Novela zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí
S účinností od 1. 11. 2016 se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. V případech, kdy daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti novely, se postupuje podle původního znění zákonného opatření (tj. před novelou). Určující je tedy u nemovitostí zapisovaných v katastru nemovitostí nejčastěji (případy nabytí kupní či směnnou smlouvou) den právních účinků vkladu do katastru nemovitostí. U nemovitostí nezapisovaných do katastru nemovitostí je rozhodující den nabytí účinnosti smlouvy.
Novela s sebou přináší několik významných změn ať již v osobě poplatníka daně, předmětu daně, daňovém základu, či v ustanoveních týkajících se osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí. Cílem novely je odstranění nedostatků, které vyvstaly při praktické aplikaci předchozí právní úpravy, a dále větší transparentnost i právní jistota účastníků daňového řízení.
Nejvýznamnější změnou je, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je od účinnosti novely (v případě nabytí nemovitosti koupí či směnou) vždy pouze nabyvatel. Doposud byl poplatníkem primárně převodce a nabyvatel pouze v případech, kdy to bylo vysloveně uvedeno v kupní či směnné smlouvě. Správa daní si tímto krokem slibuje účinnější výběr daní, protože prodávající je méně motivován k uhrazení daně nežli kupující, vzhledem k pozbytí nemovitosti. Naproti tomu kupujícího lze snadněji dohledat, neboť žije ve většině případů v zakoupené nemovitosti nebo je jeho trvalý pobyt známý z údajů poskytovaných katastru nemovitostí. V souvislosti se sjednocením poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí v osobě nabyvatele je zároveň odstraněn institut ručení.
Mezi další změny patří například změna v koncepci zdanění nabytí inženýrských sítí – nově nepodléhá dani nabytí těch částí inženýrských sítí, které nejsou budovou podle katastrálního zákona (např. vodovodní a kanalizační potrubí). Naopak se na základě novely považuje za nabytí vlastnického práva k nemovité věci také prodloužení doby, na kterou je zřízeno právo stavby. Obdobně se nově vynětí z předmětu daně z nabytí nemovitých věcí netýká nabytí vlastnického práva k nemovité věci při převodu jmění na společníka (v návaznosti na § 337 a násl. zákona č. 125/2008 Sb.). Dále se zjednodušuje určení základu daně v případě směny nemovitých věcí, rozšiřuje se možnost použití směnné hodnoty u nabytí vlastnického práva k některým pozemkům a nově se zjištěná cena v případě nabytí vlastnického práva k obchodnímu závodu pro účely určení základu daně nesnižuje o dluhy převzaté nabyvatelem.
Od daně z nabytí nemovitých věcí se prostřednictvím novely osvobozují územní samosprávní celky nebo dobrovolné svazky obcí (při převodu do majetku těchto institucí), které též nemají povinnost podávat daňová přiznání. V poslední řadě se mění koncepce osvobození nových staveb a jednotek, kde se osvobození nově vztahuje pouze na první úplatné nabytí stavby rodinného domu či jednotky v bytovém domě, které jsou dokončené nebo užívané (již tedy nebude možné osvobodit rozestavěné stavby nebo jednotky).
Nové tiskopisy k přiznání a kontrolnímu hlášení DPH, rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti u DPH
V návaznosti na novelu zákona o DPH č. 243/2016 Sb., kterou se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona (účinnost 29. 7. 2016), došlo k nutným úpravám formuláře daňového přiznání k DPH (tiskopis 25 5401 – vzor 20) i kontrolního hlášení (tiskopis 25 5412 – vzor 16) včetně pokynů k jejich vyplnění. Nové tiskopisy lze použít i pro zdaňovací období před účinností novely a tiskopisy jsou k dispozici ke stažení pouze v elektronické podobě na webových stránkách Finanční správy.
31. srpna 2016 bylo vládou schváleno nařízení, kterým dochází k zavedení režimu přenesení daňové povinnosti (reverse charge) v oblasti DPH na poskytnutí vybraných služeb elektronických komunikací (telekomunikační služby). Cílem novely je zejména reagovat na zjištěné daňové úniky v tuzemsku a prevence přesunu daňových úniků ze zahraničí na území České republiky. Režim přenesené daňové povinnosti se týká pouze služeb poskytovaných na velkoobchodní úrovni, tj. nikoliv služeb poskytovaných konečným spotřebitelům. Nařízení je účinné od 1. října 2016.
Infolinka Finanční správy a Metodický pokyn k evidenci tržeb
Finanční správa od srpna spustila infolinku k elektronické evidenci tržeb za účelem zodpovězení dotazů podnikatelské i široké veřejnosti. Metodické otázky zodpovídají vyškolení operátoři na telefonním čísle 225 092 392 v pracovních dnech od 9.00 do 17.00 hodin.
Současně Generální finanční ředitelství vydalo dne 31. 8. 2016 Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb, který má sloužit jak pro potřebu subjektů evidence tržeb, tak i pro správce daně. Metodický pokyn obsahuje komentář k jednotlivým ustanovením zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, a dále i praktické příklady k vybraným situacím.
Na závěr podotýkáme, že zákonná povinnost evidovat tržby začne platit 1. prosince 2016, a to pro skupinu podnikatelů z oblasti stravovacích a ubytovacích služeb. Od 1. března 2017 se pak bude tato povinnost vztahovat též na obchodníky a od 1. března 2018 na ostatní činnosti (kromě vybraných řemesel a výrobní činnosti, kterých se týká povinnost evidence tržeb až od 1. června 2018).
Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2015
Česká správa sociálního zabezpečení v srpnu zveřejnila statistickou ročenku, která přináší podrobný pohled na oblast důchodového pojištění. Z ročenky je například možné se dozvědět, že k 31. 12. 2015 bylo vyplaceno celkem 3 587 701 důchodů (z toho je 2 376 883 starobních), dále ročenka znázorňuje vývoj důchodů od roku 2000 až do roku 2015 a informuje, že medián starobních důchodů byl v roce 2015 ve výši 11 230 Kč. Průměrná délka pobírání důchodu v roce 2015 je podle statistické ročenky 19,09 (muži) a 27,53 let (ženy). Nejvíce důchodů putovalo z České republiky do Slovenské republiky (28 702 příjemců) a dále do Německa (18 641 příjemců) a Polska (14 549 příjemců).