Evropská unie a ukončení pojištění v zahraničí

Další možností, jak se zákonnou cestou vyhnout povinnostem v našem systému veřejného zdravotního pojištění a zároveň řešit pojistný vztah, je vynětí z tohoto systému, ke kterému dochází nejčastěji z těchto dvou důvodů:

• v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti v některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009 - dále jen „členský stát“,
• na základě dlouhodobého pobytu v zahraničí.

Výkon výdělečné činnosti v zahraničí

Pokud má český občan v úmyslu vycestovat za účelem získání zaměstnání do některého z členských států, ve kterých se postupuje podle výše uvedených koordinačních nařízení EU, je českým pojištěncem do okamžiku, kdy práci v členském státě získá. V případě potřeby může do doby získání zaměstnání čerpat zdravotní péči v této zemi na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění (European Health Insurance Card - EHIC), vystaveného mu českou zdravotní pojišťovnou.

Jakmile začne český pojištěnec vykonávat v členském státě výdělečnou činnost, podléhá právním předpisům (všem systémům sociálního zabezpečení) příslušného státu. Stává se pojištěncem státu, ve kterém pracuje a je mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči. V této souvislosti pak přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči z titulu EHIC, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení výkonu výdělečné činnosti v členském státě je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své dosavadní české zdravotní pojišťovně a současně vrací vystavený český EHIC. Pokud je tedy českému občanovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat výdělečnou činnost v zemi s působností „evropských“ nařízení, odhlásí se k příslušnému datu z českého systému zdravotního pojištění.

Je-li občan ČR pojištěn z titulu výkonu výdělečné činnosti, tj. zaměstnání nebo podnikání, v některém z členských států (tedy mimo tzv. třetí země), jsou systémem státu, ve kterém živitel pracuje, kryti i jeho nezaopatření rodinní příslušníci. Po ukončení výdělečné činnosti v členském státě oznamuje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům, platným v oblasti zdravotního pojištění. Povinnost placení pojistného vzniká dnem návratu z ciziny.

Dlouhodobý pobyt v zahraničí

V souvislosti s členstvím České republiky v Evropské unii je zapotřebí si uvědomit, že institut dlouhodobého pobytu v cizině zůstal zachován i po vstupu České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004. Otázka vynětí ze zdravotního pojištění v České republice se posuzuje jinak:

• z titulu účasti občana s bydlištěm v České republice v systémech sociálního zabezpečení (tedy včetně zdravotního pojištění) členského státu - nejčastěji v přímé vazbě na výkon výdělečné činnosti, a jinak
• z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, kdy musejí být splněny níže uvedené podmínky stanovené zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

O dlouhodobém pobytu v cizině dle § 8 odst. 4 citované právní normy hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:

1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců,
2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
3. písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně přede dnem ukončení platby pojistného.

Osoba splňující uvedené podmínky je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny (EHIC). Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

V souvislosti s ukončením účasti ve veřejném zdravotním pojištění zaniká povinnost platit pojistné dnem uvedeným v písemném prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Naopak povinnost opětovného placení pojistného vzniká dnem návratu z ciziny. Povinností navrátivší se osoby je dodatečně dokladovat zdravotní pojišťovně uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud by pojištěnec tento doklad nepředložil, byl by povinen doplatit zdravotní pojišťovně pojistné tak, jako by podle výše citovaného ustanovení o dlouhodobém pobytu v cizině nepostupoval.

Zákonem č. 200/2015 Sb., který novelizoval mj. zákon č. 48/1997 Sb., došlo s účinností od 1. 9. 2015 ke zpřesnění podmínek při vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění v souvislosti s dlouhodobým pobytem pojištěnce v cizině.

Protože v této souvislosti docházelo v minulém období k určitým interpretačním potížím a různým výkladům, byla s účinností od 1. 9. 2015 přijata novela zmíněného ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., která stanovuje uznání období zdravotního pojištění v cizině pouze tehdy, trvá-li celý kalendářní měsíc. Pokud doklad o zdravotním pojištění v cizině nekryje celou dobu pobytu v cizině, je pojištěnec povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc. Na rozdíl od právní úpravy platné do 31. 8. 2015 je v takové situaci pojištěnec zvýhodněn v tom smyslu, že zdravotní pojišťovna u něj nebude za pojištěním nekryté období vymáhat penále, případné dlužné pojistné však musí být uhrazeno.

Postup po návratu z ciziny

Již při odjezdu do zahraničí je v souvislosti s dočasným vynětím z českého systému zapotřebí myslet na to, aby pojištěnci po návratu nevznikl ve zdravotním pojištění problém. Jinými slovy, při vynětí ze systému musí český občan po ukončení pobytu v zahraničí (ať už je jeho důvod jakýkoliv) průkazně doložit své české zdravotní pojišťovně dobu výkonu výdělečné činnosti, pojištění nebo bydlení ve smyslu koordinačních nařízení EU, případně období zdravotního pojištění při dlouhodobém pobytu v cizině. Pokud tuto zásadní podmínku nesplní, dojde k situaci, že česká zdravotní pojišťovna neuzná z hlediska pojištění pobyt v zahraničí nebo jeho část. Na příslušnou dobu pak zařadí pojištěnce jako osobu bez zdanitelných příjmů a bude uplatňovat pohledávky podle zákona.

Formuláře pro českou zdravotní pojišťovnu

Na základě výše uvedeného požaduje česká zdravotní pojišťovna po pojištěnci, který se vrátil ze zahraničí, předložení příslušného dokladu, jímž může být v duchu koordinačních pravidel Evropské unie například:

• Formulář E 104 - tento formulář je vydáván po skončení zaměstnání a potvrzuje dobu pojištění, zaměstnání nebo bydlení v příslušném členském státě. Předložením tohoto formuláře pojištěnec v podstatě deklaruje svůj návrat do ČR natrvalo, tento formulář tedy nemůže pojištěnec mít, pokud je nadále výdělečně činný ve smyslu výše uvedených nařízení;
• Formulář E 205 - pro účely příslušnosti k právním předpisům akceptují zdravotní pojišťovny i tento formulář, který potvrzuje historický průběh pojištění v konkrétním státě. Tento formulář je zpravidla vydáván institucí sociálního zabezpečení daného státu a jsou v něm pro každý rok rozepsána období, ve kterých trvalo pojištění;
• Formulář U1 (E 301) - potvrzení se týká dob pojištění, které budou brány v úvahu pro poskytování dávek v nezaměstnanosti. Formulář vydává příslušný úřad práce nebo instituce, u které byla nezaměstnaná osoba předtím pojištěna.

Specifická situace

Stávají se případy, kdy se žena provdá do členského státu, má tam rodinu a pouze občas jezdí na návštěvy do ČR. Má-li taková osoba v úmyslu vrátit se zpátky do České republiky, musí doložit, že:

• ukončila zdravotní pojištění v dané zemi,
• ukončila (zrušila) tam trvalý pobyt,
• obnovila trvalý pobyt v ČR.

Nejsou-li splněny tyto podmínky současně, nemůže být tato osoba přihlášena do českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

• zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
• zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů