Oznamování rozhodných skutečností patří ve zdravotním pojištění mezi nejdůležitější povinnosti pojištěnců a plátců. Jaké lhůty se k těmto povinnostem vztahují a jak určujeme jejich počátek, si vysvětlíme v tomto článku.
V případě oznamování rozhodných skutečností pojištěnci i plátci v podstatě rozlišujeme dvojí lhůtu, a sice:
- osmidenní (dle § 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů – nástup zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, změna zdravotní pojišťovny, skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné),
- třicetidenní [dle § 12 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. – oznámení změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla].
Charakter provinění
I když jsou příslušné lhůty zákonem jednoznačně vymezeny, není represivní postup zdravotních pojišťoven zpravidla striktní v případě, kdy se jedná o nahodilé, mimořádné či jednorázové (neopakující se) provinění, přičemž zdravotní pojišťovna individuálně vyhodnocuje každý případ. To mimo jiné znamená, že zdravotní pojišťovna podle povahy řešené záležitosti může (ale nemusí) uložit pokutu. Na rozdíl třeba od plošně povinného uplatňování nároku zdravotní pojišťovny na penále se v takovém případě jedná o nárok fakultativní (volitelný).
Opomenutí zaměstnavatele
Zpravidla nemusí být důvodem pro uložení pokuty zaměstnavateli za nesplnění oznamovací povinnosti například tato situace: Zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu, je tedy povinen přihlásit tohoto zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele k placení pojistného té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. Zaměstnavatel však tuto povinnost nesplní (zapomene), nebo přihlásí zaměstnance zpožděně, nicméně pojistné za tohoto zaměstnance řádně odvádí. Třebaže byl porušen zákon, odváděl zaměstnavatel pojistné v souladu se zákonem, proto lze v takovém případě očekávat benevolentnější postoj zdravotní pojišťovny, samozřejmě s přihlédnutím ke skutečnosti, zda se jedná o první (nebo již několikáté) nesplnění zákonné povinnosti.
Finanční újma způsobená zdravotní pojišťovně
Odlišný postup však může zdravotní pojišťovna oprávněně uplatnit v případě, kdy se jedná o opakující se chyby nebo pokud zaměstnavatel nesdělí zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné. Jestliže zaměstnavatel neoznámí zdravotní pojišťovně zaměstnance například přiznání důchodu, nástup ženy na mateřskou nebo osoby na rodičovskou dovolenou, pobírání rodičovského příspěvku apod., přichází tato zdravotní pojišťovna v roce 2016 o pravidelnou měsíční platbu pojistného od státu za tohoto zaměstnance (pojištěnce) ve výši 870 Kč.
Počítání lhůt
Jak se tedy přesně počítají výše uvedené lhůty? Tato problematika je upravena v ustanovení § 26b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Tyto situace si na podmínky roku 2016 rozebereme na následujících příkladech.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od 1. 5., přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v pondělí dne 2. 5. Tento pracovněprávní vztah byl ukončen dohodou ke dni 31. 7., kdy zaměstnanec naposledy pracoval v pátek dne 29. 7.
Protože lze podle zákoníku práce sjednat jako den nástupu do práce i den pracovního klidu, použije zaměstnavatel při plnění oznamovací povinnosti na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódy „P“ s datem 1. 5. a „O“ s datem 31. 7. Přihlásit a odhlásit tohoto zaměstnance musí zaměstnavatel nejpozději do 9. 5., resp. do 8. 8.
Zaměstnanec předložil zaměstnavateli doklad o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně ke dni 18. července.
Protože zaměstnanec zaměstnavateli přiznání důchodu oznámil, vyplývá pro zaměstnavatele povinnost oznámit zdravotní pojišťovně za použití kódu „D“ na Hromadném oznámení zaměstnavatele ke dni 18. 7. vznik nároku na platbu pojistného státem, poslední den lhůty ke splnění této povinnosti je 26. 7. Je obecně známou skutečností, že vyřízení některých dávek určitou dobu trvá, proto je zapotřebí mít každý takový případ na zřeteli a oznamovací povinnost splnit ihned poté, jakmile je příslušný doklad k dispozici.
Poznámka: Alternativně může zaměstnavatel postupovat ve věci podání informace o přiznání starobního důchodu. Zaměstnavatel se informaci o žádosti zaměstnance o starobní důchod dozví zpravidla tehdy, kdy je mu ČSSZ nebo žádajícím zaměstnancem předložen k vyplnění tiskopis Potvrzení zaměstnavatele podle § 83 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V tomto tiskopise bývá uvedeno datum výplaty starobního důchodu, požadované zaměstnancem. Datum uvedené na tiskopise signalizuje, ke kterému datu je o přiznání výplaty důchodu žádáno, ovšem rozhodující je datum uvedené na důchodovém výměru. Pro účel splnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem je akceptovatelná i možnost získání data z tiskopisu ČSSZ. Pokud by byl následně důchod přiznán k jinému datu, podal by zaměstnavatel opravné hlášení. Například, kdyby zaměstnavatel oznámil přiznání důchodu kódem „D“ k datu 17. 5., přičemž by poté zjistil, že důchod byl přiznán až k 28. 5., použil by na jednom formuláři kód „H“ s datem 17. 5. a současně kód „D“ s datem 28. 5.
Zaměstnankyně předložila zaměstnavateli doklad z Úřadu práce o pobírání rodičovského příspěvku od 12. 7.
Pokud na sebe plynule navazuje nástup ženy na mateřskou dovolenou (pobírání peněžité pomoci v mateřství) a pobírání rodičovského příspěvku, pak zaměstnavatel oznámí pouze kódem „M“ nástup ženy na mateřskou dovolenou a následně kódem „U“ až ukončení pobírání rodičovského příspěvku, vše v zákonné osmidenní lhůtě. Jestliže se však v daném časovém období objeví „mezera“, musí zaměstnavatel na tuto situaci reagovat použitím kódů „U“ (ukončení mateřské dovolené) a následně „M“ (zahájení pobírání rodičovského příspěvku). Za zaměstnankyni je stát plátcem pojistného po celou dobu pobírání rodičovského příspěvku, což může být období až do čtyř let věku dítěte.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na období od 1. 4. (pracovat začal v pondělí dne 4. 4.) do 30. 9., kdy zaměstnanec i kvůli státnímu svátku naposledy pracoval v úterý dne 27.9.
Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, kdy poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o provedení práce sjednána. Použije tedy kód „P“ s datem 4. 4., což oznámí zdravotní pojišťovně nejpozději 12. 4. Zaměstnance pak odhlašuje ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána, tj. k 30. 9., opět s dodržením osmidenní lhůty. Výše uvedené platí pouze v případě, kdy příjem na dohodu o provedení práce přesáhne v každém z měsíců dubna až září 10 000 Kč.
Pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců platí analogické podmínky i u dohod o pracovní činnosti s přihlédnutím k rozhodné částce 2 500 Kč.
Zaměstnanec začal při zaměstnání podnikat, samostatná výdělečná činnost je vedlejším zdrojem jeho příjmů. Živnostenské oprávnění bylo vystaveno dne 13. června, zaměstnanec však fakticky začal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost až dne 21. července, kdy uzavřel první kupní smlouvu.
Z hlediska zahájení samostatné výdělečné činnosti nemusí být tímto dnem již pouhé získání živnostenského oprávnění, ale dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti je první úkon s cílem „mít příjem“. V tomto případě je posledním dnem ke splnění oznamovací povinnosti 29. červenec. Podotýkám, že u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze splnit oznamovací povinnost (zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti) i prostřednictvím Centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských úřadech, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.
Zaměstnanec ukončil pracovněprávní vztah ke dni 11. července, zaměstnavatelem byl řádně odhlášen od placení pojistného. Po tomto datu nenastoupil do žádného dalšího zaměstnání, nezačal podnikat, nebyl evidován u zdravotní pojišťovny jako „státní“ pojištěnec. Jak má tato osoba řešit svůj pojistný vztah po skončení zaměstnání?
Z hlediska právních předpisů platných ve zdravotním pojištění nevznikne žádný problém v měsíci červenci, kdy je jeho část kryta zaměstnáním. Ovšem již od měsíce srpna se musí tento pojištěnec sám starat o vyřešení své účasti v systému veřejného zdravotního pojištění. Jestliže v měsíci srpnu nebude (třeba i jen jeden den) zaměstnán, nebude OSVČ anebo nebude zařazen u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, přihlásí se sám u zdravotní pojišťovny jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů, kdy musí:
- nejpozději do 9. 8. vyplnit u zdravotní pojišťovny příslušný formulář (Přihláška a evidenční list pojištěnce) a
- nejpozději do 8. 9. zaplatit pojistné za měsíc srpen ve výši 1 337 Kč (již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny).
Výše pokut
Pokutu do výše 50 000 Kč lze uložit při porušení stanovených zákonných povinností, kdy:
- plátce pojistného nepředloží doklady potřebné k provedení kontroly, případně k nim nepodá požadovaná vysvětlení nebo doklady zatají, ačkoliv je mu známo, kde se nacházejí,
- zaměstnavatel nebo OSVČ nepodají Přehled,
- zaměstnavatel neoznámí zdravotní pojišťovně základní identifikační údaje (obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, IČ, číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platby pojistného aj.) nebo jejich změnu, neoznámí ukončení činnosti, vstup do likvidace, nevede průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného atd.
V případě nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 zákona č. 48/1997 Sb. může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč a zaměstnavateli až do výše 200 000 Kč. V případě opakovaného nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.
Závěr
Osmidenní lhůta pro dodržování oznamovací povinnosti platí i za situace, kdy se český občan rozhodne vykonávat v jiné zemi výdělečnou činnost ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009. To znamená, že od data, kdy začne být takto výdělečně činný ve státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku, se nejpozději do osmi dnů odhlašuje z českého systému veřejného zdravotního pojištění.