Ohrožení nemocí z povolání

Pojem „nemoc z povolání“ není v zákoníku práce na rozdíl od definice pojmu „pracovní úraz“ přesně definována. Definici pojmu nemoc z povolání obsahoval pouze zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, tento zákon však byl v roce 2015 v souvislosti s rozhodnutím, že i nadále se budou odškodňovat pracovní úrazy a nemoci z povolání podle zákoníku práce, zrušen. Přestože nemoc z povolání je pojmem právním, sledování výskytu profesionálních onemocnění zahrnujících nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání je jistým ukazatelem stavu péče o zdraví při práci. Všechna nově vzniklá a uznaná profesionální onemocnění se hlásí do Národního registru nemocí z povolání, který byl založen již v r. 1991 a navázal na dlouhodobá statistická sledování hygienické služby prakticky od 70. let minulého století.

Zákonný základ postupu při uznávání nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání stanoví od dubna 2013 vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a znávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání), která nahradila vyhlášku č. 342/1997 Sb. Jde o prováděcí vyhlášku k zákonu č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Zákon č. 373/2011 Sb. upravil v souladu s mnohaletou praxí podmínky uznávání nemocí z povolání spolu s podmínkami poskytování pracovnělékařských služeb.

Vymezují se poskytovatelé pracovnělékařských služeb, kteří jsou způsobilí posuzovat a uznávat nemoci z povolání, principy k ověřování podmínek vzniku nemoci z povolání na pracovišti posuzované osoby a stanoví se forma ověření. Ověření se vydává stanoviskem, které není samostatným rozhodnutím a není samostatně přezkoumatelné.

Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání neboli klinika nemocí z povolání. Posuzujícím lékařem je lékař se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství.

Klinika nemocí z povolání uznává nemoc z povolání na základě zjištění zdravotního stavu, a to včetně zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění a výsledků jím vyžádaných odborných vyšetření a jeho stanoviska, dále na základě výsledků dalších odborných vyšetření, a ověření podmínek vzniku nemocí z povolání.

Ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání prováděj