Benchmarking, měření a monitorování výkonnosti BOZP

1. Úvod

Prokazování neustálého zlepšování systému řízení BOZP prostřednictvím statistických údajů, které jsou založeny pouze na úrazech nebo poškození zdraví, nemusí vždy odrážet skutečný stav bezpečnosti v organizaci. Peter Drucker, zakladatel moderního managementu, řekl „Když něco nemůžete změřit, nemůžete to ani řídit.“, což je v tomto kontextu výstižný výrok. K sledování výkonnosti BOZP v organizaci můžeme tedy využít i jiné indikátory a nástroje, než je jen statistika o pracovních úrazech a poškození zdraví.

2. Využití benchmarkingu v praxi

Benchmarking je neustálý a systematický proces porovnání a měření výrobků, služeb, procesů, postupů, metod, vlastní organizace s ostatními, a to za účelem definování cílů pro zlepšování vlastních aktivit. Benchmarking tak napomáhá organizaci k odhalení jejich silných a slabých stránek ve srovnání s ostatními a k lepšímu pochopení vlastních činností a činností ostatních.

Benchmarking může organizace rovněž využít i jako prostředek pro motivaci vlastních zaměstnanců k neustálému zlepšování v oblasti BOZP. Je to plánovaný proces, kdy organizace srovnává její stav a výkonnost v bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců s jinými organizacemi, a to za účelem:

• snížení počtu úrazů a poškození zdraví,
• zlepšení souladu s požadavky právních předpisů,
• snížení nákladů spojených s vypořádáním mimořádných událostí.

Benchmarking ovšem není jen o srovnávání dat nebo kopírování vašich konkurentů. Nesnažte se pouze kopírovat vaše konkurenty, ale věnujte pozornost zajímavým myšlenkám, námětům a principům, které jsou uplatnitelné a realizovatelné ve vaší organizaci. Benchmarking je rovněž o neustálém učení se od druhých, nalezení silných a slabých stránek u jednotlivých procesů a v neposlední řadě i poučení se od ostatních, což ve své podstatě vede k reálnému zlepšení systému řízení BOZP v organizaci. Klíčovým prvkem v dosažení úspěchu je závazek vrcholového managementu a uvědomění si, že bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců je stejně tak důležitá jako výroba a spokojenost zákazníka.

Přínosy benchmarkingu:

• zlepší vaši image na trhu, což je důležité z důvodu získání a udržení zakázek,
• poučíte se a využijete dobré myšlenky ostatních („nekopírujte“ bezmyšlenkovitě, ale přizpůsobte vašim konkrétním podmínkám),
• docílíte vývoje pozitivního vztahu s dodavateli a zákazníky,
• pomůže vám zjistit, kde jste (někdy si chybně můžete myslet, že jste lepší než průměr, ale realita může být jiná),
• ušetří vám finanční prostředky (náklady na pojištění, zvýšená produktivita a snížená fluktuace),
• zlepší celkový systém řízení BOZP v organizaci a sníží rizika, která by mohla mít negativní vliv na bezpečnost a zdraví vašich zaměstnanců.

Postup pro aplikaci benchmarkingu (cyklus pěti kroků):

1. rozhodnutí o tom, na co bude aplikován benchmarking,
2. analyzování současného stavu (kde se nyní nacházíme),
3. výběr partnera pro provedení benchmarkingu,
4. spolupráce s partnerem,
5. využití získaných poznatků v praxi.

1.KROK - rozhodnutí o tom, na co bude aplikován benchmarking
Kontrola statistických údajů o počtech úrazů je jen jednou z částí tohoto kroku. Je zapotřebí se blíže podívat na to, co děláte a jakým způsobem to děláte (povaha a rozsah činností a s tím spojená rizika). Můžete benchmarking aplikovat na jakýkoliv aspekt BOZP, záleží pouze na vašich prioritách. Při identifikování priorit vycházejte z hodnocení rizik. Samozřejmě začít bychom měli s nebezpečími se zvýšeným rizikem. Přemýšlejte, jak o procesech (jak věci děláte), tak o výkonnosti (výsledky toho, co děláte). Při využívání statistik nezapomínejte na to, že statistika o úrazech a poškození zdraví je pouze vrcholek ledovce.

Benchmarking procesů umožní jejich zlepšení. Procesy můžou být porovnávány na úrovni pracovišť (způsob jakým řídíte konkrétní nebezpečí) nebo na úrovni managementu/řízení (například způsob, jakým šetříte úrazy, provádíte hodnocení rizik, atd.).

2.KROK - analyzování současného stavu (kde se nyní nacházíme)
Je důležité porozumět tomu, kde se organizace nachází a být otevřený. Je zde potřeba identifikace „startovací pozice“, jako je například plnění platných právních předpisů a správné praxe v daném sektoru. Dále se musíte zamyslet nad tím, jakým způsobem budete měřit to „kde jste a kde chcete být“, což vám pomůže zaměřit se na konkrétní část, kterou chcete zlepšit pomocí benchmarkingu. Přitom můžete využít měření založené na číslech, například procento vedoucích, kteří absolvovali školení o bezpečnosti a ochrany zdraví, nebo můžete dát přednost kvalitativním měřením. Máte-li zaveden „systém auditů“, můžete využít jejich výsledky jako součást měření a později tyto výsledky využit i při srovnání s ostatními. Rovněž můžete využít průzkumu názorů zaměstnanců o tom, jaká je současná pozice organizace v oblasti BOZP. Zapojením zástupců zaměstnanců pro BOZP podpoříte úspěšnost jakéhokoliv vašeho záměru.

3.KROK - výběr partnera pro provedení benchmarkingu
Partnery pro spolupráci můžete hledat buď uvnitř organizace (interní benchmarking) nebo mimo organizaci (externí benchmarking). Při výběru musíte pečlivě zvážit, který partner je nejvýhodnější k provedení srovnání z hlediska souladu prováděných činností a povaze rizik.

4.KROK - spolupráce s partnerem
Důležitou částí tohoto kroku je řádné plánování a příprava. Mějte realistické plány, nesnažte se najednou vyřešit všechna problematická místa v organizaci. V případě vzájemného srovnávání výkonnosti BOZP srovnávejte vždy „jablka s jablky“. Například v případě srovnávání statistik počtu pracovních úrazů a poškození zdraví, buďte opatrní a ujistěte se, že srovnáváte srovnatelné (tzn. vzájemné statistiky, jsou zpracovány a založeny na totožných metodikách). V průběhu jednání s partnery se ujistěte, že skutečně rozumíte tomu, co dělají, jak to dělají a proč jsou lepší.

5.KROK - využití získaných poznatků z praxe
Toto je klíčový krok. Neprovedete-li tento krok správně, bude veškeré úsilí zmařeno. Nezapomínejte na to, že cílem BOZP benchmarkingu není kopírovat jinou organizaci, ale poučit se od ostatních. Sestavte plán zavedení benchmarkingu u vaší organizace, a to vzhledem k vašim konkrétním podmínkám (plán v souladu s kulturou vaší organizace). Identifikujte co je zapotřebí udělat, kdo a do kdy, by to měl udělat. Nezapomínejte na provádění pravidelného přezkumu pokroku (Jste opravdu tam, kde jste chtěli být?). Zapojte zaměstnance. (1)

3. Měření a monitorování výkonnosti BOZP

Měření a monitorování výkonnosti BOZP je klíčový krok v řízení procesů. Je základem pro neustálé zlepšování. Není-li měření a monitorování prováděno správně, účinnost systému řízení BOZP je ohrožena. Vedení organizace pak nemá žádné relevantní údaje o kvalitě řízení BOZP.

Organizace můžou považovat měření a monitorování výkonnosti BOZP za příliš složitou oblast. Některé organizace se snaží, aby jejich měření výkonnosti BOZP nebylo založeno pouze na statistikách o úrazech a poškozeních zdraví, jelikož nízká úrazovost, dokonce i po dlouhou dobu, nezaručuje, že rizika jsou řízena správným způsobem. Toto je obzvlášť pravdivé konstatování v případě organizací, u kterých je nízká pravděpodobnost úrazů, ale je zde riziko výskytu závažných nebezpečí a rizik s fatálními následky. Zde je zapotřebí si uvědomit, že neexistuje pouze jedno jednoduché spolehlivé měření, ale vždy se musí jednat o soubor měření.

Problémy spojené s využitím statistických dat:

• důraz na statistiku o počtu pracovních úrazů a poškození zdraví, obzvlášť se spojením na systém odměn, může způsobit jejich nevěrohodnost (nenahlášení úrazů),
• zda příslušná událost skončí zraněním je často záležitostí náhody a nemusí tak odrážet, zda nebezpečí je pod kontrolou organizace (nízká úrazová četnost může být pouze z důvodu štěstí nebo menšího počtu exponovaných zaměstnanců, než správného řízení BOZP),
• úrazová četnost často neodráží potencionální závažnost události, ale pouze následky (například stejné selhání adekvátní ochrany zařízení může skončit pořezáním prstu nebo amputací),
• rovněž zaměstnanci mohou zůstat doma z důvodů, které neodrážejí skutečnou závažnost události (nedůvodné prodlužování pracovní neschopnosti), x)- není přímý vztah mezi statistickými údaji o pracovní úrazovosti, jako jsou uklouznutí, zakopnutí a pády a závažnými nebezpečími, jako je únik hořlavé nebo toxické látky,
• nízká úrazová četnost může vést k sebeuspokojení,
• nízká úrazová četnost vede k tomu, že je málo dat, které je možné využít v rámci prevence, tj. musí být selhání (úraz, poškození zdraví), abychom měli potřebná data,
• statistika odráží výsledky, ne příčiny.

Z důvodu nevýhod spojených s používáním statistik o pracovních úrazech, jako prostředku měření výkonnosti BOZP organizace, některé z nich hledají více proaktivní měření výkonnosti. Většinou se jedná o kvantitativní data, jako je počet školení nebo počet kontrol na pracovištích. Odpověď na otázku „Proč měřit výkonnost?“, můžeme mimo jiné hledat i v citátu Yogi Berra „Když nevíš, kam jdeš, tak skončíš někde jinde.“

Základním účelem měření a monitorování výkonnosti BOZP je poskytnutí informace o současném stavu v této oblasti u dané organizace. Měření poskytne informace o tom, jak systém funguje v praxi, identifikuje oblasti, které potřebují zlepšit, poskytuje základ pro neustálé zlepšování, poskytuje zpětnou vazbu a motivaci. Efektivní měření výkonnosti BOZP poskytuje jak údaj o úrovni výkonnosti, tak proč je ta úroveň taková.

Měření výkonnosti by mělo odpovědět na následující otázky:

• Kde jsme nyní vzhledem k cílům?
• Kde jsme nyní s řízením nebezpečí a rizik?
• Jak jsme na tom ve srovnání s ostatními?
• Proč jsme tam, kde jsme?
• Zlepšujeme se nebo zhoršujeme v čase?
• Je náš systém řízení efektivní? (dělá správné věci)
• Je náš systém spolehlivý? (dělá správné věci stále)
• Je systém odpovídající nebezpečím a rizikům?
• Je systém účinný na všech pracovištích organizace?
• Je zavedena kultura, která podporuje bezpečnost a ochranu zdraví?

Informace z hodnocení pomáhají v rozhodnutí:

• o tom, kde jste, relativně oproti tomu, kde chcete být,
• o potřebném a rozumném pokroku za těchto okolností,
• o tom, jak toho pokroku může být dosaženo vzhledem k určitým omezením (zdroje, čas),
• o způsobu jakým může být dosaženo pokroku,
• o prioritách a efektivním využívání zdrojů,
• o činnostech vytvářejících nebezpečí, které se liší v povaze a míře.

Otázky pro měření skrytého nebezpečí:

• Jaká jsou nebezpečí spojená s našimi činnostmi?
• Jaká je významnost nebezpečí? (vysoká/nízká)
• Jaká je povaha a významnost nebezpečí, jak se liší v rozdílných částech organizace?
• Jak povaha a významnost nebezpečí se liší v čase?
• Jsme úspěšní v eliminování nebo snížení nebezpečí?
• Jaký dopad přináší změny v organizaci na povahu a význam nebezpečí?

Měření systému řízení BOZP

Systém řízení je proces, který změní nekontrolované nebezpečí na kontrolované riziko.

Klíčové prvky jsou:

• Politika
• Organizování
• Plánování a implementace
• Měření výkonnosti
• Audit a přezkum

Reaktivní monitorování
Selhání v řízení rizik musí být také měřeno, k poskytnutí příležitosti kontroly výkonnosti, poučení se ze selhání a zlepšení systému. Reaktivní monitorování zahrnuje systém k identifikování a hlášení:

• úrazů a poškození zdraví,
• jiné ztráty, jako poškození majetku,
• incidenty, včetně potenciálu způsobit zranění a poškození zdraví (skoronehody),
• nebezpečí a selhání,
• slabých míst u zavedených standardů nebo systému.

Reaktivní monitorování by mělo odpovědět na následující otázky:

• Objevují se selhání? (zranění, poškození zdraví, incidenty)
• Kde se objevují?
• Jaká je povaha (podstata) těchto selhání?
• Jak jsou závažné?
• Jaké jsou potencionální následky?
• Jaké jsou důvody?
• Jaké jsou náklady?
• Jaká zlepšení v systému řízení BOZP jsou požadována?
• Jak všechny výše uvedené body kolísají v čase?
• Zlepšujeme se nebo zhoršujeme?

Měření kultury BOZP

Kultura BOZP organizace je důležitým faktorem zajištění efektivnosti řízení rizik. Systém řízení ovlivňuje kulturu BOZP, která zase ovlivňuje efektivitu sytému řízení BOZP.

Měření a monitorování výkonosti podle normy OHSAS 18001

Organizace mají zájem o dosažení a prokázání výkonnosti v oblasti BOZP prostřednictvím řízení rizik. K vyhodnocení výkonnosti jsou využívány audity, které nemusí být dostačující k ujištění organizace, že její výkonnost nejenom dosahuje, ale neustále bude dosahovat shody s požadavky právních předpisů a její politikou. Pro zajištění efektivity auditů musí být tyto audity součástí zavedeného systému managementu v organizaci.

Norma OHSAS 18001 se zabývá oblastí managementu BOZP a je určena k tomu, aby organizacím poskytla prvky efektivního systému managementu BOZP. Tato norma je souborem požadavků, které zajišťují trvalou bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci. Je zpracována v reakci na požadavky zákazníků požadujících uznávanou normu pro systém managementu BOZP, na jejímž základě by bylo možno posuzovat a certifikovat jejich systémy managementu. Norma je kompatibilní s normami ISO 9001 (systém managementu kvality) a ISO 14001 (systém environmentálního managementu).

Prvky úspěšného systémového řízení BOZP zahrnují:

• Politiku BOZP (směřování organizace v oblasti BOZP)
• Plánování (na základě analýzy rizik naplánován způsob dosažení politiky BOZP)
• Implementaci a řízení (zavedení a řízení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, tak jak bylo naplánováno)
• Kontrolu (ověření toho, že jak bylo naplánováno, je také uskutečňováno v praxi)
• Přezkoumání systému managementu (na základě výsledků z kontroly ověření funkčnosti systému řízení BOZP, jeho případné upravení a zlepšení)

Jednotlivé prvky normy OHSAS 18001:

• Politika BOZP
• Plánování (Identifikace nebezpečí, posuzování rizika a určení způsobu řízení; Požadavky právních předpisů a jiné požadavky; Cíle a programy)
• Implementace a provoz (Zdroje, úlohy, odpovědnost, povinnost a pravomoc; Odborná způsobilost, výcvik a povědomí; Komunikace, spoluúčast a konzultace; Dokumentace; Řízení dokumentů; Řízení provozu; Havarijní připravenost a reakce)
• Kontrola (Měření a monitorování výkonosti; Hodnocení souladu; Vyšetřování incidentu, neshody, nápravná opatření a preventivní opatření; Řízení záznamů; Interní audit)
• Přezkoumání systému managementu

Norma má umožnit organizaci přípravu a zavedení politiky a cílů, které budou brát v úvahu požadavky právních předpisů a informace o rizicích v oblasti BOZP. Je zamýšlena tak, aby mohla být uplatněna v organizacích všech typů a velikostí.

Norma OHSAS:

• úspěch systému závisí na osobní angažovanosti a aktivitě všech úrovní a funkcí organizace, zejména vrcholového vedení,
• systém umožňuje organizaci vytvořit politiku BOZP, stanovit cíle a procesy k dosažení závazků obsažených v politice, přijmout opatření nezbytná pro zlepšení její výkonosti a prokázat soulad s požadavky této normy OHSAS,
• hlavním cílem je podpořit a propagovat správnou praxi v oblasti BOZP,
• norma může být použita pro certifikaci,
• zavedení systému OHSAS 18001 v organizaci a následně jeho úspěšná certifikace akreditovaným orgánem sděluje zainteresovaným stranám, že systém řízení BOZP organizace byl porovnán se standardem nejlepších praktik a byl shledán vyhovující,
• organizace rovněž sděluje zainteresovaným stranám, že aktivně chrání zdraví a bezpečnost jejich zaměstnanců.

Základní principy systému řízení BOZP:

• PREVENCE RIZIK
• ZAJIŠTĚNÍ TRVALÉHO ZLEPŠOVÁNÍ

Systém řízení BOZP by měl být založen na:

• politice bezpečnosti práce a ochrany zdraví přiměřené podniku,
• identifikaci rizik pro ochranu zdraví a bezpečnosti práce a požadavků právních předpisů,
• cílech, cílových hodnotách a programech zajišťujících neustálé zlepšování,
• řízení rizik,
• monitorování výkonnosti systému BOZP,
• přezkoumávání, hodnocení a neustálém zlepšování systému BOZP.

Nedílnou součástí celkového systému managementu je tedy systematický přístup k pravidelnému měření a monitorování výkonnosti organizace v oblasti BOZP. Monitorování a měření se využívá například k sledování pokroku v naplňování závazků v rámci politiky, dosahování cílů a úkolů a neustálého zlepšování. Dále je to monitorování expozice za účelem stanovení souladu s aplikovatelnými požadavky právních předpisů a jinými požadavky, monitorování incidentů, úrazů a poškození zdraví, hodnocení efektivnosti řízení provozu nebo hodnocení potřeby úpravy nebo zavedení nového řízení, proaktivní a reaktivní měření v oblasti BOZP, hodnocení výkonnosti sytému managementu BOZP a hodnocení kompetence.

K dosažení těchto cílů by měla organizace plánovat, co bude měřeno, kde a kdy by to mělo být měřeno, jaké metody měření by měly být používány a jaké jsou požadavky na kompetenci osob, které budou tato měření provádět. Je důležité, aby organizace vytvořila postupy pro provádění měření a monitorování, a to k zajištění shody v měřeních a zvyšování spolehlivosti získaných dat. Měření a monitorování jak reaktivní, tak i proaktivní (primárně se však soustředit na proaktivní opatření pro podporu výkonnosti a snížení úrazovosti).

Norma OHSAS 18001 definuje výkonnost v oblasti BOZP jako měřitelné výsledky managementu rizika v oblasti BOZP samotnou organizací, přičemž měření výkonnosti v oblasti BOZP zahrnuje měření efektivnosti řízení organizace. Výsledky mohou být měřeny vůči politice BOZP organizace, cílům BOZP a dalším požadavkům na výkonnost v oblasti BOZP.

Prvním krokem je vytvoření, zavedení a udržování postupů pro pravidelné monitorování a měření výkonosti v oblasti BOZP.

Postupy musí umožnit:

• jak kvalitativní, tak kvantitativní měření,
• monitorování míry dosažení cílů BOZP organizace,
• monitorování efektivity způsobu řízení (v oblasti bezpečnosti a zdraví),
• provádění proaktivních opatření, která budou monitorovat shodu s programy BOZP, s kontrolními a provozními kritérii,
• provádění reaktivních opatření, která budou monitorovat poškození zdraví, incidenty (nehody, skoronehody, atd.) a další důkazy z předešlého období o nedostatečné výkonnosti v oblasti BOZP,
• zaznamenávání údajů a výsledků z monitorování a měření postačující k usnadnění následné analýzy nápravných a preventivních opatření.

Je-li pro monitorování a měření výkonosti požadováno zařízení, organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro kalibraci a údržbu takového zařízení. Záznamy o kalibraci a činnostech údržby a výsledky musí být uchovány k prokázání schody s požadavky systému managementu BOZP, normy OHSAS 18001 a k prokázání dosažených výsledků. Pro adekvátní řízení záznamů musí organizace vytvořit, implementovat a udržovat postupy pro identifikaci, skladování, ochranu, obnovování, uchování a skartaci záznamů. Záznamy musí být a musí zůstat čitelné, identifikovatelné a snadno vyhledatelné (z praxe určitě znáte, že dohledat určitý dokument v krátkém čase může být problém).

Záznamy jsou udržovány k prokázání organizace, že její systém managementu funguje efektivně, a že řídí rizika v oblasti BOZP. Při stanovení příslušného řízení záznamů je zapotřebí brát v úvahu aplikovatelné požadavky právních předpisů, důvěrnost záznamů (zvláště ve vztahu k zaměstnancům).

Proaktivní měření:

• hodnocení souladu s požadavky právních předpisů,
• použití výsledků bezpečnostních prohlídek na pracovišti,
• hodnocení efektivnosti výcviku,
• využití pozorování chování osob,
• využití výsledků interních a externích auditů,
• využití zdravotních vyšetření,
• monitorování expozice.

Reaktivní měření:

• monitorování poškození zdraví,
• výskyt a míru vzniku incidentů a poškození zdraví,
• míru ztraceného času při incidentu,
• činnosti vyžadované následnými hodnocení orgány státní správy.

Monitorovací a měřicí vybavení

Toto vybavení by mělo být přiměřené, způsobilé a relevantní pro charakteristiky výkonnosti v oblasti BOZP, které mají být měřeny. Pro zajištění platnosti výsledků monitorovacího zařízení využívaného pro měření stavu BOZP, jako jsou vzorkovací pumpy, hlukoměry, vybavení pro detekci toxických plynů apod., by mělo být udržováno v dobrém stavu, kalibrováno nebo ověřováno a seřizováno. Uživatelům by měl být jasně identifikován status kalibrace měřícího vybavení. Vybavení, jehož status kalibrace není znám nebo o němž se ví, že není kalibrováno, by se nemělo používat. Zařízení vyřazeno z používání a viditelně opatřeno štítkem nebo jinak označeno, aby se zabránilo nesprávnému použití. Kalibrace a údržba by měla být prováděna kompetentními pracovníky.

Interní audit

Interní audity jsou jednou z proaktivních možností měření výkonnosti BOZP. Audity jsou tak využívány za účelem přezkoumání a hodnocení výkonnosti a efektivnosti systému managementu BOZP. V rámci požadavků normy OHSAS 18001 musí organizace zajistit, aby byly v plánovaných intervalech prováděny interní audity systému managementu BOZP, a to z důvodu stanovení, zda systém managementu:

• odpovídá plánovaným činnostem, včetně požadavků normy OHSAS 18001,
• je správně implementován a udržován,
• je efektivní při plnění cílů a politiky BOZP,
• poskytuje vedení organizace informace o výsledcích auditů.

Organizace musí plánovat, vytvořit, implementovat a udržovat programy auditů na základě výsledků posouzení rizik v rámci činností organizace a výsledků předchozích auditů. Na základě výsledků posouzení rizik organizace určí četnost auditů jednotlivých činností, oblastí nebo pracovních pozic a částí systému managementu, kterým by měla být věnována pozornost.

Četnost a rozsah auditů by se měl vztahovat na rizika spojená se selháním různých prvků systému BOZP.

Postupy auditu musí být vytvořeny, zavedeny a udržovány tak, aby zajistily:

• odpovědnosti, odborné způsobilosti a požadavky na plánování a provádění auditů, podávání zpráv o jejich výsledcích a udržování souvisejících záznamů,
• stanovení kritérií, rozsahu, četnosti a metod auditu.

Pro udržení nezávislosti, objektivity a nestrannosti, auditoři by neměli provádět audity své práce.

V rámci auditů přezkoumání dokumentů:

• informace o úlohách, odpovědnostech a pravomocech (organizační schéma),
• politika BOZP,
• cíle a programy BOZP,
• postupy auditu systému managementu BOZP,
• postupy a instrukce v oblasti BOZP,
• výsledky identifikace nebezpečí, posouzení rizik a řízení rizik,
• požadavky právních předpisů a jiné předpisy, které se na organizaci vztahují,
• zprávy o incidentech, neshodách a nápravných opatřeních.

Provádění auditu:

• audit by měl zajistit, aby byl auditován reprezentativní vzorek stěžejních činností, a aby byli dotazováni příslušní pracovníci (rozhovory s jednotlivými pracovníky, zástupci zaměstnanců, příslušnými externími pracovníky - dodavatelé),
• prozkoumána relevantní dokumentace, záznamy a výsledky,
• důkazy z auditu by měly být ověřitelné,
• důkazy z auditu by měly být zaznamenávány.

Zpráva z auditu by měla obsahovat:

• cíle a předmět auditu,
• informace o plánech auditu,
• identifikace referenčních dokumentů a jiných kritérií auditu využitých k provedení auditu,
• podrobnosti o identifikovaných neshodách,
• relevantní poznámky k rozsahu, v jakém systém managementu BOZP se shoduje s plánovaným uspořádáním; je náležitě implementován a udržován; dosahuje stanovenou politiku a cíle BOZP.

Přezkoumání systému managementu

Vrcholové vedení musí v plánovaných intervalech přezkoumávat systém managementu BOZP organizace, pro zajištění jeho trvalé vhodnosti, přiměřenosti a efektivnosti. Záznamy o přezkoumávání systému managementu musí být uchovávány.

Vstupy pro přezkoumání:

• výsledky interních auditů a vyhodnocení souladu s požadavky právních předpisů,
• výsledky spoluúčasti a konzultace,
• výkonnost v oblasti BOZP,
• rozsah splnění cílů,
• stav vyšetřování incidentů, nápravných a preventivních opatření,
• následné činnosti z předcházejících přezkoumání systémů managementu.

Výstupy z přezkoumání systému managementu musí odpovídat závazku organizace k neustálému zlepšování a musí zahrnovat všechna rozhodnutí a opatření související s možnými změnami:

• ve výkonosti v oblasti BOZP,
• v politice a cílech BOZP,
• zdrojích, a
• dalších prvcích systému managementu BOZP.

Výstupy z přezkoumání systému managementu musí být dostupné pro užití v rámci komunikace a konzultace.

Přezkoumání soustředit na:

• vhodnost (je systém vhodný v závislosti na její velikosti, povaze jejich rizik?),
• přiměřenost (vztahuje se plně na politiku a cíle?),
• efektivnost (dosahuje požadovaných výsledků?).

Přezkoumání by mělo být prováděno vrcholovým vedením v pravidelných intervalech (čtvrtletně, pololetně nebo ročně). Jednou z odpovědností představitele vedení je zajištění toho, aby zprávy o celkové výkonnosti systému managementu v oblasti BOZP byly pro přezkoumání prezentovány vrcholovému vedení.

Ve vztahu k výkonnosti a za účelem prokázání pokroku v závazcích politiky k předcházení vzniku úrazů a poškození zdraví zváženy:

• zprávy o havarijních situacích,
• průzkumy spokojenosti pracovníků,
• statistika incidentů,
• výsledky kontrol provedených orgány státní správy,
• výsledky z monitorování,
• výkonnost v oblasti BOZP u dodavatelů,
• informace o změnách v požadavcích právních předpisů. (2), (3), (4)

4. Závěr

Žádná rozumná organizace asi nechce přijít o zákazníka. Úspěšné organizace již pochopily, že nejenom kvalita výrobku jim přinese úspěch na trhu, ale i opravdový zájem o ochranu životního prostředí a bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců. Organizace se často chlubí na svých stránkách politikami jakosti, životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví. Ovšem, je to tak opravdu ve skutečnosti v těchto organizacích, nebo jsou to jen proklamace ve smyslu „papír snese všechno“?

Při diskuzích se zaměstnanci, kteří mají na starost bezpečnost a ochranu zdraví v organizacích, slýchávám, že jsou si vědomi důležitosti této oblasti, ale závazek vedení o bezpečnost a ochranu zdraví je pouze formální.

Zaměstnavatelé, kteří si uvědomují důležitost bezpečnosti a ochrany zdraví a jsou připraveni uvolnit k tomu potřebné zdroje, a to jak personální, tak finanční, mají zde možnost využití výhod benchmarkingu a principů neustálého zlepšování na základech měření a monitorování výkonnosti bezpečnosti a ochrany zdraví.

POUŽITÁ LITERATURA

1. Health and safety benchmarking, Improving together, Guidance for those interested in applying benchmarking to health and safety, INDG301, published by the Health and Safety Executive 9/99
2. A guide to measuring health and safety performance, published by the Health and Safety Executive, 2001
3. ČSN OHSAS 18001:2008 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Požadavky
4. ČSN OHSAS 18002:2009 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Směrnice pro implementaci OHSAS 18001:2007