329/2011 Sb.
ZÁKON
ze dne 13. října 2011
o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících
zákonů
Změna: 141/2012 Sb.
Změna: 331/2012 Sb.
Změna: 306/2013 Sb.
Změna: 313/2013 Sb.
Změna: 329/2014 Sb. (část)
Změna: 329/2014 Sb.
Změna: 140/2016 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 301/2017 Sb.
Změna: 228/2019 Sb.
Změna: 252/2021 Sb.
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 358/2022 Sb.
Změna: 412/2023 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
DÁVKY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje poskytování peněžitých dávek osobám se zdravotním
postižením určených ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního postižení
a k podpoře jejich sociálního začleňování a průkaz osoby se zdravotním postižením.
§ 2
Druhy dávek
Osobám se zdravotním postižením se poskytují tyto dávky:
a) příspěvek na mobilitu,
b) příspěvek na zvláštní pomůcku.
§ 3
Okruh oprávněných osob
Nárok na příspěvek na mobilitu a na příspěvek na zvláštní pomůcku a na
průkaz osoby se zdravotním postižením má při splnění podmínek stanovených v tomto
zákoně
a) osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle
jiného právního předpisu1) nebo která má na území České republiky trvalý pobyt podle
jiného právního předpisu2),
b) osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana formou
azylu nebo doplňkové ochrany podle jiného právního předpisu3),
c) cizinec bez trvalého
pobytu na území České republiky, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva,
která je součástí právního řádu,
d) občan členského státu Evropské unie, pokud je
hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší
než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu
Evropské unie4),
e) rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud
je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu
delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného
předpisu Evropské unie4),
f) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu
s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství
na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky
k dlouhodobému pobytu podle jiného právního předpisu2),
a to, pokud má bydliště na
území České republiky; co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi5).§ 4
Zvláštní ustanovení ve vztahu k dětem
(1) Je-li oprávněnou osobou dítě6), je orgán příslušný k rozhodování o
dávkách povinen při rozhodování o nároku na dávku a její výši vždy sledovat dosažení
nejlepšího zájmu dítěte.
(2) Při rozhodování o nároku a výši příspěvku na zvláštní pomůcku podle
§ 9 až 12 v případě, že je jeho příjemcem nezletilé dítě nebo osoba s omezenou svéprávností,
se předchozí souhlas soudu podle občanského zákoníku29) nevyžaduje. Předchozí souhlas
soudu se nevyžaduje ani u samotného nákupu zvláštní pomůcky pořízené s využitím příspěvku
a všech navazujících a souvisejících řízení před příslušnými úřady.
§ 5
Příslušnost k rozhodování
(1) O dávkách a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle tohoto zákona
rozhoduje Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město
Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“). Krajská pobočka Úřadu práce je dále
příslušná k řízení o přestupcích týkajících se průkazu osoby se zdravotním postižením.
(2) O odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje Ministerstvo
práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).
HLAVA II
PŘÍSPĚVEK NA MOBILITU
§ 6
Nárok na příspěvek na mobilitu
(1) Nárok na příspěvek na mobilitu má osoba starší 1 roku, která má nárok
na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ nebo „ZTP/P“ který
byl přiznán podle předpisů účinných od 1. ledna 2014, opakovaně se v kalendářním
měsíci za úhradu dopravuje nebo je dopravována a nejsou jí poskytovány pobytové sociální
služby podle zákona o sociálních službách7) v domově pro osoby se zdravotním postižením,
v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení
ústavní péče.
(2) Podmínky nároku na příspěvek na mobilitu podle odstavce 1, s výjimkou
podmínky opakovaného dopravování za úhradu, musí být splněny po celý kalendářní měsíc.
(3) Splnění podmínky opakovaného dopravování za úhradu prokazuje žadatel
čestným prohlášením.
(4) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může být příspěvek na mobilitu
přiznán i osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby uvedené v odstavci
1, pokud splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 1. Způsob prokazování podmínky
opakovaného dopravování podle odstavce 3 se v těchto případech nepoužije a postupuje
se podle § 26 odst. 1 písm. b).
§ 7
Výše příspěvku na mobilitu
Výše příspěvku na mobilitu činí, není-li dále stanoveno jinak, za kalendářní
měsíc 900 Kč.
§ 8
nadpis vypuštěn
Výše příspěvku na mobilitu činí za kalendářní měsíc 2 900 Kč pro osobu,
která využívá po celý kalendářní měsíc zdravotnický prostředek pro dlouhodobou domácí
oxygenoterapii nebo zdravotnický prostředek pro domácí plicní umělou ventilaci, a
tuto skutečnost krajské pobočce Úřadu práce prokázala potvrzením příslušné zdravotní
pojišťovny.
HLAVA III
PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU
§ 9
Podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku
(1) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba se zdravotním postižením
charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedeným v příloze tohoto zákona,
a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.
(2) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového
vozidla nebo speciálního zádržního systému má osoba, která má těžkou vadu nosného
nebo pohybového ústrojí, autistickou poruchu s těžkým funkčním postižením anebo těžkou
nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu,
a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.
(3) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona
považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo
má trvat déle než 1 rok.
(4) Zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující
jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(5) Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je,
že
a) osoba je starší
1. 3 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení motorového
vozidla, schodolezu, stropního zvedacího systému, svislé zdvihací plošiny, šikmé
zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo na úpravu bytu,
2. 15 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení vodicího
psa, nebo
3. 1 roku v ostatních případech,
b) zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci
pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání
anebo ke styku s okolím; přitom se přihlíží i k dalším pomůckám, zdravotnickým prostředkům,
úpravám a předmětům, které osoba využívá,
c) osoba může zvláštní pomůcku využívat nebo může zvláštní pomůcku
využívat ve svém sociálním prostředí.
(6) Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení motorového
vozidla, je rovněž podmínkou, že se osoba opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje
a že je schopna řídit motorové vozidlo nebo je schopna být převážena motorovým vozidlem;
splnění podmínky opakovaného dopravování prokazuje žadatel čestným prohlášením.
(7) Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení svislé zdvihací
plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému,
je rovněž podmínkou souhlas vlastníka nemovitosti s provedením instalace tohoto zařízení
a jeho provozem, není-li vlastníkem nemovitosti osoba, které je tento příspěvek poskytován.
Souhlas vlastníka nemovitosti může být nahrazen rozhodnutím soudu.
(8) Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní pomůcka
je zdravotnickým prostředkem, který je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění
anebo je osobě zapůjčen příslušnou zdravotní pojišťovnou. Tento příspěvek nelze rovněž
poskytnout na pořízení zvláštní pomůcky, která není osobě hrazena z veřejného zdravotního
pojištění nebo zapůjčena zdravotní pojišťovnou z důvodu nedostatečné zdravotní indikace.
(9) Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní pomůcka
je zdravotnickým prostředkem, který je částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění.
(10) Příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení,
které osobě vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a splňuje podmínku
nejmenší ekonomické náročnosti. Tato podmínka se nevyžaduje, je-li příspěvek na zvláštní
pomůcku poskytován na pořízení motorového vozidla nebo je-li oprávněnou osobou dítě6).
Příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací
plošiny se poskytne, jen jestliže odstranění bariéry nelze dosáhnout prostřednictvím
schodolezu. Jde-li o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení svislé
zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího
systému, je osoba povinna pro účely posouzení splnění podmínky uvedené ve větě první
předložit na výzvu krajské pobočky Úřadu práce alespoň 2 návrhy řešení odstranění
bariéry, včetně ceny.
(11) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového
vozidla, se opětovně poskytne při splnění podmínek uvedených v odstavcích 2, 5 a
6 nejdříve po uplynutí 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, počínaje od kalendářního
měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci předchozí
rozhodnutí o tomto příspěvku; to neplatí, jestliže osoba tento příspěvek nebo jeho
poměrnou část vrátila, popřípadě jí jeho vrácení bylo prominuto.
(12) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení vodicího
psa, se poskytne jen na pořízení psa, který byl vycvičen a předán právnickou nebo
fyzickou osobou, která je členem mezinárodní organizace sdružující výcvikové školy.
Podmínka členství v mezinárodní organizaci sdružující výcvikové školy se považuje
za splněnou, i pokud není právnická nebo fyzická osoba jejím členem, avšak podala
přihlášku za člena, nejdéle však po dobu 2 let ode dne podání této přihlášky. Prováděcí
právní předpis stanoví dovednosti vodicího psa, které musí splňovat.
(13) Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním
postižením uvedeným v příloze tohoto zákona, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek,
stanoví prováděcí právní předpis.
(14) Při rozhodování o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, která
není uvedena v seznamu podle odstavce 13, se posuzuje, zda je tato konkrétní zvláštní
pomůcka z hlediska využití srovnatelná s druhy a typy zvláštních pomůcek uvedenými
v seznamu podle odstavce 13.
§ 10
Stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku
(1) Na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je nižší než 10 000 Kč, se
příspěvek na zvláštní pomůcku poskytne v případě, je-li příjem osoby a příjem osob
s ní společně posuzovaných nižší než osminásobek životního minima jednotlivce nebo
životního minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním
minimu9). Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména žádá-li osoba opakovaně o
příspěvek na různé zvláštní pomůcky, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč, lze tento
příspěvek poskytnout, i když příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných
přesahuje částku životního minima podle věty první.
(2) Výše příspěvku na zvláštní pomůcku podle odstavce 1 se stanoví tak,
aby spoluúčast osoby činila 1 000 Kč.
(3) Výše příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je vyšší než
10 000 Kč, se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo
již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku
činí 350 000 Kč, s výjimkou příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení
svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny, jehož maximální výše činí 500
000 Kč.
(4) Jestliže osoba nemá dostatek finančních prostředků ke spoluúčasti podle
odstavce 3, krajská pobočka Úřadu práce s přihlédnutím k míře využívání zvláštní
pomůcky, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním
a existenčním minimu9) určí nižší výši spoluúčasti, minimálně však 1 000 Kč.
(5) Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového
vozidla, není-li dále stanoveno jinak, činí:
a) 200 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných
nižší nebo roven šestnáctinásobku částky životního minima jednotlivce nebo životního
minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním minimu9)
nebo je-li tento příspěvek poskytován nezletilé osobě,
b) 180 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných
vyšší než šestnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak
nižší nebo roven sedmnáctinásobku této částky,
c) 160 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných
vyšší než sedmnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak
nižší nebo roven osmnáctinásobku této částky,
d) 140 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných
vyšší než osmnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší
nebo roven devatenáctinásobku této částky,
e) 120 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných
vyšší než devatenáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak
nižší nebo roven dvacetinásobku této částky,
f) 100 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných
vyšší než dvacetinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a).
(6) Bylo-li motorové vozidlo zakoupeno před podáním žádosti o příspěvek
na zvláštní pomůcku a cena, za kterou bylo zakoupeno, byla nižší, než by byla výše
příspěvku na zvláštní pomůcku určená podle odstavce 5, stanoví krajská pobočka Úřadu
práce výši příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla
ve výši ceny, za kterou bylo motorové vozidlo zakoupeno.
(7) Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních
měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč nebo 850 000 Kč, jestliže
byl v této době poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací
plošiny nebo šikmé zvedací plošiny. Od vyplacených částek se při určování součtu
odečítají částky, které osoba v tomto období vrátila nebo jejichž vrácení bylo prominuto.
§ 11
Příjem
(1) Pro účely nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku se příjmem osoby
nebo společně posuzovaných osob rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním
minimu. Okruh společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním
minimu9). Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o příspěvku na zvláštní
pomůcku na žádost rozhodnout, že osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona
o životním a existenčním minimu9) se neposuzují jako osoby společně posuzované, jestliže
spolu nejméně po dobu 3 měsíců prokazatelně nežijí.
(2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem, je kalendářní čtvrtletí
předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o příspěvek na zvláštní
pomůcku.
(3) Příjem se stanoví jako měsíční průměr příjmů žadatele o příspěvek na
zvláštní pomůcku nebo součtu měsíčních příjmů žadatele o příspěvek na zvláštní pomůcku
a osob s ním společně posuzovaných.
§ 12
Povinnost vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku
(1) Oprávněná osoba je povinna tento příspěvek nebo jeho poměrnou část
vrátit, jestliže
a) nepoužila tento příspěvek do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo
ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce na pořízení zvláštní pomůcky,
b) nepoužila vyplacený příspěvek v plné výši do 3 měsíců ode dne jeho
vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce,
c) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích
ode dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po
sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla
pozbyla vlastnické právo ke zvláštní pomůcce,
d) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích
ode dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po
sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla
přestala zvláštní pomůcku užívat,
e) se přestala opakovaně dopravovat nebo přestala být schopna převozu
motorovým vozidlem, byl-li vyplacen příspěvek na pořízení motorového vozidla,
f) použila příspěvek v rozporu s rozhodnutím o jeho přiznání, nebo
g) se prokáže, že osoba uvedla v žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku
nepravdivé nebo zkreslené údaje.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 není povinna vyplacený příspěvek na
zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže
a) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích
ode dne jeho vyplacení přestala užívat zvláštní pomůcku z důvodu změny zdravotního
stavu nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne
vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla se z důvodu změny
zdravotního stavu přestala opakovaně dopravovat nebo pozbyla schopnost být převážena
motorovým vozidlem,
b) byl vyplacen příspěvek na pořízení vodicího psa a tento v období
před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku
zemře nebo ztratí své dovednosti z důvodu onemocnění nebo úrazu, k němuž došlo bez
zavinění příjemce dávky, nebo
c) osoba zemřela.
(3) Povinnost vrátit poměrnou část příspěvku podle odstavce 1 nevzniká,
jestliže tato částka nepřesahuje 100 Kč.
(4) Krajská pobočka Úřadu práce může z důvodů hodných zvláštního zřetele
rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho
poměrnou část podle odstavce 1.
HLAVA IV
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Nárok na dávku a na její výplatu
§ 14
(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto
zákonem pro vznik nároku na dávku a podáním žádosti o přiznání dávky.
(3) Příspěvek na mobilitu může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku
kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku na mobilitu.
Příspěvek na zvláštní pomůcku lze poskytnout též na zvláštní pomůcku, která byla
zakoupena v průběhu 12 kalendářních měsíců předcházejících dni zahájení řízení o
poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku podle tohoto zákona.
§ 15
Změna nároku na dávku a její výplatu
(1) Jestliže dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než
v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena anebo byla přiznána od pozdějšího data,
než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná a dlužná částka se doplatí, a to
ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode
dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku nebo její zvýšení.
(2) Jestliže dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než
v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se odejme nebo
se její výplata zastaví nebo sníží, a to od prvního dne kalendářního měsíce následujícího
po kalendářním měsíci, za který dávka již byla vyplacena.
(3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek na mobilitu
tak, že tento příspěvek nenáleží, odejme se tento příspěvek od prvního dne kalendářního
měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který dávka již byla vyplacena.
(4) Nárok na výplatu příspěvku na mobilitu nenáleží za kalendářní měsíc,
jestliže je oprávněné osobě po celý tento kalendářní měsíc poskytována zdravotní
péče v průběhu hospitalizace; krajská pobočka Úřadu práce zastaví výplatu příspěvku
na mobilitu za tento kalendářní měsíc. Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna,
pokud k hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto
zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci. Výplata příspěvku na mobilitu se
opět obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém hospitalizace netrvala
po celý kalendářní měsíc.
§ 16
Zánik nároku na dávku a její výplatu
(1) Nárok na dávku nezaniká.
(2) Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého
dávka náleží, pokud nejde o případy uvedené v § 15 odst. 1. Lhůta neběží po dobu
řízení o dávce a po dobu řízení o žalobě u soudů jednajících a rozhodujících ve správním
soudnictví.
§ 17
Přechod nároku na dávku a její výplatu
(1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, nabývají
nárok na částky, na něž vznikl nárok do dne smrti oprávněné osoby, postupně manžel,
děti a rodiče, jestliže žili s oprávněnou osobou v době její smrti ve společné domácnosti.
Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí
důchod po zemřelém.
(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné
částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, členům jeho rodiny podle
pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 1.
(3) U příspěvku na zvláštní pomůcku se podle odstavce 1 nebo 2 postupuje
jen v případě, jestliže zvláštní pomůcka byla zakoupena před smrtí oprávněné osoby,
jinak nárok na tuto dávku a její výplatu zaniká.
Díl 2
Výplata dávek
§ 19
Způsob výplaty dávek
(1) Příspěvek na mobilitu se vyplácí do konce kalendářního měsíce následujícího
po kalendářním měsíci, za který náleží. Na základě žádosti příjemce příspěvku na
mobilitu může být tento příspěvek vyplácen jednou splátkou vždy za 3 kalendářní měsíce,
za které náležel.
(2) Příspěvek na zvláštní pomůcku se vyplatí do konce kalendářního měsíce
následujícího po kalendářním měsíci, v němž rozhodnutí o jeho přiznání nabylo právní
moci.
(3) Dávky se vyplácejí v české měně převodem na platební účet určený
příjemcem dávky uvedeným v § 20 odst. 1 a 2, popřípadě zvláštním příjemcem dávky,
nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky uvedeného v § 20 odst.
1 a 2, popřípadě zvláštního příjemce dávky. Požádá-li příjemce příspěvku na mobilitu
uvedený v § 20 odst. 1 a 2, popřípadě zvláštní příjemce příspěvku na mobilitu, o
změnu způsobu výplaty této dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést
změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci,
v němž byla taková žádost doručena.
(4) Dávky se do ciziny nevyplácejí.
(5) Dávka se považuje za vyplacenou dnem odepsání příslušné částky z
účtu Úřadu práce České republiky.
§ 20
Příjemce, jiný příjemce a zvláštní příjemce
(1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky zákonný zástupce nebo
pěstoun anebo jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do
péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (dále jen „jiný příjemce dávky“).
(3) Krajská pobočka Úřadu práce rozhodne o ustanovení zvláštního příjemce
dávky, jestliže oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky nemůže dávku přijímat. S
ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce dávky
souhlasit; to neplatí, jestliže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tento
souhlas dát. Zvláštním příjemcem může být ustanovena jen osoba, která s tímto ustanovením
souhlasí. Zvláštní příjemce je povinen používat dávku ve prospěch oprávněné osoby.
Zvláštní příjemce používá dávku podle pokynů oprávněné osoby, s výjimkou osoby, která
vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tyto pokyny udělovat. Krajská pobočka
Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody,
pro které byl zvláštní příjemce ustanoven. Krajská pobočka Úřadu práce rovněž zruší
rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže zvláštní příjemce neplní své
povinnosti, a ustanoví zvláštním příjemcem jinou osobu.
Díl 3
Řízení o dávkách
§ 22
Zahájení řízení
(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti podané
na tiskopisu předepsaném ministerstvem.
(2) Řízení o odnětí příspěvku na mobilitu nebo o zastavení výplaty příspěvku
na mobilitu se zahajuje z moci úřední.
(3) Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví pro řízení o dávce opatrovníka
též osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně
a nemá zástupce; o ustanovení opatrovníka rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce na
základě lékařského posudku ošetřujícího lékaře.
(4) Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu
do péče jiné fyzické osoby, zastupuje ji v řízení o dávce tato fyzická osoba. Je-li
nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do osobní péče pěstouna,
zastupuje ji v řízení o dávce pěstoun.
(5) Zletilou osobu může v řízení o nároku podle tohoto zákona zastupovat
člen domácnosti, který je k tomu oprávněn podle občanského zákoníku.
§ 22a
(1) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán
tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit
a) též na počítačové sestavě zveřejněné v elektronické podobě ministerstvem,
nebo
b) v elektronické podobě, pokud ministerstvo zveřejnilo příslušný
tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář.
(2) V řízení o dávkách a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle
tohoto zákona lze jako podklady pro vydání rozhodnutí použít záznamy na technických
nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému
a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny,
podle jehož obsahu byly pořízeny. Krajská pobočka Úřadu práce nebo ministerstvo vyzve
osobu, která předložila kopii listiny, k předložení originálu nebo úředně ověřeného
opisu nebo kopie listiny, má-li pochybnosti o pravosti předložené kopie.
§ 23
Náležitosti žádosti
Žádost o dávku, kromě náležitostí podání podle správního řádu, dále
obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo,
rodinný stav a adresu místa trvalého pobytu každé společně posuzované osoby, jde-li
o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,
b) doklad o výši příjmu žadatele o dávku a společně posuzovaných
osob v rozhodném období, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku v případech
uvedených v § 10 odst. 1, 4 a 5,
c) označení praktického lékaře, který registruje žadatele o dávku,
d) četnost a důvod dopravy, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní
pomůcku na pořízení motorového vozidla a důvod dopravy, jde-li o žádost o příspěvek
na mobilitu podle § 6 odst. 4,
e) druh zvláštní pomůcky a doklad osvědčující cenu zvláštní pomůcky
nebo její předpokládanou cenu, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,
f) čestné prohlášení podle § 6 odst. 3, jde-li o žádost o příspěvek
na mobilitu, s výjimkou žádosti o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4,
g) čestné prohlášení podle § 9 odst. 6, jde-li o žádost o příspěvek
na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla,
h) souhlas vlastníka nemovitosti nebo rozhodnutí soudu podle § 9
odst. 7, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací
plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému,
i) určení způsobu výplaty dávky.
§ 24
Přerušení řízení
Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku
též na dobu, po kterou Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje zdravotní stav
žadatele o dávku. Ministerstvo přeruší řízení o odvolání proti rozhodnutí o dávce
podle věty první též na dobu, po kterou posudková komise ministerstva posuzuje zdravotní
stav účastníka řízení. Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na
zvláštní pomůcku současně s výzvou k předložení alespoň 2 návrhů řešení odstranění
bariéry podle § 9 odst. 10. Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku
na mobilitu, pokud probíhá řízení o průkazu osoby se zdravotním postižením. Proti
usnesení o přerušení řízení podle věty první, třetí a čtvrté se nelze odvolat; proti
usnesení o přerušení řízení podle věty druhé nelze podat rozklad.
§ 24a
Rozhodnutí o zastavení nebo obnovení výplaty příspěvku na mobilitu
(1) O rozhodnutí o zastavení nebo obnovení výplaty příspěvku na mobilitu
podle § 15 odst. 4 se učiní pouze záznam do spisu a oprávněná osoba se o něm písemně
vyrozumí. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení a nabývá vykonatelnosti provedením
záznamu do spisu.
(2) Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 bude vyhotoveno písemně a oznámeno
oprávněné osobě, jestliže o to požádá ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno
písemné vyrozumění podle odstavce 1. Nepožádá-li oprávněná osoba o vyhotovení písemného
rozhodnutí podle věty první, nabývá rozhodnutí právní moci marným uplynutím této
lhůty.
§ 26
Povinnosti žadatele o dávku
(1) Žadatel o dávku je povinen
a) podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly
Institutu posuzování zdravotního stavu, podrobit se vyšetření zdravotního stavu ve
zdravotnickém zařízení určeném Institutem posuzování zdravotního stavu anebo jinému
odbornému vyšetření, předložit určenému zdravotnickému zařízení lékařské nálezy ošetřujících
lékařů, které mu byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro
vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je potřebná k vypracování
posudku, je-li k tomu Institutem posuzování zdravotního stavu vyzván, a to ve lhůtě,
kterou Institut posuzování zdravotního stavu určí,
b) prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo
výplatu,
c) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce v průběhu řízení o
dávce změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o dávku, a změny rozhodné
pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková změna nastala.
(2) Je-li žadatelem o dávku občan členského státu Evropské unie, který
je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu2),
nebo je-li žadatelem jeho rodinný příslušník13), který je hlášen na území České republiky
k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu2), je povinen poskytnout písemný
souhlas s tím, aby krajská pobočka Úřadu práce zjišťovala údaje rozhodné pro posouzení,
zda je neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením podle
tohoto zákona (dále jen „neodůvodnitelná zátěž systému“).
Díl 4
Povinnosti oprávněné osoby a jiného příjemce dávky
§ 27
(1) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku na mobilitu, popřípadě
zvláštní příjemce je povinen
a) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů
změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek na mobilitu a jeho výplatu,
b) na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce prokázat skutečnosti
rozhodné pro nárok na příspěvek a jeho výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení
výzvy, není-li v této výzvě určena delší lhůta.
(2) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku na zvláštní pomůcku,
popřípadě zvláštní příjemce je povinen
a) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce skutečnosti rozhodné
pro stanovení povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou
část podle § 12, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne vzniku této skutečnosti,
b) na výzvu krajské pobočky Úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodné
pro posouzení vzniku povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou
část podle § 12, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, není-li v této výzvě
určena delší lhůta. Nebudou-li na základě výzvy tyto skutečnosti prokázány, vzniká
povinnost příspěvek na zvláštní pomůcku vrátit; ustanovení § 12 odst. 2 až 4 tím
nejsou dotčena.
(3) Výplata příspěvku na mobilitu se zastaví od kalendářního měsíce následujícího
po kalendářním měsíci, ve kterém marně uplynula lhůta stanovená ke splnění povinnosti.
Výplata příspěvku na mobilitu se obnoví od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním
měsíci, ve kterém byla povinnost splněna.
§ 28
Přeplatky
(1) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky, který přijal dávku, ačkoliv
musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce,
než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné
výši, je povinen tento přeplatek vrátit.
(2) Nárok na vrácení přeplatku zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl
vyplacen. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku.
(3) O povinnosti vrátit přeplatek podle odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská
pobočka Úřadu práce, která dávku vyplácí nebo naposledy vyplácela. Přeplatky vybírá
krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.
(4) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje
částku 100 Kč.
Díl 5
Posuzování neodůvodnitelné zátěže systému
§ 29
(1) Požádá-li o poskytnutí příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na zvláštní
pomůcku občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky
k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu2) po dobu delší než 3 měsíce,
nebo jeho rodinný příslušník13), který je hlášen na území České republiky k přechodnému
pobytu podle jiného právního předpisu2) po dobu delší než 3 měsíce, krajská pobočka
Úřadu práce současně posuzuje, zda se tato osoba nestala neodůvodnitelnou zátěží
systému.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou
zátěž systému, jestliže
a) je účastna nemocenského pojištění14),
b) je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění15),
c) je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného
předpisu Evropských společenství4),
d) před zahájením řízení o příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na
zvláštní pomůcku byla v České republice výdělečně činná a v období 10 let předcházejících
dni zahájení řízení byla nejméně po dobu 5 let a z toho bezprostředně před zahájením
řízení nejméně po dobu 1 roku účastna nemocenského pojištění14), nebo jako osoba
samostatně výdělečně činná důchodového pojištění15), a nemá ke dni zahájení řízení
nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti,
e) je osobou, která po skončení základního pracovněprávního vztahu,
pokud tento vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné
činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, je dočasně práce
neschopná v důsledku nemoci nebo úrazu,
f) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a
byla bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána více
než 1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti
podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti16),
g) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud
jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil základní
pracovněprávní vztah uzavřený na dobu kratší 1 roku, založily-li tyto pracovněprávní
vztahy účast na nemocenském pojištění; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která
nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti16);
taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců
od vzetí do evidence,
h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a
která se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání; podmínkou
přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle
§ 39 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti16); taková osoba se nepovažuje
za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo
i) je osobou, která po skončení základního pracovněprávního vztahu,
pokud tento vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné
činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, zahájila odbornou
přípravu; odbornou přípravou se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná příprava
na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře17) a rekvalifikace podle
zákona o zaměstnanosti18).
(3) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která
nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, hodnotí systémem bodů tyto skutečnosti:
a) délka pobytu podle jiného právního předpisu2) na území České republiky,
b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti
na území České republiky,
c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání19) na území České
republiky,
d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané
kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry nezaměstnanosti.
(4) Při bodovém hodnocení krajská pobočka Úřadu práce postupuje tak,
že
a) započte v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky
k pobytu podle jiného právního předpisu2) po dobu
1. od 1 do 3 let, 2 body,
2. od
3 do 6 let, 4 body,
3. od 6 do 8 let, 6 bodů,
4. 8 nebo více let, 8 bodů;
b) započte v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo která se
na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání19), po dobu
1.
12 až 24 měsíců, 4 body,
2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů,
3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,
4.
49 až 60 měsíců, 16 bodů;
c) započte v případě osoby, která
1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,
2.
má střední vzdělání, 2 body,
3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,
4. má vysokoškolské
vzdělání, 6 bodů;
d) započte osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla
věnována zvýšená péče podle jiného právního předpisu20), 4 body;
e) započte osobě, která je hlášena k pobytu podle jiného právního
předpisu2) v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci předcházejícím
dni podání žádosti podle údajů zveřejněných ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový
přístup
1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice,
0 bodů,
2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice,
2 body,
3. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice a nepřesáhla
hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4 body,
4. byla nižší než
50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 6 bodů.
(5) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se považuje osoba, jejíž bodové
ohodnocení činí 10 nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž systému se nepovažuje
osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů.
(6) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a nedosahuje
20 bodů, krajská pobočka Úřadu práce rozhodne, zda jde o osobu, která je neodůvodnitelnou
zátěží systému. Při tomto rozhodování se přihlíží k vazbám této osoby na osoby blízké21),
které pobývají v České republice, a dále se přihlíží k tomu, zda se jedná jen o dočasné
obtíže a zda poskytnutím příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na zvláštní pomůcku
dotčené osobě nedojde k zatížení systému.
(7) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna posoudit, zda je osoba neodůvodnitelnou
zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke změně jejích sociálních
poměrů.
(8) Správní úřady, orgány sociálního zabezpečení, Policie České republiky,
obce, kraje a zaměstnavatelé osob uvedených v odstavci 1 jsou povinni na výzvu krajské
pobočky Úřadu práce sdělit údaje potřebné k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou
zátěží systému. Pokud krajská pobočka Úřadu práce oznámí Ministerstvu vnitra, že
je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému22), je Ministerstvo vnitra povinno informovat
příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o ukončení přechodného pobytu této osoby
podle jiného právního předpisu2). Ministerstvo vnitra neprodleně sdělí na žádost
krajské pobočky Úřadu práce, zda osobě, která žádá o přiznání příspěvku na mobilitu
nebo příspěvku na zvláštní pomůcku nebo které je takový příspěvek poskytován, byl
ukončen podle jiného právního předpisu2) pobyt na území České republiky.
Díl 6
Informační systém
§ 30
(1) Údaje o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a jejich
výši, údaje o žadatelích o tyto dávky, příjemcích těchto dávek a osobách společně
posuzovaných a žadatelích o průkaz osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst.
2 jsou vedeny v informačním systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením,
který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí23). Krajské
pobočky Úřadu práce jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o příspěvku
na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a o průkazu osoby se zdravotním postižením
podle § 34 odst. 2, včetně osobních údajů, v tomto informačním systému, a to v elektronické
podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních
údajů24).
(2) Krajské pobočky Úřadu práce jsou povinny zajistit uchování všech
údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů podle
odstavce 1, a všech dokumentů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení
o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o průkazu osoby se zdravotním postižením
podle § 34 odst. 2 po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce,
v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu
zápisu údajů do informačního systému.
Díl 7
Povinnosti a oprávnění zaměstnanců státu a povinnosti státních orgánů,
obcí, krajů a jiných osob
§ 31
(1) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajských pobočkách Úřadu
práce a v ministerstvu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které
se dozvědí při rozhodování o dávkách podle tohoto zákona, není-li dále stanoveno
jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat
mlčenlivost mohou být zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to
písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2) Údaje týkající se příjemců dávek a jiných osob, které se zaměstnanci
uvedení v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li
tak tento zákon nebo jiný zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen
s písemným souhlasem dotčené osoby.
(3) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo a Úřad práce
České republiky získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných
údajů využívány zaměstnanci zařazenými v ministerstvu a v Úřadu práce České republiky
při vědecké, publikační a pedagogické činnosti, nebo ministerstvem pro analytickou
a koncepční činnost nebo pro účely plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,
která je součástí právního řádu.
§ 32
Státní orgány, obce a kraje a další fyzické a právnické osoby, s výjimkou
příjemců dávek a osob společně posuzovaných, jsou povinny sdělit na výzvu příslušného
orgánu, který o dávce rozhoduje, bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro nárok
na dávku, její výši nebo výplatu. Jestliže příslušný orgán, který rozhoduje o dávce,
písemně státnímu orgánu, obci a kraji nebo dalším právnickým a fyzickým osobám sdělil,
že osoba, jíž se týkají údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku nebo
posouzení, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, dala písemný souhlas se
sdělováním těchto údajů, mohou státní orgány, obce a kraje a další právnické a fyzické
osoby tyto údaje příslušnému orgánu sdělovat bez dalšího vyžadování souhlasu osoby,
jíž se týkají.
§ 33
Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce
a v ministerstvu jsou na základě souhlasu žadatele o dávku nebo příjemce dávky anebo
jiného příjemce dávky oprávněni vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, za účelem
ověřování skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku. Oprávnění
k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním
vydaným příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce nebo ministerstvem jako doložkou
služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo
služebního průkazu, jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a identifikační
údaje vydávající krajské pobočky Úřadu práce nebo ministerstva.
HLAVA V
PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
§ 34
(1) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku
s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace,
včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
se posuzuje podle § 9 odst. 3.
(2) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“
(průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace,
včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti
se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna
samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým
dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým
funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém
zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost
orientace má jen v exteriéru.
(3) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“
(průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně
osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se
rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné
pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi
a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav,
kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace
v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.
(4) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“
(průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením
pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického
spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti
se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna
chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru
není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku.
Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí
stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné
orientace v exteriéru.
(5) Průkaz osoby se zdravotním postižením je veřejnou listinou.
§ 34a
(1) Průkaz osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 1 obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) datum narození,
c) fotografii držitele průkazu,
d) podpis držitele průkazu; podpis držitele průkazu se nevyžaduje,
pokud je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou,
e) datum vydání průkazu,
f) označení orgánu, který průkaz vydal,
g) dobu platnosti průkazu,
h) označení druhu průkazu osoby se zdravotním postižením, popřípadě
doplněné o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé
anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé, pokud osoba o označení průkazu tímto symbolem
požádá při podání žádosti o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením nebo
při podání žádosti o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením,
i) ochranné prvky.
(2) Platnost průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listiny
končí
a) uplynutím doby na něm vyznačené,
b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
c) smrtí držitele průkazu nebo prohlášením držitele průkazu za mrtvého,
nebo
d) rozhodnutím krajské pobočky Úřadu práce o neplatnosti průkazu osoby
se zdravotním postižením v případě, že
1. průkaz osoby se zdravotním postižením obsahuje
neoprávněně provedené změny nebo nesprávné údaje,
2. došlo k podstatné změně podoby
držitele průkazu osoby se zdravotním postižením,
3. průkaz osoby se zdravotním postižením
je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
4.
držitel průkazu osoby se zdravotním postižením nesplní povinnost uvedenou v odstavci
3, nebo
5. bylo rozhodnuto o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením
nebo o zániku nároku na tento průkaz.
(3) Žadatel o průkaz osoby se zdravotním postižením a držitel tohoto průkazu
je povinen podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly Institutu
posuzování zdravotního stavu, podrobit se vyšetření zdravotního stavu u poskytovatele
zdravotních služeb určeného Institutem posuzování zdravotního stavu anebo jinému
odbornému vyšetření, předložit určenému poskytovateli zdravotních služeb lékařské
nálezy ošetřujících lékařů, které mu byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které
jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je
potřebná k vypracování posudku, je-li k tomu Institutem posuzování zdravotního stavu
vyzván, a to ve lhůtě, kterou Institut posuzování zdravotního stavu určí. V případě
nesplnění této povinnosti může být po předchozím písemném upozornění průkaz osoby
se zdravotním postižením nepřiznán nebo může být rozhodnuto o odnětí tohoto průkazu.
(4) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením je povinen písemně do
8 dní ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, která průkaz vydala, jeho ztrátu, odcizení,
poškození nebo zničení, popřípadě změnu údajů uvedených na průkazu. Na základě ohlášení
vydá krajská pobočka Úřadu práce nový průkaz osoby se zdravotním postižením. Doba
platnosti takto vydaného nového průkazu je totožná s dobou platnosti nahrazovaného
průkazu; zdravotní stav se za účelem vydání tohoto průkazu znovu neposuzuje.
(5) Každý, kdo nalezne průkaz osoby se zdravotním postižením nebo má v
držení takový průkaz osoby zemřelé nebo osoby prohlášené za mrtvou, je povinen jej
neprodleně odevzdat kterékoliv krajské pobočce Úřadu práce. Stejnou povinnost má
i držitel průkazu osoby se zdravotním postižením, který ohlásil ztrátu svého průkazu,
jestliže průkaz nalezne nebo jej jinak získá zpět. Při převzetí nového průkazu osoby
se zdravotním postižením je jeho držitel povinen odevzdat příslušné krajské pobočce
Úřadu práce dosavadní znovu nalezený nebo jinak získaný průkaz osoby se zdravotním
postižením. Krajská pobočka Úřadu práce, které je odevzdán průkaz podle věty první
až třetí, je povinna odevzdat průkaz krajské pobočce Úřadu práce, která ho vydala.
(6) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením je povinen odevzdat
tento průkaz příslušné krajské pobočce Úřadu práce také v případě, kdy je mu podle
tohoto zákona vydán nový průkaz osoby se zdravotním postižením.
(7) Do doby vydání průkazu osoby se zdravotním postižením podle odstavce
1 vydá krajská pobočka Úřadu práce dočasný průkaz osoby se zdravotním postižením
v podobě stanovené vyhláškou. Tento průkaz je obsahově shodný s průkazem podle odstavce
1. Doba platnosti takto vydaného průkazu osoby se zdravotním postižením nemůže být
delší než do 31. prosince 2015.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor a způsob provedení průkazu osoby
se zdravotním postižením podle odstavců 1 a 7, požadavky na technické provedení fotografie
držitele průkazu osoby se zdravotním postižením a vzor symbolů označení osoby s úplnou
nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky
nevidomé.
§ 34b
(1) Při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání
průkazu osoby se zdravotním postižením se hodnotí
a) zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby,
b) zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,
c) zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace
a závažnost funkčního postižení.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví, které zdravotní stavy lze považovat
za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace.
(3) Při posuzování podstatného omezení schopnosti pohyblivosti a orientace
u zdravotního stavu, který není uveden v prováděcím právním předpise, se hodnotí,
kterému ze zdravotních stavů v něm uvedených funkční postižení odpovídá nebo je s
ním funkčními důsledky srovnatelné.
(4) Funkčními schopnostmi se rozumí tělesné, smyslové a duševní schopnosti,
znalosti a dovednosti nezbytné pro schopnost pohyblivosti a orientace. Při posuzování
se funkční schopnosti fyzické osoby porovnávají se schopnostmi stejně staré fyzické
osoby bez znevýhodnění a hodnotí se s využitím běžně dostupných kompenzačních pomůcek.
(5) Při hodnocení závažnosti funkčního postižení pohyblivosti a orientace
pro účely nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením se vychází z poruchy funkčních
schopností s nejvýznamnějším dopadem na schopnost pohyblivosti nebo orientace.
§ 35
(1) Řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se zahajuje
na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem. Řízení
o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením se zahajuje též z moci úřední;
podnět k řízení z moci úřední může podat také Institut posuzování zdravotního stavu,
pokud na základě výsledku posouzení zdravotního stavu zjistí posudkově významné skutečnosti,
které jsou rozhodné pro nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením.
(2) Žádost podle odstavce 1, kromě náležitostí podání podle správního řádu,
dále obsahuje označení praktického lékaře, který registruje žadatele o průkaz osoby
se zdravotním postižením.
(3) Pro účely řízení o přiznání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením
požádá krajská pobočka Úřadu práce Institut posuzování zdravotního stavu o posouzení
schopnosti pohyblivosti a orientace podle § 34b odst. 1 žadatele o tento průkaz;
při rozhodování o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením vychází krajská
pobočka Úřadu práce z tohoto posudku. Institut posuzování zdravotního stavu zašle
příslušné krajské pobočce Úřadu práce stejnopis posudku; výsledek posouzení je součástí
rozhodnutí o přiznání nebo zamítnutí průkazu osoby se zdravotním postižením, které
obdrží žadatel. Pro účely vydání průkazu osoby se zdravotním postižením podle odstavce
6, u žadatelů, kterým na něj vznikl trvalý nárok, pouze z důvodu skončení doby jeho
platnosti jako veřejné listiny podle odstavce 7, se posouzení Institutu posuzování
zdravotního stavuí dle věty první nevyžaduje.
(4) Pro řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením dále platí
obdobně ustanovení § 22 odst. 3 a § 24, 25 a § 26 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2.
(5) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením vzniká nejdříve od počátku
kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho přiznání. Nárok na průkaz
osoby se zdravotním postižením trvá po dobu platnosti výsledku posouzení schopnosti
pohyblivosti a orientace žadatele o průkaz; platnost tohoto výsledku posouzení může
být časově omezena nebo je bez časového omezení. Doba trvání nároku na průkaz osoby
se zdravotním postižením je součástí výroku rozhodnutí o přiznání průkazu osoby se
zdravotním postižením. Bez časového omezení se u osob starších 18 let věku vydávají
rozhodnutí v případech uvedených v příloze č. 4 prováděcího předpisu30), a to v bodě
1 písm. b), v bodě 2 písm. a), b), d), e), j), k) a l) a v bodě 3 písm. a), b), c),
e), j), k), l), m) a n). To nevylučuje vydání rozhodnutí bez časového omezení také
u jiných zdravotních stavů uvedených v příloze č. 4 prováděcího předpisu30).
(6) Krajská pobočka Úřadu práce vydá osobě průkaz osoby se zdravotním postižením
po předložení fotografie a zaplacení správního poplatku podle zákona o správních
poplatcích28). Za vydání průkazu osoby se zdravotním postižením náhradou za průkaz
poškozený, zničený nebo odcizený se správní poplatek podle zákona o správních poplatcích
nevybere, jestliže k poškození, zničení nebo odcizení průkazu došlo v souvislosti
s násilným činem, je-li tato skutečnost doložena záznamem Policie České republiky.
(7) Současně s vydáním průkazu osoby se zdravotním postižením podle odstavce
6 krajská pobočka Úřadu práce určí dobu platnosti tohoto průkazu jako veřejné listiny.
Doba platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listiny je nejvýše
5 let u osob do 18 let věku a nejvýše 10 let u osob starších 18 let věku; tato doba
nemůže být delší, než je doba, po kterou trvá nárok na průkaz osoby se zdravotním
postižením podle odstavce 5. Stanovením doby platnosti průkazu osoby se zdravotním
postižením jako veřejné listiny není dotčeno trvání nároku na tento průkaz podle
odstavce 5. Doba platnosti průkazu se zaznamená do spisu. Krajská pobočka Úřadu práce
90 dní před koncem platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné
listiny písemně informuje jeho držitele o končící platnosti průkazu osoby se zdravotním
postižením.
(8) Povinnost mlčenlivosti a oprávnění zaměstnanců státu podle § 31 a povinnosti
státních orgánů, obcí, krajů a jiných osob podle § 32 platí obdobně i pro údaje týkající
se žadatelů o průkaz osoby se zdravotním postižením.
§ 36
(1) Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na
a) vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro
pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je
místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
b) přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto
jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje
nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických
zařízeních.
(2) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na
a) výhody uvedené v odstavci 1,
b) bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy
osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),
c) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku
ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové
dopravy.
(3) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na
a) výhody uvedené v odstavcích 1 a 2,
b) bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky
v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě,
c) bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá,
pokud ji nedoprovází průvodce.
(4) Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci
držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová
představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce.
(5) Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P,
upravují jiné právní předpisy26).
HLAVA VI
PŘESTUPKY
§ 36a
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně zničí, poškodí,
pozmění nebo zneužije průkaz osoby se zdravotním postižením.
(2) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením se dopustí přestupku
tím, že
a) nesplní oznamovací povinnost podle § 34a odst. 4, nebo
b) neodevzdá dosavadní průkaz osoby se zdravotním postižením při převzetí
nového průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34a odst. 5 nebo 6.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.".
HLAVA VII
ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 37
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 12 a 13, § 34a odst. 8
a § 34b odst. 2.
§ 38
Přechodná ustanovení
(1) Řízení o peněžitých dávkách sociální péče a mimořádných výhodách podle
vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pověřenými
obecními úřady, obecními úřady obcí s rozšířenou působností a orgány Ministerstva
obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků
z povolání, dokončí krajské pobočky Úřadu práce podle předpisů účinných do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(2) Řízení o odvolání proti rozhodnutí o dávkách sociální péče a mimořádných
výhodách podle odstavce 1, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona krajskými úřady a Ministerstvem obrany, dokončí ministerstvo podle
předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Řízení o bezúročných půjčkách podle § 57 a 58 vyhlášky č. 182/1991
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně
neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecními úřady obcí s rozšířenou
působností, dokončí tyto obecní úřady obcí s rozšířenou působností podle předpisů
účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Řízení o odvolání proti rozhodnutí o bezúročné půjčce podle odstavce
3, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajskými
úřady, dokončí tyto krajské úřady podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(5) Lhůty pro vydání rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 se prodlužují o 30
dnů.
(6) Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže a příspěvek
úplně nebo prakticky nevidomým občanům podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona náleží naposledy za měsíc prosinec 2011. Pověřené obecní úřady a orgány
Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění
vojáků z povolání, zašlou příjemcům těchto dávek do 31. prosince 2011 písemné sdělení
o zániku nároku na tyto dávky. Toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.
(7) Průkazy mimořádných výhod osvědčující stupeň mimořádných výhod vydané
podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti
i po tomto dni, a to do uplynutí doby platnosti vyznačené v těchto průkazech, nejdéle
však do 31. prosince 2015. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle
osobám, kterým byly přiznány mimořádné výhody, do 31. prosince 2011 písemné sdělení
obsahující informace o další platnosti průkazu mimořádných výhod a o postupu při
jejich nahrazení novými průkazy. Toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.
(8) U osob, kterým byly rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností
přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů účinných do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se po dobu platnosti průkazu osvědčujícího stupeň těchto
mimořádných výhod, nejdéle však do 31. prosince 2015, považuje podmínka neschopnosti
zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility a orientace stanovená v § 6 odst.
1 pro přiznání příspěvku na mobilitu za splněnou.
(9) Nárok na dávky sociální péče a mimořádné výhody podle vyhlášky č. 182/1991
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za dobu do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zaniká od 1. ledna 2012, nebyl-li do 31. prosince 2011 nárok
uplatněn u příslušného orgánu.
(10) Pohledávky vzniklé z půjček podle § 57 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti i po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona.
(11) Závazky příjemců dávek vzniklé podle § 33 odst. 8, § 34 odst. 6, §
35 odst. 7, § 36 odst. 1 a § 37 odst. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona. Pohledávky z těchto závazků přecházejí ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona na Českou republiku - Úřad práce České republiky.
(12) Osobám, kterým byl podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnut příspěvek na zakoupení motorového
vozidla a u nichž běh lhůty podle § 35 odst. 4 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovené pro opětovné poskytnutí
tohoto příspěvku neskončil před 1. lednem 2012, se příspěvek na zvláštní pomůcku
určený na pořízení motorového vozidla poskytne při splnění podmínek stanovených v
§ 9 tohoto zákona poprvé po uplynutí lhůty uvedené v § 35 odst. 4 vyhlášky č. 182/1991
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(13) Výkon rozhodnutí v oblasti dávek sociální péče podle odstavce 1 zahájený
pověřenými obecními úřady nebo obecními úřady obcí s rozšířenou působností přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo výkon rozhodnutí, který nebyl přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona zahájen, dokončí nebo provede příslušný pověřený obecní
úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností; výnosy z výkonu těchto rozhodnutí
jsou příjmem obce. Výkon rozhodnutí v oblasti dávek sociální péče podle odstavce
1 zahájený orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách
důchodového pojištění vojáků z povolání, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
nebo výkon rozhodnutí, který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájen,
dokončí nebo provede Úřad práce České republiky.
(14) Příslušné pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností
předají bezodkladně a bezúplatně územně příslušné krajské pobočce Úřadu práce po
dni nabytí účinnosti tohoto zákona spisy a dokumenty týkající se odstavců 1, 7 až
9 a 11. Ostatní spisy a dokumenty předají do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona; jestliže o to budou krajskou pobočkou Úřadu práce požádány, jsou povinny
jednotlivé spisy a dokumenty předat bezodkladně. U spisů a dokumentů, jimž do 31.
prosince 2011 projde skartační lhůta, provedou skartační řízení. Obdobně postupují
krajské úřady a Ministerstvo obrany při předání spisů a dokumentů týkajících se odvolacích
řízení, s výjimkou odstavce 4, a orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné
k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, při předání spisů
a dokumentů týkajících se odstavců 1, 6 a 13.
(15) Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 114/1988 Sb., ve znění účinném
do 31. prosince 2011, se postupuje i po tomto dni, jde-li o tvrdosti, které by se
vyskytly v souvislosti se závazky příjemců dávek vzniklými podle § 33 odst. 8, §
34 odst. 6, § 35 odst. 7, § 36 odst. 1 a § 37 odst. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve
znění účinném do 31. prosince 2011.
§ 39
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
2. Zákon č. 110/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988
Sb., o sociálním zabezpečení, a zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
3. Zákon č. 180/1990 Sb., o změnách předpisů o nemocenském a sociálním
zabezpečení a mateřském příspěvku a některých dalších předpisů.
4. Zákon č. 306/1991 Sb., o změnách v sociálním zabezpečení.
5. Část osmá zákona č. 578/1991 Sb., o státním rozpočtu federace na
rok 1992 a o změně daňových a některých dalších zákonů.
6. Čl. I a čl. VI zákona č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií
a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení.
7. Zákon č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony.
8. Čl. II a čl. VI zákona č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988
Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
9. Zákon č. 182/1994 Sb., kterým se zvyšuje státní vyrovnávací příspěvek
nezaopatřeným dětem a některé další sociální dávky.
10. Čl. II zákona č. 241/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988
Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb.,
o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968
Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti
z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady
č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném
na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
11. Čl. VIII a čl. IX zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují
některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře.
12. Čl. I zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění.
13. Zákon č. 133/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988
Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní
rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
14. Čl. IV a čl. V zákona č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění
dalších zákonů.
15. Zákon č. 350/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
16. Část čtvrtá a pátá zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
17. Část jedenáctá zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o
změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).
18. Část šestnáctá a sedmnáctá zákona č. 151/2002 Sb., kterým se mění
některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního.
19. Zákon č. 213/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
20. Část dvacátá pátá a dvacátá šestá zákona č. 320/2002 Sb., o změně
a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
21. Zákon č. 426/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně
a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
22. Část osmá zákona č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti.
23. Část sedmá zákona č. 168/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995
Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
24. Zákon č. 218/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním
minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální
podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
25. Zákon č. 47/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů
České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
26. Část první a druhá zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách.
27. Část šestá zákona č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999
Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony.
28. Část šestá zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění.
29. Část čtvrtá zákona č. 29/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006
Sb., o sociálních službách, zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony
v oblasti ochrany před domácím násilím, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve
znění pozdějších předpisů.
30. Část desátá a dvacátá první zákona č. 427/2010 Sb., kterým se mění
zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon
o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
31. Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické
republiky v sociálním zabezpečení.
32. Zákon č. 125/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním
zabezpečení.
33. Čl. I zákona č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České
republiky v sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu.
34. Zákon č. 459/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky
v sociálním zabezpečení.
35. Zákon č. 144/1991 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky
a o působnosti obcí v sociálním zabezpečení.
36. Zákon č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony.
37. Čl. IV zákona č. 238/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České
národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
38. Čl. IV zákona č. 289/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákon č.
1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb.,
o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988
Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve
znění pozdějších předpisů.
39. Část třicátá druhá zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých
zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních
úřadech a zákonem o hlavním městě Praze.
40. Část druhá zákona č. 518/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999
Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1988
Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých
zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002
Sb.
41. Část sedmá zákona č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím správního řádu.
42. Část čtvrtá zákona č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci
v hmotné nouzi.
43. Část sedmnáctá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných
rozpočtů.
44. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti
orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
45. Vyhláška č. 28/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky
v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
46. Vyhláška č. 137/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky
v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
47. Vyhláška č. 206/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky
v sociálním zabezpečení, a kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních
věcí č. 136/1993 Sb., kterou se stanoví odměna pěstouna při výkonu pěstounské péče
ve zvláštních zařízeních.
48. Vyhláška č. 264/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky
v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
49. Vyhláška č. 138/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky
v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
50. Vyhláška č. 139/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky
v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
51. Vyhláška č. 320/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky
v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
52. Vyhláška č. 73/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce
a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zrušují některé právní předpisy na úseku
sociálních věcí.
53. Vyhláška č. 72/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce
a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
54. Vyhláška č. 552/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti
orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
55. Vyhláška č. 365/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti
orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
56. Vyhláška č. 506/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti
orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
57. Vyhláška č. 506/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky
v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
58. Vyhláška č. 339/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky
v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
59. Vyhláška č. 279/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky
v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
60. Vyhláška č. 451/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky
v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
61. Vyhláška č. 388/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů.
62. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988
Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
63. Vyhláška č. 260/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
64. Vyhláška č. 313/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a vyhláška č. 235/1990
Sb., kterou se provádí zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č.
206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku.
65. Vyhláška č. 545/1991 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního
ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
66. Vyhláška č. 177/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního
ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení.
67. Vyhláška č. 309/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního
ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
68. Vyhláška č. 161/1994 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva
práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů.
69. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975
Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
70. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 164/1979
Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních
věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
71. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 73/1984
Sb., o změnách a doplněních vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
72. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 57/1987
Sb., o dalších změnách vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o místních poplatcích
§ 40
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991
Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona
č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002
Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona
č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 2 se slova „které byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod
podle zvláštního právního předpisu,1a)“ nahrazují slovy „která je držitelem průkazu
ZTP/P podle zvláštního právního předpisu1a),“.
Poznámka pod čarou č. 1a zní:
„1a) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.“.
2. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných
výhod“ nahrazují slovy „které jsou držiteli průkazu ZTP/P“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
§ 41
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve
znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona
č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995
Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona
č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000
Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona
č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000
Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona
č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002
Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona
č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003
Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona
č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005
Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona
č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006
Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona
č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního
soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007
Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona
č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008
Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009
Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného
pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 263/2011
Sb., se mění takto:
1. V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) schopnost zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo
orientace pro účely příspěvku na mobilitu a pro účely řízení o přiznání průkazu osoby
se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu
s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo s těžkým sluchovým postižením
nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací
a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku,“.
2. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a pro účely
řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením“.
3. § 132 se zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 42
V § 35ba odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona
č. 261/2007 Sb., zákona č. 482/2008 Sb. a zákona č. 2/2009 Sb., se slova „průkazu
mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz
ZTP/P (dále jen „průkaz ZTP/P“)“ nahrazují slovy „průkazu ZTP/P“ a slova „dávky sociální
péče“ se nahrazují slovy „dávky osobám se zdravotním postižením“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
§ 43
V § 3 odst. 8 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb., se slova „které se poskytují
mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení;12)“
nahrazují slovy „která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního
předpisu12);“.
Poznámka pod čarou č. 12 zní:
„12) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o pozemních komunikacích
§ 44
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000
Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona
č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004
Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona
č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009
Sb., zákona č. 152/2011 Sb. a zákona č. 288/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 20a odst. 1 písm. h) se slova „kterým byly podle zvláštního právního
předpisu11f) přiznány výhody II. stupně“ nahrazují slovy „kteří jsou podle zvláštního
právního předpisu11f) držiteli průkazu ZTP“ a slova „III. stupně“ se nahrazují slovy
„průkazu ZTP/P“.
Poznámka pod čarou č. 11f zní:
„11f) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.“.
2. V § 20a odst. 1 písm. i) se slova „pokud rodiče nebo jim naroveň postavené
osoby pobírají příspěvek na provoz silničního motorového vozidla podle zvláštního
právního předpisu11f),“ zrušují.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob
§ 45
Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých
osob, ve znění zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 8 odst. 2 se slova „kterým byly z důvodu úplné nebo praktické hluchoty
nebo hluchoslepoty přiznány mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) nebo III. stupně
(průkaz ZTP/P)“ se nahrazují slovy „které jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty
nebo hluchoslepoty držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P“.
2. V § 8 odst. 3 se slova „kterým byly z důvodu úplné nebo praktické hluchoty
nebo hluchoslepoty přiznány mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) nebo III. stupně
(průkaz ZTP/P)“ se nahrazují slovy „které jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty
nebo hluchoslepoty držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
§ 46
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona
č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004
Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona
č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006
Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona
č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008
Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona
č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č.
197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009
Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění
takto:
1. V § 87d odst. 1 písm. a) se slova „systému sociální péče“ nahrazují
slovy „systému dávek pro osoby se zdravotním postižením“.
2. V § 87d odst. 2 písm. a) se slova „systému sociální péče“ nahrazují
slovy „systému dávek pro osoby se zdravotním postižením“.
3. V § 106 odst. 3 se slova „systému sociální péče nebo“ zrušují a na konci
odstavce se doplňuje věta „Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka
pro hlavní město Prahu jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že se
občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal
neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o silničním provozu
§ 47
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001
Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona
č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005
Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona
č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007
Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 133/2011
Sb., se mění takto:
1. V § 67 odst. 2 se slova „které byly přiznány mimořádné výhody II. stupně“
nahrazují slovy „která je držitelem průkazu ZTP“ a slova „III. stupně“ se nahrazují
slovy „držitelem průkazu ZTP/P“.
Poznámka pod čarou č. 24 zní:
„24) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.“.
2. V § 67 odst. 3 se slova „kterému byly přiznány mimořádné výhody II.
stupně“ nahrazují slovy „který je držitelem průkazu ZTP“.
3. V § 67 odst. 4 větě druhé se slova „jí byly přiznány mimořádné výhody“
nahrazují slovy „je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P“ a slova „které ji opravňují“
se nahrazují slovy „který ji opravňuje“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 48
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005
Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona
č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006
Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona
č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006
Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona
č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006
Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona
č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007
Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona
č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008
Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona
č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008
Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona
č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009
Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona
č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010
Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona
č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011
Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona
č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb. a zákona č. 262/2011
Sb., se mění takto:
1. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „o sociální péči“ nahrazují slovy „o
dávkách pro osoby se zdravotním postižením“ a slova „za vydání nebo výměnu průkazu
mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany“ se zrušují.
2. V příloze v položkách 5, 26, 27 a 36 se slova „kterým byly přiznány
mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držitelé průkazu ZTP a ZTP/P)“ nahrazují slovy
„kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P“.
3. V příloze v položce 17 se slova „kterému byly přiznány mimořádné výhody
II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP a ZTP/P)“ nahrazují slovy „který je držitelem
průkazu ZTP nebo ZTP/P“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o životním a existenčním minimu
§ 49
V § 7 odst. 5 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,
ve znění zákona č. 85/2010 Sb., se slova „dávky sociální péče poskytované vzhledem
ke zdravotnímu stavu27)“ nahrazují slovy „příspěvek na mobilitu27), příspěvek na
zvláštní pomůcku27)“.
Poznámka pod čarou č. 27 zní:
„27) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
§ 50
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006
Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona
č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008
Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010
Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:
1. Poznámka pod čarou č. 19 zní:
„19) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.“.
2. V § 11 odst. 4 se písmena d) až f) zrušují.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena d) a e).
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
Příloha
Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní
stavy vylučující jeho přiznání
I. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku
1. Těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí, za kterou se považuje:
a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše,
b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie)
nebo těžkého ochrnutí,
c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny
v předloktí a výše a v bérci a výše,
d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné
obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí,
e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné
omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí,
f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň
dvou nosných kloubů dolních končetin,
g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více
funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy;
funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina,
h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku,
pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm,
i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti oprotézování
nebo exartikulace v kyčelním kloubu,
j) anatomická nebo funkční ztráta končetiny,
k) anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin,
l) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování,
m) anatomické ztráty horních končetin na úrovni obou zápěstí a výše nebo
vrozené či získané vady obou horních končetin s úplnou ztrátou základní funkce obou
rukou (úchopu a přidržování) závažně narušující posturální funkce těla,
n) těžká demence s neschopností chůze a odkázaností na mechanický vozík,
pokud byl vozík osobě předepsán příslušným lékařem a schválen revizním lékařem zdravotní
pojišťovny, nebo těžká demence provázená těžkým syndromem geriatrické křehkosti a
imobility prokázané geriatrickým vyšetřením.
2. Těžké zrakové postižení, za které se považuje:
a) úplná nevidomost obou očí, ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté
ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí,
b) praktická nevidomost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí
v intervalu 1/60 (0,02) - světlocit s jistou projekcí nebo omezení zorného pole do
5 - 10 stupňů od bodu fixace, bez omezení zrakové ostrosti,
c) těžká slabozrakost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v
intervalu 3/60 (0,05) - lepší než 1/60 (0,02),
d) ztráta jednoho oka nebo ztráta visu jednoho oka se závažnější poruchou
zrakových funkcí na druhém oku, visus vidoucího oka roven nebo horší než 6/60 (0,10)
nebo koncentrické zúžení zorného pole do 45 stupňů od bodu fixace.
3. Těžké sluchové postižení, za které se považuje:
a) oboustranná úplná hluchota, neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči
ani s nejvýkonnějším sluchadlem nebo přetrvávající neschopnost slyšení po implantaci
kochleární nebo kmenové neuroprotézy,
b) oboustranná praktická hluchota, ztráta sluchu při tónové audiometrii
v rozsahu 70 - 90 dB, zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85 - 90 %, sluchově postižený
je schopen vnímat zvuk mluvené řeči jen se sluchadlem, ale rozumí jí jen minimálně
(z 10 - 15 %), přes používání kompenzační pomůcky nebo po implantaci kochleární nebo
kmenové neuroprotézy,
c) těžká forma hluchoslepoty, kombinované těžké postižení sluchu a zraku,
funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu
v rozsahu 56 - 69 dB, ztráta slyšení 65 - 84 % až ztráta sluchu v rozsahu oboustranné
hluchoty a ztráta zraku v rozsahu těžké slabozrakosti obou očí, kterou se rozumí
zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) - lepší než 1/60 (0,02).
4. Zdravotní postižení interní povahy způsobující těžké omezení pohyblivosti,
za které se považuje:
a) ischemická choroba dolních končetin ve stadiu kritické končetinové
ischémie na jedné nebo obou dolních končetinách ohrožující vitalitu končetiny, a
to ve stadiu II/IV podle Fontaina, resp. ve stadiu II/4, III/5 nebo III/6 podle Rutherforda,
přičemž nebylo možno provést revaskularisaci nebo tato selhala,
b) chronická žilní insuficience (CVI) ve stupni postižení C6a/s (CVI
s floridním vředem) nebo C5a/s (CVI se zhojeným vředem) nebo skóre žilní disability
(VDS) ve stupni 3,
c) lymfedém dolní končetiny (primární i sekundární) ve stupni postižení
3 (elefantiáza),
d) nezhojený defekt jedné nebo obou dolních končetin léčený adekvátním
odlehčením (ortéza, vozík) po dobu nejméně 12 měsíců v certifikované podiatrické
ambulanci pro diabetiky,
e) Charcotova neuropatická osteoarthropatie jedné nebo obou končetin
s nestabilitou nebo funkční deformitou nohy vyžadující trvalé odlehčení končetin
pomocí ortézy nebo vozíku,
f) srdeční selhání u osob zařazených na čekací listinu k transplantaci
srdce,
g) implantace dlouhodobých podpor oběhu,
h) srdeční selhání s klidovými formami dušnosti ve funkční třídě NYHA
IV,
i) srdeční selhání ve funkční třídě NYHA III, pro které došlo v posledních
12 měsících alespoň dvakrát k hospitalizaci, kdy i po hospitalizacích zůstává funkční
třída NYHA III,
j) srdeční selhání nejméně ve funkční třídě nejméně NYHA III, je-li objektivně
doloženo omezení funkční výkonnosti, za něž je považován výsledek spiroergometrického
vyšetření s dokumentovaným VO
2
max <= 14 ml/kg/min, nebo u dítěte < 50 % předpokládaných
hodnot pro daný věk dítěte,k) těžká vleklá plicní nemoc vedoucí k respirační insuficienci, pro kterou
je poskytována dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT),
l) těžká vleklá plicní nemoc vedoucí k respirační insuficienci s hyperkapnií,
pro kterou je poskytována domácí neinvazivní ventilační podpora (NIV).
5. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní
pomůcku na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému, za které
se považují:
a) zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a), b), d) až i), l) a
m),
b) těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální
retardace,
c) autistické poruchy s těžkým funkčním postižením, s opakovanými závažnými
a objektivně prokázanými projevy autoagrese nebo heteroagrese přetrvávajícími i přes
zavedenou léčbu.
II. Zdravotní stav vylučující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku (kontraindikace)
a) duševní poruchy, poruchy chování a poruchy intelektu se závažnou poruchou,
s narušením rozpoznávacích a ovládacích schopností, stavy závislosti na návykové
látce nebo návykových látkách, způsobují-li nemožnost užívání pomůcky,
b) hluchoněmost; tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu psovi,
c) těžká polyvalentní alergie a alergie na zvířecí srst; tato kontraindikace
platí jen ve vztahu k vodicímu psovi.
Vybraná ustanovení novel
Čl. IV zákona č. 331/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Smlouvy o výpůjčce uzavřené podle § 13 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a práva a povinnosti vyplývající z
těchto smluv zůstávají v platnosti i po tomto dni.
2. Jestliže osoba podala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona návrh
na uzavření smlouvy o výpůjčce podle § 13 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne nebyla tato smlouva uzavřena,
může namísto uzavření smlouvy o výpůjčce podat žádost o poskytnutí příspěvku na zvláštní
pomůcku podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, na pořízení schodolezu, stropního zvedacího systému, schodišťové plošiny
nebo schodišťové sedačky. O této možnosti zašle neprodleně krajská pobočka Úřadu
práce osobám uvedeným ve větě první písemnou informaci. Jestliže byl zdravotní stav
žadatele o příspěvek na zvláštní pomůcku již posouzen pro účely uzavření smlouvy
o výpůjčce nebo bylo pro tento účel provedeno sociální šetření, vychází krajská pobočka
Úřadu práce při rozhodování o příspěvku na zvláštní pomůcku z tohoto posudku a z
výsledku tohoto sociálního šetření. Podmínka předložení alespoň 2 návrhů řešení odstranění
bariéry podle § 9 odst. 10 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se považuje za splněnou, pokud bylo za účelem uzavření smlouvy
o výpůjčce dokončeno zadávací řízení na dodavatele zvláštní pomůcky podle § 13 zákona
č. 329/2011 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Příspěvek na instalaci zvláštní pomůcky podle § 13 zákona č. 329/2011
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poskytne i po tomto
dni, jestliže byla podle tohoto ustanovení uzavřena smlouva o výpůjčce. V řízení
o příspěvku na instalaci zvláštní pomůcky se postupuje podle předpisů účinných do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. V řízení o odvolání proti rozhodnutím o příspěvku na instalaci zvláštní
pomůcky se postupuje podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. XIV zákona č. 306/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Osoba, které byla vydána karta sociálních systémů a které je dávka vyplácena
způsobem podle § 19 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, bude písemně vyzvána krajskou pobočkou Úřadu práce České
republiky nejpozději do 1 kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
aby osobně nebo písemně sdělila způsob výplaty dávky v návaznosti na zrušení karty
sociálních systémů. V případě, že karta sociálních systémů podle věty první byla
vydána s funkcí průkazu osoby se zdravotním postižením, obsahuje písemná výzva rovněž
informaci o tom, že jí bude v souvislosti se zrušením karty sociálních systémů vydán
průkaz osoby se zdravotním postižením podle § 34a odst. 6 zákona č. 329/2011 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; obdobně se postupuje i v
případech, kdy byla karta sociálních systémů s funkcí průkazu osoby se zdravotním
postižením vydána v souvislosti s přiznáním příspěvku na péči podle § 34 odst. 1
zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky je povinna provést změnu způsobu
výplaty dávky nejpozději do 2 měsíců ode dne sdělení podle bodu 1. Ve stejné lhůtě
je krajská pobočka Úřadu práce České republiky povinna mít připraven k převzetí nový
průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodu 1. Lhůta uvedená v § 19 odst. 3
větě druhé zákona č. 329/2011 Sb. zde neplatí.
3. Pokud osoba nesdělí krajské pobočce Úřadu práce České republiky způsob
výplaty dávky podle bodu 1 do 3 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, bude dávka ode dne určeného krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky,
nejpozději však od šestého kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona, vyplácena na účet naposledy sdělený Úřadu práce České republiky příjemcem
dávky uvedeným v § 20 odst. 1 a 2 zákona č. 329/2011 Sb., popřípadě zvláštním příjemcem
dávky, a nebude-li takový účet, bude vyplácena poštovním poukazem. V případě uvedeném
ve větě první je krajská pobočka Úřadu práce České republiky povinna mít připraven
k převzetí nový průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodu 1 v den, kdy provedla
změnu způsobu výplaty dávky.
4. Karty sociálních systémů s funkcí průkazu osoby se zdravotním postižením
vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti ode dne, kterým
krajská pobočka Úřadu práce České republiky provedla změnu způsobu výplaty dávky
podle tohoto zákona, nejpozději však uplynutím posledního dne šestého kalendářního
měsíce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Karty sociálních systémů s funkcí průkazu
osoby se zdravotním postižením vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle
§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 424/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se uplynutím
dne pozbytí jejich platnosti podle věty první považují za průkazy osob se zdravotním
postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, a platí po dobu, která je na nich vyznačena. Doba platnosti průkazu
vydaného v období uvedeném ve větě druhé však končí také smrtí držitele průkazu nebo
prohlášením držitele průkazu za mrtvého. Dojde-li ke ztrátě nebo odcizení průkazu
vydaného podle věty druhé, bude dosavadnímu držiteli tohoto průkazu vydán dočasný
průkaz osoby se zdravotním postižením podle § 34a odst. 6 zákona č. 329/2011 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s dobou platnosti, která
je totožná s dobou platnosti uvedenou v nahrazovaném průkazu, nejdéle však do 31.
prosince 2015; zdravotní stav se za účelem vydání tohoto dočasného průkazu znovu
neposuzuje.
5. Doba platnosti průkazu mimořádných výhod končí ve lhůtě uvedené v § 38
odst. 7 zákona č. 329/2011 Sb. Doba platnosti průkazu mimořádných výhod před uplynutím
doby uvedené ve větě první končí také smrtí držitele průkazu nebo prohlášením držitele
průkazu za mrtvého. Dojde-li ke ztrátě nebo odcizení průkazu mimořádných výhod s
dobou platnosti podle věty první, bude dosavadnímu držiteli tohoto průkazu vydán
dočasný průkaz osoby se zdravotním postižením podle § 34a odst. 6 zákona č. 329/2011
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s dobou platnosti,
která je totožná s dobou platnosti uvedenou v nahrazovaném průkazu, nejdéle však
do 31. prosince 2015; zdravotní stav se za účelem vydání tohoto dočasného průkazu
znovu neposuzuje.
Čl. IV zákona č. 313/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o odvolání a řízení o rozkladu podaném proti usnesení o přerušení
řízení o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku podle § 24 zákona
č. 329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená
a pravomocně neskončená před tímto dnem, se dokončí podle právních předpisů účinných
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Nárok na příspěvek na mobilitu poskytovaný podle právních předpisů účinných
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká nejpozději dnem 31. prosince 2015.
3. Řízení o příspěvku na mobilitu zahájená a pravomocně neskončená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů účinných přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nárok na takto přiznaný příspěvek na mobilitu
zaniká nejpozději dnem 31. prosince 2015. Krajská pobočka Úřadu práce zahájí před
uplynutím této doby řízení z moci úřední o nároku na příspěvek na mobilitu podle
právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením zahájená a pravomocně
neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů
účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že v případě přiznání průkazu
osoby se zdravotním postižením se doba jeho platnosti stanoví nejdéle na 12 kalendářních
měsíců. Krajská pobočka Úřadu práce zahájí před uplynutím této doby platnosti průkazu
osoby se zdravotním postižením řízení z moci úřední o nároku na průkaz osoby se zdravotním
postižením podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 329/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená podle § 38 odst. 8 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném
přede dnem 1. ledna 2015, se dokončí podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném
přede dnem 1. ledna 2015.
2. Osoby, které jsou ke dni 1. ledna 2015 držiteli platného průkazu mimořádných
výhod vydaného podle předpisů účinných přede dnem 1. ledna 2012, mají ode dne 1.
ledna 2015 nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011
Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2014, a to
a) na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“, jde-li
o držitele průkazu mimořádných výhod osvědčujícího mimořádné výhody I. stupně,
b) na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“,
jde-li o držitele průkazu mimořádných výhod osvědčujícího mimořádné výhody II. stupně,
c) na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“,
jde-li o držitele průkazu mimořádných výhod osvědčujícího mimořádné výhody III. stupně.
Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením trvá po dobu, na kterou
byly přiznány mimořádné výhody, není-li dále stanoveno jinak; stanovením doby platnosti
průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listiny není trvání nároku na
tento průkaz dotčeno. Nelze-li prokázat dobu, na kterou byly přiznány mimořádné výhody,
nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením trvá po dobu platnosti průkazu mimořádných
výhod.
3. Osoby, které jsou ke dni 1. ledna 2015 držiteli platného průkazu osoby
se zdravotním postižením vydaného podle § 34 nebo § 35 zákona č. 329/2011 Sb., ve
znění účinném přede dnem 1. ledna 2014, mají ode dne 1. ledna 2015 nárok na stejný
druh průkazu osoby se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění
účinném ode dne 1. ledna 2014. Nárok na takto vydaný průkaz osoby se zdravotním postižením
trvá po dobu, na kterou byl přiznán nárok na předchozí průkaz; stanovením doby platnosti
průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listiny není trvání nároku na
tento průkaz dotčeno.
4. Symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé
anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé se na průkazech osoby se zdravotním postižením
vydaných podle bodů 2 a 3 uvede, jen pokud o to držitel průkazu požádá.
5. Osobám, které jsou poživateli příspěvku na mobilitu, zašle příslušná krajská
pobočka Úřadu práce do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona písemnou výzvu k prokázání
nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodů 2 a 3, s informací o způsobu
prokázání tohoto nároku a informací o uvedení nebo doložení dalších skutečností nezbytných
pro vydání průkazu osoby se zdravotním postižením. Výzva se doručuje do vlastních
rukou.
6. Osoby, které nejsou poživateli příspěvku na mobilitu, uplatní nárok na
průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodů 2 a 3 podáním žádosti u příslušné
krajské pobočky Úřadu práce na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních
věcí.
7. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodů 2 a 3 je osoba
povinna uplatnit a prokázat nejpozději do 31. prosince 2015, jinak tento nárok zaniká.
8. O nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podle bodů 2 a 3 se
řízení nevede. Vydání průkazu se pouze zaznamená do spisu.
9. Má-li krajská pobočka Úřadu práce důvodnou pochybnost o pravosti nebo
platnosti dokladů, kterými osoba prokazuje nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením
podle bodů 2 a 3, zahájí krajská pobočka Úřadu práce řízení z moci úřední o přiznání
průkazu osoby se zdravotním postižením.
10. Pokud osoba v souvislosti s vydáním průkazu osoby se zdravotním postižením
podle bodu 2 požádá, aby byl na průkazu uveden symbol označení osoby s úplnou nebo
praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé,
a oprávněnost označení tímto symbolem nelze prokázat, okresní správa sociálního zabezpečení
na základě žádosti krajské pobočky Úřadu práce posoudí, zda jde o osobu s některým
z těchto zdravotních postižení. Vzniknou-li v souvislosti s tímto posouzením důvodné
pochybnosti, zda osoba splňuje podmínku nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením
podle bodu 2, nárok na tento průkaz trvá nejdéle 1 rok. Současně krajská pobočka
Úřadu práce zahájí řízení z moci úřední o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním
postižením.
Čl.II zákona č. 301/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město
Prahu upraví částky příspěvku na mobilitu podle § 7 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bez žádosti. O změně výše příspěvku
na mobilitu se učiní záznam do spisu.
2. Příspěvek na mobilitu podle § 7 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží poprvé od splátky náležející za leden
2018.
3. Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město
Prahu zašle nejpozději do dne výplaty příspěvku na mobilitu za leden 2018 písemné
sdělení o změně výše příspěvku na mobilitu. Toto sdělení se nedoručuje do vlastních
rukou.
4. Řízení o příspěvku na mobilitu zahájená a pravomocně neskončená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku zahájená a pravomocně neskončená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 329/2011 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Lhůta pro opětovné poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, který je
poskytován na pořízení motorového vozidla, činí 84 kalendářních měsíců podle § 9
odst. 11 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, a na toto ustanovení navazující lhůty ohledně povinnosti vrátit příspěvek
na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového vozidla, podle §
12 odst. 1 písm. c) a d) a podle § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 329/2011 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, též tehdy, pokud byl příspěvek
pravomocně přiznán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě uvedeném
ve větě první počíná lhůta běžet od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním
měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o tomto příspěvku. Pokud přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona již uplynula lhůta 84 kalendářních měsíců podle §
9 odst. 11 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, a na toto ustanovení navazující lhůty ohledně povinnosti vrátit příspěvek
na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového vozidla, podle §
12 odst. 1 písm. c) a d) a podle § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 329/2011 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zároveň neuplynula lhůta
120 kalendářních měsíců, podle § 9 odst. 11 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a na toto ustanovení navazující lhůty
ohledně povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení
motorového vozidla, podle § 12 odst. 1 písm. c) a d) a podle § 12 odst. 2 písm. a)
zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
vzniká nárok na opětovné poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, který je poskytován
na pořízení motorového vozidla, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se v takových případech rovněž pokládají za proběhlé navazující
lhůty ohledně povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován
na pořízení motorového vozidla.
Čl.II zákona č. 228/2019 Sb.
Přechodné ustanovení
Stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku podle § 10 odstavců 3 a 5 zákona
č. 329/2011 Sb. v řízení zahájeném na základě žádosti o příspěvek na pořízení zvláštní
pomůcky podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo doposud pravomocně
skončeno, se řídí předpisy účinnými přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 252/2021 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku zahájená přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí a práva a povinnosti
s nimi související se posoudí podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením zahájená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí
podle předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 358/2022 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město
Prahu upraví částky příspěvku na mobilitu podle § 7 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bez žádosti. O změně výše příspěvku
na mobilitu se učiní záznam do spisu.
2. Příspěvek na mobilitu podle § 7 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží poprvé od splátky náležející za kalendářní
měsíc bezprostředně předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Řízení o příspěvku na mobilitu, příspěvku na zvláštní pomůcku a o průkazu
osoby se zdravotním postižením zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých
zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších
předpisů.
4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011
o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
5) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
6) Čl. 1 Úmluvy o právech dítěte, vyhlášené pod č. 104/1991 Sb.
7) § 48 až 50 a § 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění
zákona č. 206/2009 Sb.
8) § 9 a 10 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších
předpisů.
13) § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
17) § 12 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších
předpisů.
18) § 108 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19) § 12 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20) § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb.
21) § 116 občanského zákoníku.
22) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 428/2005 Sb.
23) § 4a zákona č. 73/2011 Sb.
24) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů.
26) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997
Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 338/1992 Sb.,
o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů.
27) § 28 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
28) Položka 9 písm. g) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů.
29) § 461 odst. 1 a § 898 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
30) Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování
dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů.