Důsledky zanedbávání prevence rizik

Význam BOZP a prevence rizik v obecné rovině

Úvodem je třeba předeslat, že i na počátku 21. století stále trvá nízké povědomí o významu prevence rizik, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a to napříč celou společností. Tato oblast je ve veřejnosti a v podnikatelské sféře často brána jako zbytečná, obtěžující a zatěžující. Příkladem jsou odpovědi zástupců malých a středních firem z našich kvalitativních průzkumů. Na otázku: „Jaký přikládáte význam ve Vaší firmě k oblasti BOZP?“, slýcháme odpovědi typu: musíme dodržovat předpisy a pravidelně školit zaměstnance; děláme to, co požadují předpisy; je to povinné zlo, spousta papírů, zákonů a při podnikání na to není čas; především klademe důraz na splnění norem a zákonů; důležité je, aby se nikomu nic nestalo, neboť následují nepříjemnosti, velké ztráty při úrazu tzn. ekonomické hledisko; netýká se nás, neboť v naší firmě nehrozí riziko úrazů ani ztráty na životě atd.

BOZP je podnikateli ze sektoru malých podniků vnímána především jako něco negativního, co se pouze musí a co zabírá čas. Pozitivní motivační prvky týkající se zájmu zlepšovat kvalitu pracovního života zaměstnanců, jejich pohodu při práci apod. zcela chybí. Vedení malých firem vyjadřují zejména postoje a názory typu - nemáme na neziskové činnosti čas. Samotná oblast BOZP jakoby byla jakýmsi tabu nebo něčím, o čem se nechce mluvit. Škoda, že není slyšet hlas více než půl miliónů lidí, kteří v posledních deseti letech utrpěli pracovní úraz a byli v pracovní neschopnosti (nemluvě o více než 1 330 pracovníků, kteří utrpěli smrtelný pracovní úraz). Pro mnohé pracovníky i pro jejich nejbližší byly důsledky pracovních úrazů, zejména těch těžkých, často fatální a znamenaly radikální změnu kvality jejich dalšího života. Abychom byli objektivní při hodnocení významu prevence rizik a bezpečnosti práce, je třeba uvést i pozitivní stránku této oblasti. Existují desítky firem, které se zapojují do dobrovolných programů „Bezpečný podnik“, soutěží „Cena za správnou praxi“ a „Podnik podporující zdraví“. Držitelem platného osvědčení „Bezpečný podnik“ je již 82 společností. Některé společnosti uspěly v programu již poněkolikáté, o čemž svědčí více než 240 vydaných osvědčení. Společnosti zapojené do programu „Bezpečný podnik“ usilují o vyšší úroveň kultury práce, pracovní pohodu a vytváření podmínek pro zavedení a uplatňování integrovaného systému řízení; snaží se předcházet bezpečnostním rizikům, chránit zdraví zaměstnanců a zvyšovat kvalitu života.

Objektivní údaje o nákladech a ztrátách z titulu pracovní úrazovosti

Ve světě neexistuje systém, který by maximálně objektivně zachycoval úplné údaje o nákladech a ztrátách v této oblasti. Nejkvalitnější a nejpropracovanější informační systémy mají zejména pojišťovny (například Německo, Rakousko). Tradičně relativně dobré systémy informací o pracovních úrazech a nemocí z povolání, nákladech BOZP má Velká Británie, Nizozemí a také severské země.

V České republice, dle propočtů a odhadu VÚBP, v. v. i. (jedná se vždy o spodní hranice odhadů), byly průměrné roční náklady a ztráty z pracovních úrazů a nemocí z povolání za období posledních deseti let ve výši 25 mld. Kč (přitom max. hodnota byla 29,366 mld. Kč, min. hodnota 18,248 mld. Kč). Jde o náklady na straně poškozených, zaměstnavatelů a státu, respektive daňových poplatníků.

Důsledky a dopady nízké úrovně BOZP mohou být v oblasti života a zdraví jedinců včetně jejich socioekonomických podmínek, v oblasti škod na majetku a environmentu. Rámcové schéma modelu naznačuje, jakým způsobem mohou být ekonomické dopady odvozeny ze základních údajů.

Rámcové schéma modelu dopadů pracovních úrazů a nemocí z povolání v širších souvislostech

Jeden z hlavních problémů při ekonomickém hodnocení BOZP je skutečnost, že mnoho podniků, institucí a úřadů nezaznamenává náklady na BOZP samostatně, ale většinou pouze jako součást režie. Údaje týkající se nákladových efektů alokace zdrojů či zásahů do BOZP jsou také sporadické. Následkem toho musí být ekonomické důsledky nehod odhadovány nepřímo. Sběr údajů pro ekonomické hodnocení je značně obtížným úkolem. Datové zdroje nejsou v žádném směru uniformní. V praxi existují mezi podniky velké rozdíly. Také na makro úrovni zejména při mezinárodních komparacích je nutné vzít na vědomí skutečnost, že zdroje dat mezi státy se ve velké míře liší. Ekonomická problematika BOZP je natolik závažná, že Evropská komise zadala analýzu existujících přístupů, postupů a metod. Vyhodnoceno bylo cca 500 zdrojů: literárních, výzkumných výstupů, případových studií, monitorovacích systémů. (Pozn.: vyhodnocení zdrojů bylo provedeno bez účasti ČR). Výsledky této analýzy [1] ukazují, že metodika pro kvalifikovaný odhad nákladů a ztrát z pracovní úrazovosti vytvořená ve VÚBP, v. v. i. v roce 2001 [2] byla dobře uchopena a šla správným směrem. Vzhledem k časovému posunu, existence mnohých změn v legislativě (např. poslední změna systému a výše odškodňování úrazů), změn ve statistickém sběru a zpracování prvotních informací o dotčené oblasti apod. by bylo žádoucí tuto původní metodiku inovovat a na jejím základě vytvořit certifikované metodiky (pro makro ekonomickou úroveň a pro podniky), jako nové oficiálně přijaté nástroje pro ekonomickou oblast BOZP v ČR. Na podporu tohoto doporučení lze také uvést, že v roce 2010 byla v resortu dopravy přijata certifikovaná metodika pro výpočet ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích [3].

Protože se jedná o obdobnou problematiku, uveďme si některá fakta. Například v roce 2015 bylo Policií ČR vyšetřeno 93 067 dopravních nehod. Podle Centra dopravního výzkumu, analýz a propočtů dle certifikované metodiky se celková škoda vyšplhala na více než 68 miliard korun, z toho ztráty na životě a zdraví dosáhly výše 43,6 miliard korun.

Tabulka č. 1: Ekonomické ztráty z dopravní nehodovosti v ČR za rok 2015

Zpráva Rady pro bezpečnost silničního provozu „ETSC“ uvádí, že až 40 % úmrtí na silnicích v Evropě je spojeno s výkonem pracovní činnosti. Antonio Avenoso, výkonný ředitel ETSC, k tomu dodává: „Mnoho společností vnímá management bezpečnosti v silničním provozu jako zbytečnou zátěž, přestože se jedná o příležitost. Snižování rizika plánováním cest, cílené vzdělávání a trénink, pořízení bezpečnějších vozidel, to vše jsou způsoby, které mohou snižovat náklady na pojištění, mohou vést k méně pracovním neschopnostem a mohou zlepšit obraz společnosti v očích veřejnosti.“

Zkvalitnění sběru dat je základním krokem pro eliminaci úmrtí při dopravních nehodách, které souvisejí s pracovní činností. Policejní orgány ve většině zemí Evropské unie neevidují účel cesty, když zaznamenávají údaje o dopravních nehodách. V Evropské unii rovněž chybí standardizovaná definice úmrtí při dopravní nehodě, která souvisí s pracovní činností. Neevidování určitého typu nehod samozřejmě vede k tendencím podceňovat závažnost problému. Dle zdrojů a informací Centra dopravního výzkumu ani v České republice není Policií ČR při záznamu dopravní nehody do statistiky evidován účel cesty, nicméně je evidován údaj o tom, zda se jednalo o soukromé či služební auto. Centrum dopravního výzkumu při hloubkové analýze dopravních nehod zjišťuje i účel cesty. Z databáze těchto nehod, u kterých byl zjištěn účel cesty, vyplývá, že u 94 % nehod nákladních vozidel se jednalo o pracovní cestu, u nehod osobních automobilů se jednalo o 18 % případů. U osobních automobilů tvoří významnou část nehod (28 %) také dojíždění z/do práce. Zavedení sledování těchto kritérií i na celostátní úrovni může podpořit nárůst zájmu ze strany soukromých společností o bezpečnost jejich zaměstnanců v silničním provozu.

Vraťme se zpět k problematice BOZP. Pro porovnání s ekonomicky oceněnými důsledky dopravní nehodovosti v následující tabulce č. 2 uvádíme průměrné náklady na jeden pracovní úraz a nemoc z povolání podle posledně provedených propočtů (rok 2011) dle metodiky Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i.

Tabulka č. 2: Průměrné náklady na 1 pracovní úraz a nemoc z povolání

* Průměrné náklady a ztráty z titulu jednoho smrtelného pracovního úrazu jsou oproti vyčíslení smrtelného úrazu při dopravní nehodě nižší cca o 35 %.
Zdroj: VÚBP, v. v. i.

Jak již bylo výše uvedeno, zdravotní, sociální a ekonomické důsledky pracovních úrazů, smrtelných pracovních úrazů a nemocí z povolání dopadají na jednotlivce (rodinu), podniky (komunitu) a společnost (environment). Jinak řečeno dotýkají se samotného života i jeho kvality, zdraví včetně nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížené společenské uplatnění); způsobují ekonomické a hmotné škody a v neposlední řadě i škody na environmentu (havárie).

Důsledky pro jednotlivce (rodinu)

• Negativní dopady PÚ a NzP do oblasti zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, produktivity práce, do sféry rodinného života, zdravotního stavu zaměstnanců i OSVČ a celospolečenských nákladů. Dochází ke zdravotním problémům, stresové zátěži, psychickým obtížím, pracovní neschopnosti (u poškozených či pozůstalých), a rovněž k následným finančním, ekonomickým problémům a potížím dotčených rodin.
• Pracovní neschopnost, dlouhodobé negativní změny zdravotního stavu poškozených zaměstnanců (psychická, stresová zátěž), ztráta sebeúcty, převažující pocit méněcennosti až zbytečnosti, pravděpodobná vyšší nemocnost i vyšší počet sebevražedných pokusů; vyšší osobní náklady (i celospolečenské) na zdravotní péči - medikace, lékařské zákroky, hospitalizace, zdravotní prostředky a pomůcky, léky, rehabilitační a lázeňská péče.
• Narušení soudržnosti rodin a vztahů, konflikty, rozvodovost, psychická nevyrovnanost, příp. alkoholismus, gamblerství, narkomanie apod., snížení kvality osobního života.
• Negativní vliv na psychosociální vývoj a výchovu dětí v rodinách bez jednoho z rodičů (smrtelný PÚ, invalidita), možné pozdější problémy stran vzdělavatelnosti, vztahů v dětských kolektivech, příp. pozdějšímu uplatnění se ve společnosti.
• Ohrožení finančních příjmů rodin, možné zadlužování se, příp. i exekuční řízení, bezdomovectví apod.; komplikovaná situace OSVČ a jejich rodin - většinou minimální dávky nemocenského pojištění, podstatný pokles výdělkových možností.
• Snížení hodnoty pracovní síly, možnosti uplatnění na trhu práce (příp. rodinných příslušníků); snížení pracovní schopnosti, možná ztráta zaměstnání, kariérního postupu; invalidní či předčasné odchody do starobního důchodu. Omezené zastoupení flexibilních forem práce (částečné a zkrácené pracovní úvazky, práce z domova), nedostatečný počet pracovních míst pro zdravotně znevýhodněné a invalidní. Riziko minimální snahy o návrat trvale poškozených zaměstnanců do pracovního procesu, byť s určitými omezeními plynoucími z aktuálního zdravotního stavu.

Důsledky pro podnik (komunitu)

Odpovědnost za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání nesou zaměstnavatelé.

Existence zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání.

Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, jsou ze zákona pojištěni pro případ povinnosti nahradit škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pojistný vztah vzniká přímo ze zákona, nezakládá se pojistnou smlouvou, jako je tomu u smluvního pojištění. Z tohoto pojištění vzniká zaměstnavatelům právo, aby za ně pojišťovna uhradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. V praxi však pojištění nemusí pokrýt všechny vzniklé ztráty, které potom jdou na vrub zaměstnavatelů.

Mezi ekonomické důsledky pracovních úrazů patří ztráta ve výrobě způsobená:

• ztrátou pracovní doby zraněného, jeho spolupracovníků a orgánů vyšetřujících úraz, náklady na administrativní a právní řízení,
• výdaji za léky a lékařské ošetření v závodních zdravotnických zařízeních,
• náhrady mezd postiženému, náhrady spojené se zastupováním, případně se zaučením náhradního pracovníka nebo zapracováním postiženého na jinou práci,
• škody vzniklé zničením nebo poškozením strojů, nářadí, materiálu, osobních ochranných pracovních pomůcek,
• odškodnění a bolestné vyplacené zraněnému; následnými náklady jsou odměny a mzdy za přesčasovou práci nebo náklady na získání a výcvik nových či náhradních pracovníků apod.

V roce 2015 VÚBP, v. v. i. realizoval šetření „Sociálně ekonomické důsledky nízké úrovně BOZP“ zaměřené na zjištění názorů a zkušeností z podnikové praxe. Respondenti mezi jiným identifikovali a označovali dopady a důsledky nízké úrovně BOZP následovně (vyjádření jsou seřazena sestupně od nejvyššího procenta odpovědí rozhodně a spíše ano):

Graf: Náklady a ztráty z pracovních úrazů a nemocí z povolání, pracovníkům, zaměstnavatelům a společnosti

Zdroj: VÚBP, v. v. i.

Zdroj: VÚBP, v. v. i.

Důsledky pro společnosti (daňové poplatníky)

Stát přichází o hospodářský přínos zraněné osoby a naopak musí vynakládat výdaje na její zdravotní a sociální zabezpečení. Příklady dopadů a důsledků nedostatečné úrovně prevence rizik, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nevhodných pracovních podmínek a pracovního prostředí na celospolečenské úrovni uvádějí následující vybrané údaje a fakta z několika posledních let v České republice:

Tabulka č. 3: Údaje a fakta o dopadech a důsledcích na celospolečenské úrovni

* MSD - Muskuloskeletální onemocnění (MSD=musculoskeletal disorders) představují skupinu onemocnění postihujících tělesné struktury, jako jsou svaly, klouby, šlachy, vazy, nervy a kosti.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2016 bylo „špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu; u pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 79 % případů, u pracovních úrazů závažných byla uvedena v 67 % a u pracovních úrazů smrtelných v 50 %.

Podle oficiálních údajů zdravotní statistiky [4] byly z hlediska objemu poskytnuté péče třetím nejzávažnějším důvodem pro hospitalizaci poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin (XIX. kapitola MKN-10) s průměrným denním stavem 3 726 hospitalizovaných pacientů v nemocnicích ČR v roce 2015. Počet případů hospitalizace na tisíc obyvatel pro tyto příčiny činil 19,0 (8,9 %) s průměrnou ošetřovací dobou jednoho případu 6,8 dne. Nejčastějšími důsledky úrazů byly s 85,7 tisíci případy hospitalizace pro různé zlomeniny (43,3 %), dále si 29,8 tisíc hospitalizací vyžádala nitrolební poranění (15,0 %) a 17,1 tisíc případů způsobila vymknutí, podvrknutí či natažení kloubů a vazů (8,6 %). Z hlediska vnějších příčin (XX. kapitola MKN-10), byly nejčastějším důvodem těchto úrazů různé pády (63,1 %) a dále dopravní nehody (9,2 %). V roce 2015 v nemocnicích zemřelo 2,8 tisíce hospitalizovaných osob s úrazem, tj. 14,1 úmrtí na tisíc hospitalizací pro úraz. Operaci si vyžádalo 41,7 % hospitalizací pro úrazy.

Další údaje lze uvést z oblasti pojištění (zdroj MF ČR, Rada vlády pro BOZP), respektive zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Přijaté pojistné celkem v roce 2014 (odškodňování PÚ a NzP - Kooperativa + Česká pojišťovna) bylo ve výši 6 481 857 tis. Kč. Vyplacená pojistná plnění dosáhla výše 3 652 753 tis. Kč. V roce 2014 bylo celkový počet hlášených škod 50 606. Příjem státního rozpočtu v roce 2014 byl rozdíl mezi výnosy a náklady ve výši 2 249 078 tis. Kč.

Všechny uvedené údaje a informace obsahuje „Komplexní analýza sociálně ekonomických důsledků pracovních úrazů a nemocí z povolání“, která je výstupem projektu č. TB03MPSV003 „Systém hodnocení sociálně ekonomických důsledků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“, který byl řešen Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i. v období 1/2015 - 3/2016 s finanční podporou TA ČR v rámci Programu BETA. Komplexní analýza sociálně ekonomických důsledků pracovních úrazů a nemocí z povolání zachycuje celý systém právních aspektů pracovních úrazů a nemocí z povolání a dalších důsledků nízké úrovně BOZP v ČR. Zdůrazňuje význam a potřebu rozvíjení znalostí sociálních a ekonomických dopadů PÚ a NzP. Zabývá se ekonomickým vyjádřením a oceňováním života a zdraví. Přináší výsledky dílčích provedených analýz a studií (PÚ, SPÚ, NzP, rizikovost práce, invalidní důchody, rehabilitace). Případové studie z praxe zaměřené na konkrétní dopady pracovní úrazovosti a nízké úrovně BOZP. Zpráva obsahuje výsledky realizovaného dotazníkového šetření. Dále obsahuje přístupy k monitorování sociálně ekonomických dopadů PÚ a NzP (EU, Slovensko, ČR). Zabývá se významem znalostí nákladů PÚ a NzP. Přináší vyhodnocená statistická data z oblasti BOZP a příklady metodik a vhodných modelů.

Podrobnější informace o výstupech řešeného projektu „Systém hodnocení sociálně ekonomických důsledků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ lze nalézt na adrese: http://projekty.vubp.cz/dusledky-bozp/

Závěr

Prevence rizik, prosazování kultury bezpečnosti v pracovních systémech mohou významně uspořit náklady, snížit ekonomické ztráty z pracovních úrazů a nemocí z povolání, které jsou v České republice každoročně minimálně v rozsahu 20 - 30 miliard korun. Program „Bezpečný podnik“ je jedním ze způsobů zavedení systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do celkového řízení.

LITERATURA

[1] Zpráva Evropské agentury OSHA „Estimating the cost of accidentes and ill-health at work: A review of methodologies“. 2014. ISBN 978-92-9240-319-5

[2] TURČ, J. Analýza nákladů poškození zdraví z práce a nemocnosti ve vztahu k pracovnímu prostředí v České republice. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2001.

[3] Certifikovaná Metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Centrum dopravního výzkumu, v. v .i., 2013, aktualizovaná verze.

[4] Hospitalizovaní v nemocnicích ČR 2015; Zdravotní statistika ČR; Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

DALŠÍ ZDROJE

• VÚBP, v.v.i. - interní analýzy úrazovosti, stavu a úrovně BOZP. http://etsc.eu/up-to-40-of-road-deaths-in-europe-are-workrelated/
• www.czso.cz
• www.szu.cz
• www.uzis.cz
• www.suip.cz
• www.cssz.cz
• www.mpsv.cz
• www.mf.cz