Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti v nemocenském pojištění

Vydáno: 12 minut čtení

Dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce (DPP) je pracovněprávním institutem upraveným v § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. DPP jsou vedle pracovního poměru a dohod o pracovní činnosti poměrně značně využívaným pracovněprávním vztahem, a to zejména s ohledem na jejich flexibilitu, tj. na možnost operativního zapojení zaměstnance k výkonu práce podle potřeb zaměstnavatele, a také s ohledem na relativně nízkou nákladovost a možnost jednoduchého vzniku a skončení tohoto pracovněprávního vztahu. DPP je však limitována maximálně přípustným rozsahem vykonávané činnosti, a to tak, že rozsah práce nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce.

Zároveň zaměstnanci nemají garantovánu plnou sociální ochranu a stejné pracovní podmínky jako při výkonu práce v pracovním poměru. U zaměstnance činného na základě DPP vzniká povinná účast na nemocenském pojištění (dále také jen pojištění) teprve v okamžiku, kdy splňuje dvě podmínky, a to:

  • výkon práce na území ČR a
  • v kalendářním měsíci, v němž dohoda o provedení práce trvá, dosáhl započitatelného příjmu v částce vyšší než 10 000 Kč.

Tito zaměstnanci jsou účastni pojištění také, jestliže vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhl v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč. Tento celkový příjem pak podléhá odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále také pojistné).

U DPP vzniká zaměstnanci nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství (dále jen PPM), při splnění obecných podmínek pouze v měsících, kdy pojištěnec již dosáhl částky rozhodného příjmu, tj. částky nejméně ve výši 10 001 Kč. Je však zcela vyloučen nárok na ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Z DPP také neplyne žádná ochranná lhůta, to znamená, že nárok na nemocenské a PPM nevznikne po skončení tohoto zaměstnání. Problémy s nárokem na dávky se tak mohou objevit zejména u těhotných zaměstnankyň, které by si chtěly uplatnit nárok na PPM, případně na nemocenské a následně na PPM. V takových případech často nárok na dávku nevznikne, a to jen z důvodu, že nemoc nebo nástup na PPM nastane na začátku měsíce, kdy pojištěnka z logických důvodů ještě rozhodné částky nemohla dosáhnout. Měsíce, kdy zaměstnanec nedosáhl příjmu vyššího než 10 000 Kč, se mu však ani nezapočítávají jako odpracovaná doba pro účely posouzení nároku na důchod.

Praktické zkušenosti ukazují, že tento institut je některými zaměstnavateli bezezbytku účelově využíván tak, aby minimalizovali náklady na zaměstnance, i když charakter vykonávané činnosti odpovídá spíše pracovnímu poměru. To má z dlouhodobého hlediska negativní dopad zejména na důchodové nároky zaměstnanců.

Dohoda o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) umožňuje zaměstnanci vykonávat práci pro zaměstnavatele v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Polovinou pracovní doby se rozumí polovina pracovní doby podle § 79 zákoníku práce u konkrétního zaměstnavatele. Proto ji nelze určit obecně, u každého zaměstnavatele může být jiná a flexibilní. DPČ se často využívá pro činnosti, u kterých není potřeba pevně rozvrhnout pracovní dobu, případně je práce vykonávána nepravidelně dle potřeb zaměstnavatele.

Pro DPČ platí v zásadě obecné podmínky účasti na nemocenském pojištění jako pro ostatní pracovněprávní a pracovní vztahy kromě DPP. Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou však stanoveny při výkonu tzv. zaměstnání malého rozsahu, což se často vztahuje právě na DPČ, různá nahodilá zaměstnání a brigády studentů, pro které nemá český zákoník práce žádný specifický institut.

Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí takové zaměstnání, v němž je splněna jedna ze dvou obecných podmínek pro vznik účasti na pojištění, a to podmínka výkonu zaměstnání na území ČR vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může založit účast na nemocenském pojištění, avšak není splněna podmínka sjednání rozhodného příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši, tj. aktuálně v částce 2 500 Kč měsíčně. Jde o situace, kdy sjednaná měsíční částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, anebo měsíční příjem nebyl sjednán vůbec.

U DPČ, která je zaměstnáním malého rozsahu, tj. zaměstnáním, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než 2 500 Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec, je zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 2 500 Kč. Jestliže však byl sjednán měsíční příjem v částce alespoň 2 500 Kč, považuje se taková dohoda z hlediska odvodu pojistného za běžné zaměstnání a zaměstnanec je pojištěn i v případě, že dosáhl jen zcela marginálního příjmu.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění, též pokud vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu. Pokud jsou započitatelné příjmy zúčtovány po skončení zaměstnání malého rozsahu, považují se za příjmy zúčtované do posledního kalendářního měsíce, ve kterém toto zaměstnání trvalo.

V měsíci, kdy zaměstnanec při výkonu zaměstnání malého rozsahu nedosáhl částky příjmu ve výši aspoň 2 500 Kč, však není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, neodvádí se z jeho příjmu pojistné na sociální zabezpečení, a proto vznikne-li v tomto měsíci zaměstnanci dočasná pracovní neschopnost, nemá při této dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské.

Ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti, která je zaměstnáním malého rozsahu, neplyne ochranná lhůta. Z tohoto zaměstnání má zaměstnanec při splnění všech podmínek nárok na dávky nemocenského pojištění kromě ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.

Pojistné u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti (případně ze zaměstnání malého rozsahu)

Pojistné se stanoví obdobně jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Hradí se však pouze v měsících, kdy zaměstnanci vznikne účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanec, který je z titulu pracovního vztahu účasten pojištění, je poplatníkem pojistného. Pojistné u zaměstnance činí 6,5 % z vyměřovacího základu. Toto pojistné se skládá pouze z pojistného na důchodové pojištění; pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaměstnanec neplatí.

Pojistné zaměstnanci z příjmu sráží zaměstnavatel a odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení společně s pojistným, které odvádí sám za sebe.

Nárok na dávky z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti

Z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti bez ohledu na to, zda se jedná či nejedná o zaměstnání malého rozsahu, vzniká z nemocenského pojištění nárok pouze na nemocenské a na peněžitou pomoc v mateřství. Kromě obecných podmínek nároku na tyto dávky však žadatel musí v měsíci, kdy uplatňuje nárok na dávku, dosáhnout stanoveného příjmu. Nárok na ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství je vyloučen.

Výpočet a určení rozhodného období

U zaměstnance, který je pojištěn z titulu DPP nebo DPČ, která je zaměstnáním malého rozsahu, se za vznik pojištění pro určení rozhodného období považuje nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání, a to i v případě, že zaměstnání nezaložilo v tomto měsíci účast na pojištění. Do vyměřovacího základu v rozhodném období se však zahrnují i ty vyměřovací základy a kalendářní dny, kterých zaměstnanec při výkonu svého zaměstnání dosáhl, i když nebyl v těchto měsících pojištěn (nedosáhl částky rozhodného příjmu pro vznik účasti na pojištění).

Příklad DPČ:

Zaměstnanec, který není poživatelem důchodu, uzavřel DPČ na dobu od 1. října 2016 do 31. prosince 2016. Sjednaná odměna činí 100 Kč za hodinu a sjednaná pracovní doba je v rozsahu maximálně 20 hodin týdně. Zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, neboť není sjednán měsíční příjem tak, aby bylo zřejmé, že činí alespoň 2 500 Kč měsíčně. Odměna za říjen 2016 činila 1 800 Kč, za listopad 2016 činila 2 000 Kč a za prosinec 2016 činila 5000 Kč. Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným od 30. prosince 2016 do 31. ledna 2017.

Zaměstnanec je v měsíci prosinci 2016 účasten nemocenského pojištění. Náhrada mzdy mu nenáleží, ale od 15. dne trvání dočasné neschopnosti, tj. od 13 ledna 2017 do 31. ledna 2017 náleží zaměstnanci nemocenské. Rozhodné období je od 1. října 2016 do 30. listopadu 2016, i když zaměstnanec v těchto měsících nebyl účasten nemocenského pojištění a úhrn příjmů pro výpočet dávky činí 3 800 Kč, i když z těchto příjmů nebylo odvedeno pojistné. Denní vyměřovací základ (před redukcí) pro stanovení denní výše nemocenského se tedy vypočte tak, že se částka 3 800 Kč (1 800 + 2 000) dělí 61 započitatelnými dny.

Příklad DPP:

Zaměstnanec pracuje od 1. června 2016 na základě DPP uzavřené do 31. prosince 2016. Do měsíců červen 2016 až listopad 2016 mu byla zúčtována odměna 5 000 Kč a do měsíce prosince 2016 mu byla zúčtována odměna 15 000 Kč. Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným

  1. od 2. listopadu 2016 do 20. listopadu 2016. Zaměstnanec není v měsíci listopadu 2016 účasten nemocenského pojištění, proto nemá nárok na nemocenské ani na náhradu mzdy.
  2. od 2. prosince 2016 do 20. prosince 2016. Zaměstnanec je v měsíci prosinci 2016 účasten nemocenského pojištění, proto má nárok na náhradu mzdy a od 16. prosince 2016 do 20. prosince 2016 na nemocenské. Rozhodné období je od 1. června 2016 do 30. listopadu 2016, i když zaměstnanec v těchto měsících nebyl účasten nemocenského pojištění, a úhrn příjmů pro výpočet dávky činí 30 000 Kč, i když z těchto příjmů nebylo odvedeno pojistné. Denní vyměřovací základ (před redukcí) pro stanovení denní výše nemocenského se tedy vypočte tak, že se částka 30 000 Kč (5 x 5 000) dělí 183 započitatelnými dny.

Shrnutí

V případě činnosti na základě uzavřené DPP platí pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění odlišné podmínky oproti podmínkám platícím pro ostatní zaměstnání (např. pracovní poměr, DPČ). Zaměstnání vykonávaná na základě DPP se nerozlišují na zaměstnání běžná a tzv. malý rozsah. Činnost vykonávaná na základě DPP zakládá účast na nemocenském pojištění jen v těch kalendářních měsících, ve kterých zaměstnanec dosáhl započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. Zaměstnanci jsou účastni pojištění také, jestliže vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více DPP a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhl v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč. Odměna zúčtovaná do kalendářního měsíce, ve kterém již DPP netrvala, se pro posouzení účasti na nemocenském pojištění považuje za odměnu zúčtovanou do posledního kalendářního měsíce, ve kterém dohoda ještě trvala. DPP se nikdy nemůže považovat za zaměstnání malého rozsahu, tzn., že příjem z DPP nelze sčítat s příjmy z DPČ ani z jiných pracovněprávních vztahů.

U DPČ je rozhodující, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu, či nikoli. Jedná-li se o DPČ, která je zaměstnáním malého rozsahu, zakládá tato DPČ účast na pojištění jen v těch kalendářních měsících, ve kterých zaměstnanec dosáhl započitatelného příjmu v částce alespoň 2 500 Kč. Zaměstnanci jsou účastni pojištění také, jestliže vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci částky 2 500 Kč. Odměna zúčtovaná do kalendářního měsíce, ve kterém již zaměstnání malého rozsahu netrvalo, se pro posouzení účasti na nemocenském pojištění považuje za odměnu zúčtovanou do posledního kalendářního měsíce, ve kterém ještě trvalo.

Z DPP i z DPČ je možné uplatnit nárok pouze na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Nárok na ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství je vyloučen.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Ošetřovné
Dohoda o provedení práce
Dohoda o pracovní činnosti
Dovolená po mateřské dovolené
Ošetřovné
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce

Související články

Problémy mzdové účetní
Dohody a zaměstnání po část kalendářního měsíce
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Dohody a nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění
Vznik pracovněprávního vztahu a účasti zaměstnance na pojištění
Dohody a zaměstnání po část kalendářního měsíce
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2021
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2017
Dohody a vystavování potvrzení o příjmu
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2017
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě, izolaci) v roce 2022
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) od roku 2021
Dohody a zdravotní pojištění v roce 2022
Dohody a zdravotní pojištění na přelomu let 2019/2020
Pracovní činnost mladistvých a zdravotní pojištění
Nová oznamovací povinnost zaměstnavatelů od 1. 4. 2022
Zdravotní pojištění - dohody o provedení práce a dodatečně zúčtovaný příjem
Zdravotní pojištění - některé problémové situace u dohod o pracovní činnosti
Zdravotní pojištění a plnění oznamovací povinnosti u dohod o pracovní činnosti

Související otázky a odpovědi

Dohoda o pracovní činnosti a odvod sociálního pojištění
Dohoda o pracovní činnosti, sjednaný příjem
Dohoda o provedení práce od roku 2024 – sociální a zdravotní pojištění
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Limit 300 hodin u dohody o provedení práce
Přihlašování zaměstnanců na DPP na správu sociálního zabezpečení
Zdravotní pojištění
Odměna z dohody o provedení práce
Souběh HPP a DPP při rodičovské dovolené
Rozšířená informační povinnost od 1. 10. 2023
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Stravenkový paušál a DPP
Dohoda o pracovní činnosti
Povinnost zaměstnavatele při ukončení pracovního poměru po rodičovské dovolené
Zrušení pracovního poměru – fikce doručení
Zaměstnanec ve vazbě a výkon trestu – povinnosti zaměstnavatele
Nezjištěné datum úmrtí zaměstnance
Fakturace na mateřské dovolené
Započítání dlouhodobého ošetřovného a otcovské dovolené do průměrného počtu zaměstnanců

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce