Plné znění otázky
Zaměstnavatel (s. r. o.) nabídl uzavření pracovního poměru občanovi SR, měl původně nastoupit k 1. 4. 2020, vzhledem k vyhlášení nouzového stavu a situaci kolem COVID19, kdy nešlo překračovat hranice, byla nabídka zrušena. Nebylo možné ani uvažovat o posunutí počátku pracovního poměru, firma již nemá po skončení nouzového stavu pro danou pracovní pozici uplatnění z důvodu poklesu poptávky po jejích službách. Kandidát mezitím podnikl kroky k přestěhování do města, kde firma sídlí, vynaložil určité výdaje na stěhování, zaplatil kauci na nájem… Zaměstnavatel by za normálních okolností byl z titulu předsmluvní odpovědnosti dle NOZ povinen tyto výdaje uchazeči uhradit, byť ještě nebyla uzavřena pracovní smlouva. Zájem uzavřít pracovní smlouvu byl již v takové fázi, kdy o tom ani jedna ze stran nepochybovala. Za daného stavu však existovala k jednání zaměstnavatele ospravedlnitelný důvod a není proto k takové náhradě škody povinen (toto konzultováno s právníkem). Přesto se rozhodl, že uchazeči část nákladů proplatí nebo tam, kde žádné náklady nevznikly, proplatí mu jakousi kompenzaci za stažení pracovní nabídky. Jak se k takové náhradě postavit z pohledu daně ze závislé činnosti a jak z pohledu daňové uznatelnosti takové kompenzace?
1. Spadne příjem do § 6 ZDP jako příjem související s budoucím zaměstnáním, když pracovní smlouva uzavřena nebyla a v okamžiku uzavření dohody o výplatě kompenzace je zřejmé, že k tomu ani k tomu nedojde? Kompenzace je vyplácena právě z toho titulu, že budoucí zaměstnání nevznikne.
2. Uchazeč je slovenský daňový rezident. Má tento příjem zdroj v ČR dle § 22 ZDP a měl by uchazeč zdanit tento příjem v ČR aspoň v rámci § 10 v českém DPFO, pokud se tak nestane dle § 6 ZDP? Nebo jej zdaní pouze dle slovenských předpisů v rámci slovenského DPFO?
3. Bude pro s. r. o. uvedená kompenzace daňovým nákladem?