Co vás zajímá - nové dávky nemocenského pojištění

Otázka č. 1: Máme dotaz týkající se dlouhodobého ošetřovného. Jak to v praxi bude vypadat - co všechno bude muset ošetřující osoba udělat pro to, aby dostala volno v práci? Musí jí zaměstnavatel volno dát?

Zaměstnanec požádá zaměstnavatele o volno za účelem poskytování dlouhodobé péče. K prokázání existence potřeby dlouhodobé péče u osoby, o kterou bude zaměstnanec pečovat, a k omluvení nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání bude zaměstnanci sloužit III. díl tiskopisu Rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče. Tiskopis obdrží ošetřovaná osoba v den propuštění z hospitalizace a předá ho zaměstnanci, který o ni bude pečovat. Jedná se o tiskopis "putovní", to znamená, že osoba, která bude pečovat, ho v případě střídání musí předat další pečující osobě.

Poskytování dlouhodobé péče je překážkou v práci na straně zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci písemně udělit souhlas s poskytováním dlouhodobé péče, pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody. Neprokáže-li zaměstnavatel vážné provozní důvody, bude povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Zaměstnance, který se vrátí do práce po skončení doby poskytování dlouhodobé péče, bude zaměstnavatel povinen zařadit na jeho původní práci a pracoviště. V době, kdy zaměstnanec bude poskytovat dlouhodobou péči, mu zaměstnavatel nesmí dát výpověď. Doba poskytování dlouhodobé péče se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.

Otázka č. 2: Jako zaměstnavatelé se obáváme toho, že někteří zaměstnanci budou dlouhodobé ošetřovné zneužívat. Jak je ošetřené to, aby nedocházelo ke zneužívání tohoto volna?

Jedná se o opatření, které směřuje na podporu rodinné politiky tím, že usnadní péči o vážně nemocné a zdravotně postižené osoby v situacích, kdy u někoho z okruhu blízkých dojde k náhlému a závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžaduje přítomnost pečující osoby, každodenní ošetřování a pomoc při péči o nemocnou osobu, když tato péče není zajištěna jiným způsobem. Má přispět mimo jiné ke zvýšení kvality života osob, o něž je pečováno, ale i pečujících osob (snížení fyzického i psychického vyčerpání, obava ze ztráty zaměstnání) a ke zlepšení mezigenerační spolupráce.

Podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné jsou nastaveny tak, že tato dávka bude směřovat výhradně do rodin, které pečují o těžce nemocného člena rodiny. Základní podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je existence rozhodnutí ošetřujícího lékaře o potřebě dlouhodobé péče a splnění tzv. čekací doby. U zaměstnanců se jedná o účast na nemocenském pojištění aspoň po dobu 90 kalendářních dnů v období posledních 4 měsíců bezprostředně předcházejících vzniku potřeby dlouhodobé péče, přičemž se nemusí jednat o totéž zaměstnání. Tato čekací doba má zabránit možnému účelovému jednání zaměstnance. U OSVČ je stanovena standardní čekací doba 3 měsíců, jako u ostatních dávek.

Ošetřovanou osobou bude osoba, u níž došlo k tak závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň po dobu 7 kalendářních dnů, a u níž je předpoklad, že její zdravotní stav bude vyžadovat celodenní poskytování dlouhodobé péče alespoň po dobu dalších 30 kalendářních dnů. Tuto skutečnost bude potvrzovat ošetřující lékař nemocnice v den propuštění nemocné osoby z hospitalizace na rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče. Rovněž tato podmínka sedmidenní hospitalizace zabraňuje možnému účelovému jednání zaměstnance.

Dlouhodobá péče obnáší celodenní péči spočívající v každodenním ošetřování, zajištění léčebného režimu stanoveného ošetřované osobě lékařem a rovněž pomoc při péči o vlastní osobu, tj. podávání jídla a pití, oblékání a osobní hygiena. Pokud ošetřovaná osoba nebude s péčí zaměstnance spokojena, může odvolat svůj souhlas a tím výplata dávky a volno v zaměstnání zaměstnanci skončí.

Jestliže by se i přesto někdo pokoušel institut dlouhodobého ošetřovného zneužít (je to možné snad jedině, pokud se týká délky trvání, nikoli vzniku potřeby ošetřování), mohou orgány nemocenského pojištění oprávněnost trvání potřeby dlouhodobé péče kontrolovat.

Otázka č. 3: Jak se správně posuzuje splnění podmínky pojištění ve čtyřech předcházejících měsících, pokud měl zaměstnanec více kratších zaměstnání postupně nebo současně? Může si uplatnit nárok na ošetřovné z více zaměstnání, pokud připočítá dny z již skončených zaměstnání? Postupuje se stejně jako u peněžité pomoci v mateřství, nebo je postup jiný?

U dlouhodobého ošetřovného není zavedena obdobná, případně jiná speciální úprava jako u peněžité pomoci v mateřství. V § 41a odst. 5 zákona o nemocenském pojištění je pouze uvedena jako podmínka účast zaměstnance na pojištění.

Z předchozího ukončeného pojistného vztahu lze započíst pro splnění podmínky čekací doby dny pojištění, které spadají do sledovaného období, pro vícero souběžných pojištěných činností, ze kterých je uplatňován nárok na dávku, ale každý takový den pojištění lze započíst pouze jednou. Započítávají se i dny pojištění z těch zaměstnání, ze kterých nárok na dávku nevzniká. Jedná se např. o dny pojištění získané ze zaměstnání sjednaného na dohodu o provedení práce. Každý takový den pojištění se však započítává jen jednou bez ohledu na to, jestli byl zaměstnanec v tomto dnu účasten nemocenského pojištění jen z jednoho zaměstnání nebo z více zaměstnání. Není tedy možné započítat ze dvou souběžných dohod o provedení práce jeden den dvakrát. Pokud bude například zaměstnanec pojištěn ze dvou uzavřených dohod o provedení práce od 1. června do 31. července, bude se započítávat jen 61 dnů, nikoli 122 dnů.

Bude-li tedy zaměstnanec uplatňovat nárok na dlouhodobé ošetřovné z více zaměstnání, nelze analogicky s peněžitou pomocí v mateřství postupovat podle § 32 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění. Pokud by potřeba dlouhodobé péče vznikla dnem 1. 6., zaměstnanci by v tomto dnu trval pracovní poměr 2 roky a od 1. 4. uzavřel další pracovní poměr, do něhož nastoupil 1. 4., splnil by podmínku 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících v obou zaměstnáních. Z prvního pracovního poměru by se mu započetlo 90 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění připadajících na březen, duben a květen, zůstane ještě nezapočtených (nepoužitých) 30 kalendářních dnů (tj. 28 dnů za únor a 2 dny za březen). Z druhého pracovního poměru by se mu započetly kalendářní dny připadající na duben a květen (61 kalendářních dnů) a lze použít 29 kalendářních dnů nezapočtených z prvního pracovního poměru. Toto "vypůjčení si" nezapočtených kalendářních dnů není u peněžité pomoci v mateřství možné.

Jestliže pojištěnec uplatňuje nárok ze dvou trvajících pojištění, kdy v každém z nich má splněno pouze 31 kalendářních dnů pojištění a v předchozím již skončeném pojištění dosáhl 89 kalendářních dnů pojištění (únor 28 dnů, březen 31 dnů a duben 30 dnů), tak čekací dobu splní při přičtení předchozí doby pojištění pouze v jednom pojištění, ve kterém bude mít 31 + 59 kalendářních dnů, ve druhém bude mít pouze 31 + 30 kalendářních dnů a v tomto pojištění čekací dobu nesplní, neboť nelze započíst dvakrát jeden den pojištění.

Otázka č. 4: Manželka našeho zaměstnance již cca 1 rok pečuje doma o nemohoucí tchyni, která pobírá příspěvek na péči. Vzhledem k náročnosti a nutnosti nepřetržité péče a nemožnosti oddechu bychom rádi věděli, je-li možná varianta, aby manželku našeho zaměstnance vystřídala jeho sestra (nyní zaměstnaná), a zda by mohla dostat dávku dlouhodobého ošetřovného a náš zaměstnanec s manželkou by mohli vycestovat na delší dovolenou. Matka našeho zaměstnance byla hospitalizovaná před několika týdny po dobu jednoho týdne. Nyní je již opět v domácí péči. Může žádost o dlouhodobé ošetřovné vystavit její ošetřující praktický lékař?

O potřebě dlouhodobé péče může na rozdíl od klasického ošetřovného rozhodnout pouze ošetřující lékař zařízení lůžkové péče (nemocnice) a nikoli např. tzv. praktický lékař jako u tradičního ošetřovného. Rovněž okruh osob, které mohou dávky čerpat, je odlišně upraven. Pro uplatnění nároku se na obě dávky použijí naprosto rozdílné tiskopisy.

Pokud budou splněny všechny potřebné podmínky tak, jak je definuje zákon o nemocenském pojištění v § 72a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další nezbytné podmínky, může lékař zařízení lůžkové péče na žádost pacienta nebo jím pověřené osoby vystavit rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče.

Podmínkou je hospitalizace pro náhlé zhoršení zdravotního stavu a předpoklad, že hospitalizace trvala alespoň 7 kalendářních dnů, a dále že zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu dalších alespoň 30 kalendářních dnů. O potřebě dlouhodobé péče lze rozhodnout pouze v den propuštění z nemocnice.

Ošetřující osobou mohou být příbuzní ošetřované osoby (nevyžaduje se společná domácnost) a rovněž i některé další osoby, pokud mají s ošetřovanou osobou shodné trvalé bydliště (podrobně § 41a odst. 3 ZNP). Ošetřující osoba musí požádat zaměstnavatele o souhlas s uvolněním ze zaměstnání. Tento souhlas není zaměstnavatel povinen udělit, pokud by tomu bránily vážné provozní důvody, které zaměstnanci sdělí.

Jestliže matka vašeho zaměstnance není hospitalizována, nelze o potřebě dlouhodobé péče bohužel již dodatečně rozhodnout. Tato možnost by byla pouze v případě nové alespoň sedmidenní hospitalizace. Skutečnost, že matka vašeho zaměstnance pobírá příspěvek na péči, není překážkou pro vznik nároku na dlouhodobé ošetřovné.

Otázka č. 5: Naše nová zaměstnankyně, která nastoupila do práce dne 1. července, má nemocnou matku, o kterou nyní pečuje její sestra. Naše zaměstnankyně o matku pečovala od 20. do 30. června, kdy u nás ještě nebyla zaměstnaná, ale pracovala v té době pro jiného zaměstnavatele a bydlela s matkou v domácnosti. To se však změnilo, zaměstnavatel i bydliště. Obě sestry pobíraly dlouhodobé ošetřovné. Od poloviny srpna se sestry chtějí opět vystřídat. Naše zaměstnankyně by začala o matku pečovat od 20. srpna. Má znovu na tuto dávku nárok? Pokud ano, jak vyplníme přílohu k žádosti o dávku?

Vaše zaměstnankyně je jako dcera příbuzná s matkou v linii přímé a patří tudíž do okruhu osob s nárokem na dlouhodobé ošetřovné, aniž by se vyžadovala podmínka společné domácnosti nebo trvalého bydliště. Od 20. června začala o svoji matku poprvé pečovat. K tomuto dni se zjišťují podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné. Jelikož splnila ke dni zahájení péče všechny podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné, vznikl jí na tuto dávku nárok. Pokud začne tato zaměstnankyně znovu pečovat o svoji matku od 20. srpna (tzn. vystřídá se znovu v péči v průběhu podpůrčí doby 90 dnů), zůstává jí nárok na dávku zachován, a to bez ohledu na fakt, zda trvá, či netrvá původní zaměstnání, ze kterého se dávka poprvé stanovila a vypočítala, zda je nyní zaměstnaná u jiného zaměstnavatele, či nikoli, případně zda je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

To znamená, že pojištěnec, který uplatňuje nárok na poskytování dlouhodobého ošetřovného i po skončení zaměstnání (po skončení účasti na nemocenském pojištění) z důvodu opětovného převzetí poskytování dlouhodobé péče u téže ošetřované osoby při téže potřebě dlouhodobé péče, má nárok na poskytování dlouhodobého ošetřovného, pokud splnil podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné v den prvního převzetí ošetřované osoby do péče při téže potřebě dlouhodobé péče (to platí i pro poživatele důchodu). Výše dlouhodobého ošetřovného při opětovném převzetí poskytování dlouhodobé péče u téže ošetřované osoby při téže potřebě dlouhodobé péče zůstává stejná jako u předchozího nároku na poskytování dlouhodobého ošetřovného při téže potřebě dlouhodobé péče. To znamená, že nemusíte přílohu k žádosti o dlouhodobé ošetřovné předkládat.

Otázka č. 6: Náš zaměstnanec se vystřídal v péči o svoji nemocnou matkou se svojí sestrou. O matku pečoval od 15. července. Lékař potvrdil potřebu dlouhodobé péče do 31. července a poté na dalším tiskopise do 31. srpna. Náš zaměstnanec však na naši žádost jeden den 14. srpna odpracoval celý den. Jak se tato skutečnost hlásí OSSZ?

Zaměstnanec na příslušném tiskopise, na němž lékař potvrdil trvání potřeby dlouhodobé péče do 31. srpna, uvede, že pečoval o svoji matku od 1. do 13. srpna a pak od 15. srpna do 31. srpna. Obdobně i zaměstnavatel do příslušného tiskopisu vyznačí do předepsané kolonky den, kdy ošetřující osoba v průběhu období, ve kterém poskytovala dlouhodobou péči, vykonávala zaměstnání.

Otázka č. 7: Dne 8. června se narodily našemu zaměstnanci dvojčata. Může nastoupit na jednu otcovskou na jedno dítě a po vyčerpání 7 dnů nastoupit na další otcovskou na druhé dítě?

Otec nemůže čerpat dávku dvakrát. Otcovská náleží jen jednou, i když otec pečuje o více dětí narozených současně. Stejně by to platilo i u dvou dětí současně převzatých do péče.

Otázka č. 8: Dne 15. dubna jsme s manželkou převzali pětileté dítě do pěstounské péče. Může manželka pobírat otcovskou, když si nebude uplatňovat nárok na peněžitou pomoc v mateřství?

V případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, za předpokladu, že dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku, může žádat o dávku i žena.

Otázka č. 9: Našemu bývalému zaměstnanci se narodil syn 2. srpna, ale jeho pracovní poměr skončil už 31. července. Přinesl k nám žádost o otcovskou. Vznikne mu nárok na otcovskou?

Nárok v tomto případě nevzniká, protože v den nástupu na otcovskou nebyl otec účasten nemocenského pojištění, tzn. již mu netrvá zaměstnání. Žádná ochranná lhůta není pro otcovskou stanovena.