Exekuce a odstupné

Soud dospěl k závěru, že je třeba k jednorázově poskytnutému odstupnému přistupovat jako k výplatě příjmu za několik měsíců poskytnutého najednou (předem) a srážky ze mzdy, obdobně jako při výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, vypočítat za každý měsíc zvlášť. Jde o aplikaci ustanovení § 286 OSŘ: „Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť“.

Z výše uvedeného vyplývá, že bez ohledu na to, bude-li bývalý zaměstnanec ihned zaměstnán u jiného plátce nebo bude-li se evidovat na úřadu práce, je nutné při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy přistupovat k odstupnému tak, jako by se jednalo o mzdu za více období, která je zúčtovaná najednou.

Znamená to spočítat čistou mzdu za každý měsíc zvlášť a dále postupovat podle ustanovení § 279, případně i podle § 280 OSŘ. Jedná se o tyto kroky:

• Čistá mzda se sníží o nezabavitelnou částku.
• Vypočítá se plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy.
• Vypočítají se třetiny.
• Plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině.
• Třetí třetina a nezabavitelná částka se vyplatí dlužníkovi. Má-li dlužník jen nepřednostní srážky, vyplatí se mu i druhá třetina.

1. Jak spočítat čistou mzdu za každý měsíc zvlášť

Na první pohled se nabízejí dvě řešení. Z následujících příkladů však jasně vyplývá, která varianta je správná a z jakého důvodu. Výsledná částka se totiž značně liší.

První (nevyhovující) varianta

1. Spočítá se hrubá mzda bez odstupného, z ní se spočítá čistá mzda, uplatní se nezabavitelná částka a zabaví se plně zabavitelná část a první třetina, případně i druhá třetina, jedná-li se o přednostní exekuci.
2. Dále se určí hrubá mzda ve výši jednoho odstupného a z ní se spočítá čistá mzda (pozn.: z odstupného se pojistné neodvádí). Při výpočtu fiktivní zálohové daně se neuplatní žádné daňové slevy, protože byly uplatněny při výpočtu mzdy bez odstupného. Opět se uplatní nezabavitelná částka a zabaví se plně zabavitelná část čisté mzdy a první třetina, případně i druhá třetina, jedná-li se o přednostní exekuci.
3. Pokud zaměstnanec obdržel odstupné ve výši dvojnásobku, respektive trojnásobku průměrného výdělku, opakuje se postup uvedený v bodu b) ještě jednou, respektive dvakrát.

Druhá (optimální) varianta

1. Čistá mzda se rozdělí na dílčí části v závislosti na počtu násobků zákonného odstupného zvýšeného o jednu.
2. U každé takové „dílčí čisté mzdy“ se uplatní nezabavitelná částka, spočítá se plně zabavitelný zbytek, vypočtou se třetiny.

Pro nepřednostní exekuci se zabaví plně zabavitelný zbytek a první třetina, v případě přednostní exekuce se zabaví i druhá třetina.

Analogicky se bude postupovat v případě odstupného při výpovědi dle § 52 písm. d) ZP (z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) nebo dohodou z týchž důvodů, kdy se čistá mzda rozdělí na 13 (1 + 12) dílčích mezd.

Porovnání sražených částek z hlediska použitých variant:

Rozdíl ve sražených částkách při uplatnění první a druhé varianty je způsoben „fiktivním daňovým bonusem“ u první varianty, neboť při exekuci na mzdu se daňový bonus do čisté mzdy nezahrnuje. Tím dochází k tomu, že při uplatnění první varianty se v uvedeném příkladu sráží o 169 Kč méně, ačkoliv v rámci celkové čisté mzdy žádný daňový bonus nevznikl. A právě z tohoto důvodu a též s ohledem na nízkou pracnost se jeví jako optimální druhá varianta, která by se měla používat při aplikaci ustanovení § 286 OSŘ, jímž se stanoví, že dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť.

2. Postup při vyplacení vyššího než zákonného odstupného

Zákoník práce stanoví nárokové výše odstupného v závislosti na délce trvání pracovního poměru. Zaměstnavatel však může nárokové odstupné zvýšit o další odstupné buď na základě vnitřního předpisu, kolektivní smlouvy, nebo dohody se zaměstnancem. Shora uvedený judikát hovoří jen o zákonném odstupném. Bude-li však poskytnuto odstupné nad rámec zákonné výše (čtyřnásobek, pětinásobek průměrného výdělku atd.), bude nutné dobrovolné odstupné považovat za součást mzdy, která neovlivní další rozpočítání mzdy na dílčí části. Mzdu s odstupným je proto nutné rozdělit nejvýše na 4 dílčí mzdy v závislosti na poskytnutém zákonném odstupném.

Porovnání sražených částek z hlediska použitých variant:

Vzniklý rozdíl je způsoben fiktivním zánikem solidárního zvýšení zálohové daně ve výši 3 898 Kč, k němuž došlo rozdělením celkové hrubé mzdy na dílčí hrubé mzdy. Fiktivním zánikem solidárního zvýšení daně došlo ke snížení zálohy daně a ke zvýšení čisté mzdy o 3 898 Kč. Při vyšší čisté mzdě musí nutně dojít ke zvýšení plně zabavitelné části čisté mzdy a k vyšší srážce mzdy.

Z provedené analýzy jednoznačně vyplývá, že je nutné při rozpočítávání celkové mzdy na dílčí mzdy používat vždy druhou variantu.

3. Okamžitý nástup dlužníka k novému zaměstnavateli

Pokud dlužník nastoupí k novému zaměstnavateli okamžitě, vzniká otázka, jak zajistit, aby mu byla poskytnuta nezabavitelná částka jen jednou v kalendářním měsíci, jak stanoví OSŘ v ustanovení § 278. Její výše se stanoví podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Pokud zaměstnanec, který obdržel zákonné odstupné a jehož zaměstnavatel rozpočítal čistou mzdu na dílčí části a provedl srážku v souladu s tímto judikátem, nastoupí ihned do dalšího zaměstnání, neměl by nový zaměstnavatel po určitou dobu (nejvýše po dobu tří měsíců) uplatňovat nezabavitelnou částku. Problém však spočívá v tom, že nový zaměstnavatel nemá možnost se o takové skutečnosti dozvědět, neboť v potvrzení o zaměstnání nejsou tyto údaje nikdy uvedeny. Dokonce ani oprávněný věřitel (obvykle soudní exekutor) se o této skutečnosti také nedozví. Dá se proto předpokládat, že v případě bezprostředního nástupu k novému zaměstnavateli bude dlužníkovi poskytnuta nezabavitelná částka novým zaměstnavatelem, a dlužník tak bude mít po určitou dobu, nejvýše však 3 měsíce, uplatněnou nezabavitelnou částku dvakrát.

4. Aplikace judikátu na srážky ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy

Postup daný judikátem Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 se v případě srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy použije jen u určitých druhů pohledávek, jak si vysvětlíme níže.

Srážky na základě dohody o srážce ze mzdy uzavřené po 27. 2. 2017 se provádějí od účinnosti zákona č. 460/2016 Sb., kterým se změnil občanský zákoník v ustanovení § 2045 (byla odstraněna část ustanovení, která obsahovala zcela nadbytečnou podmínku, že srážka na základě dohody o srážce ze mzdy nesmí být větší než polovina mzdy), shodně jako exekuční srážky. Díky přechodnému ustanovení tohoto zákona je možné změnit dříve uzavřené dohody o srážkách ze mzdy tak, aby se od 28. 2. 2017 i tyto srážky prováděly v souladu s novou právní úpravou, tj. shodně jako exekuční srážky.

S ohledem na zmíněnou shodu v provádění exekučních srážek a srážek na základě dohod o srážkách ze mzdy by se mohlo nesprávně dovodit, že i postup uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu se musí dotýkat všech srážek na základě dohody o srážce ze mzdy. Jak dále uvádíme, bude nutné judikátem určený postup aplikovat jen v některých případech srážek na základě dohody o srážce ze mzdy, a to podle druhu pohledávky.

1. Je-li obsahem dohody o srážce ze mzdy, která získala první pořadí, pohledávka zaměstnavatele za zaměstnancem z titulu osobní spotřeby zaměstnance, například srážka stravného, soukromých telefonních hovorů, za pronájem ubytovny atp., nelze z logických důvodů aplikovat postup uvedený v rozsudku, neboť by vznikal neodůvodněný přeplatek na pohledávce zaměstnavatele za zaměstnancem, který by byl povinen zaměstnavatel zaměstnanci vrátit.
2. Je-li předmětem dohody o srážce ze mzdy, která má první pořadí, úhrada půjčky nebo náhrada škody nebo úhrada manka, případně jiný obdobný titul, je nutné při provádění takové srážky aplikovat v plné míře postup uvedený v rozsudku.
3. Provádí-li zaměstnavatel srážku odborového příspěvku, která má první pořadí, nabízí se i v takových případech dvojí postup:
   • je-li odborový příspěvek stanoven v absolutní výši, nelze z logických důvodů aplikovat postup uvedený v rozsudku, neboť by vznikal neodůvodněný přeplatek odborového příspěvku a odborová organizace by byla povinna přeplatek zaměstnanci vrátit;
   • je-li odborový příspěvek stanoven procentem z čisté mzdy, pak je nutné při provádění srážky odborového příspěvku postupovat v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu.

Závěrem upozorňujeme, že postup při provádění exekuční srážky v situaci, kdy je zaměstnanci poskytováno zákonné odstupné, je nutné provádět v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016 a aplikovat jej i v případě insolvenční srážky, je-li v usnesení o oddlužení schválením splátkového kalendáře nařízen postup dle OSŘ.