Články

  • Článek
Přestože zákoník práce pojem neplacené volno nezná, v praxi bývá tento pojem užíván. Neplacené volno označuje různé situace. Rozlišovat můžeme neplacené volno, na které má zaměstnanec nárok na základě zákona, a dále neplacené volno, na kterém se musí zaměstnanec dohodnout se zaměstnavatelem a s jehož poskytnutím tedy musí zaměstnavatel souhlasit.
Vydáno: 07. 10. 2022
  • Článek
Léto jako součást střídajících se ročních období je jednou z nejvíce oblíbených částí kalendářního roku mnohých z nás. Trávíme jej kupříkladu s rodinou na dovolené u moře či u rybníka, avšak naleznou se i tací, kteří jej věnují práci s dětmi a mládeží, např. svou aktivní účastí na dětském táboře nebo sportovním soustředění. Cílem tohoto článku je zhodnocení právní úpravy konkrétní překážky v práci na straně zaměstnance v zákoníku práce.
Vydáno: 26. 08. 2022
  • Článek
Ustanovení § 38 odst. 1 písm. a) ZP obsahuje zásadu pracovněprávních vztahů, a to že ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky, stanovené právními předpisy nebo kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem nebo pracovní smlouvou. Na druhé straně však i zaměstnanec je tímto okamžikem v souladu s písm. b) citovaného § 38 odst. 1 ZP vázán a je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat práci osobně podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.
Vydáno: 20. 05. 2022
  • Článek
Když se řekne pružné rozvržení pracovní doby, řada lidí si ho zařadí mezi jeden z benefitů, jehož prostřednictvím poskytuje zaměstnavatel některým svým zaměstnancům určitou volnost při rozvrhování pracovní doby. Na co se v této souvislosti trochu zapomíná, jsou některá specifika, ba nástrahy, které obsahuje právní úprava a které mohou zaměstnavatele i zaměstnance potrápit. Týká se to rovněž správného posouzení překážek v práci na straně zaměstnance při tomto způsobu rozvržení pracovní doby.
Vydáno: 25. 03. 2022
  • Článek
S ohledem na další vlnu epidemie nemoci COVID-19 a s ní spojená mimořádná opatření vláda ČR přistupuje k různým formám podpory ve snaze pomoci zaměstnavatelům zvládnout současnou situaci.
Vydáno: 04. 01. 2022
  • Článek
Pokud zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, nemůže tedy dále konat dosavadní práci a zaměstnavatel s ním z tohoto důvodu rozváže pracovní poměr výpovědí, má vliv na povahu překážky v práci do skončení tohoto pracovního poměru (a tím pádem také na poskytování náhrady mzdy nebo platu) skutečnost, zdali zaměstnavatel měl pro zaměstnance jinou vhodnou práci a mohl (měl povinnost) na ni zaměstnance převést?
Vydáno: 25. 06. 2021
  • Článek
S účinností 1. ledna 2021 novela zákoníku práce (zákon č. 285/2020 Sb.) rozšiřuje překážky v práci v souvislosti s akcemi pro děti a mládež a zároveň je nově zaměstnavatel povinen za podmínek uvedených v novém ustanovení § 203a zákoníku práce poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu pro zaměstnance působící na táborech a sportovních soustředěních pro děti a mládež za dobu nejvýše 1 týdne v kalendářním roce s možností následné refundace ze státního rozpočtu.
Vydáno: 31. 05. 2021
  • Článek
Jedním z důvodů pro rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem (dále jen „porušení pracovní kázně“). Jednou z překážek v práci na straně zaměstnance, kvůli které je zaměstnanec z výkonu práce omluven, je jeho dočasná pracovní neschopnost. Jak správně posoudit situaci, kdy zaměstnanec do zaměstnání sice dorazí, ale odmítne vykonat pracovní úkol, opustí pracoviště a svůj postup obhajuje následným rozhodnutím ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti k témuž dni?
Vydáno: 21. 05. 2021
  • Článek
Pozbyde-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě zdravotní způsobilost, vede to často k výpovědi z pracovního poměru. Pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby. Jak posoudit dobu od nabytí účinnosti takového lékařského posudku do skončení pracovního poměru, kdy zaměstnanci není a nemůže být zaměstnavatelem přidělována práce? Jakou povahu má překážka v práci a jak je to s náhradou mzdy (platu)?
Vydáno: 19. 02. 2021
  • Článek
Pandemie koronaviru covid-19 přinesla též větší uplatnění překážek v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel nemohl zaměstnancům z důvodů na své straně přidělovat práci, ačkoliv ti byli schopni a připraveni sjednanou práci konat. Tyto překážky v práci si spojujeme zpravidla s pracovním poměrem. Může ale vzniknout překážka v práci na straně zaměstnavatele také v rámci pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce? A přísluší pak zaměstnanci od zaměstnavatele nějaká náhrada odměny?
Vydáno: 21. 12. 2020
  • Článek
Na poskytnutí neplaceného volna se musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout, neplacené volno nesmí zaměstnavatel zaměstnanci určit a prostřednictvím neplaceného volna nelze ani řešit výrobní či provozní problémy zaměstnavatele, jako je například nedostatek zakázek. Zaměstnanec je povinen konat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a práci konat nemusí pouze, existuje-li některá z překážek v práci na jeho straně, se kterou zákoník práce nebo jiný právní předpis spojuje jeho právo na poskytnutí pracovního volna.
Vydáno: 24. 09. 2020
  • Článek
Poslední týdny se bez jakékoliv nadsázky nacházíme v době koronavirové. Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 je téma, které nás všechny obklopuje a narušuje nejen veškeré soukromé aktivity, ale také zaměstnání, podnikání či výkon samostatné výdělečné činnosti. V tomto článku vám přinášíme krátké shrnutí, jak se v této problematice zorientovat zejména z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele, neboť v záplavě mnoha státních opatření a ještě více článků mnohdy není jasné, jaká úprava se bude na zaměstnavatele vztahovat, jak vysokou náhradu mzdy mají zaměstnanci dostat a zda stát poskytne zaměstnavateli na vyplacené náhrady mzdy nějaký příspěvek.
Vydáno: 03. 04. 2020
  • Článek
Co přináší nová směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a jakým způsobem může do léta 2022 ovlivnit českou právní úpravu?
Vydáno: 20. 03. 2020
  • Článek
Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých webových stránkách zveřejnilo aktuální pokyny a doporučení Ministerstva zdravotnictví a orgánů ochrany veřejného zdraví, se kterými by se měli seznámit zaměstnanci, kteří se vrátili z oblasti zasažené koronavirem, a rovněž zaměstnavatelé.
Vydáno: 13. 03. 2020
  • Článek
Náhrady za ztrátu příjmu v případě sociálních událostí, jakými jsou rizikové těhotenství, fyziologické těhotenství a mateřství jsou řešeny dávkami nemocenského pojištění - nemocenským, vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství a peněžitou pomocí v mateřství.
Vydáno: 31. 01. 2020
  • Článek
Zaměstnavatelé musí často řešit situaci zástupu za zaměstnance, kteří čerpají mateřskou či rodičovskou dovolenou. Po dobu trvání překážek omezujících zaměstnance ve výkonu práce je třeba tohoto zaměstnance nahradit zaměstnancem jiným, a to obvykle na základě institutu pracovního poměru na dobu určitou.
Vydáno: 31. 01. 2020
  • Článek
V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá.
Vydáno: 22. 11. 2019
  • Článek
Ošetřovné je jednou z dávek systému nemocenského pojištění vymezené zejména v ust. § 39 až § 41 zákona o nemocenském pojištění. Pohledem do historie této dávky lze zjistit, že dávka byla titulována od 50. let minulého století názvem podpora při ošetřování člena rodiny. Mezi veřejností stále převládá lidový název „paragraf“. Současné podmínky nároku a výplaty této dávky jsou aplikovány téměř beze změn již více než 10 let. Přesto i za tuto dobu se stále okresní správy sociálního zabezpečení potýkají s množstvím případů, které došetřují jako sporné nebo v rámci kontrolní činnosti plnění povinností zaměstnavatele v nemocenském pojištění zjišťují nedostatky o neoprávněném čerpání dávky. Nejčastější případy blíže prozkoumáme dále v článku.
Vydáno: 24. 06. 2019
  • Článek
Ve dnech 5. a 6. října 2018 proběhnou volby do zastupitelstev obcí (včetně voleb do zastupitelstev městských částí a městských obvodů statutárních měst a voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy a do zastupitelstev jeho městských částí). Ačkoliv člen zastupitelstva nevykonává svou funkci v rámci pracovněprávního vztahu, některé aspekty této činnosti se řídí zákoníkem práce. Členům okrskových volebních komisí a kandidátům pak v souvislosti s volbami vyplývají ze zákona některé nároky.
Vydáno: 01. 09. 2018
  • Článek
Při posuzování právního postavení zaměstnance - rodiče v pracovněprávních vztazích je třeba brát na zřetel nejen zaměstnankyně, ale i zaměstnance - muže. Nejedná se přitom pouze o často probíranou pracovní dobu či vysílání na pracovní cesty, ale o celou řadu dalších souvislostí. Zároveň je třeba mít na paměti věk dítěte, o které zaměstnanec pečuje, a to v tom smyslu, že pokud budeme hovořit například o dítěti do jednoho roku jeho věku, jedná se zároveň o dítě mladší osmi let, deseti let, patnácti let apod. S ohledem na uvedené a pro určité zjednodušení se budeme zvolené problematice věnovat od nejnižšího možného věku dítěte, konkrétně začneme narozením dítěte.
Vydáno: 31. 08. 2018