Kontext organizace je již poměrně známým prvkem nového pojetí systémových norem. V rámci náhrady normy ČSN OHSAS 18001 normou ČSN ISO 45001 se tento prvek promítá i do systému managementu BOZP (SM BOZP). A to zcela zásadně.
Úvod
Norma ČSN ISO 45001 „Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Požadavky s návodem k použití“ pojímá některé požadavky původní, a dnes již neplatné, normy ČSN OHSAS 18001 jinak. Některé z požadavků nebyly přeneseny vůbec (takových je minimum), jiné byly pozměněny a jsou chápány z jiného úhlu pohledu, a některé jsou zcela nové. Jedním z nových prvků je zabudování požadavku na definování kontextu organizace.
K zásadním změnám normy patří systémovost a preventivnost pojetí BOZP - výrazem je např. vyrušení pojmu preventivní opatření, jelikož celý systém řízení je položen (tak jako v českém právním pořádku) do prevence, tj. neustálém vyhledávání nebezpečí a rizik (trvalé hodnocení rizik) a přijímání vhodných korekčních opatření (pro pojem preventivní opatření tak nezbývá prostor). Důraz norma pokládá na komunikaci se všemi partnery - zainteresovanými stranami, včetně vlastních pracovníků organizace. Tento požadavek je promítnut takřka do všech kapitol normy. Vzájemná provázanost jednotlivých kapitol je dalším významným prvkem nového pojetí normy.
Některé širší souvislosti
Nová norma má jednotnou strukturu podle přílohy Annex SL (High Level Structure), a je tak plně kompatibilní s verzí ISO 9001:2015 a také ISO 14001:2015, což umožňuje jednodušší vzájemnou integraci těchto norem. Zde spočívá ale i riziko v nesprávném pojetí kontextu organizace z pohledu jednotlivých norem, hlavně tedy z pohledu ČSN EN ISO 9001:2015 a právě ČSN ISO 45001:2018.
Nová norma je nejen náhradou OHSAS 18001 v našem národním prostředí, ale jde o jednotný mezinárodní standard pro řízení BOZP. Standardy uplatňované v různých státech světa se tak sjednocují za účelem zlepšení situace v mezinárodním měřítku. Že je co zlepšovat lze demonstrovat i na statistice pracovní a smrtelné úrazovosti - viz obr. 1.
Zdůrazněme, že prevence vzniku úrazů je zcela zásadním problémem zaměstnavatelů. Z dat evropského statistického úřadu vyplývá, že 29,9% zaměstnanců opouští svoji práci pro zdravotní důvody [1]. Ztráty z pracovních úrazů a nemocí z povolání jsou v České republice každoročně vyčísleny částkou v rozmezí 20-30 miliard korun [2, 3] (cca 781-1172 mil. €), což odpovídá ztrátě 444-666 tisíc Kč (cca 17-26 tisíc €) na úraz. Ačkoli je četnost úrazů, vč. smrtelných pracovních úrazů v ČR relativně nízká, a v porovnání s četností úrazů v ostatních státech světa je na tom i celá EU výrazně dobře - viz obr. č. 1, přeci jen činí evropské náklady na úraz 476 miliard €, což je na úrovni 3,3% evropského HDP [4].
Obrázek 1: Porovnání pracovní úrazovosti ve světě a v EU
Změna úhlu pohledu je viditelná i v položení důrazu na koncepci PDCA cyklu (plánuj - dělej/proveď/realizuj/alokuj zdroje - kontroluj - jednej/reaguj/přijímej opatření), namísto principu trvalého zlepšování vizualizovaného v úvodu normy OHSAS 18001. Koncepce PDCA cyklu více a lépe znázorňuje vnitřní provázanost všech kapitol, jak ukazuje obr. 2. Nové pojetí přístupu ISO 45001 ke koncepci PDCA je sice také založeno na dosažení neustálého zlepšování, nicméně pojímá jej jako kompaktní celek vstupů a výstupů do vybudovaného SM BOZP, jak je vidět na obrázku 1, kde jsou jednotlivé prvky doplněny čísly, které odpovídají jednotlivým kapitolám normy ISO 45001. Lze si nepovšimnout, že prvek kontextu organizace zde stojí zdánlivě osamoceně (není spojen s jinými prvky šipkou).
Obrázek 2: Vztah mezi PDCA a SM ve smyslu ISO 45001
Rozdílnost přístupu koncepce rozsahu SM BOZP ve smyslu ČSN ISO 45001 a koncepce trvalého zlepšování ve smyslu ČSN OHSAS 18001 je viditelná při srovnání základních prvků SM BOZP. Ve smyslu požadavků OHSAS 18001 byly zdůrazňovány především: vyhlášení Politiky BOZP, plánování vybraných činností, zavedení a provoz, kontrolu a nápravná opatření a přezkoumání vedením. Jak vyplývá z obrázku č. 2, základními prvky SM BOZP podle nové normy jsou jednotlivé prvky lépe vzájemně provázány a vytváří jednotný celek. Celek, který vychází z jakoby osamoceného konceptu organizace.
Kontext organizace
Kontext organizace je ve smyslu normy základem veškerého pojetí SM BOZP. Z kontextu se stanovují cíle, politika, hranice systému BOZP, pravidla komunikace s partnery, komunikace uvnitř organizace, se zaměstnanci, a plnění požadavků právních předpisů.
TABULKA 1: Příklady kontextu organizace z pohledu BOZP
| interní záležitost | externí záležitost |
|---|---|
| správa organizace, organizační struktura, role a odpovědnost; | kulturní, sociální, politické, právní, finanční, technologické, ekonomické a přírodní prostředí a konkurence na trhu, ať mezinárodní, národní, regionální, nebo místní |
| politiky, cíle a strategie, které jsou zavedeny k jejich dosažení; | |
| způsobilosti chápané z hlediska zdrojů, znalostí a kompetencí (např. kapitál, čas, lidské zdroje, procesy, systémy a technologie); | zavedení nových konkurentů, smluvních dodavatelů, smluvních subdodavatelů, dodavatelů, partnerů a poskytovatelů, zavedení nových technologií, nových zákonů a vznik nových povolání; |
| informační systémy, informační toky a rozhodovací procesy (jak formální, tak neformální) | |
| zavádění nových produktů, materiálů, služeb, nástrojů, softwaru, provozních prostorů a zařízení; | nové znalosti o produktech a o jejich účincích na zdraví a bezpečnosti; |
| vztahy s pracovníky, jakož i vnímání pracovníků a jejich hodnot; | klíčové hnací síly a trendy týkající se průmyslu nebo odvětví průmyslu, které mají dopad na organizaci; |
| kultura v organizaci, uspořádání pracovní doby, pracovní podmínky; | |
| normy, směrnice a modely přijaté organizací; | vztahy s externími zainteresovanými stranami, jakož i vnímání těchto stran a jejich hodnot; |
| forma a rozsah smluvních vztahů, například včetně externě zajišťovaných činností; | |
| změny ve vztahu k některé z výše uvedených záležitostí. | změny ve vztahu k některé z výše uvedených záležitostí; |
Jak vyplývá z tabulky č. 1, je třeba mít možné vlivy prostředí pod určitou kontrolou, abychom předcházeli negativním dopadům na organizaci, či měli možnost následky těchto dopadů zmírnit. I proto je nezbytnou součástí kontextu organizace definování potřeb a očekávání zainteresovaných stran na úseku BOZP a jejich naplňování. Mezi zainteresované strany patří např.:
- právní a regulační orgány (místní, regionální, státní/provinční, národní nebo mezinárodní);
- mateřské organizace;
- dodavatelé, smluvní dodavatelé a smluvní subdodavatelé;
- zástupci pracovníků;
- organizace pracovníků (odborové svazy) a organizace zaměstnavatelů;
- vlastníci, akcionáři, klienti, návštěvníci, místní komunita, sousedé organizace a široká veřejnost;
- zákazníci, lékařské a jiné veřejné služby, média, akademická obec, obchodní asociace a nevládní organizace;
- organizace ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, odborníci v oblasti bezpečnosti práce a péče o zdraví.
Smyslem tohoto širokého pojetí je ujasnění (stanovení) potřeb a očekávání, se zohledněním plánovaných a prováděných činností. Předpokladem je, že pomocí kontextu organizace lze definovat systém řízení, který odpovídá potřebám dané organizace. To znamená, že je budovaný SM BOZP vhodně strukturovaný s ohledem na komunikaci, monitoring, hodnocení, na přijímání opatření k odstranění zjištěných nedostatků apod., a po zavedení je udržován a průběžně vylepšován. Hlavně však, že SM BOZP plně odpovídá charakteristikám a činnosti dané organizace, že zahrnuje všechna její specifika i specifika dodavatelsko-odběratelských vztahů. Prostřednictvím kontextu organizace jsou vlastně implementovány všechny požadavky právních a jiných předpisů k BOZP anebo smluv či ujednání k této oblasti (kolektivní smlouvy aj.), a jsou plněna očekávání jak na straně vlastních zaměstnanců a organizací, tak na straně externích organizací, dozorových a správních orgánů.
Kontext organizace v pojetí normy ISO 45001 je oproti pojetí v normě ČSN EN ISO 9001 zaměřen přísně na oblast BOZP. To znamená, že všechny prvky kontextu organizace se uvádí pouze a výhradně ve vztahu k BOZP příslušné organizace. Jinými slovy, kontext organizace vybudovaný na základě a z pohledu normy ISO 9001 nelze automaticky použít pro definování kontextu organizace podle normy ISO 45001. Chybí-li pohled BOZP je kontext organizace nastaven nedostatečně a nelze uplatnit prvky měření/monitoringu a vyhodnocování efektivity a účinnosti.
V rámci definování těchto požadavků jsou konkretizovány očekávání a potřeby všech zainteresovaných stran, ujednání či předpisů, které jsou vnímány jako vstupy do příslušného SM, a kterým pak musí pochopitelně odpovídat i výstupy. Mezi vstupy a výstupy jsou nastavené procesy (a konkrétní činnosti a odpovědnosti pracovníků), které vstupy přeměňují na výstupy.
TABULKA 2: Přehled očekávání a požadavků
| revizní technik | organizace |
|---|---|
| očekávání | očekávání |
| připravené pracoviště | příchod bez výzvy |
| stanovené osoby | provedení revize a proškolení obsluh |
| dostupná dokumentace | prověrka pracoviště |
| věrný zákazník | návrh opatření |
| vystavení dokumentů | |
| požadavky - potřeby | požadavky - potřeby |
| určení času a místa | plánování a organizování činnosti |
| připravenost | provedení revize |
| součinnost | proškolení obsluhy |
Definování potřeb a očekávání si lze přiblížit u objednání revize technického zařízení revizním technikem. Tabulka č. 2 ukazuje očekávání a potřeby jak revizního technika, tak také samotné organizace.
Ve zjednodušené podobě je zamýšlená outsourcovaná činnost znázorněna jako proces na obrázku č. 3. Samotná činnost je v prosté rovině charakterizována vstupem (RT), hlavní činností (realizace) a výstupem (RT). Samotná hlavní činnost je pochopitelně definována jak provedením samotné prohlídky technického zařízení, vedené dokumentace, popř. okolních prostor, tak i provedením školení obsluh či komunikace s vedením ohledně zlepšení podmínek.
Máme-li tuto činnost chápat jako systém řízení a nikoli jen pouhé plnění požadavku právního předpisu, je potřebné definovat i vedlejší a podpůrné činnosti - procesy.
Obrázek 3: Proces revize revizním technikem
Na prvém místě stojí proces plánování. Ten zajišťuje sledování termínů jednotlivých revizí a kontrol, které se daného technického zařízení týkají s definováním pracovníků, kteří jsou oprávněni daný úkon provést, vč. kontaktních údajů. Přičemž termíny kontrol je potřebné vést nejen jako termín provedené činnosti, ale i plánovaného termínu následné činnosti. Plán tak stojí na začátku celé činnosti (výzvy technika k činnosti) i na konci celé činnosti, kdy je provedena aktualizace plánu ve smyslu nových údajů (zpráva) - revizní technik zasílá revizní zprávu a jiné dokumenty, z nichž se příslušné informace dostávají opět do plánu.
Samotná výzva může být chápána jako samostatný proces - opět s definováním konkrétních odpovědností a pravomocí konkrétních kompetentních osob.
Výzva k činnosti společně se zprávou o provedení dané činnosti pak podléhají systému hodnocení dané služby, s definováním rolí a podílu jednotlivých osob, připravenosti a dostatečnosti zdrojů (hmotné, lidské, finanční) a to jak v čase plánování a zajištění podmínek procesu, tak v čase samotného provedení a vyhodnocení. Součástí hodnocení služby tak není jen její naplnění a tím splnění požadavku právního předpisu, ale pochopitelně podíl jednotlivých osob při naplňování jejich pracovních povinností.
Obdobně je třeba zhodnocení rolí jednotlivých osob v rámci řízení, organizování a kontroly při řízení celého procesu, od plánování přes provedení až po vyhodnocení činnosti (jedním z výstupů může být např. návrh na zkrácení periody prováděných kontrol a revizí) a získání vhodné zpětné vazby jak o procesu, tak i celého systému managementu.
Z tohoto jednoduchého příkladu je patrné, že kontext organizace je základem pro vybudování základního rámce SM BOZP. Že definuje nejen požadavky právních předpisů, ale i požadavky na zabezpečení podmínek provedení výkonu dané činnosti, a to jak z pohledu její komplexnosti, tak z pohledu její kompatibility, návaznosti na jiné činnosti, a pochopitelně i z pohledu bezpečného výkonu, ať již z pohledu bezpečnosti práce, hygieny práce, ochrany zdraví, požární ochrany či ochrany životního prostředí (ve smyslu bezpečného výkonu prací při ochraně životního prostředí, nikoli samotné ochrany životního prostředí).
Management organizace pak hodnotí na jedné straně službu jako takovou - její průběh, připravenost osob, materiálu, odpovědných vedoucích a dalších zainteresovaných stran, na druhé straně otázku plánování, monitorování a samotné organizace.
Rozšíříme-li prvotní očekávání a požadavky na jednoho revizního pracovníka pro provedení revizí a kontrol v rámci jedné kotelny, lze definovat vybudování systému managementu ve smyslu obrázku 4. Základem tohoto systému je ve smyslu PDCA cyklu plánování, realizování organizování revizí a kontrol, na základě znalostí:
- požadavků (právních a jiných předpisů, zainteresovaných stran),
- zdrojů (materiálních, lidských),
- z monitorování (jako nezbytné kontroly a přijímání korekčních opatření k hladkému průběhu), a
- z vyhodnocení (nezbytné tečce organizování činností za účelem získání zpětné vazby o chybách, slabých stránkách, místech pro zlepšení).
Z nastaveného systému lze definovat odpovídající výstupy, které jsou s tímto systémem spojeny.
Na obrázku č. 4 jsou znázorněny některé ze vstupů do systému a vystupující dokumenty, které mohou být jak dokladem o prováděné činnosti, podkladem pro získání odbornosti a způsobilosti, jakož i pravomocí a oprávnění, nebo organizačním dokumentem či podkladem pro organizování různých úrovní vedení a samotných pracovníků. Tak lze prakticky udržet naplnění požadavku na uspokojení potřeb a očekávání pracovníků a jiných zainteresovaných stran.
Závěr
Z nástinu možného uchopení kontextu organizace je patrné, že se jedná o zela stěžejní bod nové normy, že se jedná o soubor provázaných/vzájemně působících definovaných prvků a nastavených procesů, se zohledněním struktury organizace, rolí a odpovědností, plánování a provozu, hodnocení výkonnosti a zlepšování, který vytváří rámec budovaného SM BOZP.
Z budovaného SM BOZP pak následně vychází Politika BOZP (schválená vrcholovým vedením organizace - jako formální vyjádření vrcholového managementu), která jasně stanoví celkové vize - strategické cíle v oblasti BOZP a demonstruje závazek zvyšovat úroveň zajištění BOZP v organizaci. Tomuto závazku, celému SM BOZP pak odpovídají jednotlivé procesy či konkrétní činnosti, které jsou vhodným způsobem monitorovány a výsledky měřeny. Ty jsou pak podrobovány dílčím hodnocením efektivnosti daného procesu či činnosti a přezkoumávány vedením za účelem zajištění trvalé vhodnosti, přiměřenosti a efektivity realizovaného systému managementu.
Kontext organizace je tak základem celého úspěšně budovaného a provozovaného SM BOZP.
POUŽITÁ LITERATURA:
- Employment of disabled people. Statistical analysis of the 2011 Labour Force Survey ad hoc module. Eurostat, 2015. Dostupné z www: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/3888793/6802087/KS-TC-14-007-EN-N.pdf/5c364add-6670-4ac9-87c7-9b8838473a7b . ISSN 2315-0807.
- Předání ocenění v programu Bezpečný podnik (Bezpečnost a hygiena práce). Ministerstvo práce a sociálních věcí 15. 11. 2013 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné na www: http://www.mpsv.cz/cs/16697.
- Foltisová, Ivona. Bezpečnost práce je stejně důležitá jako kvalita a produktivita firmy. In Práce a sociální politika [online]. Praha, MPSV, 2007 [cit. 19. 1. 2018]. Dostupný z www: http://www.bozpinfo.cz/bezpecnost-prace-je-stejne-dulezita-jako-kvalita-produktivita-firmy.
- An international comparison of the cost of work-related accidents and illnesses. EU-OSHA, 8. 9. 2017 [cit. 5. 1. 2018]. Dostupné z www: https://osha.europa.eu/cs/tools-and-publications/publications/international-comparison-cost-work-related-accidents-and/view.
- ČSN ISO 45001:2018 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Požadavky s návodem k použití.
- ČSN OHSAS 18001:2008 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Požadavky.
Obrázek 4: Schéma SM BOZP pro kotelnu
