Naši občané jsou různými důvody motivováni k cestám do zahraničí, přičemž ne vždy se musí jednat o výkon výdělečné činnosti. Důvodem k vycestování může být třeba studium v zahraničí, rekreace, návštěva známých nebo příbuzných anebo také jen vznešená touha „objevovat svět“. Při všech těchto záměrech však nikdy nesmí být opomenuto řešení zdravotního pojištění, neboť nedůslednost v tomto může jedinci způsobit vážný problém, a to i finanční povahy. Právě jednou ze zákonných možností, deklarovaných v právní úpravě českého systému veřejného zdravotního pojištění, je možnost odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině.
Institut dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině dává našemu občanovi možnost vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění na straně jedné, a současně jej tak legální cestou zbavuje povinnosti platit po tuto dobu pojistné na straně druhé. V počáteční fázi fungování systému však ještě nebyla v České republice řešena účast v systémech sociálního zabezpečení (a tedy i zdravotního pojištění) podle koordinačních pravidel Evropské unie, v této oblasti došlo ke změně až vstupem ČR do Evropské unie dne 1. 5. 2004.
Základní podmínky
Pokud si zaměstnanec vyřídí na zdravotní pojišťovně takzvaný dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, musí být splněny tyto tři podmínky:
- nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců,
- zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
- písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně přede dnem ukončení platby pojistného.
Vyplnit formulář
Osoba, splňující uvedené podmínky, vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel, který v daných souvislostech osobu jako zaměstnance odhlašuje. Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na úhradu hrazených služeb, případně poskytnutých českým systémem veřejného zdravotního pojištění.
Potvrzení o zdravotním pojištění v cizině
V souvislosti s ukončením účasti ve veřejném zdravotním pojištění zaniká povinnost platit pojistné dnem uvedeným v písemném prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem návratu z ciziny. Povinností navrátivší se osoby je dodatečně doložit zdravotní pojišťovně uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá.
Protože v této souvislosti docházelo v uplynulém období k určitým interpretačním potížím a různým výkladům, byla s účinností od 1. 9. 2015 přijata novela zmíněného ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., která stanovuje uznání období zdravotního pojištění v cizině pouze tehdy, trvá-li celý kalendářní měsíc. Pokud doklad o zdravotním pojištění v cizině nekryje celou dobu pobytu v cizině, je pojištěnec povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc. Na rozdíl od právní úpravy platné do 31. 8. 2015 je v takové situaci pojištěnec zvýhodněn v tom smyslu, že zdravotní pojišťovna u něj nebude za toto pojištěním nepokryté období vymáhat penále.
Pojištěnec předložil zdravotní pojišťovně doklad o zdravotním pojištění v cizině, pokrývající období do 30. 9. 2016 včetně.
Problém ve zdravotním pojištění nevznikne, pokud pojištěnec po návratu do České republiky kdykoli v průběhu měsíce října:
- nastoupí do zaměstnání zakládajícího účast na zdravotním pojištění nebo
- začne podnikat jako OSVČ anebo
- bude mít nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.
Nebude-li využita ani jedna z těchto tří alternativ, bude pojištěnec od října 2016 osobou bez zdanitelných příjmů s měsíční povinností placení pojistného v částce 1 337 Kč.
Zpřísnění podmínek pro opětovné odhlášení
Na základě praktických poznatků a zkušeností bývá jedním ze záměrů legislativních úprav (nejen ve zdravotním pojištění) snaha odstranit, či alespoň minimalizovat dopady počínání ryze spekulativní povahy.
V minulosti docházelo k případům, kdy se osoba po dlouhodobém pobytu v zahraničí účelově, tudíž zcela záměrně, přihlásila do našeho systému veřejného zdravotního pojištění, aby mohla po uvedenou dobu čerpat relativně levnou péči v ČR, a po jejím poskytnutí se opět odhlásila z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. Za účelem předejít takovým nežádoucím postupům, v konečné fázi zneužívajícím nastavené principy systému, je stanovena dvouměsíční lhůta, během které se pojištěnec nebude moci po návratu z dlouhodobého pobytu v cizině odhlásit. Neboli další prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině lze zdravotní pojišťovně podat nejdříve po uplynutí 2 celých kalendářních měsíců následujících po dni opětovného přihlášení.
Pojištěnec oznámil zdravotní pojišťovně ukončení dlouhodobého pobytu v cizině ke dni 20. 9. 2016. Podle novelizované právní úpravy může opětovné oznámení o dlouhodobém pobytu v cizině učinit nejdříve dne 1. 12. 2016.
Odlišné podmínky v souvislosti se členstvím ČR v Evropské unii
V předcházejícím textu jsem se zabýval aktuálně platnými podmínkami při uplatňování institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině. Současné mezinárodní poměry však umožňují našemu občanovi vyčlenit se z českého systému i jiným způsobem. V takovém případě se nejčastěji jedná o výkon výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání) ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009. V dalším textu budu u všech těchto států uvádět souhrnný pojem „členský stát“. Nicméně, podívejme se na tyto okolnosti nejprve trochu jinak.
Pobyt bez výkonu výdělečné činnosti v členském státě
Nejedná-li se o výkon výdělečné činnosti podle zmíněných koordinačních nařízení Evropské unie, pak platí především tyto podmínky:
- nejčastěji jde o turisty nebo studenty;
- dokladem, na základě kterého čerpá český pojištěnec zdravotní péči v členském státě, tedy ve státě s působností výše zmíněných koordinačních nařízení EU, je Evropský průkaz zdravotního pojištění (European Health Insurance Card – EHIC). Tento průkaz, případně náhradní doklad – papírové Potvrzení dočasně nahrazující EHIC, vystavuje česká zdravotní pojišťovna;
- na základě tohoto dokladu má český pojištěnec v členském státě nárok na nezbytnou zdravotní péči, tedy na zdravotní péči, která je za stejných podmínek poskytována místním pojištěncům, to znamená i včetně placení případné spoluúčasti – z tohoto důvodu doporučuji při takovém výjezdu sjednání komerčního zdravotního pojištění. Nezbytná zdravotní péče je péče poskytnutá s přihlédnutím k povaze dávek a předpokládané délce trvání pobytu, tedy z lékařského hlediska nezbytná a poskytovaná tak, aby český pojištěnec nebyl nucen odcestovat z členského státu dříve, než zamýšlel, nebo dříve, než je toho schopen. Současně však platí, že se nejedná o cílené vycestování do členského státu za touto péčí;
- pojištěnec zůstává nadále účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění s případnou povinností platit pojistné v České republice.
Pobyt za účelem výkonu výdělečné činnosti
Jinak přistupuje zaměstnavatel k řešení situace, kdy mu zaměstnanec oznámí, že bude pracovat v rámci Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku, kde bude z titulu této své výdělečné činnosti i pojištěn ve smyslu uvedených koordinačních nařízení. V takovém případě musí zaměstnavatel na základě principu jednoho pojištění (tj. pojištění ve státě, ve kterém je vykonávána výdělečná činnost) přechodně ukončit pojištění tohoto svého zaměstnance u zdravotní pojišťovny v České republice.
Po dobu výkonu výdělečné činnosti v členském státě je český občan pojištěn v tomto státě, kde jsou společně s ním pojištěni i jeho případní nezaopatření rodinní příslušníci (manželka splňující stanovené podmínky, nezaopatřené děti, registrovaný partner).
Výkon výdělečné činnosti jako rozhodující faktor
Z hlediska povahy a délky pobytu v členském státě upozorňuji na následující: mnozí čeští občané se mylně domnívají, že při krátkodobém pobytu v členském státě (souvisejícím s výkonem výdělečné činnosti) vždy zůstávají pojištěni v českém systému veřejného zdravotního pojištění s povinností placení pojistného a možnost odhlášení ze zdravotního pojištění v ČR existuje pouze při delším „pracovním“ pobytu v tomto státě. Zde musíme rozlišit institut tzv. dlouhodobého pobytu v cizině (viz výše) a pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti. V zásadě platí, že pokud se jedná o dlouhodobý pobyt v cizině (nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců), je český pojištěnec po příslušnou dobu vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění, není povinen platit pojistné, odevzdává EHIC. Výše uvedená koordinační nařízení Evropské unie však mají v jednotlivých členských státech platnost před zákonem, z čehož vyplývá povinnost pojištění v jiném členském státě z důvodu výkonu výdělečné činnosti i po velmi krátkou dobu, tedy i po dobu kratší šesti měsíců.