Odvětví ubytování, stravování a pohostinství lze charakterizovat jako relativně nebezpečné odvětví, a to z důvodu vysokého počtu nehod. Většina těchto nehod naštěstí nemá smrtelné následky. Nejběžnější zdravotní následky se týkají vysokého výskytu muskuloskeletálních poruch (MSD), kožních a respiračních problémů, řezných a tržných ran a popálenin a opaření. Dále se jedná o pracovní stres a „syndrom vyhoření“, nejčastější projevy poškození zdraví spojeného s vystavením psychosociálním rizikovým faktorům, a to zejména u starších pracovníků. [1]
BOZP v odvětví ubytování, stravování a pohostinství
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
Nebezpečí a rizika v odvětví ubytování, stravování a pohostinství
Mezi hlavní rizika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v odvětví ubytování, stravování a pohostinství patří
opakované pohyby rukou nebo paží, riziko nehod se stroji, vystavení teplu, chladu a průvanu a konečně riziko uklouznutí, zakopnutí a pádu.
Pracovníci v tomto odvětví jsou rovněž vystaveni psychosociálním rizikům, včetně neustálého kontaktu se zákazníky a klienty a vysokého pracovního vytížení a časového tlaku
(stresu).Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER)
Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) je rozsáhlý průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. Na jaře a v létě roku 2019 se průzkumu zúčastnilo 45 420 podniků s minimálně pěti zaměstnanci ze všech odvětví činnosti a z 33 zemí (členských států EU, jakož i Islandu, Severní Makedonie, Norska, Srbska, Švýcarska a Spojeného království).
V rámci třetího Evropského průzkumu (ESENER 2019) byli respondenti dotazováni na způsob řízení rizik BOZP na jejich pracovišti, přičemž v centru zájmu stála psychosociální rizika, tj. stres při práci, násilí a obtěžování.
Co tedy především znepokojuje evropská pracoviště?
Evropská pracoviště jsou
nejvíce znepokojena muskuloskeletálními poruchami
a psychosociálními riziky,
přičemž psychosociální rizikové faktory jsou nejčastěji uváděny v odvětvích služeb. Členění podle zemí poskytuje zajímavé informace, kdy „časová tíseň“
je hlavním rizikovým faktorem ve Finsku, Švédsku (74 % v obou zemích) a Dánsku (73 %) a představuje druhý nejzávažnější rizikový faktor v Nizozemsku (64 %). V České republice je to 38 % [3].Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) uvádí, že
je zapotřebí provést další analýzu, aby se zjistilo, zda je tato vysoká míra obav způsobena rozsahem rizika nebo mírou povědomí o daných rizicích na pracovištích v těchto zemích.
Z průzkumu dále vyplývá, že čím menší je pracoviště, tím pravděpodobnější je, že uvede nulové rizikové faktory, zejména psychosociální.
To neznamená, že zde rizikové faktory neexistují
, jde jen o hodnocení ze strany respondenta. Je pravděpodobné, že v mnoha případech si jednoduše není vědom toho, co představuje riziko pro bezpečnost a zdraví pracovníků. Tento problém je obzvláště znepokojivý na nejmenších pracovištích.V členění podle zemí je podíl pracovišť, která neuvedla žádné psychosociální rizikové faktory, nejvyšší v Itálii (50 %), na Slovensku (44 %), v Litvě (37 %) a v Bulharsku (36 %). Na druhé straně a v souladu s výše uvedenými zjištěními o „časové tísni“ je u pracovišť v Dánsku (9 %), Švédsku (10 %) a Finsku (12 %) méně pravděpodobné, že neuvedou žádné psychosociální rizikové faktory. Opět by to mohlo být způsobeno vyšší prevalencí rizika nebo
vyšším povědomím o psychosociálních rizicích v severských zemích.
Z toho plyne, že „osvěta, osvěta a zase osvěta“ může být klíčem k prevenci!V průzkumu ESENER 2019 byl na pracovištích, která uvádějí přítomnost psychosociálních rizik, položen dotaz, zda považují za obtížnější je řídit než jiná rizika v oblasti BOZP.
Země, které uvádějí, že řízení těchto druhů rizik je obtížnější, jsou zároveň zeměmi, které se nejvíce angažují v jejich řešení.
Jsou to tytéž země, v nichž respondenti obvykle uvádějí vyšší přítomnost psychosociálních rizik a opatření a postupů k jejich řešení.Podle zjištění, která odpovídají výsledkům průzkumu z roku 2014,
tři čtvrtiny (75 %)
dotazovaných pracovišť v EU27_2020 pro průzkum ESENER 2019 uvedly, že provádějí hodnocení rizik pravidelně.
Zjištění ESENER týkající se hodnocení rizik, i když neobsahují zprávy o kvalitě, naznačují preventivní kulturu na evropských pracovištích.Stejně jako v minulosti existují značné rozdíly, pokud jde o podíl pracovišť, na kterých hodnocení rizik provádějí zejména vlastní zaměstnanci. Pořadí zemí se významným způsobem mění, přičemž