Výpočet pravděpodobného průměrného výdělku

Vydáno: 7 minut čtení

Pravděpodobnost je nejistá kategorie. Platí to i v pracovněprávních věcech, zejména pak při výpočtu pravděpodobného průměrného výdělku ve smyslu ustanovení § 355 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, tj. v případech, kdy je potřeba zjistit průměrný výdělek, ale zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů. Zmíněný paragraf dává sice návod, jak má zaměstnavatel postupovat, je to ale návod velmi obecný a ono "kdyby" bývá logicky předmětem sporu.

Několik soudních rozhodnutí k pravděpodobnému průměrnému výdělku již existuje. Nedávno přibyl další. I v něm se Nevyšší soud zabýval tím, podle jakých hledisek má být pro účely zmíněného průměrného výdělku stanovena hrubá mzda zaměstnance, které by v rozhodném období zřejmě dosáhl, kdyby byl býval skutečně pracoval. Svůj závěr učinil dovolací soud součástí rozsudku ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. 21 Cdo 95/2017.

Popis případu

Zaměstnankyně pracovala u zaměstnavatele jako "manažer marketingu". Výše mzdy jí byla stanovena zaměstnavatelem s tím, že po uplynutí zkušební doby činila 23 000 Kč za měsíc s možností přiznání dalších složek mz