistného na zdravotní pojištění je zabezpečit, aby byl v rozhodném období kalendářního měsíce dodržen minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část. Výjimku představují v tomto směru pouze osoby nebo situace taxativně vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, pro které minimum ve zdravotním pojištění neplatí - například se jedná o osoby, za které je současně plátcem pojistného stát.

Potvrzení zaměstnavatele

Na základě poznatků z výkonu kontrolní činnosti u zaměstnavatelů se domnívám, že většina mzdových účetních či jiných specialistů se v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění ve své praxi již setkala se situací, kdy vystavovala zaměstnanci potvrzení o skutečnosti, že za svého zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Tímto způsobem potvrzovaná výše zaměstnancova příjmu slouží jinému zaměstnavateli (případně zaměstnavatelům), u kterého zaměstnanec současně pracuje. Takové potvrzení vyžaduje ten zaměstnavatel, u kterého hrubý příjem zaměstnance nedosahuje minimální mzdy. Pokud tedy zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého je jeho příjem nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), potvrzení o tom, že v jiném („hlavním“) zaměstnání je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nemusí v tomto dalším zaměstnání odvádět zaměstnavatel pojistné nejméně ze zákonného minima, ale vyměřovacím základem je za takové situace skutečný příjem zaměstnance.

Tento postup obecně vychází z potřeby zajištění odvodu pojistného v příslušném kalendářním měsíci alespoň z minimálního vyměřovacího základu, samozřejmě za situace, kdy se na zaměstnance (a současně i na zaměstnavatele) ze zákona vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň v minimální povinné výši. Naopak, pokud nemusí být u zaměstnance minimální vyměřovací základ dodržen (viz výše), stává se tato problematika pro zaměstnavatele bezpředmětnou.

Odpovědnost zaměstnavatele vystavujícího potvrzení

Z praktického hlediska nepovažuji za nevyhnutelné, aby se vystavené potvrzení obnovovalo například při každém zvýšení minimální mzdy, nicméně je - podle situace - vhodný průběžný kontakt příslušných zaměstnavatelů. Pokud zaměstnavatel vystaví toto potvrzení, fakticky deklaruje, že vyměřovací základ zaměstnance je vyšší než minimální vyměřovací základ, případně je přinejmenším na jeho úrovni. Tímto potvrzením vlastně garantuje, že u konkrétního zaměstnance je minimální vyměřovací základ dodržen, tudíž jiný zaměstnavatel již nemusí provádět případný dopočet a doplatek pojistného. Kontrolou ze strany zdravotní pojišťovny si lze ze mzdových podkladových materiálů plátců pojistného - zaměstnavatelů poměrně snadno ověřit, zda je u příslušného zaměstnance v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) minimální vyměřovací základ dodržen, či nikoliv.

Aby zaměstnavatel nemusel provádět dopočet a doplatek do minimálního vyměřovacího základu (nebo případně i do poměrné části minimálního vyměřovacího základu), musí být každé vystavované potvrzení založeno ve mzdové evidenci zaměstnavatele u příslušného zaměstnance, neboť slouží jako rozhodný doklad pro výpočet výše pojistného a jeho předložení je kontrolními orgány odůvodněně vyžadováno. Zaměstnavatel, který potvrzení vystavuje, by si měl vést evidenci o tom, kterému zaměstnanci (a podle okolností případně pro kterého zaměstnavatele) potvrzení vystavil, zejména s ohledem na skutečnost, že pokud poklesne v některém kalendářním měsíci příjem zaměstnance pod minimální vyměřovací základ, musí být informován jiný zaměstnavatel tak, aby byl v tomto měsíci zabezpečen odvod pojistného nejméně z minimální mzdy. Zejména v případech, kdy příjem zaměstnance „balancuje“ na hranici minimální mzdy, by měl zaměstnavatel vědět, u kterého dalšího zaměstnavatele jeho zaměstnanec současně pracuje, aby mohl řešit situaci, kdyby příjem zaměstnance poklesl pod úroveň minimální mzdy. Dost často se totiž v takových případech stává, že ačkoliv hrubý příjem zaměstnance nedosahuje ani v jednom ze zaměstnání minimální mzdy, úhrn příjmů tuto výši přesahuje.

Každopádně musí být informován další zaměstnavatel v případě, kdy je pracovněprávní vztah ukončen a jiné zaměstnání (s příjmem nižším než minimální vyměřovací základ) se tak stává jediným zaměstnáním.

Příjem nedosahující minima

Vezměme si situaci, že příjem zaměstnance pracujícího u více zaměstnavatelů nedosahuje u žádného zaměstnavatele částky 12 200 Kč, ale v úhrnu je tato hodnota dodržena, resp. překročena. Za tohoto stavu je v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě u každého zaměstnavatele částka skutečně zúčtovaného hrubého příjmu a minimální vyměřovací základ nemusí být u žádného ze zaměstnavatelů brán v úvahu. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály dokladující příjmy v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě u jiného zaměstnavatele (zaměstnavatelů). Za dané situace je tedy bezpodmínečně nutná průběžná spolupráce obou (všech) zaměstnavatelů, neboť u žádného zaměstnavatele nelze vystavit výše popisované potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Souběh zaměstnání s podnikáním

Pojistné nemusí zaměstnavatel odvádět za zaměstnance alespoň v minimální zákonné výši ani tehdy, je-li zaměstnanec současně OSVČ a zaměstnavateli potvrdí (čestným prohlášením), že odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro OSVČ, aktuálně tedy nejméně v částce 2 024 Kč měsíčně.

Prohlášení zaměstnance

Podívejme se na možnost řešení této problematiky z pohledu zaměstnavatele, který výše zmíněné potvrzení o odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima jiným zaměstnavatelem vlastní. Na jednu stranu jej tedy minimální vyměřovací základ svým způsobem nezajímá a pojistné odvádí ze skutečně dosaženého příjmu, na druhou stranu by si však mohl (v podstatě „navíc“) ošetřit situaci, kdy by minimum u jiného zaměstnavatele dodrženo nebylo, typicky ukončením takového zaměstnání.

Pokud je pojištěnec zaměstnán třeba na dohodu o pracovní činnosti nebo na zkrácený pracovní úvazek s příjmem nižším než minimální mzda, může si zaměstnavatel vypomoci tím, že si nechá od zaměstnance vystavit prohlášení například tohoto znění:
 

Prohlášení

Prohlašuji, že pokud můj příjem u jiného zaměstnavatele poklesne pod minimální mzdu nebo toto zaměstnání ukončím, oznámím tuto skutečnost zaměstnavateli do 8 dnů po skončení měsíce, ve kterém příjem poklesl pod minimální mzdu, nebo do 8 dnů po skončení tohoto zaměstnání.

Ve dne .......

...................
podpis zaměstnance

Primárním účelem všech opatření je dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ a předejít tak vzniku dlužného pojistného a penále. Je pravdou, že pokud jedno zaměstnání skončí a další (jako jediné) pokračuje, pak zdravotní pojišťovna pouze na základě podávaných Přehledů nezjistí, že není dodržen minimální vyměřovací základ - výjimkou je pouze situace, kdy má zaměstnavatel jednoho zaměstnance.

 

Související dokumenty

Související pracovní situace

Potvrzení o zaměstnání
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související články

Sčítání příjmů a minimální vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Zdravotní pojištění a minimální vyměřovací základ zaměstnance - nejčastější chyby zaměstnavatelů
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Nepřípustný souběh ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - souběžná zaměstnání a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Písemnosti nad rámec právní úpravy zdravotního pojištění
Kdy je ve zdravotním pojištění dodrženo povinné minimum?
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Čestná prohlášení ve zdravotním pojištění
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Nová minimální mzda a postupy ve zdravotním pojištění
Dopady zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2017 ve zdravotním pojištění
Minimální vyměřovací základ a souběhy příjmů ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2024
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Chybné postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění a správná řešení
Platby OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2022
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Důležitost kalendářního dne ve zdravotním pojištění
Důležité částky a změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2021

Související otázky a odpovědi

hrubá mzda a zdravotní pojištění
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění
Vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění - poživatel invalidního důchodu
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let věku
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Minimální vyměřovací základ zdravotní pojištění
Minimální zdravotní pojištění
Neomluvená absence a krácení dovolené
Neplacené volno
Zdravotní pojištění - student vysoké školy
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
OSVČ a Úřad práce
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Obnovení živnosti a placení záloh na zdravotní a sociální pojištění v nouzovém stavu
Konkurenční doložka
Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění
Částečná nezaměstnanost a superhrubá mzda

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění