Zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní
Ve Sbírce zákonů byl dne 30. března 2017 vyhlášen zákon č. 92/2017 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, který nabývá účinnosti od 1. dubna 2017. Tímto zákonem se mění stávající související zákony a zrušuje se zákon o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní. V rámci znění zákona došlo k implementaci tzv. evropské směrnice DAC III., která ukládá členským státům Evropské unie povinnost vyměňovat informace o daňových stanoviscích s přeshraničním prvkem. Počínaje dubnem si členské státy Evropské unie začnou průběžně vyměňovat informace o předběžných daňových rozhodnutích a předběžných posouzeních převodních cen mezi subjekty nadnárodních společností, které mají přeshraniční prvek. Tyto informace budou poskytovány i Evropské komisi a Ministerstvu financí v rozsahu stanoveném směrnicí. Výměna informací bude probíhat dvakrát ročně a zabezpečovat ji bude Generální finanční ředitelství. Jednorázově dojde i k výměně informací o stanoviscích vydaných od 1. ledna 2012 (pokud byla účinná k 1. lednu 2014).
Zdanění příjmů fyzické osoby z provozu výrobny elektřiny
Dne 31. března 2017 Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) vydalo sdělení k posuzování zdanění příjmů plynoucích fyzické osobě z provozování výrobny elektřiny, tedy také fotovoltaické elektrárny. V souladu s novelou zákona č. 586/192 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), která nabyla účinnosti od 1. května 2016 a která doplnila ustanovení § 10 odst. 1 písm. a), dochází již pro zdaňovací období roku 2016 k posuzování, zdali příjem z výrobny elektřiny bude klasifikován dle § 7 ZDP, nebo dle § 10 ZDP, na základě skutečnosti, zdali fyzická osoba vlastní licenci udělenou Energetickým regulačním úřadem (dále jen „ERÚ“), či nikoli. Pokud fyzická osoba provozuje výrobnu elektřiny, vyrábí elektřinu nejen pro vlastní spotřebu, dodává ji do elektrizační sítě a inkasuje za to příjem, jedná se dle GFŘ o podnikání dle zákona 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), ke kterému je dle tohoto zákona licence vyžadována. Příjmy z takovéhoto provozu výrobny elektřiny jsou po výše uvedené novele ZDP považovány za příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP). Znění § 10 ZDP je vztaženo pouze na příjmy z výroby elektřiny, na které dle energetického zákona není vyžadována licence. Zásadní tedy pro posuzování zdanění není skutečnost instalovaného výkonu výrobny, nýbrž nutnost provozování na základě licence udělené ERÚ.
Chybně uplatňované slevy na dani
Finanční správa vydala tiskovou správu ohledně chyb poplatníků v uplatňování slev na dani. Podmínky možných daňových úlev blíže specifikuje Pokyn GFŘ D-22.
Nejčastější chybou, které se poplatníci dopouštějí, je duplicitní uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti. Finanční správa upozornila, že nárok na daňové zvýhodnění může za tentýž kalendářní měsíc uplatnit pouze jeden z rodičů, pakliže s nimi dítě žije v jedné společně hospodařící domácnosti. V souvislosti s tím je vhodné doplnit, že zákon považuje za vyživované dítě poplatníka nejen dítě vlastní, ale také osvojence, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, ale taktéž například dítě druhého z manželů, vnuka vlastního či vnuka druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy.
Druhou nejčastější chybou je chybné uplatnění slevy na manželku/manžela. Tuto slevu lze obecně uplatnit ve výši 24 840 Kč s tím, že manželé spolu musí žít ve společně hospodařící domácnosti a hrubé roční příjmy manžela/manželky nesmí překročit částku 68 000 Kč. Nejčastěji se poplatníci dopouští chyb, kdy nezahrnou do příjmů peněžitou pomoc v mateřství, pro kterou neplatí stejná pravidla jako pro rodičovský příspěvek. Pokyn D-22 k § 35 ba odst. 1 písm. b) taxativně vyjmenovává, co se do příjmů manželky/manžela pro možnou daňovou úlevu nezapočítává.
Návrh zákona o zálohovaném výživném
Vláda přijala návrh zákona o zálohovaném výživném na nezaopatřené dítě, který předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. V případě, že zákon bude schválen a vydán ve Sbírce zákonů v předkládaném znění, nezaopatřené dítě, kterému není řádně hrazeno výživné od soudem určeného rodiče, tedy toho, kdo má platit výživné, bude poskytnut nárok na dávku tzv. zálohovaného výživného. Zálohované výživné bude poskytováno v soudem stanovené výši, maximálně však do výše 1,2násobku životního minima dítěte (tj. soudy průměrně stanovované výše výživného s ohledem na věk dítěte, přibližně 2 500 Kč). Druhou podmínkou je, že příjem rodiny, s níž dítě žije, nesmí být vyšší než 2,7násobek životního minima rodiny. Dávky na zálohované výživné bude vyplácet Úřad práce ČR. Nárok na dávky však vznikne rodičům pouze v případě, že budou disponovat soudním rozhodnutím o uložení vyživovací povinnosti. Účinnost zákona o zálohovaném výživném na nezaopatřené dítě je navrhována od 1. ledna 2018.
Nerovnost v odměňování žen a mužů
Dlouhodobě se Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) zabývá otázkou nerovnosti v odměňování žen a mužů. Rozdíl v odměňování žen a mužů činí v České republice 22,5 % a tato skutečnost řadí Českou republiku na pozici druhé nejhorší země v rámci EU v oblasti rovnosti mzdových podmínek. Evropský průměr dle statistik MPSV činí 16,7 %. MPSV zveřejnilo informaci, že průměrný plat muže a průměrný plat ženy se v ČR liší přibližně o 7 000 Kč měsíčně.