Mateřská a rodičovská dovolená ve zdravotním pojištění

Vydáno: 9 minut čtení

Mateřská a navazující rodičovská dovolená jsou obdobími nepřítomnosti zaměstnankyně (nebo zaměstnance) v práci, vyžadujícími pro zaměstnavatele potřebu řešení této situace jak z pohledu pracovněprávního, tak v oblasti zdravotního pojištění. Zaměstnavatel jednak musí přemýšlet, jak dočasně nepřítomného zaměstnance nahradit, jednak nesmí zapomenout na možnosti a související zákonné povinnosti i ve zdravotním pojištění.

Na základě řešení situací z praxe se nyní blíže podívejme na postupy zaměstnavatele v souvislosti s mateřskou a rodičovskou dovolenou zaměstnankyně formou příkladů.

Příklad č. 1:

Žena ukončila mateřskou dovolenou (pobírání peněžité pomoci v mateřství) dne 8. 6. a plynule přechází na rodičovskou dovolenou.

Pokud je žena zaměstnána, oznamuje její nástup na mateřskou dovolenou kódem „M“ zaměstnavatel, v ostatních případech je její povinností sdělit zdravotní pojišťovně tuto změnu osobně. U každé „státní kategorie“ je nutno respektovat zákonnou osmidenní lhůtu pro oznámení takové změny, neboť nedodržením lhůty, resp. neoznámením vzniku nároku na zařazení do této kategorie (případně jeho oznámením opožděně) přichází zdravotní pojišťovna měsíčně o pojistné hrazené za každou takovou osobu ze státního rozpočtu, což je v roce 2016 částka 870 Kč.

Pokud na období mateřské dovolené plynule (tj. bez přerušení) navazuje rodičovská dovolená nebo pobírání rodičovského příspěvku, nemusí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně takovou skutečnost oznamovat, protože zaměstnankyně je již z dřívější doby přihlášena kódem „M“. V těchto případech se kód „U“ použije při skončení rodičovské dovolené nebo skončením pobírání rodičovského příspěvku podle toho, která kategorie bude ukončena později, neboť v obou případech je za ženu plátcem pojistného stát. Kdyby však došlo k přerušení těchto na sebe navazujících kategorií, což je zpravidla čerpáním řádné dovolené, pak musí zaměstnavatel použít kód „U“ k oznámení ukončení mateřské dovolené a následně pak kód „M“, který oznámí opětovné zařazení ženy mezi osoby, za které platí pojistné stát.

Není-li žena zaměstnána, případně pokud zaměstnavatel příslušné skutečnosti řádně neoznámí anebo je zaměstnankyně zaměstnavateli nesdělí, pak je oznamuje zdravotní pojišťovně sama.

Příklad č. 2:

Zaměstnankyně ukončila rodičovskou dovolenou dovršením tří let věku dítěte. Současně však ještě pobírá rodičovský příspěvek až do 4 let věku dítěte. Jak se postupuje ve zdravotním pojištění z hlediska ukončení kategorie osoby, za kterou platí pojistné stát?

Osoba na rodičovské dovolené a příjemce rodičovského příspěvku jsou ve zdravotním pojištění kategoriemi, za které je plátcem pojistného stát. Lze říci, že při takovém souběhu oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kódem „U“ ukončení té kategorie, která skončí později, v tomto případě ukončením pobírání rodičovského příspěvku. Kdyby došlo k situaci, že by osoba vyčerpala nárok na rodičovský příspěvek rychleji, třeba již za dva roky, pak by zaměstnavatel použil kód „O“ ke dni dovršení tří let věku dítěte, kdy končí i rodičovská dovolená, je-li o ni v takovém rozsahu žádáno.

Příklad č. 3:

Zaměstnankyně je nemocná od 1. dne kalendářního měsíce a 22. dne nastoupí na mateřskou dovolenou. Jaký bude její vyměřovací základ pro odvod pojistného za tento měsíc?

Vyměřovací základ bude nulový neboli zaměstnavatel neodvede za tuto zaměstnankyni za příslušný kalendářní měsíc žádné pojistné. Obě skutečnosti, tedy jak nemoc, tak registrace v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, snižují minimální vyměřovací základ zaměstnankyně na poměrnou část dle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) a c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a jelikož trvají nepřetržitě celý kalendářní měsíc, není důvod k odvodu pojistného. Zaměstnavatel nesmí opomenout oznámit zdravotní pojišťovně zaměstnankyně kódem „M“ počátek nároku na platbu pojistného státem ke dni nástupu na mateřskou dovolenou.

Příklad č. 4:

Žena je v současnosti na rodičovské dovolené, ale do práce se vrátit nechce kvůli dítěti. Bylo sjednáno, že pracovní poměr bude ukončen dohodou ke dni, kdy ženě končí rodičovská dovolená. Do práce tedy vůbec nenastoupí. Nicméně její bývalý vedoucí jí chce – vzhledem k její předchozí velmi kvalitní práci, kterou ve společnosti před nástupem mateřské dovolené odvedla – vyplatit mimořádnou odměnu. Jakým způsobem lze tento záměr provést včetně postupu vůči zdravotní pojišťovně?

Z pohledu zdravotního pojištění je zapotřebí postupovat ze strany zaměstnavatele následovně:

  1. Ke dni ukončení pracovního poměru se použijí současně kódy „O“ a „U“.
  2. Mimořádná odměna podléhá povinnosti odvodu pojistného v souladu se zákonem, i když bude zúčtována ještě do měsíce, ve kterém trvá pracovní poměr, nebo do měsíce, ve kterém již pracovní poměr trvat nebude (viz také § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.).
  3. Kdyby byla odměna zúčtována do měsíce, ve kterém již žena nebude zaměstnankyní, pak se na Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za tento měsíc připočte vyměřovací základ z titulu odměny včetně příslušné částky pojistného, žena však již do celkového počtu zaměstnanců započítána nebude.

Po skončení rodičovské dovolené

Příklad č. 5:

U ženy na rodičovské dovolené trvá pracovněprávní vztah. Ukončením rodičovské dovolené a dovršením tří let věku dítěte měla žena v úmyslu nastoupit do zaměstnání, nicméně zaměstnavatel pro ni momentálně nemá pracovní uplatnění. Mezi oběma stranami došlo k dohodě, kdy ženě bylo poskytnuto neplacené volno s tím, že od určitého data do zaměstnání opět nastoupí.

Vzhledem k tomu, že byla ukončena rodičovská dovolená, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně kódem „U“. V měsíci, ve kterém ještě rodičovská dovolená trvala (byť po část tohoto měsíce), má žena svůj pojistný vztah vyřešen touto „státní kategorií“. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku. Splňuje-li tato žena podmínky uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., vystaví zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení. Za této situace zaměstnavatel neřeší v období poskytnutého neplaceného volna odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, resp. neplatí žádné pojistné. Čestné prohlášení zaměstnankyně si pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny založí ve své mzdové evidenci. V této souvislosti však zaměstnavatel nesmí opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni kódem „L“ (zpravidla ke dni vystavení čestného prohlášení) a následně pak odhlásit kódem „T“ ke dni předcházejícímu dni, ve kterém zaměstnankyně opět začne pracovat. Prostřednictvím těchto dvou kódů zaměstnavatel vymezuje období, ve kterém za tuto zaměstnankyni nadále platí pojistné stát proto, že nemá žádné příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.

Poznámka:

Podotýkám, že ve fázi práce s kódy „M“, „U“, „L“ a „T“ zaměstnavatel již nepoužívá kód „P“, neboť osoba byla jako zaměstnanec přihlášena dnem nástupu do zaměstnání a pracovněprávní vztah nadále trvá.

Muži na rodičovské dovolené

Do konce března 2012 byl stát plátcem pojistného mj. za ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Pokud byl na rodičovské dovolené muž, zaměstnavatel za něj pojistné platit nemusel, neboť se jednalo o překážku v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce. Tato okolnost snižovala minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., a to až na nulu, pokud tato překážka trvala po celý kalendářní měsíc – obdobně jako například v případě nemoci.

Zákonem č. 369/2011 Sb. došlo s účinností od 1. 4. 2012 ke změně v ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., kdy je stát od tohoto data plátcem pojistného za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Tímto došlo ve zdravotním pojištění ke zrovnoprávnění postavení mužů při rodičovské dovolené za podmínek uvedených v předcházejícím odstavci. Od data 1. 4. 2012 je rovněž za muže na rodičovské dovolené plátcem pojistného stát, což znamená, že i v těchto případech používají zaměstnavatelé kódy „M“, resp. „U“.

Vyměřovací základ pro placení pojistného zaměstnavatelem

V případě, že jsou ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené zaměstnány, vztahují se na ně při placení pojistného na zdravotní pojištění obecné podmínky jako na ostatní skupiny osob, za které je plátcem pojistného stát. To znamená, že zaměstnavatelé již nemohou u těchto osob uplatnit odpočet od dosaženého hrubého příjmu (s výjimkou uvedenou v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. – zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, přičemž odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu), nicméně vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě skutečný příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Výkon práce pro účely dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)

Související články

Mateřská a rodičovská dovolená v roce 2016
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Dopady legislativních změn do zdravotního pojištění od 1. 1. 2019
Co zajímá maminky a budoucí maminky k dávkám nemocenského pojištění v souvislosti s mateřstvím
Změny v čerpání rodičovského příspěvku v kontextu zdravotního pojištění
Čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou - "limitní počet"
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Sociální zabezpečení studentů
Mateřská a rodičovská dovolená v roce 2016
Mateřská a rodičovská dovolená a sociální zabezpečení
Specifické situace studentů v souvislostech zdravotního pojištění
Péče o děti - "státní kategorie" zdravotního pojištění
Výpověď z organizačních důvodů u zaměstnance na mateřské a rodičovské dovolené
Vliv nemoci ve zdravotním pojištění
Nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zaměstnanci a systém nemocenského a zdravotního pojištění v roce 2021
Dohody a nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Těhotenství a mateřství v roce 2020 z pohledu dávek systému nemocenského pojištění
Ochranná lhůta ve zdravotním pojištění
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Dvojí zvýšení plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění v době koronavirové

Související otázky a odpovědi

Otec na mateřské a rodičovské dovolené
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Nárok na řádnou dovolenou
Žena na další mateřské dovolené
Nárok na dovolenou - žena na mateřské a rodičovské dovolené
Nezaplacené odvody za zaměstnance a firmu
Neplacené volno po část dne
Povinnost zaměstnavatele při ukončení pracovního poměru po rodičovské dovolené
Dohoda o provedení práce od roku 2024 – sociální a zdravotní pojištění
Zrušení pracovního poměru – fikce doručení
Vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění - poživatel invalidního důchodu
Vyměřovací základ pro peněžitou pomoc v mateřství
Odměna v době mateřské dovolené
Přihlášení k sociálnímu a zdravotnímu pojištění u dohody o provedení práce
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Odměna za jednatelství a odvody na zdravotní a sociální pojištění
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Otcovská dovolená a zdravotní pojištění
Přihláška na OSSZ a ZP
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
262/2006 Sb., zákoník práce
369/2011 Sb. , kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů