Zdravotní pojištění a odvod pojistného bez ohledu na výši příjmu

Vydáno: 13 minut čtení

Při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zdravotní pojišťovně musí zaměstnavatel vždy důsledně vyhodnotit, zda příjem zúčtovaný zaměstnanci podléhá povinnosti odvodu pojistného, či nikoli. Nesprávný postup zapříčiní v tomto směru vznik dluhu na pojistném včetně souvisejícího penále na straně jedné, anebo naopak přeplatek na pojistném na straně druhé. Aby byl zaměstnavatel povinen odvést pojistné na zdravotní pojištění z příjmu zúčtovaného zaměstnanci, musí být naplněna dikce ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde je upraveno stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.

Zdravotní pojištění a odvod pojistného bez ohledu na výši příjmu
Ing.
Antonín
Daněk
Podle citovaného ustanovení je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Tedy platí, že pokud se příjem zdaňuje podle § 6 ZDP, odvádí se (mimo výjimek) pojistné na zdravotní pojištění – a naopak. Výjimky, tj. plnění nepodléhající odvodu pojistného, jsou vyjmenovány v dalším textu.
Dotaz ze strany zaměstnavatele zněl, zda je správné, že speciálně u externích zaměstnanců – členů statutárních orgánů nastavuje program odvod zdravotního pojištění bez ohledu na výši příjmu.
Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, musíme nejprve
eli

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby

Související články

Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Zaměstnavatelé, konflikt na Ukrajině a zdravotní pojištění
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Minimální vyměřovací základ a souběhy příjmů ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2024
Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ u dohod o provedení práce
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Výkon funkce a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Jak se mohou zaměstnavatelé vyvarovat nejčastějších chyb ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Zdravotní pojištění a minimální vyměřovací základ zaměstnance - nejčastější chyby zaměstnavatelů
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020

Související otázky a odpovědi

hrubá mzda a zdravotní pojištění
Minimální vyměřovací základ zdravotní pojištění
Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Náhrada nákladů za home office - odvody
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Odvody pojištění u občana Slovenska
Vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění - poživatel invalidního důchodu
Odchodné - zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let věku
Limit 300 hodin u dohody o provedení práce
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let nedosahující minimální mzdy
Neplacené volno
Neomluvená absence a krácení dovolené
Minimální zdravotní pojištění
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb
262/2006 Sb., zákoník práce