Více pracovněprávních vztahů zaměstnance u stejného zaměstnavatele: rozsudek Nejvyššího soudu v rozporu se závěry Soudního dvora EU

Vydáno: 30 minut čtení

Je v situaci, kdy má zaměstnanec se stejným zaměstnavatelem najednou uzavřeno více pracovněprávních vztahů, skutečně nutno dodržet pouze podmínku odlišného druhového vymezení práce a ničeho dalšího v kontextu kombinace více pracovněprávních vztahů nedbat?

Více pracovněprávních vztahů zaměstnance u stejného zaměstnavatele: rozsudek Nejvyššího soudu v rozporu se závěry Soudního dvora EU
JUDr.
Jan
Vácha
Ph.D.
JUDr.
Nataša
Randlová
Ph.D.
Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozsudku1) při posuzování právní otázky, za jakých podmínek může zaměstnanec u téhož zaměstnavatele vykonávat práci v dalším pracovněprávním vztahu v kontextu § 34b odst. 2 zákoníku práce mimo jiné dovodil, že
*
práva a povinnosti vyplývající z těchto paralelních pracovněprávních vztahů se posuzují samostatně,
*
zákoník práce2) nikterak neomezuje rozsah dalšího pracovněprávního vztahu u téhož zaměstnavatele,
*
zákoník práce nestanoví, že by zaměstnanec musel vykonávat práci v dalším pracovněprávním vztahu jen mimo pracovní dobu stanovenou pro původní pracovní poměr,
*
jediným omezením je podmínka, že práce, kterou má zaměstnanec v dalším pracovněprávním vztahu vykonávat, je jiného druhu než práce vykonávaná v původním pracovním poměru, přičemž účelem této právní úpravy je zamezit obcházení ustanovení zákoníku práce o pracovní době, době odpočinku a práci přesčas, k němuž by při výkonu práce stejného druhu v dalším pracovněprávním vztahu mohlo docházet.
O co se vlastně ve sporu jednalo
Zaměstnanec pracoval jako lékař na urologickém oddělení nemocnice, kde uzavřel
pracovní smlouvu
se sjednaným druhem práce „lékař bez výkonu ústavní pohotovostní služby“.
Současně uzavřel dohodu o pracovní činnosti
(DPČ), v níž se zavázal vykonávat „ústavní pohotovostní službu“. Ústavní pohotovostní služba byla definována jako
„soubor činností a výkon práce lékaře ve zvláštním časovém režimu dle pokynů zaměstnavatele v místě výkonu – urologické oddělení“
.
Zaměstnanec tvrdil, že DPČ je neplatná
a práce, kterou na základě ní vykonal, byla
prací přesčas
. Argumentoval tím, že fakticky na základě obou smluv vykonával
stejný druh práce
– lékař na urologickém oddělení.
Zaměstnavatel naopak trval na tom, že DPČ byla platná.
Svou argumentaci opíral o to, že v pracovní smlouvě i dohodě byl sjednán
jiný druh práce
. Navíc, zatímco podle pracovní smlouvy vykonával práci v běžné provozní době nemocnice, výkon pohotovostních služeb probíhal mimo tuto dobu. Nejvyšší soud dal za pravdu zaměstnanci s výše uvedeným odůvodněním.
Dle názorů autorů je však odůvodnění Nejvyššího soudu ČR v předmětném případě
v rozporu se závazným právním názorem Soudního dvora Evropské unie
(dále jen SDEU), který se taktéž týkal případu posouzení povinností zaměstnavatele v souvislosti s více pracovněprávními vztahy zaměstnance sjednanými se stejným zaměstnavatelem.
Samotný název článku napovídá, že závěry zmíněných soudů nejsou totožné. V závěru člán

Související dokumenty

Související pracovní situace

Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Evidence pracovní doby
Uzavření pracovní smlouvy, forma a obsah
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem

Související články

Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Zhodnocení rozporu ZP a české pracovněprávní judikatury s právem EU a judikaturou Soudního dvora EU
Pracovní situace z oblasti pracovněprávních vztahů po novele zákoníku práce
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Skončení zaměstnání v kontextu zákoníku práce a právní úpravy zdravotního pojištění
Desatero povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Období trvání dohody o pracovní činnosti ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Dohody a vystavování potvrzení o příjmu
Dohody a zdravotní pojištění v roce 2022
Zaměstnávání studentů a zdravotní pojištění
Dohody a zdravotní pojištění na přelomu let 2019/2020
Odstupné, jeho vrácení a odvod pojistného
K souladu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví a 24hodinových "směn" s evropským právem
Mohou se dohody o práci změnit na Švarc systém?
Homeoffice po novele zákoníku práce
Jaké jsou formy průměrného výdělku?
24hodinové "super-služby" ve zdravotnictví
Novela zákoníku práce v bodech

Související otázky a odpovědi

Elektronické uzavření pracovní smlouvy
DPP a DPČ a poskytnutí stravenkového paušálu
DPP a evidence pracovní doby
DPČ a hodinová mzda
Předseda družstva (odměna) + pracovní poměr (mzda)
Mzdové listy
Pracovní smlouva na dobu určitou
Hmotná odpovědnost zaměstnance
Den nástupu do práce a přihlášení k zdravotnímu a sociálnímu pojištění
Souběžné pracovní poměry u téhož zaměstnavatele
Stravenkový paušál a DPP
Více pracovních poměrů
Pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti
Nový pracovní poměr u stejného zaměstnavatele
Příjmy jednatele - plat na základě fce jednatele, DPP a honoráře
Úrazové pojištění u dohody o provedení práce
Dohoda o pracovní činnosti, sjednaný příjem
Archivace pracovních smluv
Mzda v pracovní smlouvě a mzdový výměr
Učitel AJ na DPČ

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce